Archiv autora: Soňa Jonášová

INCIEN se dělí na dvě poloviny. A měli byste o tom vědět

V květnu letošního roku INCIEN oslaví páté narozeniny. V mé hlavě se už ale narodil v červnu 2014. To si pamatuji zcela přesně. Zlomová pro mě totiž byla konference o cirkulární ekonomice v Bruselu, kde se na jedno místo sjeli zástupci byznysu, nezisku, vlád, dokumentaristů i zvědavých jedinců, mezi které jsem tenkrát patřila i já. Tam jsem si uvědomila, že tohle téma, které prakticky vychází z principů, které jsem vždycky považovala za správné, musíme přinést do České republiky co nejrychleji. A tak se taky stalo. INCIEN ale svoji práci v přednesení tématu české široké a odborné veřejnosti naplnil. Díky desítkám demonstračních a následně zcela běžně fungujících projektů dost možná i přeplnil. A tak se kromě kanceláře naplnily naše lidské kapacity. A jak to bývá běžné pro buňky, když nazraje čas, nastane dělení. A to se děje právě teď. Pět let po první etapě fungování naší organizace.

Proto mi dovolte, abych Vám představila CIRA Advisory. CIRA byla v našich hlavách už nějakou dobu. Už při prvním setkání naší dozorčí a správní rady nám náš právník Rosťa při závěrečném setkání nad plánováním vize do roku 2020 tak trochu předurčil, že INCIEN by se měl rozdělit z neziskové i na podnikatelskou sekci. A byl v tom celkem nekompromisní. S úsměvem na tváři jen dodal, že „teď si to možná nedovedete představit, ale INCIEN se rozroste a neziskovka na to nebude stačit!“ Tenkrát, rok po založení, jsme byli rádi, že se nám tempo rozjíždí tak nějak rozumně a na další dělení nebylo pomyšlení. Teď, jako by došlo k jakési pomyslné expirační době našeho fungování na plné obrátky a my jsme se rozhodli pro změnu.

V INCIEN jsme totiž už delší dobu naráželi na projekty a aktivity, které nám tak jaksi neladily. Fungujeme částečně v souladu s principy svobodného podnikání, a tak se mají lidé v týmu možnost celkem svobodně rozhodovat, na jakých projektech chtějí pracovat. A velká část aktivit byla najednou takovými „otloukánky“. Dělali jsme je, ale nikomu se do nich nikdy moc nechtělo. Jednalo se zejména o celou sérii konferencí a seminářů, které nás z pohledu organizační stránky celkem dost vytěžovaly, a tak často nebylo tolik času na to podstatné – na perfektní přípravu jejich náplně. Často nás také oslovovaly konkrétní firmy s prosbou o rady a najednou z pár žádostí byly desítky a my pořád s touhou uspokojit všechny otázky dobrými odpověďmi, jsme začali přetahovat svoje limity. A tak i spolupráce s firmami šla stranou. Přitom mezi nimi byly často takové, které měly namířeno naprosto správným směrem a naše pomoc by pro ně byl velkým skokem kupředu.

A tak dlouho nás celá situace tížila, až jsme se s Laurou shodly na tom, že je čas na dělení. Já v INCIEN řídím vizi a ona procesy. A obě, ačkoliv se nevídáme zdaleka tak, jak by bylo potřeba, cítíme v jeden moment to samé – chce to změnu, protože takhle nemůžeme dál. A to jak množstvím činností, tak směřováním. Nicméně všichni v INCIEN cítíme, že všechny aktivity, které od nás posíláme do světa žít vlastním životem, se k nám stejně po čase vracejí. A tak je dobré tu pomyslnou „pupeční“ šňůru neodstřihovat úplně. A tak vznikla CIRAA. Pojďme tedy rovnou k věci. Co se mění a co zůstává?

Jak bude fungovat INCIEN? Na první pohled ti, kteří s námi pracují delší dobu, možná nezaznamenají změnu. Cílem INCIEN je však opustit jistou část osvět v terénu a nahradit je online formou, která bude ohleduplnější k našemu času a replikovatelná v regionech. Nemusíte se obávat významných změn. V mezičase budujeme významná partnerství s regionálními organizacemi, a i díky nově zakládanému Českému Cirkulárnímu Hotstpotu bude v každém krajském městě pobočka, která se bude moci regionálním firmám věnovat v celkem zajímavém a intenzivním rozsahu. Snižujeme kvantitu a zvyšujeme kvalitu. Budeme pracovat malinko jinak a digitalizovat naše činnosti, k tomu nám pomáhá i doba koronavirová. Cíle INCIEN jsme však na dalších pět let nastavili jasně:

  • Být expertním centrem pro cirkulární ekonomiku v České republice
  • Pracovat na zdvojnásobení míry využívání druhotných surovin.
  • Zajistit širokou osvětu tématu cirkulární ekonomiky, které do roku 2025 bude znát 80 % široké veřejnosti.
  • Pracovat na tom, aby se z České republiky stal cirkulární hotspot nabízející znalostní i technologická řešení na globální úrovni.

INCIEN se tak bude věnovat zejména výzkumné činnosti na národní a regionální úrovni, zaměříme se na měření skutečného proudění jednotlivých materiálových toků a budeme tyto informace sdílet klíčovým aktérům, které s nimi mohou intenzivně a inovativně pracovat a budovat tak pestrou sít navazujících subjektů, díky kterým naplníme naše motto, které jsme si při založení věnovali do vínku: „Pro svět, kde odpad je zdrojem“. Poskytovat však budeme i expertní poradenství a vzdělávání, zaměřovat se však budeme na projekty s měřitelným a hlubokým dopadem. Pracovat budeme na tom, aby změna k cirkulární ekonomice přinášela nejen úlevu životnímu prostředí, ale vytvářela nová pracovní místa a příležitosti pro podnikání.

Kompletní přehled aktivit, jsme pro Vás připravili v ucelené formě ZDE. Bát se tak nemusíte – po prvním pohledu dospějete k názoru, že naše činnost se netlumí. 

CIRA Advisory (zkráceně CIRAA) naše aktivity bude doplňovat přesně tam, kde je potřeba. Postará se o veškeré produkční činností od organizace konferencí po semináře nebo webináře. Vytvoříme díky ní však nové kapacity, které bude moci nový tým využít pro naplňování zvyšující se poptávky po strategických konzultacích a radách v oblasti cirkulární ekonomiky. CIRAA je partnerem pro jednotlivé firmy i obce a bude pomáhat na individuální úrovni těm, kteří chtějí téma cirkulární ekonomiky prohlubovat v rámci prospěchu svého a svých zákazníků. Obrátit se můžete na CIRAA ať už jste ředitel, který potřebuje strategického poradce pro svoje klíčová rozhodnutí nebo jste marketingovým ředitelem a chcete si být jistí, že Vaše tvrzení není „natíráním nazeleno“. Mezi hlavní aktivity CIRAA patří tyto činnosti:

  • Strategické poradenství v oblasti cirkulární ekonomiky na všech stupních výrobního procesu i poskytování služeb.
  • Zajištění kvalitního PR dané organizace a pomoc s navázáním strategických kontaktů ve vytipovaných oblastech.
  • Realizace cirkulárních skenů na úrovni firem i samospráv.
  • Konkrétní projekty typu Cirkulární kanceláře či Cirkulární kavárny (jedná se o projekty, které v rámci demonstračních, testovacích a metodických fázích realizuje INCIEN, nicméně v oblastech multiplikace si jejich výkon přebírá CIRAA).

