Archiv autora: Soňa Jonášová

Kam kráčí Český cirkulární hotspot? / Where does the Czech circular hotspot go?

For Englis scroll down


V říjnu jsme na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně ohlásili vznik Českého cirkulárního hotspotu. Pro mnohé účastníky to nebylo nic nového, protože jsme jednání s dílčími stranami odstartovali již v červnu v rámci Týdne Inovací v Praze. Během léta jsme však našli klíčového partnera pro další aktivity, kterým bychom se chtěli věnovat a tím je CzechInvest. Ve stejné období jsme se sešli s podobnými myšlenkami. Cílem CzechInvestu je vybudovat infrastrukturu a ekosystém pro ekoinovativní projekty v České republice a cílem naším je koncetrovat poptávku a nabídku v oblasti cirkulární ekonomiky na jedno místo. Cílová skupina, kterou jsou zejména malé a střední firmy je taktéž shodná. A proto jsme spojili síly. Jedna věc je však jistá – jsme na začátku a podzim bude ve znamení ladění konkrétních akčních kroků na rok 2020.

Pro teď však můžeme shrnout, čemu se budeme v rámci vznikající spolupráce věnovat: 

  1. Naším cílem je vybudovat z České republiky i místo, které bude inspirovat svět. V této oblasti jsme již vytvořili provizorní mapu Cirkulárního Česka, kterou najdete zde.
  2. Připravujeme taktéž první tzv. „Green Deal“ na téma cirkulárního veřejného zadávání, kterým navážeme na stovky úspěšných holandských dobrovolných dohod, jejichž cílem je dostat ekoinovativní postupy do praxe. Realizace se snad povede do konce tohoto roku nebo do ledna 2020.
  3. Připravujeme taktéž databázi informací pro zájemce o téma cirkulární ekonomiky, kterým navážeme na mapu Cirkulárního Česka a usnadníme tak orientaci i těm, kteří teprve sbírají informace. A to od základních znalostí až po informace o možnostech financování.
  4. Navazujeme taktéž vazby na české univerzity, které jsou klíčovým aktérem pro akceleraci nových spinoffových forem podnikání, díky kterému se dostanou aktuální vědecké výstupy do praxe.
  5. Připravujeme i podklady pro vznik pilíře cirkulární ekonomiky jako samostatné oblasti v Inovační strategii a Hospodářské politice, kterou připravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu.
  6. Plánujeme propojit veškeré aktivity týkající se soutěže Přeměna odpadů na zdroje, pořádané Ministerstvem průmyslu a obchodu, mezi Hotspotem a ministerstevem, abychom co nejvíce ulehčili sdílení informací široké veřejnosti.
  7. Navazujeme strategická partnerství a připravujeme koncepci na příští rok. Konkrétní podobu zveřejníme v prosinci po sladění očekávání a možností s naším hlavním partnerem, CzechInvestem.

Video, kde se pan ministr Karel Havlíček vyjadřuje k tématu cirkulární ekonomiky naleznete zde:

English version:

In October, we have announced the establishment of the Czech Circular Hotspot at the International Engineering Fair in Brno. For many participants, it was nothing new because we started negotiations with participating parties already in June as part of the Innovation Week in Prague. However, during the summer, we have found a key partner the Czech Invest with whom we were able to proceed with the idea further. It was a good match as we share a similar interest. The aim of CzechInvest is to build the infrastructure and ecosystem for eco-innovative projects in the Czech Republic. Our goal is to concentrate the demand and supply of circular economy in one place. Their target group are also small and medium-sized companies. That is why we joined forces. However, one thing is certain we are at the beginning and the autumn will be for the tailoring of specific action steps for 2020. For now, we can summarize what we are planning to do during the upcoming collaboration:
1.    Our goal is to design a platform from which the Czech Republic will inspire the world. We have already created a temporary map of the Circular Czech Republic, which you can find here.
2.    We are also preparing the first „Green Deal” the circular public procurement. This is based on hundreds of successful Dutch agreements. The mission is to put eco-innovative practices into action. The implementation will hopefully be completed by the end of this year or January 2020.
3.    Another activity is the preparation of a database with information for those interested in the topic of the circular economy. By doing so will link map of the Circular Czech Republic and provide easy orientation for those seeking information.  From the basic knowledge to deep information about funding opportunities.
4.    We are also developing links to Czech universities, which are a key player in accelerating new spinoff forms of business. It is aimed to accelerate an application of scientific findings.
5.    We are also preparing materials to establish a circular economy pillar as an individual area in the innovation strategy and economic policy. Which is being prepared by the Ministry of Industry and Trade.
6.    We plan to link all the activities involved in the challenge  Transformation of a Waste into a Resources organised by the of the Ministry of Industry and Trade. The plan is to inform the general public in a simple and efficient manner about the activities between the Hotspots and the Ministry.
7.    We are establishing strategic partnerships and preparing the plan for next year. The final form of cooperation will be presented after the meeting with CzechInvest in December. During the meeting, common expectations will be determined and agreed.

Video of Minister Karel Havlíček talking about the circular economy can be found here:

 

 

 

Vyšla publikace Cirkulární Česko 2. Přináší inspiraci a konkrétní příklady praxe.

Jsme v období velkých společenských a podnikatelských změn, kdy se cirkulární ekonomika a udržitelné podnikání stává normou při jednání jak v zasedacích místnostech nadnárodních společností, tak i v rámci coworkingových prostorů, kde se rodí nové startupy. Je tématem napříč byznysovým sektorem a firmy, o kterých jsme psali již v první publikaci nám ukazují, že okolo sebe už dávno máme příklady, které nás mohou inspirovat na cestě za smysluplným podnikáním, které reaguje na nejvýznamnější problémy dneška. Klimatická změna je již nedílnou součástí našich životů a ať už je způsobená čímkoliv, je třeba hledat konkrétní řešení spíše než odpovědi na diskuzní otázky. A řešeními jsou konkrétní produkty, služby a technologie, které Vám opět přinášíme v Cirkulárním Česku 2.

Legislativa je oblastí, která nám nesmí být omluvou naší nečinnosti, ale naopak impulzem ke změně. Její tvůrce není nutné brát jako někoho, kdo tvoří mantinely, ale jako partnery, kteří nutně potřebují slyšet hlas reality z trhu. Snad se v této souvislosti dočkáme nového zákona o odpadech, který by díky zdražení skládkování výrazně podpořil využívání druhotných surovin v Česku. Jak nám ukazuje množství firem zmíněných i v naší studii, zájem o efektivní využívání zdrojů a omezení zbytečného plýtvání je dnes na pořadu mnohem víc, než tomu bylo kdykoliv předtím. A právě taková atmosféra dává šanci pro vznik pevných partnerství mezi praxí, legislativou, výzkumníky a širokou veřejností a dalšími partnery.

