Evropa zná novou strategii pro nakládání s plasty. Je ambiciozní a … cirkulární!

Je lehký, levný, je všude a už bez něj nemůžeme žít. Plast je fantastický materiál, který nás doslova obklopuje. Už je i ve vodě, vzduchu, půdě. Ačkoliv se jedná o materiál, bez kterého by pokrok dnešní doby určitě nebyl tam, kde je nyní, ale zároveň je třeba přehodnotit způsob, jakým nad ním přemýšlíme a začíst si klád základní otázky:

  • Jak se můžeme zbavit plastů na jedno použití?
  • Jak se postarat o skutečnou recyklaci? Tedy opětovné využití materiálů a ne jen třídění do žlutých popelnic?
  • A jak můžeme zamezit tomu, aby plast končil tam, kam nepatří – tedy v přírodě bez jakékoliv kontroly?

Evropská Komise dnes 16. ledna zveřejnila dlouho očekávanou strategii, která určuje směr, kterým se bude vydávat evropská ekonomika. A je zcela zřejmé, že je to směr cirkulární. Produkujeme enormní množství mateirálu, který je sice skvělým sluhou, ale špatným pánem. Hospodaření s plastovým odpadem se nám zcela vymyká z ruk a je třeba začít ne tím, že budeme hledat cesty, jak dostat plastové znečištění z moří a pláží prostým sběrem. Je třeba utáhnout kohoutek produkci jednorázových plastových a často zbytečných odpadů. A u těch výrobků, pro které se plast hodí, najít cestu, jak je dostat zpět do oběhu – do cirkulárního hospodářství, kde se odpady stávají zdrojem.

Mezi deset nejčastějších plastových odpadů, které končí na evropských plážích patří například i vatičky do uší, které jsou již zakázány ve Švédsku, kde tvořily polovinu plážového odpadu. Dalšími častými předměty jsou cigaretové nedopalky, plastové příbory, balonky, obaly od potravin, hygienické potřeby, plastové lahve nebo krabičky na jídlo.

Fakta jsou horší, než by člověk čekal.

V České republice se často chlácholíme informací, že jsme tzv. „recyklační jedničky“. Pravda je ale jinde. Ano, papír, sklo nebo hliník nejsou těžké komodity k recyklaci. U plastu jsou ale recyklační možnosti mnohem horší. V současnosti se recykluje zhruba jedna třetina plastů, které skončí v nádobách k jeho sběru určených a celosvětově se mluví o recyklaci v řádkách jednotek procent. 39 % další produkce v EU je spalováno a 31 % končí na skládkách. To jsou čísla, která se mají razantně změnit. Evropa produkuje neuvěřitelných 58 milionů tun plastů ročně. A tak bylo načase přijmout dostatečně ambiciozní cíle, které přestanou obcházet skutečná fakta a zaměří se na to nejdůležitější – nastavení systému, který nebude závislý na odvozu plastů do recyklačních linek v Číně. Dlouhá léta jsme totiž spoléhali na systém, který fungoval na zcela neudržitelných principech. Nejen, že jsme opomíjeli fakt, že lodní doprava je absolutně největším znečišťovatelem v porovnání s ostatními dopravními systémy, ale smutným faktem je i realita, kdy tisíce tun plastového odpadu končily v oceánech. Proč? Běžným jevem na trzích s odpadem je totiž vysoká volatilita cen. A mnohdy se tak přepravcům nevyplatilo plasty do číny odvézt. Jedná se o černý trh, jehož skutečnou tvář odhalují desítky dokumentů, mezi které patří i …….

Z výzkumů společnosti Eurobarometer vyplývá, že 34 % dotázaných se snaží vyhýbat jednorázovým obalům, 24 % přemýšlí nad zbytečnými obaly a potravinám v nich zabalaných se výhýbá taktéž a až 70 % v posledních letech používá méně 70 % jednorázových tašek, než mají běžně v obchodech k dispozici. V České republice začal od ledna platit zákaz bezplatného rozdávání plastových tašek k nákupům v obchodech.

Řešení ale není ve strategii. Řešení je ve skutečných činech. 

