V rámci našeho měsíčního formátu Cirkulární okénko se zaměřujeme na klíčová témata spojená s cirkulární ekonomikou. Každý měsíc přinášíme odborný pohled na vybrané téma. Tento měsíc se zaměřujeme na dřevostavby v České republice.
Průmyslově orientovaná ekonomika s vysokou uhlíkovou stopou, bytová krize a tlak na rychlejší výstavbu nutí stavebnictví přejít od „business as usual“ k nízkoemisním řešením. Článek se věnuje otázce, proč je nezbytné začít systematicky využívat stavební materiály s nižší uhlíkovou stopou, a ukazuje, jakou roli v této proměně může sehrát právě dřevo. Opíráme se o dva aktuální dokumenty: Národní výzkumný přehled a Cirkulární koncepční rámec. Právě na jejich závěrech stojí i připravované Partnerství pro výstavbu typizovaných bytových domů z nízkoemisních materiálů, které se inspiruje úspěšnými nizozemskými dobrovolnými dohodami. Tento model má ambici propojit veřejné i soukromé aktéry a přetavit strategické cíle do konkrétních kroků, projektů a opatření, jež povedou k reálné proměně českého stavebnictví směrem k udržitelnosti.
Úvod do problematiky
Česká republika patří k nejprůmyslověji orientovaným ekonomikám Evropské unie – průmyslová výroba se na její hrubé přidané hodnotě podílí více než 30 %. Tato hospodářská struktura se výrazně promítá do vysoké uhlíkové stopy: Česká republika dlouhodobě patří k zemím s nejvyššími emisemi skleníkových plynů na obyvatele v celé EU. Vedle energetiky k této zátěži významně přispívají také odvětví jako ocelářství, automobilový průmysl a stavebnictví.
Stavebnictví představuje v České republice klíčový sektor s výrazným dopadem na životní prostředí z pohledu emisí skleníkových plynů, spotřeby neobnovitelných surovin i produkce stavebního odpadu. Zároveň se sektor potýká s tlakem na zrychlení výstavby, zajištění dostupného bydlení a nutností reagovat na klimatické výzvy.
S ohledem na prohlubující se bytovou krizi v České republice a současnou potřebu zásadní transformace stavebního sektoru směrem k udržitelnějšímu modelu je posílení využívání nízkoemisních stavebních materiálů klíčové. Mezi tyto materiály patří zejména dřevo, nízkoemisní beton, stavební výrobky s recyklovaným obsahem ale také další inovativní obnovitelné suroviny.
jehož význam v České republice vymezuje Surovinová politika pro dřevo (SPpD), schválena v červnu 2024. Cílem politiky je podpořit udržitelné využívání dřeva jako strategické obnovitelné suroviny. Širší koordinovaný přístup pak prosazují MMR, MZe, MŽP a MPO, které v rámci přípravy Akčního plánu udržitelného nakupování a minimálních standardů odpovědného veřejného zadávání analyzují možnosti, jak systematicky zvýšit využívání dřeva ve veřejných stavebních zakázkách.
Využití nízkoemisního betonu v Česku naráží na několik překážek. Mezi hlavní patří konzervativní normy a předpisy, které se pomalu přizpůsobují materiálovým složením s nižším podílem slínku. Projektanti a dodavatelé často projevují opatrnost a preferují osvědčené směsi z obavy o dlouhodobou výkonnost konstrukcí a s tím spojenou odpovědnost. Chybí také jednotný přístup k hodnocení životního cyklu a environmentálním datům, což omezuje možnosti srovnání a oslabení motivačního rámce pro výběr udržitelnějších variant. K technickým výzvám patří pomalejší tvrdnutí betonu s nižším podílem slínku. Navíc dlouhodobě bude klesat dostupnost některých dekarbonizovaných příměsí, jako jsou popílek a vysokopecní struska, což ohrožuje jejich stabilní využití v praxi. Pro širší zavedení nízkoemisního betonu je nezbytné aktualizovat evropské a národní normy, podpořit pilotování inovativních materiálů a projektů a systematicky integrovat posouzení životního cyklu (LCA) do návrhu staveb.
Vedle dřeva a betonu se nízkoemisní materiály obecně dostávají do popředí zájmu resortů – MZe si například klade za cíl v rámci dřevostaveb dosáhnout minimálně 20% podílu obnovitelných materiálů ve stavebních zakázkách na budovy a jejich rekonstrukce zadávaných MZe a jeho podřízenými organizacemi.