Všichni žijeme na jedné Planetě a i navzdory dálce, která nás odděluje od protinožců, je fascinující, jak jsou díky globalizaci problémy druhé strany světě každodenní součástí našich výzev. Docházející zdroje, na kterých je Evropská unie závislá, jsou stimulem pro rozvoj recyklačních technologií. Oteplování a změna klimatu je impulsem pro hledání technologií a příkladů dobré praxe, které nám pomohou se adaptovat. Enormní znečištění dává impuls zrychlení vývoje nových technologií čištění vod, půdy či vzduchu. Naše společnost se posunula mílovými kroky k digitalizaci a propojenosti, a přitom je čím dál více odpojená od základu, bez kterého se neobejdeme – bez přírody a zdrojů, které jsou nezbytné pro uspokojování nejen materiálových, ale i duchovních potřeb. A tak megatrendy globálního měřítku mohou být nejen hrozbou, ale v případě správného uchopení, zejména příležitostí. A tu jsme se rozhodli v rámci našeho nového partnerství, které jsme při sepisování druhého dílu naší publikace, přijmout.

Současně si ale sami uvědomujeme, jak důležité je témata nejen otevírat, ale zejména je naplňovat. Proto je pro nás samotné skvělou školou pracovat na konkrétních projektech, u kterých zkoušíme nejefektivnější cesty, kterými odpovíme na právě zmíněné globální otázky. Vznik platformy Cyrkl, která v listopadu oslaví první rok existence reaguje na palčivý nedostatek zdrojů a nadměrné plýtvání, které je pro Českou republiku dnes bohužel typické. Míra opětovného použití materiálů je na absurdní míře 7, 6 % a zbytkem plýtváme tak, že to brzy pocítí nejen segment stavebnictví, kterému prakticky do sedmi let začnou docházet základní zdroje písku a kamene, ale i zemědělství, u kterého dochází k obrovskému nedostatku opětovně navrácené biomasy do půdy. Ta dnes končí na skládkách, z nichž se stává s počtem 530 požárů ročně doslova tikající bomba. A přitom zde jsou technologické ekoinovace, které bioodpady či stavební odpady umí využít do maxima, nahradit jimi primární zdroje či minerální hnojiva nebo navíc vyrobit zelené zdroje energie. Jen je třeba producenty materiálů propojit se zpracovateli a pomoci mezi nimi navázat partnerství, která zbytečné plýtvání v mezikrocích omezí. Je třeba vystavět funkční vztahy, které budou reagovat na dnešní trendy, mezi které patří i digitalizace a zároveň budovat partnerství mezi různými aktéry, kteří dobrým nápadům pomáhají do života rychle a s co nejvyšší mírou úspěchu. A zde se myšlenka Cyrkl potkává i s misí Institutu Cirkulární Ekonomiky, který v České republice téma nejen otevřel, ale aktivně pomáhá novým nápadům propojit se s důležitými navazujícími články.

Pokud bychom na závěr měli vyzdvihnout jedno důležité poselství, bylo by to heslo: spolupracujme na lokálních projektech a sledujte globální trendy. Nebojme se otestovat vlastní inovativní nápady a dělejme věci jinak, než bylo do teď zvykem. Aktuální situace si žádá disruptivní přístup, který pomůže byznysu být v souladu s tím, co všichni ve formě nenadálých změn počasí či procházkách ve ztichlých polích pociťujeme na vlastní kůži. V rámci spolupráce různých vědních oborů, jednotlivých výzkumných center, municipalit a především firem totiž vznikají ty nejzajímavější a nejstálejší projekty a podnikatelské plány s největším dopadem na život okolo nás.


Text je závěrečným textem z publikace, jejímž autorem jsou: Soňa Jonášová (ředitelka INCIEN), Cyril Klepek (Innovation Leader v Direct People), Michal Veselý (Chief Marketing Executive, JIC)


Publikace je ke stažení ZDE. 

Polemika: MBÚ jako riziko recyklace?

Pro časopis Odpadové fórum jsme přispěli do polemiky o tom, jaká může být role MBÚ v cirkulární ekonomice a jestli nepředstavuje jisté riziko. 


V souvislosti s dosažením evropských cílů cirkulárního balíčku, bude nutné odklonit maximální množství bioodpadů ze SKO a také zásadně zvýšit efektivitu třídění odpadů. Podle aktuálních analýz odpadů SKO obsahuje až 80 % využitelných složek. Pokud by se toto podařilo naplnit, tak se v této souvislosti redakce časopisu Odpadové fórum ptá: „Nepředstavuje ve svém důsledku výstavba tzv. MBÚ potencionální riziko pro recyklaci, brzdu v přechodu na cirkulární ekonomiku a současně tak i ve svém důsledku promarněnou investici?“


Pokud jde o MBÚ komunálních odpadů, tak mohu rovnou říci, že jde nejen o promarněnou investici, ale v mnoha případech je to i taková malá past jak na starosty, tak na investory (což mohou být ty samé skupiny). Z pohledu skutečných materiálových toků jde o přetřídění SKO prakticky na dvě frakce – spalitelnou a skládkovatelnou. Vzhledem k tomu, že není možné bioodpad z této linky použít jako hnojivo, ale jen k rekultivaci skládky, tak i tuto frakci z cirkulárního pohledu vidíme jako skládkovaný tok. Druhá frakce jde k energetickému využití, jen dostane hezké mašličky a mluvíme o něm jako o „výrobku“ či „tuhém alternativním palivu“. A teď se dostáváme k největšímu paradoxu: v České společnosti je cíleně vybudována obrovská nevole proti energetickému využití, ze kterého ale na konci procesu můžeme velmi dobře dotřídit kovy a škváru použít k materiálovému užití, kdy se bavíme o cca 22-25 % škváry z původní váhy a cca 1-3 % kovů. Škvára nahrazuje (dle vzoru západu) primární suroviny ve stavebnictví, které nám dochází. A oproti tomu máme na výstupu z MBÚ dvě hromady a jedna je skládkována, druhá spalována a u té najednou děláme, jako by hořela plamínkem míru, ze kterého žádné škodliviny neunikají. Úsměvné. MBÚ je z pohledu cirkulární ekonomice mnohem níže než ZEVO. Neboť diskuze bedlivě sleduji a sama si na něj stále dělám názor, dovolím si citovat i samotné odpadáře. Pan ředitel AVE, Roman Mužík, se sám nechal ve článku pro iDnes slyšet, že “Vytřídit odpad ze směsného odpadu z černých nádob by bylo strašně drahé a hygiena je problém. Když se to vytřídí u člověka doma, dá se surovina krásně vrátit do systému.” S tím zcela souhlasím. I když by se ze směsného odpadu cokoliv vytřídilo, většinou je míra znečištění této složky tak vysoká, že není možné materiál na trhu uplatnit. To platí i o nově diskutovaném „PEVO“ což je jakési přetřídění před energetickým využitím, kde i zde je skutečně spíš úsměvná představa, že si recyklátoři citliví na nečistoty něco ze směsného odpadu odkoupí. O recyklaci můžeme mluvit jen pokud je surovina skutečně dobře tříděná a čistá na vstupu.