Věříme, že se časem vše ustálí a vy hravě pochopíte, že dělení tímto směrem přinese více prostoru pro kvalitní a promyšlená řešení. Určitě se nedělíme a naše téma zůstává společné. Jen děláme v rámci každého týmu to, co nám ladí a v čem jsme nejlepší. Protože jen tak můžeme pomáhat i Vám a společně tak můžeme pracovat na změně, kterou považujeme za nezbytnou. CIRAA si pro své fungování vybrala misi a zároveň motto: ,,Vytvářet synergie mezi byznysem a přírodou„. A tak doufáme, že velmi brzy budeme mít příležitost diskutovat i s Vámi, jak můžete být součástí budování odolné společnosti s vysokou mírou soběstačnosti, ohleduplnosti k přírodě a úctě k budování zisku etickou cestou.

Děkujeme Vám za důvěru a těšíme se na budoucí projekty.

Vše dobré a hodně zdraví.

Za oba týmy Soňa

Co krize kolem koronaviru přináší do INCIEN

Není člověka, který by nepřemýšlel nad tím, co nám má současná situace sdělit. Je to jen náhoda, že se celý svět v době největší klimatické krize (ať už o ní ještě spekulujete, nebo ne) zastavil a doslova se nám tu „pročistil vzduch“, anebo všechno přichází právě včas? Tak či tak nám zavřený Kampus Hybernská a práce na dálku dává mnoho prostoru pro to podstatné. Pro přemýšlení, zpomalení a věnování se rodině. My jsme taky zapřemýšleli a dali to společně s kolegyní Laurou na „papír“. Vznikla z toho naše vnitřní úvaha nad relativitou času, efektivitou a současném vývoji.

Už rok se potýkám s tím, že mi nesmírně vadí používat slovní spojení „nemám čas“. Vždyť čas je pro nás to nejcennější, tak jak je možné, že jej nemám? A když se podívám do svého kalendáře, tak co mi ukazuje – komu ho dávám? Co chci? Stíhat práci, nové projekty, doktorské studium, trošku pohybu na čerstvém vzduchu, rodinu a čas pro sebe. Třem posledním položkám se dostávalo času nejméně. A to nemluvím o přátelích a čas s nimi. Nicméně i tak cítím, že žiji naplněný život a prakticky denně si doma připomínáme, v jakém blahobytu si jako společnost žijeme a jak musíme být vděční za každý den, kdy nám je tak dobře. Ale i tak pravidelně přemýšlím, jak dostat zpět svůj čas pod kontrolu , do zdravých mezí a najednou přijde pandemie koronaviru. Je to snad nějaké znamení?

Místo neplacení a zadlužení více empatie

S Laurou v posledních týdnech hodně diskutujeme naší roli. Jsme zodpovědné za fungování rozrůstající se organizace, která staví na principech slušnosti a svobodném podnikání, jsme zodpovědné za pěkných pár zaměstnanců. A to v nás aktuálně vyvolává řadu zatím nezodpovězených otázek. Ano, i nás se aktuální situace dotkla, ale i tak se snažíme, Více komunikujeme s týmem, diskutujeme jistotu i budoucnost. Chceme, aby nás zrušené akce a odložené projekty nedostaly do svízelných momentů. Navzdory všemu nechceme dovolit, abychom se dostali do situace, kdy neplníme naše závazky, ať už k zaměstnancům nebo partnerům. A pak najednou si přečtete článek v magazínu Forbes, jak moudří podnikatelé radí, aby firmy prodlužovaly splatnost faktur a aby si lidé brali kontokorent na běžné služby… Cože?!

INCIEN funguje na třech základních principech – svobodě, zodpovědnosti a pravidlech. Zásadní transformaci podstupujeme poslední rok, protože obě cítíme, že potřebujeme být nahraditelné. A tak nás obě zásadně rozčílil fakt, že je tu někdo, kdo veřejně nabádá k tak nezodpovědným krokům. Křehkost společnosti je definována slabostí nejslabšího článku. Jeden se zlomí a jdou s ním ke dnu ostatní. Opravdu jdeme cestou neplacení faktur a zadlužení? Neměli bychom teď více než kdy jindy držet spolu a při sobě? Ptát se partnerů, ať už se jedná o dodavatele nebo odběratele, jestli je všechno v pořádku a jestli nepotřebují nějakou pomoc či speciální podmínky? Jak chceme po překonaném výpadku nastavovat dlouhodobě fungující vztahy, když se budeme chovat takto. Dnes je třeba více než kdy jindy přijmout na svá bedra celou zodpovědnost, která na nás z podstaty podnikání padá.

Laura: Hledejme synergie

Jak píše Soňa, jak využít čas? Často říkám, že moje druhé jméno je efektivita, a tak nezahálím ani tentokrát. Vytvořený tzv. „korona čas“ věnuji efektivizaci interních procesů uvnitř naší organizace, protože být součástí slušné a svobodné firmy je jedním slovem PECKA! Dává nám to všem mnoho příležitostí a možností se realizovat. Ale občas je potřeba, aby někdo přišel a trochu tu „volnost a seberealizaci“ poklidil a dal do jasných kontur a struktur. No a to je moje práce. Mám tedy pocit, že COVID-19 nenabízí jen prostor pro zamyšlení, dodělání restů, přesun do online světa a úklid uvnitř organizace, přináší tak nějak úklid do celého světa. Nedovedu dopředu říct, jestli je to ten správný úklid, kdy vše řádně protřídíme, zorganizujeme, zandáme do správných šanonů anebo ten špatný, kdy se vše jen přikryje, založí a vyskočí to na nás, až bude ta nejméně vhodná chvíle. Já tvrdím, musíme dělat vše, co je v našich silách, abychom nesklouzly k lákavému přikrývání věcí a odsunu na neurčito.

Co se situace okolo COVID-19 týče, jsem rozpolcená. Jako vždy na situaci pohlížím dvojím pohledem ekonomicky a environmentálně. V INCIEN se snažíme mezi těmito dvěma oblastmi vždy najít soulad a průnik, hledíme vždy na společné synergie. To je naše každodenní práce, ukazovat firmám, municipalitám a státní správě ekonomické aspekty ekologických úspor a opatření. V INCIEN vždy hledáme cesty, jak to jde, a ne důvody proč by to nešlo. Synergie mezi ekologií a ekonomikou je dle mého názoru budoucnost. Nyní opět hledám ve spletitých sítích ten průsečík. Jakou má roli ekonomická krize, která byla za dveřmi, a kterou COVID-19 jen urychlí a umocní? Jak to zapadá do klimatické krize, která je tady už dávno a její stupňování je rok od roku větší? Odpověď není jednoznačná a mnohým podnikatelům přinese vrásky na čele.

Svět se trochu zpomalí

Pokud bych se měla podívat do věštecké koule a replikovat zkušenosti z minulosti, vychází mi určitý vzorec. Lidé se uskromní, začnou šetřit a vrátí se z nadspotřeby a konzumního chování do rozumných linií. Pro firmy přináší tento čas nelehký úkol: Jak udržet můj byznys i v této době? Jedině efektivizací interních procesů, implementací základních principů cirkulární ekonomiky do výrobních procesů a do strategie celé společnosti. Některé firmy přežijí, jiné ne, svět se trochu zpomalí.