Evropské iniciativy Kompas konkurenceschopnosti a Dohoda o čistém průmyslu, které Evropská komise představila v prvním čtvrtletí roku 2025, zdůrazňují nutnost transformace průmyslu jako jednoho z klíčových pilířů hospodářské a klimatické politiky EU. Tyto iniciativy reagují na rostoucí globální konkurenční tlak i potřebu udržet silnou průmyslovou základnu v Evropě, a to při naplňování cílů Zelené dohody. Zvláštní důraz je kladen na snižování emisí skleníkových plynů v průmyslu, kde EU usiluje o pokles emisí v rámci systému EU ETS o 62 % do roku 2030 oproti roku 2005, o 90 % pro všechny emise CO₂ do roku 2040 a dosažení klimatické neutrality do roku 2050.
K dosažení těchto cílů je nezbytné ve velkém rozsahu investovat do vývoje a nasazování nízkoemisních technologií a zároveň rozšiřovat využívání nízkoemisních materiálů na odběratelských trzích. Tyto kroky jsou klíčové nejen pro dekarbonizaci průmyslu a stavebnictví, ale i pro udržení jejich dlouhodobé konkurenceschopnosti v evropském kontextu.
Představení projektu financovaného Built by Nature
V rámci projektu „Podpora masivní dřevěné výstavby v České republice“ podporovaného nadací a sítí Built by Nature (BbN), je naším cílem podpořit rozvoj vícepodlažních dřevěných budov v českém stavebnictví, se zaměřením na bytové domy, které v současné době představují méně než 1 % tohoto segmentu v zemi. Náš přístup je inspirován úspěšným nizozemským modelem tzv. dobrovolných zelených dohod. Tento typ dohody je společnou iniciativou, která sdružuje širokou škálu zainteresovaných stran: od veřejných institucí a místních samospráv až po soukromý sektor, investory, akademickou obec a neziskové organizace. Dohoda stanoví jasné cíle, definuje konkrétní opatření a časový harmonogram a nastiňuje role a závazky každého partnera. Naším cílem je vytvořit a pilotovat podobnou dohodu v České republice, do které se zapojí 11 klíčových zainteresovaných stran ze stavebního odvětví a 3 ministerstva. Cílem je podpořit rozvoj vícepodlažních obytných budov s využitím dřeva a dalších nízkoemisních materiálů způsobem, který odpovídá českým podmínkám. Prostřednictvím této pilotní implementace se snažíme prosadit masivní dřevěné konstrukce společně s dalšími nízkoemisními stavebními materiály jako atraktivní, udržitelné a mainstreamové řešení v českém stavebnictví.
Projekt „Podpora masivní dřevěné výstavby v České republice“ se původně zaměřoval výhradně na podporu vícepodlažních budov ze dřeva. Během jeho realizace však, po domluvě se zástupci BbN, byl jeho rozsah rozšířen i na další nízkoemisní stavební materiály. Tento dokument se nicméně zaměří především na dřevo, i když konečná dohoda bude zahrnuje i širší škálu udržitelných materiálů.
Výstupy z Národního výzkumného přehledu
Celý dokument si můžete přečíst zde .
Struktura dokumentu: „Národní výzkumný přehled“ je vystavěn jako srozumitelný a logicky uspořádaný celek, který čtenáře provede od širšího kontextu až po detailní vhled do aktuální situace dřevostaveb v Česku.
Jádro dokumentu tvoří rozsáhlá kapitola Současný stav dřevostaveb v Česku, která krok za krokem rozebírá podíl dřevostaveb na nové výstavbě, upřednostňované konstrukční systémy i dynamiku vícepodlažních dřevěných budov. Pozornost je věnována také rychlému rozvoji klíčových materiálových technologií, jako jsou CLT (Cross-Laminated Timber – křížem lepené dřevo) a LVL (Laminated Veneer Lumber – lamelové vrstvené dřevo z dýh), stejně jako aktuálnímu legislativnímu prostředí a evropskému srovnání, které ukazuje, kde se Česká republika v tomto odvětví nachází.
Na tuto část navazuje kapitola Trendy a příležitosti, která popisuje proměny trhu a identifikuje nové směry, zejména v oblasti cirkulárního a kaskádového využívání dřeva. Dokument zde zdůrazňuje rostoucí význam dřeva v regionálních hodnotových řetězcích a popisuje, kde leží potenciál pro rozvoj českého stavebnictví z hlediska udržitelnosti i ekonomiky.