To, že MBÚ mluví o recyklaci jen jako o greenwashingu potvrzuje i článek na Rozhlasu s názvem „Kdo nechce, aby se efektivně třídil odpad?“, kde se explicitně uvádí plány firmy OZO Ostrava následně: „…Ta se pokusila takovou třídící linku postavit. Z většiny směsného odpadu by po dotřídění vyráběla palivo a jen menší, nezužitkovatelnou část by poslala na skládku.“ O recyklaci ani slovo.

O několik pater pod recyklací, která se v tomto spojení používá, dle mého názoru účelově, a i díky tomu, že jsme si zde vytvořili prostředí, kde říkáme třídění recyklace. Pojďme si nalít čistého vína a bavit se ne o papírových pojmech a číslech v tabulkách, ale o tom, jaké jsou skutečné zájmy těch, kteří chtějí linky stavět a co se dá s odpadem v černých nádobách dělat. Jediná správná cesta je velký tlak na třídění v domácnostech, které eliminuje vznik směsného odpadu na minimum. Ale i Evropská Unie uvádí, že u směsného odpadu je stále možné, po naplnění cílů recyklace, 25 % energeticky využívat. Tak na to nezapomínejme a nedémonizujme něco, co je rozhodně lepší než trend MBÚ, které nám sem po špatných zkušenostech nenápadně podsouvají i provozovatelé z Polska, kde technologie neplní původní představy.

A tak závěrem. MBÚ je v hierarchii mezi skládkou a energetickým využitím. O recyklaci nemůže být řeč.

 

Porfolio Jihomoravského inovačního centra doplní i cirkulární ekonomika.

Velké věci začínají často malým impulsem od jednotlivců. A tak jsme téměř před rokem na základě impulsu od Jana Zemana, majitele biopekárny Zemanky a zároveň experta týmu JIC, začali zvažovat možnost spolupráce a propojení kapacit Institutu cirkulární ekonomiky s nejaktivnějším českým inovačním centrem – JIC podnikání má smysl. Dnes, po méně, než roce aktivní spolupráce můžeme ohlásit, že cirkulární ekonomika se velmi hluboce propíjí do metodik konzultačních týmů JIC a velmi brzy nás čeká multiplikace naší „Cirkulární akademie“ i do dalších regionálních inovačních center.

Na začátku bylo pro nastavení vztahů celkem rozhodující vyjasnění očekávání ze všech stran. Proč by mělo inovační centrum spolupracovat s neziskovkou? Dokážeme naučit tým základům tak pevným, aby si byli konzultanti v terénu jistí a chtělo se jim téma otevírat, i když je tak široké a propojené? Mnoho otázek, mnoho možností odpovědí. Nakonec jsme se shodli, že cílem JICu bude propsat téma cirkulární ekonomiky do aktuálních znalostí a dovedností, a kromě šíření povědomí o tématu u stávajících zákazníků umět i definovat základní příležitosti. To však jen do míry, kdy není třeba sáhnout do „expertního poolu“. Jednoduše tedy zvládnout konzultace tématu po své ose. Onen „expertní pool“ včetně individuální podpory týmu JIC přináší na oplátku INCIEN. Těžit tak společně můžeme z toho, že máme najednou mnohem více „vojáků v poli“ a tým INCIEN se tak může soustředit na dlouhodobé projekty, které často tkví ke kultivování změny legislativy a k projektům se přidat až ve chvíli, kdy je to skutečně potřeba. A to může být například při přípravě praktických worksohopů, na kterých ve firmách definujeme konkrétní oblasti, kterým se skutečně vyplatí věnovat, aby se firmy „neuvařily“ na tom, že se budou snažit být dokonalé od samého začátku.

Abychom ale maximalizovali užitek ze společně tráveného času, tak jsme do spolupráce přizvali i inovační agenturu Direct People, protože se lehce může stát (tak jak se nám to již v minulosti stalo), že některé projekty pro nás z časových důvodů (ten je u nás nejcennější složkou) mohou být oříšek. A Direct People je perfektně flexibilní a zároveň oplývá týmem inovátorů, kteří dokáží inovace nejen urychlit, ale hlavně pomáhají vyhnout se slepým uličkám. A to bývá často nejkritičtější. Slepé cesty jsou ztrátou času a absence funkčních metodik nás stojí mnoho vynaložených sil vniveč. Cirkulární ekonomika je totiž zejména o hledání synergií mezi partnery, kteří si vzájemně mohou perfektně pomoci a doplnit si svoje schopnosti, ale člověk se musí naučit opouštět svoje „milášky“, což jsou prvotní představy, které ne vždy skutečně fungují. Cyril Klepek z Direct People navíc stojí i za ideou první publikace Cirkulární Česko, a proto se nabízelo, že by vydání druhé mohlo vzniknout nově i v partnerství s JIC. A tak do sebe všechny tři dílky skvěle zapadly. Zbývalo jen nachystat průběh workshopů a akčních kroků tak, abychom se co nejrychleji dostali do bodu, kdy si budeme vědomi možností spolupráce, odhalíme svoje silné stránky a budeme schopni fungovat v praxi. Cíl byl všechno zvládnout do Mezinárodního strojírenského veletrhu, který nese jako hlavní téma Cirkulární ekonomiku a který se koná druhý týden v září. Po zvážení potřeb a časového rámce jsme navrhli následující strukturu Cirkulární akademie:

Kromě jednolivých modulů ale považujeme za nezbytné i další klíčové aspekty spolupráce mezi INCIEN a JIC. Ty může navíc ve své podstatě aplikovat při hledání cirkulárních inovací každá jiná firma či organizace. Ačkoliv se mohou zdát obecné, při budování nových produktů i služeb je důležité si je průběžně připomínat.