Včera jsem byla šťastná, že nefungují letiště, mé ekologické srdce jásalo radostí. Dostali jsme se doma do rozepře, vždyť rychlé cestování, které létání nabízí, přináší tolik příležitostí. Kolega Štěpán mě informoval, že nemůže dostat z Běloruska potřebné dokumenty do Prahy, protože nefunguje letecká pošta z těchto zemí. Ale mé srdce stejně jásá. Kde jsou ty doby, kdy letenka byla tak drahá, že si jí mohl dovolit jen málokdo. Kde jsou ty doby, kdy člověk opravdu zvažoval jakoukoliv cestu kvůli byrokratickým úskalím, nebezpečenstvím na cestě a finanční náročnosti? Já si je pamatuji, jsem napůl Řekyně, takže celá moje rodina je jak kočovný klan pro Evropě. Možná se tyto časy vrací, možná nám příroda něco říká, možná nás nabádá ,,Zpomalte! Změňte svůj byznys, já jsem tu pro vás, buďte tu i vy pro mě…“. Ať tak či onak, my se v INCIEN ani v dalších organizacích, kde působím, nevzdáváme, přijímáme tuto hozenou rukavici a chceme pomoci ji zvednout a vše pořádně uklidit na své místo, protože to nám následně přinese kýžené očekávání.

Současná situace nás má posílit, ne zničit

V INCIEN ctíme principy slušnosti a i přes všechny nové výzvy budeme pevně dodržovat termíny všech závazků jak uvnitř naší společnosti, tak navenek. Věříme, že současná situace nás má jako společnost posílit, ne zničit. Bereme vše, co přichází, jako výzvu, kterou máme v plánu zvládnout lépe než jakoukoliv předtím, a věříme, že na konci budeme posilněni nejen jako jedinci, ale jako společnost. Čas zpomalení je především časem pro posilnění vazeb a synergií. Snad jsme vám se Soňou do těchto nemilých časů vnesly trochu energie a zamyšlení, na závěr bychom chtěly všechny vyzvat k lidskosti a vstřícnosti mezi sebou.

Autorkami článku jsou Soňa Jonášová a Laura Mitroliosová.

Česko rozjíždí cirkulární hotspot

Principy cirkulární ekonomiky, která je šetrná ke zdrojům a produkuje méně odpadů, začal v tuzemsku propagovat takzvaný cirkulární hotspot. Mezi nejbližší osvětové akce patří série vzdělávacích seminářů a soutěž o nejlepší nápad na využití zdrojů.

Polsko, Německo, Slovensko a Nizozemsko. To jsou příklady zemí, které si zakládají na opětovném využívání zdrojů a následují principy cirkulární ekonomiky. Loni v říjnu vyhlásil Institut cirkulární ekonomiky (INCIEN) společně s agenturou CzechInvest a Velvyslanectvím Nizozemského království Český cirkulární hotspot. Ten slouží jako národní platforma, jež zavádí principy cirkulární ekonomiky do českých firem.

Kompletní článek můžete najít k přečtení ZDE. 

Veřejný a soukromý sektor budou společně spolupracovat v oblasti zadávání cirkulárních veřejných zakázek. Podpis 1. cirkulární dohody se blíží

Veřejné zakázky skýtají velký prostor pro zapojení principů cirkulární ekonomiky. Ročně je na ně v Česku vynaloženo více než 600 miliard korun. Zástupci ministerstev spolu s představiteli firem, územních celků či neziskových organizací se nyní chystají podepsat tzv. cirkulární memorandum Green Deal, kterým se zaváží společně prozkoumat možnosti aplikace cirkulární ekonomiky do veřejných zakázek. Obsahem dohody bude realizovat během jednoho roku pilotní projekty, které budou obsahovat požadavky cirkulárních kvalitativních kritérií jako například opravitelnost, obsah recyklátu nebo recyklace šedých vod. Následně proběhne vzájemná analýza, jaké přínosy tyto poptávky přinesly. V rámci EU již tyto dohody fungují a Česká republika má nyní příležitost přidat se k těm evropským státům, u kterých již Green Deals pomáhají odpovědněji zadávat veřejné zakázky.

Dokument Green Deal Memorandum: Cirkulární zadávání veřejných zakázek projednali minulý týden, v úterý 4. února, zástupci ministerstev a další klíčový aktéři, kteří mají o pilotní projekt zájem. Po jeho finálních úpravách bude stanovení březnový termín, kdy zájemci dohodu podepíšou. Na březnovém setkání vystoupí také zahraniční odborník Joan Prummel, který bude účastníky celý rok projektem provázet. Ten také koncept poprvé v ČR představil před dvěma lety, na půdě Velvyslanectví nizozemského království a v loni na něj navázal celodenním praktickým workshopem na Ministerstvu zemědělství. Joan Prummel představí na setkání příklady dobré praxe, které fungují v Holandsku, a to jak na úrovni státu, samosprávy i všech, kteří investují veřejné prostředky ve veřejném zájmu s akcentem na účelnost a hospodárnost.

„Každý z účastníků Memoranda se zaváže k realizaci alespoň jednoho pilotního projektu s prvky cirkulárního zadávání a vzájemnému předávání zkušeností s ostatními účastníky na společných workshopech a seminářích. Zadavatelé i dodavatelé pak vyhodnotí podmínky možného pokračování spolupráce po skončení pilotního projektu. Dalším rozměrem je o výzvách a výsledcích celého projektu informovat širokou i odbornou veřejnost a nastavit tak trend preference kvality a dalších aspektů udržitelnosti nad cenou.“ říká Soňa Jonášová z Institutu cirkulární ekonomiky, jednoho z iniciátorů Memoranda Green Deal

Koncept Green Deals vznikl v Nizozemí, a jedná se o metodu testování inovativních udržitelných řešení v praxi díky vzniku unikátních konsorcií fungujících na bázi dobrovolných dohod. Konkrétní dohoda zaměřená na stejné téma jako dnes v Česku úspěšně fungovala mezi roky 2013 a 2016 a na jejím konci stálo 80 pilotních projektů sloužící jako inspirace pro praxi cirkulárních veřejných zakázek. Stal se i inspirací pro Institut cirkulární ekonomiky, který v České republice otevřel veřejnou diskuzi k aplikaci cirkulární ekonomiky do veřejných zakázek a spojil k jednomu „stolu“ soukromou i veřejnou správu.

“Věříme v zapojení ministerstev, samosprávy i neziskových organizací jako např: MŽP, MPO, MPSV, MZe, v zapojení Prahy, Liberce či Jihlavy ze strany měst a taktéž Dopravního podniku Hlavního města Prahy či zástupců Regionální rozvojové agentury Pardubice. Dohodu mají zájem podepsat také advokátní kanceláře jako KROUPAHELÁN či Havel&Parners, které jsou důležitými subjekty dodávajícími platformě cenné právní rady. Seznam je pestrý a proto budou zajímavé i pilotní projekty, které budou jednotliví partneři během roku realizovat,” dodává Soňa Jonášová z Institutu cirkulární ekonomiky.

Kontakt pro zájemce o připojení do dobrovolné dohody: Soňa Jonášová / sona@incien.org 

 

 

Terka hodnotí stáž v INCIEN: „Nejlepší rozhodnutí mého léta!“

V INCIEN máme už od začátku jasnou strategii ve vztahu ke studentům a mladým lidem – nechávat je nastupovat na naši palubu kdykoliv pocítí, že s námi mohou na části naší cesty plout společně a přitom se jednak něco naučit a taky nám při plavbě pomoci. A tak k nám na palubu na léto nastoupila i Terka, která nás zaujala zejména svými zkušenostmi s tvorbou edukačních programů pro děti a mládež, které se nám v tu dobu perfektně hodily při spolupráci na tvorbě podkladových kurzů pro celoroční edukační plán střední školy v České Lípe, kde se paní učitelka Haraštová rozhodla seznámit studenty se základy cirkulární ekonomiky a dalšími tématy týkající se poznávání ochrany životního prostředí. Navíc dokázala zajmout tím, co máme v INCIEN velmi rádi – že nad rámec školy dělala něco „navíc“. Do úvodního emailu Terka neváhala dopsat, že… „Také jsem právě dokončila kurz o cirkulární ekonomice, který byl vytvořen několika zahraničními univerzitami. Přála bych si získat vhled do toho, v jaké fázi je tento koncept aktuálně v České republice, a ráda bych Institutu pomohla v jeho činnostech.“ A na to my slyšíme! Aktivity mimo školu, kurzy ve volném čase a odhodlání učit se v praxi. Po pohovoru bylo jasné, že to spolu zkusíme!