Kapitola Bariéry rozvoje nízkoemisního stavebnictví se zaměřením na dřevo následně pojmenovává klíčové překážky, které brání širšímu uplatnění dřeva ve stavebnictví. Jde zejména o omezení legislativní povahy, hluboko zakořeněné kulturní představy o „vhodnosti“ materiálů i ekonomické faktory, které ovlivňují investiční rozhodování.
Schopnost českého dřevozpracujícího sektoru reagovat na poptávku a zapojit se do středoevropského trhu přibližuje kapitola Český dřevozpracující průmysl ve středoevropském hodnotovém řetězci. Porovnává výrobní kapacity i obchodní toky CLT v Česku se situací v Rakousku, Polsku a Německu a vyzdvihuje specifické konkurenční výhody i slabiny, které z tohoto porovnání vyplývají.
Závěrečná část Příležitosti pro cirkulární a kaskádové využití dřeva v Česku přináší souhrn klíčových konceptů a jejich praktické relevance. Zkoumá možnosti využití druhotných surovin, prodlužování životního cyklu dřevěných materiálů a navazuje přitom na hlavní principy dokumentu „Cirkulární koncepční rámec“.
V souhrnu tak „Národní výzkumný přehled“ spojuje analytická data, legislativní souvislosti, technologické inovace i tržní trendy. Výsledkem je ucelený a věcný podklad, který může sloužit jako strategický kompas pro rozhodování o budoucím směřování dřevostaveb v České republice.
Dřevo se u nás tradičně využívá, ale moderní dřevěné konstrukce (především ty vícepodlažní) se prosazují pomaleji než v okolních zemích. Podíl dřevostaveb na nových rodinných domech se dlouhodobě pohybuje okolo 13–15 %, což je výrazně méně než v Rakousku či Skandinávii. Tento pomalejší rozvoj je dán nejen technickými a legislativními podmínkami, ale také kulturními preferencemi, český majitel si spíš tradičně volí zděný dům, který vnímá jako symbol stability a dlouhověkosti.
Na českém trhu dominují především lehké rámové systémy, které mají dobře zvládnutou technologii i nabídku výrobců. Méně rozšířené, ale postupně se prosazující jsou masivní dřevěné konstrukce na bázi CLT (křížem lepené lamelové panely) či LVL (lamelové dýhové dřevo). Tyto technologie umožňují rychlou, přesnou a prefabrikovanou výstavbu, díky níž se otevírá cesta k vícepodlažním budovám a větším projektům. V posledních letech se objevují první významné průlomy – mezi ně patří například Timber Praha, nebo administrativní budova BudexHUB, které dokazují, že dřevo může hrát roli i v městské výstavbě a ve větších investičních projektech.
Velký posun přinesla změna legislativy. Od srpna 2025 platí nová technická norma, která umožňuje stavět čistě dřevěné budovy až do výšky 18 metrů (tzn. 7 podlaží) a hybridní kombinace dřeva s betonem až do 22,5 metrů (tzn. 8 podlaží). Tato úprava otevírá prostor pro širší využívání dřeva i v segmentu bytových a administrativních staveb, kde dosud dominovaly zděné nebo železobetonové konstrukce. Zároveň vláda přijala v červnu 2024 Surovinovou politiku pro dřevo, která podporuje zpracování domácí suroviny, zvyšování její přidané hodnoty a jasně stanovuje cíl dosáhnout do roku 2035 čtvrtinového podílu dřevostaveb na nově postavených domech.
Technologický vývoj v oblasti prefabrikace a digitalizace stavebnictví tento trend posiluje. Moderní nástroje jako modelování budov metodou BIM (Building Information Modeling) nebo digitální dvojčata zefektivňují plánování a sledování materiálů, prefabrikace zkracuje dobu výstavby a snižuje chybovost, a dřevo samotné přináší i benefity pro kvalitu života, jelikož zlepšuje vnitřní klima budov, přispívá k psychické pohodě a je vhodné i pro alergiky.
Přestože přínosy dřeva jsou zřejmé, sektor stále naráží na bariéry. Patří mezi ně pomalejší adaptace legislativy a povolovacích procesů, omezená kapacita zpracovatelského průmyslu, který nedokáže plně využít potenciál domácího dřeva, a také zakořeněné mýty o horší požární odolnosti či nižší kvalitě dřevostaveb. Tyto překážky zpomalují růst sektoru a činí český trh méně dynamickým než v okolních zemích.
