Součástí našeho projektu Praha 7 bez odpadu je i vzorkování komunálního odpadu. A proč to? Projekt Praha 7 bez odpadu spočívá v elegantním řešení, jak efektivně nakládat s odpadem vznikajícím na území v městské části Praha 7 (dále jen MČP7). Účelem projektu “Praha 7 bez odpadu” je audit odpadového hospodářství se zaměřením na biologicky rozložitelný komunální odpad (BRKO) a předcházení jeho vzniku a dále navržení vhodných řešení pro zlepšení stávající situace. Cílem projektu je tedy vyřešit problematiku odpadu navržením ekologicky, ekonomicky a sociálně pozitivně hodnoceným způsobem, který bude přijatelný pro všechny zainteresované strany.
Zajímá nás tedy jaký odpad je v oblasti produkován, jestli je oblast něčím specifická, jaká je zástavba a jaký má vliv na skladbu komunálního odpadu a podobně. V panelové zástavbě lze totiž například předpokládat menší procento bioodpadů ze zelených ploch než v zástavbě rodinných domů a podobně.
Abychom však zjistili, jaké je skutečně složení komunálního odpadu a byli schopni si představit, jaký potenciál k separaci v dané oblasti je, je nutné uskutečnit tzv. vzorkování odpadu. Člověk, který se s tímto pojmem setkává poprvé si může úplně jednoduše představit hromadu odpadků, tedy obsah černých nádob na komunální odpad, z předem vytyčené oblasti a jeho následné třídění dle jednotlivých složek. Ono to tak v praxi vlastně vypadá přesně tak.
Cílem vzorkování je nejen zjistit, jaké procento obsahu by bylo možné vyseparovat a následně využít, ale také udělat si představu o tom, jestli je odpad z dané oblasti něčím specifický a vyžaduje si tedy konkrétní řešení. Málokdy si totiž dovedeme představit “odpadové zvyklosti” bez toho, aniž bychom skutečně nahlédli pod víka sběrných nádob. A pokud se chceme odrazit od skutečných čísel, je nutné věnovat čas vzorkováním odpadu. Statistiky jsou věc jedna, skutečnost však druhá a často velmi odlišná. Můžeme předpokládat, že v dané oblasti je bioodpad zanedbatelná část a v závěru jsme často překvapeni. On se totiž poměru právě této složky paradoxně zvyšuje a to přímo úměrně zvyšování míry separace ostatních složek. A rázem se tedy právě tato problematika jeví jako zajímavá pro řešení neboť by její oddělení od komunálního odpadu mohlo znamenat výrazné snížení jeho celkového množství a zároveň by mohlo znamenat jeho lepší využití. Proč? Mohu uvést příklad dánských obcí, kde třídí odpad „mokrý“ a „suchý“ a právě ten „suchý“ se dále dotřiďuje, protože díky absenci biosložky nedochází k jeho znečištění a znehodnocení.
V následující fotogalerii můžete do komunálního odpadu nahlédnout s námi. Jsme rádi, že díky zájmu široké veřejnosti máme i dobrovolníky, kteří nám se vzorkováním pomáhají. Často přichází ze zvědavosti, zajímá je co skutečně končí v komunálním odpadu a mnozí si myslí, že se odpad dále třídí a „nějakým smysluplným způsobem“ dále využívá. Tak to však není. Obsah černých nádob končí ve spalovně, která je však stále lepší řešení než, v České republice tak hojně využívané, skládky. Lidé ze vzorkování odcházejí se slovy, že si nyní dvakrát rozmyslí, co do koše vyhodí, když vidí, jak je s veškerými materiály naloženo. Když na závěr zmíníme, že právě o tom je cirkulární ekonomika, tedy pojem, který se jim na začátku zdál zcela nový, dává jim naše konání smysl.