  • Partnerství: Pro jakékoliv formy partnerství je třeba hledat konsenzus a nastavení spolupráce výhodně pro všechny strany, které se do nich zapojí. V našem případě konzultační aktivity členů týmu JIC v terénu šetří čas INCIEN, neboť prvotní schůzky a „oťukávání“ firem pro cirkulární ekonomiku může fungovat i bez nutnosti osobní návštěvy zástupce INCIEN. My jsme však kdykoliv připraveni poradit, konzultovat vhodné kroky, nabídnout partnerskou síť a prodiskutovat možná navržená řešení. V případě, že se JIC setká s projekty mimo rámec vlastního záběru (startupy, malé a střední firmy), je do spolupráce přizvána inovační agentura Direct People, která v našem týmu může pomoci i velkým hráčům, a to díky sérii kvalitních referencí. Společně jsme tak schopno vytěžit vlastní sítě kontaktů a poskytnout pomoc a návod na aplikaci cirkulárních principů do praxe firem v mnohem širším měřítku.
  • Komunikace: téma je pro mnoho sektorů nové a z toho důvodu jsme se shodli na sladění komunikačních aktivit (ať už je to příprava publikace Cirkulární Česko 2 nebo příprava expertních kulatých stolů, které se budou konat v rámci Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně, a to přímo na dílčí témata nezbytná pro přechod k cirkulární ekonomice). Společná komunikace šetří čas i finance, a tak i zdroje, které mohou být použity pro individuální poradenství, o které všem stranám jde nejvíce.
  • Otevřené inovace a sdílení: Komunikovat co největší detail jednotlivých kroků a přizývání dalších, doplňujících partnerů do hry je klíčem pro vytváření inovací otevřených pro další partnery. Jen při během třetího modulu jsme našli mnoho příležitostí pro propojení zákazníků JIC, INCIEN i Direct People a to díky sdílení kontaktů, nápadů a společné vize.
  • Inspirace: Naším cílem je inspirovat nejen firmy, které se o tématu mají zájem dozvědět více, ale i další regionální rozvojové agentury či inovační centra, aby se nebála do tématu více ponořit, osvojit si jeho základy a najít vlastní cestu, jak zahrnout konzultace v oblasti cirkulární ekonomiky do svých aktivit. Pro hlubší „ponoření“ je zde INCIEN, který je schopen kdykoliv nabídnout hlubší vhled a konkrétní metody výzkumu, odhalení konkrétních cirkulárních příležitostí či nastavení jednotlivých kroků při realizaci.

V následujících měsících budeme i ve spolupráci s další entitou, tentokrát CzechInvestem, hledat cesty, jak dostat téma do dalších regionů a zmultiplikovat tak dosavadní odvedenou práci. Pro firmy v Jihomoravském kraji máme ale dobrou zprávu již dnes – pokud Vás téma zajímá, tak kromě vřelého doporučení týmu JIC se na Vás budeme těšit na většině veletrhů, které pořádá BVV Brno. Další akcí je URBIS, který se bude konat v červnu 2020 a kam také přesouváme konferenci ODPAD ZDROJEM, abychom spojili naše téma s největší akci svého významu v České republice.

INCIEN uzavřel memorandum o spolupráci s Českou podnikatelskou radou pro udržitelný rozvoj.

V pátek 13. září došlo k podpisu memoranda o spolupráci mezi INCIEN a Českou podnikatelskou radou pro udržitelný rozvoj. INCIEN je od svého založení aktivním členem pouze platformy Slušná firma, neboť slušnost v podnikání je v našem týmu považováno za základní aspekt pro správný rozvoj podnikatelského, neziskového sektoru a vlastně celé společnosti v České republice. S partnerskými organizacemi tak v případě, že dochází k bližšímu sladění aktivit a užším synergiím ve speciálních případech podepisujeme memorandum o spolupráci.
Podepsáním Memoranda o spolupráci s Českou podnikatelskou radou pro udržitelný rozvoj dáváme světu zprávu, že i přesto, že se INCIEN soustředí na rozvoj cirkulární ekonomiky v České republice a na Slovensku, tak je pro nás velmi důležité upevňovat pozici naší země jako cirkulárního lídra. Již dnes spolupracujeme s desítkami firem, které mohou být inspirací pro svět a Rada má naopak výborné mezinárodní vazby, které těmto firmám mohou pomoci v růstu. Ten, jak jsme se shodli, by měl být v souladu s Cíli udržitelného rozvoje, které považujeme zároveň za správný a logický rámec, který určuje i trajektorii zdravě se vyvíjejících firem. INCIEN a Rada se v rámci memoranda zavazují k transparentní, férové a aktivní spolupráci, jejímž cílem je jednak prohlubování vzájemných znalostí v tématu cirkulární ekonomice, ale taktéž realizaci společných projektů, konferencí či seminářů.
První společnou akcí bude i konference Česko jako cirkulární hotspot, kde bude příklady dobré praxe členů Rady reprezentovat Martin Hausenblas, spoluzakladatel firmy Adler, ve které se daří dělat celý proces výroby ekologicky zcela bez odpadů. Administrativní budova i logistické centrum směřují k tomu, aby byly energeticky maximálně soběstačnými stavbami a již dnes využívají oba objekty solární panely, které v Ostravě doplňují i kogenerační jednotky pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla.
Více informací o konferenci naleznete na webových stránkách msv.cirkularnicesko.cz. 

Jak jsme (NE)projednali znovuotevření skládky v Ďáblicích.

V půlce června se v Ďáblicích mělo v rámci veřejného projednání diskutovat o tom, co si místní obyvatelé myslí o znovuotevření již zrekultivované části skládky. Výsledek? Oznamovatel, firma FCC se na jednání nedostavila. Respektive dostavila, ale změnu místa dostala oznámené dopředu ne 5, ale 4 pracovní dny. A to se přeci nedělá, že. A tak se celá akce ukončila dříve, než byla zahájena a to i přesto, že oznamovatel i jeho projektový tým dorazil. Jen možná vymysleli nějaký chytrý mezikrok, který je lepší si promyslet před tím, než se vystaví veřejnému puči. Co si budeme povídat. O znovuotevření kromě oznamovatele nikdo nestojí.

Nad chováním některých firem zůstává rozum stát. Zejména v momentě, kdy na veřejné projednávání znovuotevření již zrekultivované části skládky v Ďáblicích oznamovatel jednoduše odmítne vystoupit. A tím pádem je projednávání zrušeno. Odsunuto. Dozvěděl se totiž o změně místa projednávání ne o 5, ale jen o 4 dny dříve. Na akci přijel. Stejně tak jako projektový tým celého záměru. Tak se alespoň podívejte na to, co si o skládkování v městské části Praha Ďáblice myslí místní obyvatelé. Shrnout by se celá mnohaletá kauza dala pár stejnými slovy – odsuny konce, plané sliby, sliby, sliby.

Pan místostarosta ukazuje, do jaké výšky se plánuje skládka „dorovnat“. Jedná se o dominantu, která je lehce pozorovatelná i z nízké (ale zelené!) střechy místního kulurního domu.

Výsměch

„Vedení městské části Praha Ďáblice a všech obyvatel, kteří dorazili, mi bylo líto, když jsme se všichni hned po začátku dozvěděli, že se veřejné projednání ruší z důvodu, že změna místa konání projednání z centra Prahy (Škodova paláce) do Obecního domu v Ďáblicích byla oznámena firmě FCC4 dny a ne 5 dní předem?! To je výsměch všem. Ministerstvo životního prostředí má v úmyslu oddálit konec skládek v Česku o dalších 6 let, z roku 2024 na 2030, aby si skládkaři stihli přivydělat další miliardy. Které ani náhodou neinvestují, co nejdřív to jde, do recyklace. Proč? Shora je k tomu netlačí nic, zespoda několik desítek důchodců, kteří problém řeší od 90. let a nové mladé rodiny s dětmi – tedy „jen” vedení města a obyvatelé, kteří se skládkou musí žít.“ Dodala k akci Nikola Hurychová z Platformy pro udržitelný rozvoj a etiku, která se ake zúčastnila také.