Díky Terčiné zpětné vazbě jsme nově na web INCIEN v sekci O NÁS přidali i informace pro zájemce o práci a stáž, protože prý není zřejmé jestli a v jaké formě máme o stážisty zájem. A tak snad budoucí stážisti budou mít víc jasno v tom, jak se s k nám připojit a co jim pomůže stáž u nás absolvovat. Díky, Terko! Zpětná vazba posouvá nás i naše stážisty dopředu a Tobě držíme palce při studiu v Cambridge. Pořád doufáme, že jsi u nás nebyla jen tak na krátko – po studiu je naše paluba opět otevřená, vždyť víš!

Pro Vás Terka připravila srhnutí stáže. Možná se k nám chystáte a zajímá Vás, co čekat a třeba hledáte stáž jinde a chcete se jen inspirovat. Pro oba případy je následující text vhodným shrnutím stejně jako článek od Štěpána (12 dní, které otřásly světem jistého stážisty), který u nás nastoupil dva roky zpět na stáž jako Terka a dnes je plnohodnotný člen našeho týmu. Další krásná duše, která s námi strávila čas nejen během stáže, ale i víc jak rok na pozici pravé ruky Soni a koordinátorky perfektního chodu celé kanceláře je Káťa, která o stáži napsala v přímo snovou reflexi (Moje vysněná stáž). 

Můj INCIENovský příběh začíná na začátku srpna, kdy jsem poprvé vyrazila do Kampusu Hybernská, abych začala svou letní stáž. Po chvilce jsem se sešla se Soňou Jonášovou, kterou jsem předtím ohledně možnosti stáže v Institutu kontaktovala. Hned jsme probraly, co budu mít na starosti, a Soňa se mě ptala, co bych si ze stáže chtěla odnést a čeho bych se chtěla účastnit. V podobném duchu se nesly i následující týdny – když jsem o něco projevila zájem, mohla jsem se tomu věnovat, a byla mi poskytnuta spousta rozmanitých příležitostí.

Srpen jsem strávila především tvorbou sylabu pro střední školu v České Lípě, kde byla možnost v rámci pilotního projektu otestovat výuku předmětu základů ekologie. Obnášelo to vše od vyhledávání a překládání zahraničních zdrojů, přes tvorbu pracovních listů až po natáčení a střih videí. Vzhledem k tomu, že to byla velmi různorodá práce, nikdy jsem se nenudila. Od Soni jsem dostala zadání, jak by měl předmět vypadat, ale dále mi nechávala volnou ruku. Když jsem potřebovala s něčím pomoci, mohla jsem se na ni obrátit, a pravidelně jsme konzultovaly, jak se vše vyvíjí, ale cítila jsem, že je z velké části na mě, co vymyslím a jak rozvrhnu svůj čas. Na konci srpna jsem měla sylabus hotový a od září se již začal používat. Jedním z problémů na spoustě stáží i brigád může být, že stážista nemá pocit, že byl k něčemu nápomocný a nevidí za sebou hotový kus práce, ale to v INCIENu rozhodně nehrozí. Svůj první měsíc jsem tedy zakončila s vědomím toho, že něco, na čem jsem několik týdnů pracovala, bude hned využíváno.

Původně tím měla má stáž končit, ale jelikož mě před nástupem na univerzitu čekal další měsíc prázdnin a INCIEN jsem si zamilovala, domluvily jsme se, že zůstanu ještě do začátku října.  V září jsem nebyla dlouhodobě zapojená do jednoho specifického projektu, ale pomáhala jsem s tím, co bylo zrovna potřeba. Zažila jsem například cestu na fyzickou analýzu odpadu v Buštěhradu, kde jsme za pár hodin vytřídili několik stovek kilogramů směsného odpadu, abychom zjistili, z čeho se skládá a jak mohl být dále vytřízen. Cílem bylo ukázat městu a místním žákům, že třídění odpadu u nich nefunguje zdaleka tak dobře, jak by si mnozí mysleli, a vysvětlit dětem, co se s odpadem dále děje a proč je důležité s ním správně nakládat. Nejvoňavější část mojí stáže to sice nebyla, ale rozhodně to byla jedna z nejpraktičtějších a nejzapamatovatelnějších – přeci jen je něco jiného číst studii o tom, kolik odpadu běžná česká domácnost za týden vyprodukuje, a vidět na vlastní oči to děsivé množství, které vzniklo jen v několika ulicích za pár dnů, a které bude na blízké skládce ležet další desítky a stovky let. Kromě toho jsem měla v září možnost se účastnit různých schůzek, výzkumu o cirkulární módě, podepisování memoranda s Českou podnikatelskou radou pro udržitelný rozvoj, a spousty dalších aktivit.

Na začátku října jsem nemohla uvěřit, jak rychle mi čas v Institutu utekl. Spoustu jsem se toho naučila a jsem vděčná za příležitost se alespoň na chvíli stát součástí týmu skvělých lidí, kteří denně pracují na něčem, co má smysl. Zpětně rozhodně považuju stáž v INCIENu za nejlepší rozhodnutí svého léta, mohu ji komukoliv naprosto upřímně doporučit, a sama bych se tam v budoucnu kdykoliv ráda vrátila. 

Cirkulární newsletter: Dárek pro ty, kteří nezabíjí čas nákupem během BLACK FRIDAY!

Od rána slyším z každého rohu reklamu na BLACK FRIDAY. Černý pátek se vnořil do světa internetu, zahltil emailové schránky (díky Bohu za to, že moje je vůči ním zatím dost imunní) a reklama je dokonce i zde, v rozhraní WordPressu. Jak těžké může být odolat reklamám pro ty, kteří i v běžném životě nakupují impulsivně a na základě reklamních akcí? Úvahy o stovkách kilometrů dnes vytištěných účtenek a příjemný oběd s kolegou Štěpánem jsme zakončili odnosem pár kusů nenošeného oblečení do našeho kampusího Freeshopu, kde jsme černý pátek disruptivně oslavili opakem. Ne prázdnými peněženkami, ale prázdnými skříněmi. O tom, jak nás věci zahlcují jak fyzicky, tak mentálně, byla napsána nejedna studie. Třešničkou na dortu bylo setkání u Freeshopu, kde si Rebeka z Knihovny věcí poradostnila z informace, že jí odpoledne odpadla škola, protože jejich učitel zrušil hodinu, protože MUSÍ NAKUPOVAT! PS: INCIEN se přidává k bojkotu stejně tak, jako celá naše platforma Slušná firma. 