Srovnání s Evropou ukazuje, že Česká republika v rozvoji dřevostaveb zaostává, zejména za Rakouskem, Německem nebo skandinávskými státy, kde dřevo tvoří až polovinu nové bytové výstavby. Přesto se díky kombinaci legislativních změn, vládní podpory, prvních pilotních projektů a rostoucí poptávky ze strany investorů začínají objevovat jasné signály, že dřevostavby mohou v příštích letech sehrát mnohem významnější roli i na českém stavebním trhu.
Výstupy z Cirkulárního koncepčního rámce
Celý dokument si můžete přečíst zde .
Struktura dokumentu: Dokument „Cirkulární koncepční rámec“ má jasně členěnou strukturu, která čtenáře vede od obecného zasazení tématu až k praktickým principům a doporučením. V rámci obsahové části dokumentu je první Úvod, který shrnuje výzvy stavebnictví z hlediska emisí a roli dřeva v cirkulární ekonomice. Hlavní část textu nese název Principy cirkulární ekonomiky a je systematicky členěna do šesti tematických kapitol: prodloužení životnosti stávajících budov, zohlednění celého životního cyklu, zajištění udržitelného lesního hospodaření, design s ohledem na cirkularitu, maximalizace potenciálu dřeva pro ukládání uhlíku a sociální přínosy a podpora bioekonomiky. Každá kapitola propojuje principy BbN s konkrétními cirkulárními postupy a příklady z praxe a českým kontextem. Dokument uzavírá Závěr, který shrnuje klíčové myšlenky a zdůrazňuje potenciál cirkulárního dřevostavebnictví pro ČR.
Kapitola Principy cirkulární ekonomiky vymezuje pět základních přístupů, které ukazují cestu k udržitelnějšímu stavebnictví ze dřeva (tzv. Principy odpovědné dřevěné výstavby – PRTC). Jejich společným jmenovatelem je snaha prodloužit životnost materiálů a staveb, snížit množství odpadu a emisí a zároveň posílit pozitivní vliv stavebnictví na společnost i životní prostředí.
PRTC #1: „Potenciál stávajících staveb pro změnu účelu, renovaci a/nebo rozšíření s využitím dřeva, biomasy, sekundárních a jiných nízkouhlíkových materiálů má přednost před demolicí.“
Prvním principem je prodloužení životnosti stávajících budov. Namísto bourání a nákladné nové výstavby se dokument soustředí na renovace, opravy a chytrou adaptaci existujícího bytového fondu. Tím se snižuje potřeba těžby nových surovin, omezuje se vznik odpadu a zároveň se chrání historická a kulturní hodnota budov. Stavebnictví tak může mnohem více pracovat s tím, co už máme, a proměňovat to pro potřeby současné i budoucí generace.
PRTC #2: „Nové dřevostavby a jejich renovace jsou navrženy a postaveny tak, aby byly bezpečné a odolné, aby minimalizovaly dopady celého životního cyklu, optimalizovaly provozní účinnost a minimalizovaly uhlíkové emise a další dopady materiálů na životní prostředí. Uhlík je zohledněn transparentně, s jasným rozlišením mezi biogenním a fosilním uhlíkem.“
Druhý princip zdůrazňuje zohlednění celého životního cyklu budov. Každý dům nebo infrastruktura mají stopu, která začíná těžbou surovin a končí demolicí. Hodnocení životního cyklu (LCA) umožňuje objektivně vyčíslit, kde se nachází největší zátěž, a ukazuje, jak lze už v rané fázi návrhu přijímat rozhodnutí, která sníží emise i spotřebu zdrojů. Tento pohled podporuje nejen ekologičtější stavby, ale i férovější srovnání různých stavebních materiálů.
PRTC #3: “Dřevěné stavební materiály pocházejí z lesů obhospodařovaných v souladu s osvědčenými postupy udržitelného lesního hospodaření, které jako „dynamický a vyvíjející se koncept usiluje o zachování a posílení ekonomické, sociální a environmentální hodnoty všech typů lesů ve prospěch současných i budoucích generací [definice udržitelného lesního hospodaření podle OSN].”
Třetí princip se věnuje udržitelnému hospodaření v lesích. Dřevo je klíčovým materiálem pro dekarbonizaci stavebnictví, ale jeho využívání má smysl jen tehdy, pokud je zajištěna rovnováha mezi těžbou a obnovou. Udržitelné lesnictví znamená péči o biodiverzitu, půdu a vodní režim, a zároveň podporu regionální ekonomiky, protože kvalitní dřevo se stává stabilní a dlouhodobou surovinou pro stavebnictví i další odvětví bioekonomiky.