Souhlasíte s tím, že by se skládkování ve 21. století mělo říci jednoznačné NE a materiály by se měly využívat smysluplně? Podepište naši výzvu pro Konec doby skládkové na www.konecdobyskladkove.cz. Motivace pomoci lidem, kteří proti podobným projektům bojují již dekády nám dává smysl stejně tak jako příležitost přeměnit odpady na cenné zdroje.

Zápis z jednání je k dispozici ZDE. Pro mě z něj vyplývá, že se i přes mírné rozhořčení nemohu zapomínat představit.

Společnost vs příroda: 4:0

Další veřejná debata v rámci cyklu Společnost 4.0, kterou pro Vás připravuje Aspen Institute Central EuropeOPEROABRA Software a.s. a NF Neuron, se bude konat 18. června od 18:00 v OPERO na téma Společnost versus příroda. 

V cyklu debat Společnost 4.0 se zaměřujeme na dopady rozvoje technologií na společnost. Tentokrát budeme diskutovat o vlivu moderní společnosti na přírodu.  

Ve kterých oblastech je negativní vliv člověka na přírodu nejpalčivější?Jak sladit hospodářský a společenský rozvoj s péčí o životní prostředí? Jak využít technologie, aby neškodily, ale pomáhaly? Které oblasti si zaslouží naši největší pozornost? Vymírání druhů? Změna klimatu? Znovuvyužití odpadů?

O těchto a dalších otázkách s Vámi budou diskutovat:

 Soňa Jonášová – zakladatelka Institutu pro cirkulární ekonomiku, absolventka programu Aspen Young Leaders
➡ Radim Tolasz – klimatolog a meteorolog, vedoucí oddělení klimatické změny ČHMU
➡ Pavel Kindlmann – přírodovědec, podílel se na zprávě OSN o biodiverzitě
➡ Alena Wranová – krajinná inženýrka, CooLAND
➡ Oldřich Syrovátka – přírodovědec a enviromentalista, Fakulta managementu VŠE

Večerem Vás provede moderátorka Veronika Sedláčková.

Událost naleznete také na Facebooku.

Vstupenky můžete zakoupit zde:

VSTUPENKY

 

Těšíme se na Vás!

Zločin za bílého dne aneb pravda o skládkách.

Obrovské dopady na životní prostředí, kilometry daleko viditelný černý kouř, toxické zplodiny, enormní ekonomické náklady, znečištění podzemních vod, zábor zemědělské půdy, staré ekologické zátěže a s nimi související miliardové náklady placené ze státní kasy a v neposlední řadě nasazení vlastního života. To jsou tvrdá fakta každodenních požárů skládek odpadů v Česku.

Od pátečního odpoledne likvidují hasiči požár skládky. U požáru zasahovali několik dní, hasiči ještě pojedou na místo znovu na kontrolu. Požár se místy prohořel do velké hloubky, bylo nutné s použitím bagru odkrýt vrstvy odpadu a důkladně prolít vodou všechna ohniska. Likvidace požáru byla obtížná kvůli nutnosti použití velkého počtu dýchací techniky a složitého pohybu v prostoru skládky. U požáru zasahovalo celkem 8 hasičských jednotek. To jsou mediální zprávy, které najdeme v tisku každý den.

Každému tak musí být jasné, že dopady skládek na životní prostředí i naše zdraví nejsou určitě pozitivní. To, že hasiči díky skládkování nasazují zbytečně své životy, určitě není potřeba zmiňovat. Pochopitelně takový zásah stojí daňové poplatníky nemalé peníze. Není výjimkou, že u požárů skládek jsou postupně nasazeny desítky kusů zásahové techniky a stovky hasičů, a to po několik dní, s celkovou spotřebou hasební vody, pěnidla a smáčedla v řádu stovek tisíc až milionů litrů a stovky litrů pohonných hmot. Po zahrnutí všech nákladů na nasazení sil a prostředků požární ochrany, související logistiky, zajištění stravy a pitného režimu pro zasahující hasiče aj. se mohou denní náklady takového zásahu běžně pohybovat mezi 500 tisíci až 1 milionem korun. Požáry skládek jsou tak obrovsky ekonomicky náročné, přičemž škody jsou často nulové. Navíc při hoření dochází ke snižování objemu uloženého odpadu, což skládkařům nahrává – kapacita skládek se tak totiž opět uvolňuje.

Počty požárů v oblasti nakládání s odpady tvoří značnou část celkového počtu požárů na území České republiky. Například v roce 2018 hasiči evidují více jak 144 tisíc událostí kde bylo třeba jejich zásahu, z toho požáry tvoří téměř 20 tisíc událostí. Na požáry samotných řízených a černých skládek připadá 6 %, přesně 1 238 událostí. V loňském roce hasiči evidují celkem 530 požárů řízených (legálních) skládek, na nelegální připadá 708 událostí. Z vývoje mezi lety 2014 až 2018 můžeme vyčíst, že v roce 2014 každý den hořela jedna „pouze“ legální skládka, v roce 2018 už to bylo 1,5 skládky. Na území České republiky máme dnes celkem oficiálních 178 skládek, což by teoreticky znamenalo, že každá z nich zahoří každoročně třikrát!

Tento obrázek nemá žádný popisek

V roce 2018 došlo k výraznému zvýšení počtu požáru. Na vině je i horko a sucho, za takových podmínek je vznícení skládek mnohem větším rizikem (zdroj: HSZ ČR)

Hasební zásah

Hlavní výzvy, kterým hasiči musí čelit, jsou toxické zplodiny, odpadní vody, skrytá ohniska, obtížná manipulace, dlouhodobý zásah, velké množství hasiva i velký počet nasazených jednotek. Například na likvidaci požáru skládky na Mostecku koncem srpna 2017 bylo během čtyř dnů nasazeno celkem 58 hasičských jednotek, 117 vozidel, které jsou během zásahu téměř permanentně nastartovány, a navíc bylo potřebováno téměř 13 milionů litrů vody. Požární jednotky musí tedy také řešit otázku dostatečných dodávek hasební vody. Právě voda je dnes nedostatkovým zdrojem a při současné situace dalšího extrémně suchého roku, kdy mnoho obcí v ČR je odříznuto od dodávek vody a sucho je navíc zdrojem rizika šíření požárů, se tak stává dnešní situace zcela alarmující.

Kromě hašení je však během zásahu nutné dbát i na ochranu životního prostředí. Velkou komplikaci při požáru skládek představuje stékající použitá hasební voda po povrchu skladovaných materiálů s následným možným odtokem do kanalizačních vpustí nebo přilehlých vodních zdrojů, a to vše doprovázené možným rizikem zamoření životního prostředí nebo masovým úhynem vodních živočichů. Pro vysvětlení – pokud se při požáru použije necelých 13 milionů litrů vody, tak je jisté, že i při určité míře odparu jsou to stále miliony litrů, které skládkou protékají a následně někde musí vytéci… Při požárech celého tělesa skládky je zároveň nemožné zajistit, aby nedošlo k průsakům a postupnému úniku toxických látek do podzemních vod.