Z Freeshopu Vám video natočíme příště, dneska se nikdo z nás necítil dostatečně reprezentativní. Děkujeme za pochopení! 🙂

A za tento newsletter vděčíte kolegovi Štěpánovi, který si stěžoval, že už nepíšu měsíční novinky. Jediná věc, která se mnou hýbne, je často přímo servírovaná zpětná vazba. Tak jestli někomu INCIENovinky chyběly, tak děkujte jemu

A čas strávený společně vedl ještě k jednomu impulsu. Začít opět psát INCIENovinky. Psala jsem je pravidelně každý měsíc do letošního ledna. Jak člověk jednou naruší rutinnu, je těžké ji vrátit zpět. A tak se z absence v lednu stala absence v únoru, březnu… a proměnila se v celoroční absenci. Ne, nebojte, nedostanu pětku ani mě snad nikdo nevyhodí (i když i to je u nás v nových pravidlech svobodného fungování INCIEN možné), ale dost se zapotím při psaní roční zprávy a potrestám se tak sama.

Žádné prodlevy a k jádru. Mám pro Vás totiž nemálo inspirace a protože ani já nerada píšu dlouhé texty (i když se k tomu často uchyluji), tak tento netradiční newsletter pojmu stručně, výstižně a snad i inspirativně. Strávíte u něj jen 10 minut čtení a použít ho můžete jako rozcestník pro prohloubení znalostí přesně tam, kde potřebujete. Tak, startujeme!

AKCE, která stojí za připomenutí. 

V listopadu se konal Den TA ČR. Osobně mě nabil víc než jakákoliv jiná akce. Od fajn diskuze v dopoledním bloku, kterou můžete dokoukat na online záznamu, až po večerní program, kde mi srdce plesalo při informaci, že hlavní cenu vyhrála moje Alma Mater Mendelova univerzita – tedy respektive její zástupci. Inovace v zemědělství jsou pro mě balzámem na duši a precizní zemědělství je dle mě mnohem významnější než průmysl 4.0. V INCIEN díky podpoře Technologické Agentury ČR pracujeme na dvou výzkumných projektech, společně s BIC Brno a Vy můžete výsledky průběžně sledovat jak na našem webu, tak na webu hub.cirkularnicesko.cz. Samotné aktivity v Kampusu do projektu zapadají a my tak máme možnost skloubit vědecké bádání s mezisektorovou spoluprácí, destíkami akcí pro odbornou veřejnost i laiky.

Zbytek fotografií z akce najdete na Facebookových stránkách TA ČR. 

SEMINÁŘ, který stojí za připomenutí. 

Podzim je ve znamení vzdělávání. Jeho hlavní osou, zdá se být cirkulární veřejné zadávání. Kromě semináře na Ministerstvu zemědělství jsme tak pro jistotu navázali bližší partnerství s advokátní kanceláří KROUPAHELÁN a společně tak téma budeme posunovat v konkrétních zakázkách na vyšší úroveň. Ladí nám to lidsky, názorově a taky prakticky. První prezentace k tématu je už na světě a jsme připraveni podělit se o zkušenosti i na Vaší akci a určitě plánujeme další pokračování zimní školy odpovědného zadávání s Ministerstvem práce a sociálních věcí stejně tak jako připravujeme první český Cirkulární Green Deal, což je holandský, skvěle fungující koncept, který zcirkulujeme a zkusíme „dobrovolné dohody“ přivést i do Česka. V lednu vše odstartujeme a jestli by Vás lákalo být u toho, tak se nám neváhejte ozvat.

K tématu doporučujeme číst: 

Zadávání veřejných zakázek jako cesta k podpoře globálního rozvoje cirkulární ekonomiky

PROVOKACE, která stojí za připomenutí. 

Určitě je to série otevřených dopisů. Ačkoliv jsem klidná hlava, současná situace mě občas mírně vyprovokuje k akci. A tak po otevřném dopisu ministrům, ve kterém stojí výzva ke spolupráci mezi sektory, protože se tak trošku brzy ocitneme na dně se zásobami stavebních materiálů a dřeva a mám takový nepříjemný pocit, že s tím nikdo nemá chuť nic moc dělat, tak následoval i ten, který vyjadřuje náš názor na skládkování. Ne, opravdu nám není jedno, že Vláda v mnoha ohledech spíše nečinně přihlíží tomu, jak v Česku přicházíme o zdroje a brzy nám hrozí nepříjemné ekonomické návaznosti v podobě dovozu surovin bez šance ovlivňovat jejich cenu i dostupnost. Na tomto základě připravujeme i seminář 65:25:10, kdy na půdě Poslanecké sněmovny plánujeme v pátek 13. prosince (trošku lepší pátek než ten dnešní) prodiskutovat, co s tím můžeme udělat. Nejde nám ani tak o udržení roku 2024, jak o věcnou diskuzi o tom, proč a kdo stojí za nezdůvodněným odsunem na rok 2030. Zatím to totiž vypadá na silnou, stále funkční skládkovací lobby. A to je jaksi… Necirkulární. Pokračování příště s detaily a zápisem.

Na portálu Zajímej.se jsme pro Vás připravili i článek PROSINCOVÉ CIRKULÁRNÍ AKCE, které si naopak teprve nenechte ujít! Pravidelně také o novinkách informujeme v sekci KALENDÁŘ AKCÍ na našem webu, takže můžete hbitě zůstat v obraze a nemuset googlit cirkulární eventy jeden po druhém. Není zač 🙂

Prosincové cirkulární akce

A teď pardon, ale nejen prací je člověk živ, takže odbíjí poslední pracovní hodina a je tu víkend na chatě, která si žádá zazimování. Tak i Vy vyražte mimo Prahu, mimo město, mimo konvence a u příštího zpravodaje a alespoň virtuálně společně na kávě (kterou doporučuji ke každému čtení našich novinek, ať si u nich trošku odpočnete) na viděnou mezi řádky!

Za tým INCIEN Soňa.

Neodsouvejte zákaz skládkování. Otevřený dopis ministrům

Vážená paní ministryně, vážený pane ministře, příští týden budete schvalovat velmi diskutované zákony o odpadovém hospodářství připravené Ministerstvem pro životní prostředí. Ačkoliv je podle MŽP primárním cílem zákona o odpadech (MZP/2019/410/313) „zajištění co nejvyšší míry ochrany životního prostředí a zdraví lidí (…)”, jeho aktuální předkládaná podoba tomu neodpovídá. Hlavním nedostatkem, který bude mít dopad i na občany, je navržení odsunu data konce skládkování využitelných a recyklovatelných odpadů ze současného roku 2024 až na rok 2030. Tento fakt bohužel nahrává zejména silným skládkařským firmám, jejichž „byznys s odpadem“ poroste ještě několik let. Tím se zároveň prodlouží negativní dopad skládkování na životní prostředí a zdraví lidí. Primárními veřejnými důvody pro odsun jsou argumenty, resp. obavy, že nejsme v ČR schopni vybudovat dostatečná alternativní zařízení pro zpracování odpadů do roku 2024. My jsme fakta, která napovídají o nutnosti skládkování neodsouvat, shrnuli do několika bodů. Než dáte tomuto zákonu zelenou a postoupíte ho dál procesu schvalování v Parlamentu České republiky, prosíme Vás, zamyslete se nad dopady, které může posun na rok 2030 přinést občanům.

Fakta o odpadech a skládkování

1. Recyklační potenciál mizí na skládkách

Na skládkách v ČR skončí 46 % (2,6 miliónů tun)[1] komunálního odpadu, který má až z 80 % recyklační potenciál. Zbytek je možné využívat energeticky a nahrazovat jím spalování fosilních paliv. Posunutím termínu na 2030 budeme dalších 6 let skládkovat zdroje, které by jinak mohly produkovat další ekonomickou hodnotu.