V rámci konkrétních aktivit, kterými plánujeme v INCIEN přiložit ruku k dílu, patří i projekt, v rámci kterého budeme společně s našimi partnery, kterými jsou Karlovarské minerální vody a fakulta technologie ochrany životního prostředí VŠCHT v Praze, zkoumat možnosti zavedení zálohového systému na jednorázové PET lahve v České republice. Zpětný systém pro tyto produkty v současnosti zajišťuje kolektivní systém provozovaný organizací EKO-KOM, avšak ten naráží na svoje limity. Zpět se do oběhu dostane průměrně 6,5 lahví z každých 10ti vyprodukovaných. V systémech, které jsou založeny na zálohách, se zpět vrací více než 90 % PET lahví. O dalších krocích budeme informovat během tiskové konference, která proběhne 23. ledna v Praze.

A teď už k věci. Mezi hlavní body, které strategie obsahuje patří: 

  • Závislost EU na fosilních surovinách.
  • Nízká míra opětovného použití a recyklace plastů.
  • Únik plastů do životního prostředí.
  • Centrem pozornosti jsou jednorázové plasty (láhve a víčka mezi nejběžnější položky na jedno použití na plážích EU). Představují přibližně 50% pobřežních odpadů.
  • Recyklace a znovupoužitelnost plastů se musí přetransformovat v ziskovou aktivitu.
  • EU zavede normy kvality pro recyklované plasty tak, aby jejich využití mohlo být posíleno.
  • Normy kvality pro biologicky rozložitelné plasty (je třeba prokázat udržitelnou vstupní surovinu a nezávadnost pro životní prostředí).
  • Zákaz oxyplastů, protože jsou zdrojem mikroplastů.

Kompletní verze strategie je ke stažení zde: 

INCIEN je hlavním řešitelem a má na starosti řízení projektových aktivit s širokou odborností v oblasti cirkulární ekonomiky, včetně ekodesignu a cirkulárních obchodních modelů napříč odvětvími. Primárně odpovídá za Pracovní balíček 1 (PB1), který se zaměřuje na ekodesign v souladu s požadavky nařízení EPSR.


V posledních letech se intenzivně zaměřuje na výzkum politik a cirkulárních obchodních modelů v těžkém a zpracovatelském průmyslu, stejně jako v klíčových hodnotových řetězcích v kontextu dekarbonizace.

INCIEN je rovněž členem projektu CirkArena a od dubna 2025 působí jako expertní orgán Českého cirkulárního hotspotu, který nově zastřešuje iniciativa Změna k lepšímu.

Web partnera

CBCSD je primárně zodpovědný za pracovní balíček č. 3, který je zaměřený na digitální produktové pasy. Zároveň se podílí na sdílení nových formátů vzdělávání a na diseminaci výstupů projektu.


CBCSD rozvíjí národní a oborové specializace. Jeho klíčovým posláním je přinášet a zprostředkovávat mezinárodní podnikatelské a evropské trendy udržitelného rozvoje – jedná se například o globální standardy pro výpočet uhlíkové stopy firem (GHG Protocol) nebo uhlíkové stopy produktů (Pathfinder).

CBCSD se rovněž věnuje vlastní výzkumné činnosti a prostřednictvím pracovních skupin se zaměřuje na vzdělávání, osvětu a diseminaci výstupů projektů.

Pracovní skupina Oběhové hospodářství navazuje mimo jiné na řadu iniciativ WBCSD podporujících cirkulární obchodní modely (například: Circular Transition Indicators, Packaging Sustainability Assessment, SPHERE Packaging Sustainability Framework, Alliance to End Plastic Waste)

Web partnera

FCH VUT Brno je dalším zapojeným řešitelem projektu a primárně zodpovídá za pracovní balíček č. 2, který je zaměřen na design pro recyklaci obalů.


V rámci projektu je FCH VUT řešitelem témat Design for Recycling, pre-certifikačních procesů a dalších odborných metodik. Díky zaměření Ústavu chemie materiálů má pracoviště dlouholeté zkušenosti se zpracováním polymerů a polymerních kompozitů, a je vybaveno moderními technologiemi jak pro zpracování plastů, tak pro jejich fyzikálně-chemickou charakterizaci.

Pracovní skupina pod vedením R. Přikryla se již více než pět let věnuje výzkumu a vývoji v oblasti cirkulární ekonomiky, recyklačních technologií a udržitelnosti.

Pro účely projektu se plánuje využití následujícího vybavení:
TGA, DSC, DMA, FTIR, XRF a NIR (externě), SEM, EDX, hnětič Brabender, extruder, testovací zařízení na mechanické vlastnosti, GPC, reometrie, chromatografie.

Web partnera