PRTC #4: “Dřevo je využíváno efektivně a jeho potenciál pro ukládání uhlíku je maximalizován upřednostňováním a podporou jeho použití v rámci trvanlivých produktů. Tímto způsobem je také zohledňována udržitelnost materiálu ve stavebnictví, včetně předplánovaných návrhů pro demontáž, které usnadňují materiálové opětovné použití a následné kaskádové využívání dřevěných prvků v postupně navazujících stavbách, čímž se prodlužuje životnost tohoto materiálu.”
Čtvrtý princip klade důraz na design s ohledem na cirkularitu. Budovy by měly být navrženy tak, aby je bylo možné snadno opravovat, přestavovat a na konci jejich životnosti také rozebrat a využít znovu. Modulární konstrukce, prefabrikace a digitální nástroje, jako je BIM, umožňují sledovat materiály po celou dobu jejich použití a připravit půdu pro jejich druhý či třetí život. Tento přístup zásadně mění představu o budově – z jednorázového objektu se stává materiálová banka.
Tento princip zároveň zdůrazňuje využívání dřeva jako nástroje pro ukládání uhlíku. Každá dřevěná konstrukce váže uhlík po celou dobu své životnosti, a pokud se podaří prodloužit její využívání či následně materiál recyklovat, může hrát dřevo aktivní roli v boji proti klimatické změně. Stavby se tak nestávají jen místem k bydlení či práci, ale také nástrojem pro plnění klimatických cílů.
PRTC #5: “Zainteresovaným stranám v celém hodnotovém řetězci „od lesa po rám“ jsou poskytovány informace, vzdělávání a školení o výhodách a postupech odpovědného využívání dřeva ve stavebnictví. Inovace, výzkum a vývoj jsou podporovány a povzbuzovány, aby se mohla rozvíjet ekonomika dřevostaveb a kultura dřeva.”
Pátý princip zdůrazňuje sociální přínosy a podporu bioekonomiky. Cirkulární stavebnictví není jen otázkou technologií, ale i lidí a regionů. Využívání místních zdrojů podporuje zaměstnanost, rozvoj nových odvětví a posiluje regionální ekonomiky. Navíc přináší kvalitnější prostředí pro život, zdravější vnitřní klima budov a posiluje propojení mezi městem, přírodou a komunitami.
Závěr
Přechod k cirkulárnímu stavebnictví ze dřeva bude zásadní pro zmírnění změny klimatu ve stavebním sektoru a pro vytvoření odolnějšího zastavěného prostředí. Současná praxe odvětví, zaměřená na vysoce emisní betonové a ocelové konstrukce, přispěla téměř 10 % k současným globálním emisím skleníkových plynů ze stavebních činností. Rozšíření dřevostaveb má potenciál výrazně snížit uhlíkovou náročnost odvětví a zmenšit zabudované emise zastavěného prostředí. Zajištění takového objemu dřeva, jaký bude odvětví potřebovat, však vyvine značný tlak na stávající lesy. Je proto nutné uplatnit cirkulární model kaskádového využívání, který prodlouží životnost dřeva a sníží tlak na omezené primární zdroje dřeva, a zároveň zajistit udržitelné hospodaření s lesy, které ochrání biodiverzitu a stabilitu ekosystémů a umožní dlouhodobě využívat dřevo jako obnovitelný zdroj pro stavebnictví.
Pokud vás téma zaujalo, doporučujeme se podrobně seznámit se dvěma klíčovými dokumenty: Národním výzkumným přehledem a Cirkulárním koncepčním rámcem. Tyto studie společně poskytují rámec pro transformaci českého stavebnictví směrem k udržitelnosti a nižší uhlíkové stopě a zároveň představují principy a data, o která se mohou opírat jak odborníci z veřejného, tak i soukromého sektoru. Pokud byste měli otázky k samotnému Partnerství pro výstavbu typizovaných bytových domů z nízkoemisních materiálů, které staví na proaktivní spolupráci mezi veřejnými a soukromými českými aktéry, neváhejte se obrátit na Adama Janošce (projektového manažera a analytika INCIEN), který projekt koordinuje a rád s vámi otevře dialog o možnostech zapojení.
Tohle bylo osmé Cirkulární okénko!
Sledujte i další články z této série, kde se budeme věnovat klíčovým tématům cirkulární ekonomiky a praktickým krokům, jak můžeme změnu skutečně realizovat. Každý měsíc přineseme odborný pohled na důležitá témata a příklady z praxe.