2. Každý den hoří v Česku 1,5 skládky, náklady na hašení jdou do miliónů

V roce 2018 bylo evidováno cca 530 požárů skládek. Náklady na hašení jsou odhadem mezi 500 tisíc 1 milion Kč denně a platí je stát. Kromě nákladů na hašení byly použity miliardy litrů vody. Během hašení skládky na Mostecku v roce 2017 bylo použito téměř 13 miliónů litrů vody, přitom se ČR dlouhodobě potýká se suchem.

3. Skládky vyprodukují více CO2 než těžký průmysl

Skládky v ČR v roce 2017 vyprodukovaly 3720 tisíc tun ekvivalentu CO2, což je o polovinu více než samotný chemický průmysl nebo cementárny a vápenky dohromady.[2] Tento fakt velmi ovlivňuje také zdraví občanů, žijících v okolí skládek.

4. Negativní skleníkový efekt

Skládky emitují metan (především v důsledku skládkování bioodpadu), plyn s 28x silnějším skleníkovým efektem než CO2.[3]

5. Skládky znečišťují zdroje pitné vody

Únik toxických látek velmi negativně ovlivňuje lidské zdraví a životní prostředí občanů bydlících v okolí skládek (v roce 2018 evidováno 178 legálních skládek – viz. mapa[4]), hasící voda se stává toxickou pro zdroje pitné vody z podzemních zdrojů.

6. Podpora využívání recyklátů ve veřejných zakázkách

Na skládkách končí bohužel také polovina vytříděných plastů. Přitom podle veřejného průzkumu z ledna 2019[5] si přes 80 % Čechů přeje situaci řešit. Stačilo by přistoupit na plošnou podporu využívání recyklátu v nových výrobcích ve veřejných zakázkách, což je samo o sobě obrovským impulsem pro uplatnění recyklátu a vytvoření nového trhu s vysokou přidanou hodnotou finálních výrobků.

7. Obce jsou na plánovanou změnu roku 2024 připravené

Konec skládkování směsného komunálního odpadu byl schválen v roce 2014 a odpovědným subjektům bylo dáno 10 let na přípravu změn, což je dostatečný čas. Mnohé obce své systémy nakládání s komunálním odpadem již změnily, investovaly značné prostředky a začaly s vytříděnými komoditami obchodovat. Odsun doby skládkování bohužel odrazuje i investory, kteří označují legislativní prostředí v České republice za velmi proměnlivé a nejisté a obávají se investovat do recyklačního byznysu, který není v ČR zatím řádně podporován.

8. Hrozí riziko rozšiřování počtu skládek, už dnes je jejich kapacita zbytečně plná

Již dnes mnoho provozovatelů skládek zvažuje díky této verzi zákona namísto investic do vyšších pater hierarchie nakládání s odpady (předcházení vzniku odpadu, znovupoužití, recyklace, výroba energie, skládkování) rozšíření skládek, protože současná kapacita při dnešní míře skládkování vydrží pouhých 10 let.

9. Třídící sleva není dostatečně motivační

Třídící sleva tak, jak je navržena v přechodném ustanovení, váže podporu třídění odpadu na skládkování zbytkového odpadu. Tím upřednostňuje skládkování zbytkového dopadu před jeho energetickým využíváním. To je zcela v rozporu s POH ČR (Plán odpadového hospodářství) a hierarchií nakládání s odpadem.  Kvalitní třídění odpadu u zdroje v obcích by mělo být podporováno bez ohledu na způsob nakládání se zbytkovým odpadem.

10. Zákon navyšuje množství odpadů ukládaného jako „technické zabezpečení skládek“ z 20 na 25 %.

V novele zákona dochází k dílčím úpravám odpadů, které je možné takto skládkovat za velmi nízkou cenu, ale v tomto materiálovém toku končí miliony tun materiálů (zejména stavebních), které v České republice již dnes umíme recyklovat. Navíc do 10 let budeme čelit kritickému nedostatku stavebních surovin a dojde tak k ohrožení zdrojové soběstačnosti.

Proč rok 2024 zachovat?

Zachování roku 2024 pro konec skládkování znovu využitelných odpadů s případnou specifikací přechodného období je příležitostí pro modernizaci ekonomiky, větší prosperitu a ekonomický růst. Stávající diskuze vedoucí k odsunu skládkováni pouze paralyzují současný rozvoj cirkulární ekonomiky, která má v České republice velký potenciál a české cirkulární projekty získávají úspěchy i za našimi hranicemi.  V sousedních vyspělých zemích se přitom skládkuje minimálně – Německo skládkuje pouze 1 % směsného komunálního odpadu (SKO), Rakousko jen 3 % SKO, v některých státech je skládkování zakázáno a skládkují se skutečně jen zcela nevyužitelné odpady. Česká republika je připravena! Svědčí o tom i malé obce, které jsou na rok 2024 už nyní připravené – například obec Straškov-Vodochody, Hlásná Třebáň, Trojanovice, Lány, Štítná nad Vláří – Popov nebo Fulnek.

Náš cíl?

Naším cílem je zintenzivnit konstruktivní diskuzi mezi všemi aktéry[6] a poukázat na dopady odsunu doby skládkování o dalších 6 let. Často jsou veřejnosti prezentovány neúplné pravdy, či polopravdy a laický člověk velmi těžko rozklíčuje, co je pro něho dobré a co ne. A od toho jste tady právě vy, „mozek občanů“, který jim může pomoci rozhodnout se, co je pro ně dobré a co jim přinese větší pozitivum. Zda další zbytečné zatěžování životního prostředí, či hledání nových cest, které pomohou zlepšit prostředí, ve kterém žijí, ale také kde najdou příležitosti pro rozvoj nového recyklačního byznysu, který je v současné době již nezbytný. Na základě výše vyjmenovaných faktů na Vás apelujeme, abyste nehlasoval/a pro posunutí zákazu termínu skládkování využitelných a recyklovatelných odpadů a prosadil/a ambiciózní přístup k nakládání s odpady, které se týkají každého z nás. Cesty už teď existují a Česká republika má silné ambice rozvoje cirkulární ekonomiky a využití odpadu jako zdroje pro další byznys. Podporují nás ti, kteří podepsali výzvu na webu www.konecdobyskladkove.cz. Ti, kterým není jedno, že ročně končí miliony cenných zdrojů na skládkách. S pozdravem, Ing. Soňa Jonášová, ředitelka Institutu Cirkulární Ekonomiky
[1] MŽP: Produkce a nakládání s odpady v roce 2018. https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/odpady_podrubrika/$FILE/OODP-Produkce_a_nakladani_2018-20191025.pdf [2] Zdroj: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/oez/nis/NIR/CZE_NIR-2019-2017_UNFCCC_clean_ISBN.pdf [3] Více o skládkách na: https://incien.org/tag/pravda-o-skladkach/ [4] Mapa skládek: https://konecdobyskladkove.cz [5] IPSOS: https://www.ipsos.com/cs-cz/zaloha-na-pet-lahve-lidi-motivovala-k-jejich-vraceni [6] Ve spolupráci se zástupci Poslanecké sněmovny jsme připravili na 13. prosince diskusní seminář o klíčových cílech, ke kterým tento zákon směřuje. Seminář s názvem 65:25:10 vyzývá k diskuzi, jak dosáhnout cílů 65 % skutečné recyklace, 25 % energetického využívání a maximálně 10 % skládkování do roku 2035.

Kam kráčí Český cirkulární hotspot? / Where does the Czech circular hotspot go?