Likvidace požárů však není je o základním způsobu hašení. K běžným taktickým postupům samotného hasebního zásahu patří uhašení intenzivního plamenného hoření s následným dohašováním např. zaplavením ohnisek požáru velkým množstvím vody, injektáž vody do tělesa skládky, rozrušením skládky pomocí mechanických účinků proudů vody, vytváření proluk těžkou technikou, nebo postupné rozebírání, a to například pomocí těžkých kolových nakladačů, pásových rypadel, nakladačů a zkrápěním vytěženého hořícího materiálu až po pokrytí povrchu skládky zeminou.

Velkým specifikem jsou pak požáry skládek pneumatik. Zde se zpravidla provádí zaplavení ohnisek požáru pěnou s cílem zamezení přístupu vzduchu k hořícímu materiálu, resp. velkým množstvím vody s použitím smáčedla. V praxi osvědčenou metodou je také postupné máčení hořících pneumatik do velkoobjemové nádrže s vodou a smáčedlem. Tato metoda je náročná z hlediska délky zásahu, nicméně patří k nejspolehlivějším i nejúspornějším, co do množství použité techniky a nákladů na hasební látky.

Mezi tím, kdy si čtete tento článek, tak v Česku hoří další skládka. S požárem na Litoměřicku hasiči bojují opět i dnes. Skládka hořela 29. dubna a vzplála podruhé… O události informuje i Deník.cz.

Tento obrázek nemá žádný popisek

K velmi problematickým okolnostem těchto typů požárů patří přítomnost enormního množství toxických plynů, často výbušných, možné neočekávané reakce skladovaných látek v podmínkách požáru či ve styku s vodou, nebo přítomnost biologických, resp. chemických látek potenciálně nebezpečných pro zasahující jednotky požární ochrany, jako jsou kyseliny nebo zdroje infekcí.

Kontroly skládek a praktiky na hranici zákona.

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) každoročně provádí kontrolu skládek, ze kterých lze konkretizovat porušená zjištění právních předpisů. Například v několika případech byly přijímány a ukládány odpady, které nejsou provozním řádem povoleny. Dále odpady nebyly pravidelně překrývány a vnější odvodňovací příkopy byly zanesené a nemohly plnit svoji funkci. Další konkrétní nedostatky spočívaly mj. v neprovádění předepsaného monitoringu, neprovádění řádné přejímky odpadů. Pokuty byly uloženy i za podání ročního hlášení s nepravdivými údaji. Nikoho tak nemůže překvapit, že jedna z nejvyšších pokut ve výší 1 mil. Kč byla loni udělena právě provozovateli skládky za nepravdivé údaje uvedené v hlášení o produkci a nakládání s odpady a neodvádění odpovídající finanční rezervy na budoucí rekultivaci.

Každého určitě napadnou otázky jako: když jsou přijímány na skládku odpady mimo schválený provozní řád, tedy takové, na které není skládka projektována, je taková skládka vůbec pro životní prostředí a lidské zdraví bezpečná? Navíc když inspekce poukáže na špatný monitoring, skládka hluboko zahoří, máme tak již dnes jistotu, že skládkové vody neprosakují do životního prostředí? Co taková skládka udělá za 50 nebo za 100 let? Budeme mít vůbec dostatečné peníze na jejich rekultivace a sanace? Příkladem ekonomických nákladů pro budoucí generace jsou sanace skládek, které nás již dnes stojí stovky milionů korun, které by mohly být investovány například do skutečné recyklace. 

Není možná překvapením, že v Polsku v roce 2018 v jeden moment hořelo více než 70 skládek. A to v době, kdy vláda oznámila, že bude kontrolovat, zda-li na skládkách nekončí nebezpečné odpady, které by měly být likvidovány ve speciálních spalovnách. Po požárech se totiž jen velmi těžko kontroluje, jaké odpady byly na skládku skutečně navezeny.

Na skládce, jak na jiné planetě

Určitě každý někdy přemýšlel, jaké to je vyskytnout se na místě, na které člověk běžně nezavítá. O své zkušenosti se podělili filmaři, kteří natáčeli jednu z epizod Specialistů na reálné skládce v Úholičkách u Prahy. Na této skládce v průměru skončí každý den 150 nákladních automobilů odpadu. „Ten den neskutečně foukal vítr a my se ocitli uprostřed ohromného páchnoucího prostoru o velikosti zhruba 1 km čtvereční. Připadal jsem si tam jako na jiné planetě,“ vzpomíná na natáčení Jan Zadražil, který hraje kapitána Čermáka.

„Až v tu chvíli jsem si uvědomil, jak obrovské množství odpadu produkujeme. Obecně asi většina z nás cestu odpadků příliš neřeší. Žijeme v domnění, že když je popeláři odvezou, tak nějak zmizí ze světa. Není to ale samozřejmě pravda. Každému bych podobný zážitek doporučil,“ dodal Jan Zadražil.

Kde se skládky vlastně vzaly a jsou skutečně bezpečné a „zajištěné“?

Nejvíce velkých skládek vznikalo v Česku po revoluci do roku 1996, kdy bohužel s jejich projektováním nikdo neměl žádné velké zkušenosti, neexistovaly žádné oborové normy. Skládky je možné stavět jen v místech, které plní přísné parametry a kritéria. Bohužel ty mnohdy nebyly v té době respektovány. Nevhodná kritéria výběru lokality, nezkušenost projekčních kanceláří, nezkušenost dodavatelských firem i nedostupná technika a technologie tak nám zadělaly na budoucí problémy se skládkováním. Naše legislativa se navíc staví ke komunálnímu odpadu jako k odpadu ostatnímu, ale ve skutečnosti je komunální odpad ten nejnebezpečnější odpad, který se dovedeme přestavit. Umožňuje nám totiž do něho uložit naprosto všechno.

Ideologie proti rozumu a likvidace požárů skládek z kapes daňových poplatníků.

Jedním z důvodů, proč je Česko stále skládkovací velmocí má příčinu v ideologii se kterou se setkáme od revoluce dodnes. Energetické využívání odpadů, které oproti skládkám představuje moderní, zodpovědné, efektivní a sofistikované řešení pro odstranění odpadů, bylo a je stále označováno za nutné zlo. Kdekoliv by se dnes mělo postavit takovéto sofistikované zařízení, tak se automaticky zvedne velká místní nevole. Výsledek je takový, že dnes v 21. století stále skládkujeme neuvěřitelných 45 % směsných komunálních odpadů. U energetického využívání odpadů jsou taktéž často skloňovány produkce dioxinů a prakticky každý ví, že „spalovna“ produkuje nebezpečné látky. Netřeba jít do detailu a stačí uvést, že dle studií hoření skládek v USA dochází k sedmitisícovému násobku úniku dioxinů do ovzduší už při jednom požáru oproti produkci spaloven v ročním horizontu. Vynásobte si tento poměr číslem 530 u legálních a dvojnásobkem u součtu s počtem požárů nelegálních skládek. Poměřujeme tak Davida s Goliášem.

