V INCIEN máme už od začátku jasnou strategii ve vztahu ke studentům a mladým lidem – nechávat je nastupovat na naši palubu kdykoliv pocítí, že s námi mohou na části naší cesty plout společně a přitom se jednak něco naučit a taky nám při plavbě pomoci. A tak k nám na palubu na léto nastoupila i Terka, která nás zaujala zejména svými zkušenostmi s tvorbou edukačních programů pro děti a mládež, které se nám v tu dobu perfektně hodily při spolupráci na tvorbě podkladových kurzů pro celoroční edukační plán střední školy v České Lípe, kde se paní učitelka Haraštová rozhodla seznámit studenty se základy cirkulární ekonomiky a dalšími tématy týkající se poznávání ochrany životního prostředí. Navíc dokázala zajmout tím, co máme v INCIEN velmi rádi – že nad rámec školy dělala něco „navíc“. Do úvodního emailu Terka neváhala dopsat, že… „Také jsem právě dokončila kurz o cirkulární ekonomice, který byl vytvořen několika zahraničními univerzitami. Přála bych si získat vhled do toho, v jaké fázi je tento koncept aktuálně v České republice, a ráda bych Institutu pomohla v jeho činnostech.“ A na to my slyšíme! Aktivity mimo školu, kurzy ve volném čase a odhodlání učit se v praxi. Po pohovoru bylo jasné, že to spolu zkusíme!
Díky Terčiné zpětné vazbě jsme nově na web INCIEN v sekci O NÁS přidali i informace pro zájemce o práci a stáž, protože prý není zřejmé jestli a v jaké formě máme o stážisty zájem. A tak snad budoucí stážisti budou mít víc jasno v tom, jak se s k nám připojit a co jim pomůže stáž u nás absolvovat. Díky, Terko! Zpětná vazba posouvá nás i naše stážisty dopředu a Tobě držíme palce při studiu v Cambridge. Pořád doufáme, že jsi u nás nebyla jen tak na krátko – po studiu je naše paluba opět otevřená, vždyť víš!
Pro Vás Terka připravila srhnutí stáže. Možná se k nám chystáte a zajímá Vás, co čekat a třeba hledáte stáž jinde a chcete se jen inspirovat. Pro oba případy je následující text vhodným shrnutím stejně jako článek od Štěpána (12 dní, které otřásly světem jistého stážisty), který u nás nastoupil dva roky zpět na stáž jako Terka a dnes je plnohodnotný člen našeho týmu. Další krásná duše, která s námi strávila čas nejen během stáže, ale i víc jak rok na pozici pravé ruky Soni a koordinátorky perfektního chodu celé kanceláře je Káťa, která o stáži napsala v přímo snovou reflexi (Moje vysněná stáž).
Můj INCIENovský příběh začíná na začátku srpna, kdy jsem poprvé vyrazila do Kampusu Hybernská, abych začala svou letní stáž. Po chvilce jsem se sešla se Soňou Jonášovou, kterou jsem předtím ohledně možnosti stáže v Institutu kontaktovala. Hned jsme probraly, co budu mít na starosti, a Soňa se mě ptala, co bych si ze stáže chtěla odnést a čeho bych se chtěla účastnit. V podobném duchu se nesly i následující týdny – když jsem o něco projevila zájem, mohla jsem se tomu věnovat, a byla mi poskytnuta spousta rozmanitých příležitostí.
Srpen jsem strávila především tvorbou sylabu pro střední školu v České Lípě, kde byla možnost v rámci pilotního projektu otestovat výuku předmětu základů ekologie. Obnášelo to vše od vyhledávání a překládání zahraničních zdrojů, přes tvorbu pracovních listů až po natáčení a střih videí. Vzhledem k tomu, že to byla velmi různorodá práce, nikdy jsem se nenudila. Od Soni jsem dostala zadání, jak by měl předmět vypadat, ale dále mi nechávala volnou ruku. Když jsem potřebovala s něčím pomoci, mohla jsem se na ni obrátit, a pravidelně jsme konzultovaly, jak se vše vyvíjí, ale cítila jsem, že je z velké části na mě, co vymyslím a jak rozvrhnu svůj čas. Na konci srpna jsem měla sylabus hotový a od září se již začal používat. Jedním z problémů na spoustě stáží i brigád může být, že stážista nemá pocit, že byl k něčemu nápomocný a nevidí za sebou hotový kus práce, ale to v INCIENu rozhodně nehrozí. Svůj první měsíc jsem tedy zakončila s vědomím toho, že něco, na čem jsem několik týdnů pracovala, bude hned využíváno.
Původně tím měla má stáž končit, ale jelikož mě před nástupem na univerzitu čekal další měsíc prázdnin a INCIEN jsem si zamilovala, domluvily jsme se, že zůstanu ještě do začátku října. V září jsem nebyla dlouhodobě zapojená do jednoho specifického projektu, ale pomáhala jsem s tím, co bylo zrovna potřeba. Zažila jsem například cestu na fyzickou analýzu odpadu v Buštěhradu, kde jsme za pár hodin vytřídili několik stovek kilogramů směsného odpadu, abychom zjistili, z čeho se skládá a jak mohl být dále vytřízen. Cílem bylo ukázat městu a místním žákům, že třídění odpadu u nich nefunguje zdaleka tak dobře, jak by si mnozí mysleli, a vysvětlit dětem, co se s odpadem dále děje a proč je důležité s ním správně nakládat. Nejvoňavější část mojí stáže to sice nebyla, ale rozhodně to byla jedna z nejpraktičtějších a nejzapamatovatelnějších – přeci jen je něco jiného číst studii o tom, kolik odpadu běžná česká domácnost za týden vyprodukuje, a vidět na vlastní oči to děsivé množství, které vzniklo jen v několika ulicích za pár dnů, a které bude na blízké skládce ležet další desítky a stovky let. Kromě toho jsem měla v září možnost se účastnit různých schůzek, výzkumu o cirkulární módě, podepisování memoranda s Českou podnikatelskou radou pro udržitelný rozvoj, a spousty dalších aktivit.
Na začátku října jsem nemohla uvěřit, jak rychle mi čas v Institutu utekl. Spoustu jsem se toho naučila a jsem vděčná za příležitost se alespoň na chvíli stát součástí týmu skvělých lidí, kteří denně pracují na něčem, co má smysl. Zpětně rozhodně považuju stáž v INCIENu za nejlepší rozhodnutí svého léta, mohu ji komukoliv naprosto upřímně doporučit, a sama bych se tam v budoucnu kdykoliv ráda vrátila.