For Englis scroll down


V říjnu jsme na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně ohlásili vznik Českého cirkulárního hotspotu. Pro mnohé účastníky to nebylo nic nového, protože jsme jednání s dílčími stranami odstartovali již v červnu v rámci Týdne Inovací v Praze. Během léta jsme však našli klíčového partnera pro další aktivity, kterým bychom se chtěli věnovat a tím je CzechInvest. Ve stejné období jsme se sešli s podobnými myšlenkami. Cílem CzechInvestu je vybudovat infrastrukturu a ekosystém pro ekoinovativní projekty v České republice a cílem naším je koncetrovat poptávku a nabídku v oblasti cirkulární ekonomiky na jedno místo. Cílová skupina, kterou jsou zejména malé a střední firmy je taktéž shodná. A proto jsme spojili síly. Jedna věc je však jistá – jsme na začátku a podzim bude ve znamení ladění konkrétních akčních kroků na rok 2020.

Pro teď však můžeme shrnout, čemu se budeme v rámci vznikající spolupráce věnovat: 

  1. Naším cílem je vybudovat z České republiky i místo, které bude inspirovat svět. V této oblasti jsme již vytvořili provizorní mapu Cirkulárního Česka, kterou najdete zde.
  2. Připravujeme taktéž první tzv. „Green Deal“ na téma cirkulárního veřejného zadávání, kterým navážeme na stovky úspěšných holandských dobrovolných dohod, jejichž cílem je dostat ekoinovativní postupy do praxe. Realizace se snad povede do konce tohoto roku nebo do ledna 2020.
  3. Připravujeme taktéž databázi informací pro zájemce o téma cirkulární ekonomiky, kterým navážeme na mapu Cirkulárního Česka a usnadníme tak orientaci i těm, kteří teprve sbírají informace. A to od základních znalostí až po informace o možnostech financování.
  4. Navazujeme taktéž vazby na české univerzity, které jsou klíčovým aktérem pro akceleraci nových spinoffových forem podnikání, díky kterému se dostanou aktuální vědecké výstupy do praxe.
  5. Připravujeme i podklady pro vznik pilíře cirkulární ekonomiky jako samostatné oblasti v Inovační strategii a Hospodářské politice, kterou připravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu.
  6. Plánujeme propojit veškeré aktivity týkající se soutěže Přeměna odpadů na zdroje, pořádané Ministerstvem průmyslu a obchodu, mezi Hotspotem a ministerstevem, abychom co nejvíce ulehčili sdílení informací široké veřejnosti.
  7. Navazujeme strategická partnerství a připravujeme koncepci na příští rok. Konkrétní podobu zveřejníme v prosinci po sladění očekávání a možností s naším hlavním partnerem, CzechInvestem.

Video, kde se pan ministr Karel Havlíček vyjadřuje k tématu cirkulární ekonomiky naleznete zde:

English version:

In October, we have announced the establishment of the Czech Circular Hotspot at the International Engineering Fair in Brno. For many participants, it was nothing new because we started negotiations with participating parties already in June as part of the Innovation Week in Prague. However, during the summer, we have found a key partner the Czech Invest with whom we were able to proceed with the idea further. It was a good match as we share a similar interest. The aim of CzechInvest is to build the infrastructure and ecosystem for eco-innovative projects in the Czech Republic. Our goal is to concentrate the demand and supply of circular economy in one place. Their target group are also small and medium-sized companies. That is why we joined forces. However, one thing is certain we are at the beginning and the autumn will be for the tailoring of specific action steps for 2020. For now, we can summarize what we are planning to do during the upcoming collaboration:
1.    Our goal is to design a platform from which the Czech Republic will inspire the world. We have already created a temporary map of the Circular Czech Republic, which you can find here.
2.    We are also preparing the first „Green Deal” the circular public procurement. This is based on hundreds of successful Dutch agreements. The mission is to put eco-innovative practices into action. The implementation will hopefully be completed by the end of this year or January 2020.
3.    Another activity is the preparation of a database with information for those interested in the topic of the circular economy. By doing so will link map of the Circular Czech Republic and provide easy orientation for those seeking information.  From the basic knowledge to deep information about funding opportunities.
4.    We are also developing links to Czech universities, which are a key player in accelerating new spinoff forms of business. It is aimed to accelerate an application of scientific findings.
5.    We are also preparing materials to establish a circular economy pillar as an individual area in the innovation strategy and economic policy. Which is being prepared by the Ministry of Industry and Trade.
6.    We plan to link all the activities involved in the challenge  Transformation of a Waste into a Resources organised by the of the Ministry of Industry and Trade. The plan is to inform the general public in a simple and efficient manner about the activities between the Hotspots and the Ministry.
7.    We are establishing strategic partnerships and preparing the plan for next year. The final form of cooperation will be presented after the meeting with CzechInvest in December. During the meeting, common expectations will be determined and agreed.

Video of Minister Karel Havlíček talking about the circular economy can be found here:

 

 

 

Vyšla publikace Cirkulární Česko 2. Přináší inspiraci a konkrétní příklady praxe.

Jsme v období velkých společenských a podnikatelských změn, kdy se cirkulární ekonomika a udržitelné podnikání stává normou při jednání jak v zasedacích místnostech nadnárodních společností, tak i v rámci coworkingových prostorů, kde se rodí nové startupy. Je tématem napříč byznysovým sektorem a firmy, o kterých jsme psali již v první publikaci nám ukazují, že okolo sebe už dávno máme příklady, které nás mohou inspirovat na cestě za smysluplným podnikáním, které reaguje na nejvýznamnější problémy dneška. Klimatická změna je již nedílnou součástí našich životů a ať už je způsobená čímkoliv, je třeba hledat konkrétní řešení spíše než odpovědi na diskuzní otázky. A řešeními jsou konkrétní produkty, služby a technologie, které Vám opět přinášíme v Cirkulárním Česku 2.

Legislativa je oblastí, která nám nesmí být omluvou naší nečinnosti, ale naopak impulzem ke změně. Její tvůrce není nutné brát jako někoho, kdo tvoří mantinely, ale jako partnery, kteří nutně potřebují slyšet hlas reality z trhu. Snad se v této souvislosti dočkáme nového zákona o odpadech, který by díky zdražení skládkování výrazně podpořil využívání druhotných surovin v Česku. Jak nám ukazuje množství firem zmíněných i v naší studii, zájem o efektivní využívání zdrojů a omezení zbytečného plýtvání je dnes na pořadu mnohem víc, než tomu bylo kdykoliv předtím. A právě taková atmosféra dává šanci pro vznik pevných partnerství mezi praxí, legislativou, výzkumníky a širokou veřejností a dalšími partnery.

Všichni žijeme na jedné Planetě a i navzdory dálce, která nás odděluje od protinožců, je fascinující, jak jsou díky globalizaci problémy druhé strany světě každodenní součástí našich výzev. Docházející zdroje, na kterých je Evropská unie závislá, jsou stimulem pro rozvoj recyklačních technologií. Oteplování a změna klimatu je impulsem pro hledání technologií a příkladů dobré praxe, které nám pomohou se adaptovat. Enormní znečištění dává impuls zrychlení vývoje nových technologií čištění vod, půdy či vzduchu. Naše společnost se posunula mílovými kroky k digitalizaci a propojenosti, a přitom je čím dál více odpojená od základu, bez kterého se neobejdeme – bez přírody a zdrojů, které jsou nezbytné pro uspokojování nejen materiálových, ale i duchovních potřeb. A tak megatrendy globálního měřítku mohou být nejen hrozbou, ale v případě správného uchopení, zejména příležitostí. A tu jsme se rozhodli v rámci našeho nového partnerství, které jsme při sepisování druhého dílu naší publikace, přijmout.

