Ano regionálním potravinám, ne nacionalismu

Supermarket

Komentář INCIEN k současné debatě ohledně povinných kvót na české potraviny.

Pro české spotřebitele nejsou povinné kvóty zaměřené na české potraviny žádným ideálním řešením a je zcela jasná jeho nesmyslnost a nezákonnost z pohledu evropského práva. Hrát na národní strunu v oblasti potravinové soběstačnosti v době globalizace a při charakteru Česka jako proexportní země je špatná cesta.

Z pohledu udržitelnosti a cirkulární ekonomiky je ovšem téma produkce potravin velmi zásadní. Institut Cirkulární Ekonomiky zcela jasně deklaruje, že cílem je v maximální možné míře regionální produkce potravin – mnohde třeba velmi dobře fungují příhraniční regiony a firmy tak, aby byla dojezdová vzdálenost mezi producenty potravin a spotřebiteli do 40 kilometrů. Cílem je snížit cestování potravin, ne ale stavět umělé bariéry založené na dnes již abstraktních hranicích. Dalším klíčovým aspektem je důraz na sezónní potraviny, tedy že spotřebitelé upraví své jídelníčky podle toho, co nám zrovna nabízí jednotlivá roční období.

Jsme to my, spotřebitelé, kteří můžeme každým svým nákupem upřednostňovat regionální potraviny nebo podporovat lokální farmáře (Adresář farmářů), ať už objednáním „bedýnek“ nebo třeba zapojením do komunitou podporovaného zemědělství (KPZ). Můžeme nakupovat ekologicky vypěstované plodiny a potraviny, při jejichž produkci je zdůrazňováno šetrné zacházení s přírodními zdroji. Můžeme si pěstovat zeleninu a bylinky na komunitních zahradách, na zahrádkách nebo na balkónech.

Ale hlavně – musíme se naučit předcházet vzniku potravinového odpadu, aby nekončila třetina jídla v koši, jak je dnes běžnou realitou, protože produkce potravin je závislá na kvalitní vodě a půdě, tedy zdrojích, které ubývají. Když už nějaký bioopad vznikne, je třeba nastavit jeho efektivní sběr a tam má Česko ohromné mezery!  Biologické složky je přitom třeba navracet do půdy formou kompostování a následného využití „přirozeného“ hnojiva, případně lze tento odpad využít v bioplynových stanicích místo cílené monokulturní produkce některých plodin. Také v zemědělství totiž platí, že je třeba uzavírat materiálové toky.

Současný systém produkce potravin je křehký, a musíme proto chápat zemědělství také z ekosystémové perspektivy. Zaměřme se tedy na udržitelnost potravinového systému a udělejme zásadní krok vpřed, a ne do minulosti!

Autor: Dagmar Milerová Prášková

INCIEN je hlavním řešitelem a má na starosti řízení projektových aktivit s širokou odborností v oblasti cirkulární ekonomiky, včetně ekodesignu a cirkulárních obchodních modelů napříč odvětvími. Primárně odpovídá za Pracovní balíček 1 (PB1), který se zaměřuje na ekodesign v souladu s požadavky nařízení EPSR.


V posledních letech se intenzivně zaměřuje na výzkum politik a cirkulárních obchodních modelů v těžkém a zpracovatelském průmyslu, stejně jako v klíčových hodnotových řetězcích v kontextu dekarbonizace.

INCIEN je rovněž členem projektu CirkArena a od dubna 2025 působí jako expertní orgán Českého cirkulárního hotspotu, který nově zastřešuje iniciativa Změna k lepšímu.

Web partnera

CBCSD je primárně zodpovědný za pracovní balíček č. 3, který je zaměřený na digitální produktové pasy. Zároveň se podílí na sdílení nových formátů vzdělávání a na diseminaci výstupů projektu.


CBCSD rozvíjí národní a oborové specializace. Jeho klíčovým posláním je přinášet a zprostředkovávat mezinárodní podnikatelské a evropské trendy udržitelného rozvoje – jedná se například o globální standardy pro výpočet uhlíkové stopy firem (GHG Protocol) nebo uhlíkové stopy produktů (Pathfinder).

CBCSD se rovněž věnuje vlastní výzkumné činnosti a prostřednictvím pracovních skupin se zaměřuje na vzdělávání, osvětu a diseminaci výstupů projektů.

Pracovní skupina Oběhové hospodářství navazuje mimo jiné na řadu iniciativ WBCSD podporujících cirkulární obchodní modely (například: Circular Transition Indicators, Packaging Sustainability Assessment, SPHERE Packaging Sustainability Framework, Alliance to End Plastic Waste)

Web partnera

FCH VUT Brno je dalším zapojeným řešitelem projektu a primárně zodpovídá za pracovní balíček č. 2, který je zaměřen na design pro recyklaci obalů.


V rámci projektu je FCH VUT řešitelem témat Design for Recycling, pre-certifikačních procesů a dalších odborných metodik. Díky zaměření Ústavu chemie materiálů má pracoviště dlouholeté zkušenosti se zpracováním polymerů a polymerních kompozitů, a je vybaveno moderními technologiemi jak pro zpracování plastů, tak pro jejich fyzikálně-chemickou charakterizaci.

Pracovní skupina pod vedením R. Přikryla se již více než pět let věnuje výzkumu a vývoji v oblasti cirkulární ekonomiky, recyklačních technologií a udržitelnosti.

Pro účely projektu se plánuje využití následujícího vybavení:
TGA, DSC, DMA, FTIR, XRF a NIR (externě), SEM, EDX, hnětič Brabender, extruder, testovací zařízení na mechanické vlastnosti, GPC, reometrie, chromatografie.

Web partnera