Cílem není natírání energetického využívání na zeleno. Cílem je upozornit na fakt, že o čtyřech zařízeních, u kterých máme možnost monitorovat přesnou produkci emisí 24 hodin denně ví celé Česko. Málokdo ale dnes ví, čím jsou pro společnost i životní prostředí skládky a že je bez nadsázky můžeme nazvat tikající bombou v krajině, jejíž likvidace se platí z peněz daňových poplatníků. K neuvěření je fakt, že kvůli absenci aktualizace zákonů o požární ochraně dnes všechny požáry skládek platíme z veřejných prostředků. A to i přes fakt, že u mnoha požárů je důvod vzniku lehce řečeno sporný. Ve chvíli, kdy skládce dochází kapacita je tak požár celkem vítanou záležitostí. To co shoří vytváří místo pro nový odpad.

Častým argumentem je také fakt, že energetické využití může ohrozit naplňování cílů recyklace. Proto je dobré dodat, že samotné zařízení na energetické využívání odpadů jednak nikterak neohrožuje recyklaci, neboť je v evropských cílech cirkulární ekonomiky jasně zastropováno mírou 25 %, ale navíc je možné jeho výstupy, mezi které patří železné i neželezné kovy a škvára, dále vracet do oběhu za dodržení jasných kritérií. Recyklace by dle nové legislativy měla zabírat procent 65 a skládkování však maximálně 10 %. A to je dobré zmínit, že po vzoru západních zemí to mohou být i jednotky procent a ostatní materiály je tak možné dokonale využít. U energetického využívání je nutné brát v souvislost i současně značné benefity, neboť využívání odpadů nahrazuje pro výrobu energie a tepla spotřebu uhlí, které je dnes v Česku nejvýznamnějším zdrojem. Výsledná škvára, tedy zbytek zůstávající po spálení se běžně využívá v liniových stavbách například u výstavby dálnic a v dnešní době je možné její využití kontrolovat i díky projektování v programech BIM, které přesně monitorují, kde je daný materiál použit a v budoucnu je možné jej identifikovat a řádně s ním naložit. Touto cestou se vydává i západní Evropa.

Buďme ambicióznější!

Evropská unie požaduje, abychom do roku 2035 skládkovali maximálně 10 % odpadů a to je také dnes nejčastější argumentace proti nové legislativě, která však jen obhajuje plány, které máme schváleny již roky. V České legislativě totiž od roku 2014 počítáme s koncem využitelných a recyklovatelných odpadů v roce 2024 a argument pro prodloužení je jen snaha skládkovacích firem udržet si svůj byznys po co nejdelší dobu. Často se dnes v diskuzích potkáváme s tvrzením, že se jedná o tzv. Gold-plating, tedy o fakt, že jsme zbytečně přísnější než EU. Je však na pořadu dne těmto argumentům věřit? Pokud bychom totiž skládkovali stejným tempem do roku 2035, tak dojde k naplnění všech skládkovacích kapacit a Česká republika bude muset na vlastní náklady budovat skládky nové. Dnešní kapacita skládek stačí jen na dalších 16 let, proto je nutné skládkování okamžite omezit a zachovat tak dnešní kapacity již na vždy. Proč plnit skládky tak rychle, když by měly vydržet jako zdroje pro úložiště odpadů na co nejdelší dobu? O tom se skládkařské firmy často nezmiňují a fakt o skutečných kapacitách záměrně v diskuzi nepadá.

Skládky znečišťují životní prostředí, emitují skleníkové plyny a jsou plné zdrojů, které už jsou tak nenávratně ztracené. Když tedy víme, jaká tvrdá negativa nám skládkování přináší, není tak čas si položit otázku, proč bychom měli posouvat konec skládkování z roku 2024 na rok 2030, které navrhuje Ministerstvo životního prostředí v novém zákoně o odpadech? A současně neměli bychom se zamyslet nad tím, zda bychom neměli být daleko ambicióznější a jít hluboko pod 10 % skládkovací evropský cíl a to mnohem rychleji jako naše sousední země, které již dnes ukládají oproti našim 45 pouhé jedno procento?

Autor článku: Jiří Študent / redaktor časopisu Odpadové Fórum. Fotografie v textu a v úvodu: Deník.cz / Karel Pech

VŠCHT Praha a INCIEN otevírají přihlášky ke třetímu ročníku kurzu celoživotního vzdělávání Oběhového hospodářství. Staňte se jeho součástí a odneste si cirkulární know-how pro vlastní byznys!

Přihlášky do kurzu oběhového hospodářství, který pořádá VŠCHT Praha společně s Institutem cirkulární ekonomiky, Českou asociací oběhového hospodářství, SUEZ Využití zdrojů, a.s. a  Veolia Česká republika, a.s., jsou otevřeny a místa se pomalu plní! První dva ročníky mají za sebou téměř 50 absolventů z řad ředitelů firem, manažerů, designerů, poradců a dalších nadšenců, kteří se naučili nahlížet na fungování firem i světa okolo sebe cirkulárně, a nyní přinášejí oběhové hospodářství do praxe. Důkazem toho je mimo jiné projekt Zálohujme?, který vzešel ze spolupráce Institutu cirkulární ekonomiky a firmy Karlovarské minerální vody a který se věnuje možnosti zavést v ČR zálohy na PET lahve.

Oběhové hospodářství je trendem, který je jednou z prioritních oblastí udržitelného rozvoje Evropské unie. Adaptace průmyslu a obchodu na globální výzvy, které přináší např. změna klimatu je výzvou pro malé a střední podnikatele stejně tak jako pro nadnárodní společnosti. Mnohé firmy již principy oběhového hospodářství uvádí jako prioritní pilíře rozvoje. Ale co skutečně oběhové hospodářství znamená a jaké příležitosti přináší těm, kteří jeho potenciál začnou vnímat mezi prvními? Jak nastavit nové business modely tak, aby byly udržitelné, v souladu s legislativou a zároveň inovativní? Kurz přinesl účastníkům nejnovější informace z oblasti, která vytváří nové příležitosti pro rozvoj firem i společnosti jako takové, ale pomohl jim i rozvíjet vlastní byznys v souladu se snižováním dopadů na životní prostředí.

Letošní kurz začíná v září 2019 a končí v květnu následujícího roku. Celkem kurz nabídne 11 pátečních celodenních výukových bloků a je zakončený certifikátem o absolvování. Součástí kurzu je také dvoudenní exkurze na jižní Moravu, kde se mohou účastníci těšit například na návštěvu recyklační linky na odpadní plasty, třídící linku či bioplynovou stanici. Spolu s více než 60 přednáškami proběhnou v průběhu roku také exkurze do ústřední čistírny odpadních vod v Praze, do zařízení na energetické využití odpadů a do energeticky šetrné a inovativní budovy Corso Court..,V rámci výuky se vystřídá více než 35 lektorů, renomovaných akademiků či profesionálů z praxe. Kurz klade velký důraz na propojení teoretických a praktických znalostí, a proto v průběhu kurzu budou mít účastníci příležitost  ověřit si své nově nabyté znalosti v rámci práce na vlastních projektech.