Současně si ale sami uvědomujeme, jak důležité je témata nejen otevírat, ale zejména je naplňovat. Proto je pro nás samotné skvělou školou pracovat na konkrétních projektech, u kterých zkoušíme nejefektivnější cesty, kterými odpovíme na právě zmíněné globální otázky. Vznik platformy Cyrkl, která v listopadu oslaví první rok existence reaguje na palčivý nedostatek zdrojů a nadměrné plýtvání, které je pro Českou republiku dnes bohužel typické. Míra opětovného použití materiálů je na absurdní míře 7, 6 % a zbytkem plýtváme tak, že to brzy pocítí nejen segment stavebnictví, kterému prakticky do sedmi let začnou docházet základní zdroje písku a kamene, ale i zemědělství, u kterého dochází k obrovskému nedostatku opětovně navrácené biomasy do půdy. Ta dnes končí na skládkách, z nichž se stává s počtem 530 požárů ročně doslova tikající bomba. A přitom zde jsou technologické ekoinovace, které bioodpady či stavební odpady umí využít do maxima, nahradit jimi primární zdroje či minerální hnojiva nebo navíc vyrobit zelené zdroje energie. Jen je třeba producenty materiálů propojit se zpracovateli a pomoci mezi nimi navázat partnerství, která zbytečné plýtvání v mezikrocích omezí. Je třeba vystavět funkční vztahy, které budou reagovat na dnešní trendy, mezi které patří i digitalizace a zároveň budovat partnerství mezi různými aktéry, kteří dobrým nápadům pomáhají do života rychle a s co nejvyšší mírou úspěchu. A zde se myšlenka Cyrkl potkává i s misí Institutu Cirkulární Ekonomiky, který v České republice téma nejen otevřel, ale aktivně pomáhá novým nápadům propojit se s důležitými navazujícími články.

Pokud bychom na závěr měli vyzdvihnout jedno důležité poselství, bylo by to heslo: spolupracujme na lokálních projektech a sledujte globální trendy. Nebojme se otestovat vlastní inovativní nápady a dělejme věci jinak, než bylo do teď zvykem. Aktuální situace si žádá disruptivní přístup, který pomůže byznysu být v souladu s tím, co všichni ve formě nenadálých změn počasí či procházkách ve ztichlých polích pociťujeme na vlastní kůži. V rámci spolupráce různých vědních oborů, jednotlivých výzkumných center, municipalit a především firem totiž vznikají ty nejzajímavější a nejstálejší projekty a podnikatelské plány s největším dopadem na život okolo nás.


Text je závěrečným textem z publikace, jejímž autorem jsou: Soňa Jonášová (ředitelka INCIEN), Cyril Klepek (Innovation Leader v Direct People), Michal Veselý (Chief Marketing Executive, JIC)


Publikace je ke stažení ZDE. 

Polemika: MBÚ jako riziko recyklace?

Pro časopis Odpadové fórum jsme přispěli do polemiky o tom, jaká může být role MBÚ v cirkulární ekonomice a jestli nepředstavuje jisté riziko. 


V souvislosti s dosažením evropských cílů cirkulárního balíčku, bude nutné odklonit maximální množství bioodpadů ze SKO a také zásadně zvýšit efektivitu třídění odpadů. Podle aktuálních analýz odpadů SKO obsahuje až 80 % využitelných složek. Pokud by se toto podařilo naplnit, tak se v této souvislosti redakce časopisu Odpadové fórum ptá: „Nepředstavuje ve svém důsledku výstavba tzv. MBÚ potencionální riziko pro recyklaci, brzdu v přechodu na cirkulární ekonomiku a současně tak i ve svém důsledku promarněnou investici?“


Pokud jde o MBÚ komunálních odpadů, tak mohu rovnou říci, že jde nejen o promarněnou investici, ale v mnoha případech je to i taková malá past jak na starosty, tak na investory (což mohou být ty samé skupiny). Z pohledu skutečných materiálových toků jde o přetřídění SKO prakticky na dvě frakce – spalitelnou a skládkovatelnou. Vzhledem k tomu, že není možné bioodpad z této linky použít jako hnojivo, ale jen k rekultivaci skládky, tak i tuto frakci z cirkulárního pohledu vidíme jako skládkovaný tok. Druhá frakce jde k energetickému využití, jen dostane hezké mašličky a mluvíme o něm jako o „výrobku“ či „tuhém alternativním palivu“. A teď se dostáváme k největšímu paradoxu: v České společnosti je cíleně vybudována obrovská nevole proti energetickému využití, ze kterého ale na konci procesu můžeme velmi dobře dotřídit kovy a škváru použít k materiálovému užití, kdy se bavíme o cca 22-25 % škváry z původní váhy a cca 1-3 % kovů. Škvára nahrazuje (dle vzoru západu) primární suroviny ve stavebnictví, které nám dochází. A oproti tomu máme na výstupu z MBÚ dvě hromady a jedna je skládkována, druhá spalována a u té najednou děláme, jako by hořela plamínkem míru, ze kterého žádné škodliviny neunikají. Úsměvné. MBÚ je z pohledu cirkulární ekonomice mnohem níže než ZEVO. Neboť diskuze bedlivě sleduji a sama si na něj stále dělám názor, dovolím si citovat i samotné odpadáře. Pan ředitel AVE, Roman Mužík, se sám nechal ve článku pro iDnes slyšet, že “Vytřídit odpad ze směsného odpadu z černých nádob by bylo strašně drahé a hygiena je problém. Když se to vytřídí u člověka doma, dá se surovina krásně vrátit do systému.” S tím zcela souhlasím. I když by se ze směsného odpadu cokoliv vytřídilo, většinou je míra znečištění této složky tak vysoká, že není možné materiál na trhu uplatnit. To platí i o nově diskutovaném „PEVO“ což je jakési přetřídění před energetickým využitím, kde i zde je skutečně spíš úsměvná představa, že si recyklátoři citliví na nečistoty něco ze směsného odpadu odkoupí. O recyklaci můžeme mluvit jen pokud je surovina skutečně dobře tříděná a čistá na vstupu.

To, že MBÚ mluví o recyklaci jen jako o greenwashingu potvrzuje i článek na Rozhlasu s názvem „Kdo nechce, aby se efektivně třídil odpad?“, kde se explicitně uvádí plány firmy OZO Ostrava následně: „…Ta se pokusila takovou třídící linku postavit. Z většiny směsného odpadu by po dotřídění vyráběla palivo a jen menší, nezužitkovatelnou část by poslala na skládku.“ O recyklaci ani slovo.

O několik pater pod recyklací, která se v tomto spojení používá, dle mého názoru účelově, a i díky tomu, že jsme si zde vytvořili prostředí, kde říkáme třídění recyklace. Pojďme si nalít čistého vína a bavit se ne o papírových pojmech a číslech v tabulkách, ale o tom, jaké jsou skutečné zájmy těch, kteří chtějí linky stavět a co se dá s odpadem v černých nádobách dělat. Jediná správná cesta je velký tlak na třídění v domácnostech, které eliminuje vznik směsného odpadu na minimum. Ale i Evropská Unie uvádí, že u směsného odpadu je stále možné, po naplnění cílů recyklace, 25 % energeticky využívat. Tak na to nezapomínejme a nedémonizujme něco, co je rozhodně lepší než trend MBÚ, které nám sem po špatných zkušenostech nenápadně podsouvají i provozovatelé z Polska, kde technologie neplní původní představy.

A tak závěrem. MBÚ je v hierarchii mezi skládkou a energetickým využitím. O recyklaci nemůže být řeč.