Nové informace a zkušenosti mohou aplikovat v rámci svého byznysu nebo využít jako inspiraci při realizování svých nápadů. Přečtěte si, co o kurzu říkají absolventi minulých ročníků:

Kurz Oběhové hospodářství mi přinesl široké portfolio informací z různých oborů, které mi pomáhají nejen s posilováním vlastní občanské odpovědnosti ve vztahu k životnímu prostředí, ale především s rozvojem vlastních podnikatelských dovedností v oblasti cirkulární ekonomiky. Také jsem díky kurzu poznal celou řadu odborníků, kteří mě svým přístupem mnohdy velmi pozitivně inspirovali“. Richard Bystřický, OSVČ v oblasti dotačního poradenství

 „Kurz a kontakty v něm získané mají obrovský přesah do mé práce, takže je to obohacující nejen pro mě jako člověka, ale i pro naši společnost.” Klára Hálová, Mattoni.

„Kurz oběhového hospodářství je vhodný nejen pro „kované“ odpadové hospodáře či ekology. Naopak si myslím, že kurzem nabité poznatky je možné využít v každém jednotlivém kroku vývoje, výroby, prodeje výrobku či následné recyklace a využití odpadu. Jako největší přednost kurzu vnímám účast přednášejících odborníků na slovo vzatých. Vzájemné propojení často protichůdných sfér, akademické půdy se zákonodárnou sférou a zároveň odborníků z praxe Vám poodkryje zásadní problémy, které jednotliví lidé na každé straně barikád řeší.“  Veronika Vojtová, Veolia Vedlejší produkty ČR.

„Pracuji v odpadech více jak 20 let a je dobře, když získávám přehled o aktuálních trendech v jednotlivých oblastech nakládání s odpady, cirkulární ekonomice a legislativě. Jsem také rád za kontakt s ostatními účastníky kurzu z různých oborů.“  Pavel Berka, Remat Glass.

Odborným garantem kurzu je docent Vladimír Kočí, děkan Fakulty technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha a přední český expert na metodu posuzování životního cyklu – LCA, která je klíčovým analytickým nástrojem pro hodnocení udržitelnosti a smysluplnosti realizace oběhového hospodářství., Praktické informace a registraci naleznete  na stránkách kurzu.

Mezinárodní strojírenský veletrh ovládne téma cirkulární ekonomiky. (CZ/EN)

Pro mnohé již jistě není překvapením, že stěžejními tématy letošního Mezinárodního strojírenského veletrhu jsou Inovace a Start-Upy. Překvapit může ale téma v mnoha oborech nové – cirkulární ekonomika. Ta se stala nejen jednou z priorit rozvoje Evropské unie, ale také logickým vyústěním velkého tlaku současné činnosti průmyslu a dalších odvětví na přírodní zdroje a nízká míra opětovného využívání zdrojů související s tíživou produkcí nevyužitelných odpadů. A právě ve spojení s inovacemi přináší tento koncept neuvěřitelné příležitosti pro byznys. Není tedy náhodou, že nový vítr tradičním veletrhům vlévá právě cirkulární ekonomika.

INCIEN se také stává oborovým partnerem a kromě organizace doprovodných konferencí, kulatých stolů, networkingových a tzv. matchakingových příležitostí, jejichž cílem je konkrétní propojování potenciálních obchodních partnerů, si klade další, vyšší cíl – umístit Mezinárodní strojírenský veletrh opět na přední příčky v globálním měřítku. Pozváni jsou tak účastnici ze zahraničních partnerských organizací, spolupráce je zahájena i s mnoha obchodními komorami a vystavovatelé se tak mohou těšit na příležitosti překračující české hranice.

Klíčovou akcí bude i představení nového konceptu zahraniční spolupráce pro české firmy a organizace právě nad tématy cirkulární ekonomiky a pozvání již dnes přijala řada významných zahraničních hostů.

Máte zájem stát se součástí akce, která bude milníkem pro téma cirkulární ekonomiky v Česku? Zaregistrujte se do konce dubna a vložte do své přihlášky kód INCIEN. Tak budete zařazeni mezi firmy, které se stanou součástí nově vznikajícího atraktivního programu, dostanete příležitost přímého propojení s účastníky se zájmem o cirkulární ekonomiku a dostatečná pozornost bude věnována i Vašemu zviditelnění v rámci propagace celé akce. Navíc můžete participovat v doprovodném programu a získat zajímavé možnosti nadstardantní propagace. Návod na registraci do cirkulárního světa naleznete ZDE. 

Máte k akci dotazy nebo byste rádi svoje doprovodné aktivity zaměřili na cirkulární ekonomiku a rozšířili tak program? Ozvěte se na email Soni Jonášové (sona@incien.org).

PŘIHLÁŠKU MŮŽETE VYPLNIT ROVNOU ZDE!

It will certainly be no surprise to many of you that the focus of this year’s International Engineering Fair in Brno, Czech Republic is innovation and start-ups. However, the topic of circular economy, which is still relatively new in many spheres, has also been included as one of the themes of the fair in 2019.  The circular economy has became one of the priorities of the European Union for economic development in recent years and is at the same time a logical response to the enormous pressure of current industrial activities on natural resources and low level of reuse of secondary resources contributing to production of non-recoverable waste. This concept, together with innovation, creates incredible opportunities for a wide range of businesses. It is therefore not by chance that that the circular economy brings a new momentum to otherwise traditional industrial trade fairs.

INCIEN is proud to be a partner of this fair in 2019. We will facilitate and coordinate activities such as conferences, roundtable discussions or networking and matchmaking opportunities to interlink potential business partners. Beyond this we are also committed to a higher aim – to place the International Engineering Fair once again at the forefront of such events on a global basis. That is why participants from international partner organizations are being invited, collaboration with many Chambers of Commerce has been initiated, and exhibitors can look forward to opportunities that extend far beyond the boundaries of the Czech Republic.

A key aspect of the program will be the introduction of a new concept of international cooperation for Czech companies and organizations regarding the circular economy. A number of important foreign guests has already today accepted our invitation to participate.

Are you interested in becoming a part of this event, which will be a milestone for the theme of circular economy in the Czech Republic? Sign up and in your application insert the code INCIEN. In this way you will be included among the group of companies that will create this newly formed and attractive program; you will also have the opportunity to connect directly with participants interested in circular economy and reinforce the visibility of your company as part of the promotion of the event. In addition, you can participate in the accompanying program and gain access to interesting opportunities for additional promotion. 

Do you have any queries about the event, or would you like some of your accompanying activities, related to the topic of circular economy, to be included in the program? Please get in touch with us via Sona Jonasova email: sona@incien.org.

More information about this event you can find here: https://www.bvv.cz/msv/msv-2019/