Archiv autora: Soňa Jonášová

Obce i firmy mohou žádat o dotace na recyklaci odpadů

Dvě nové dotační výzvy z Operačního programu Životní prostředí vyhlašuje Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí ČR. Obcím, městům, firmám a dalším zájemcům nabízí celkově 1,3 miliardy korun na projekty zaměřené na odpadové hospodářství, recyklaci a opětovné využití komunálního odpadu. Příjem žádostí v obou výzvách startuje 3. září.


K většímu třídění, recyklaci a opětovnému využití výrobků mají pomoci dvě nové dotace pro obce i firmy. Státní fond životního prostředí v nich rozdělí 1,3 miliardy korun z Operačního programu Životní prostředí.

První část financí, 800 milionů korun, půjde na třídění a svoz komunálního odpadu v obcích. Obce si za ně budou moci pořídit třídicí linky, zmodernizovat sběrné dvory nebo vybudovat zařízení na energetické zpracování odpadu, jako jsou bioplynové stanice.

Zbývajících 500 milionů korun je určeno na využití vytříděných odpadů. O podporu mohou žádat obce i firmy. Dotace lze využít i na nakládání s nebezpečnými odpady.

Žádosti lze podávat od 3. září. Pro část zaměřenou na sběrné dvory a třídění končí termín žádostí 28. února 2019, pro recyklaci a využití odpadu lze podávat přihlášky do prosince 2019.

V minulé obdobné výzvě z Operačního programu Životní prostředí pro roky 2014-2020 dostal Státní fond životního prostředí 530 žádostí o podporu na celkovou částku 2,67 miliardy korun. Množství žádostí více než dvojnásobně převýšilo vyhrazenou částku.

Celkově se v tomto operačním programu peníze na využití odpadů rozdělovaly čtyřikrát, zasláno bylo téměř 1900 žádostí. Dosud fond schválil 1156 projektů za více než čtyři miliardy korun.

Více informací k výzvě najdete na webových stránkách Ministerstva životního prostředí. 

Vychází první unikátní studie o cirkulární ekonomice v Česku

Cirkulární ekonomika je jedním z prioritních témat Evropské unie. Přináší příležitost materiálové soběstačnosti, vytváří nová pracovní místa a otevírá prostor pro investice do udržitelných inovací. Pro většinu českých firem se však stále jedná o nový pojem. K přiblížení tohoto tématu proto vznikla první unikátní publikace zaměřená na úspěšné příklady praxe českých firem, které se na cirkulární cestu již vydaly. Autory publikace Cirkulární Česko jsou inovační agentura Direct People a Institut Cirkulární Ekonomiky.

Klíčovou myšlenkou studie je inspirovat k použití principů cirkulární ekonomiky v inovacích v českých podnicích. Přístup ke změně myšlení v nakládání se zdroji je v publikaci představen na osmi úspěšných příkladech z české praxe. Součástí studie je také úvaha místopředsedy Evropského parlamentu Pavla Teličky o aplikaci cirkulární ekonomiky u nás. Soňa Jonášová, ředitelka Institutu Cirkulární Ekonomiky, hodnotí aktuální stav a postavení cirkulární ekonomiky v České republice. Studie obsahuje také analýzu hlavních bariér implementace cirkulární ekonomiky a návrh konkrétních cest jejich překonání zpracovanou Cyrilem Klepkem, Senior Inovation Designerem z inovační agentury Direct People.

„Čeká nás ještě spousta práce, než se cirkulární ekonomika stane přirozenou součástí fungování české společnosti. Jsem ale přesvědčen, že se nám to v horizontu několika let určitě podaří. Proto s radostí vítám iniciativu, jejímž výsledkem je i tento materiál, který ukazuje potenciál cirkulární ekonomiky a nabízí dobře fungující příklady z praxe. Věřím, že se tato studie stane inspirací pro všechny, kteří se chtějí vydat cirkulární cestou,“  řekl Pavel Telička, místopředseda Evropského parlamentu.

Mezi úspěšné a inovativní projekty stojící na principech cirkulární ekonomiky se řadí například projekt technologie HYDAL společnosti Nafigate Corporation, který řeší zpracování odpadních kuchyňských olejů a vyrábí z nich biopolymer. Tento projekt se dostal mezi pět finalistů prestižního programu EUROSTARS, který financuje špičkové nápady v oblasti inovací na úrovni EU. Kromě recyklace však studie představuje i příklady nových byznys modelů, které jsou založeny na modulárnosti či sdílené ekonomice. Patří mezi ně například Druhý život nábytku české divize švédského koncernu IKEA nebo modulární stavby firmy KOMA modular.

Principy, na kterých cirkulární ekonomika stojí, se dlouhodobě ukazují jednak jako rentabilní a zároveň propojující dlouhodobou ekonomickou i ekologickou udržitelnost v jeden moment. Z ekonomického pohledu se předpokládá, že zavedení fungujících nástrojů cirkulární ekonomiky může  Evropě od roku 2030 generovat roční výnosy ve výši 600 mld. Eur ročně. Ovšem než se tak stane, budeme muset překonat řadu bariér, které nám blokují efektivní řízení udržitelného rozvoje,” vysvětlila Soňa Jonášová, ředitelka Institutu Cirkulární Ekonomiky.

Studie Cirkulární Česko proto zároveň analyzuje i základní bariéry úspěšného fungování cirkulární ekonomiky u nás. Za základní bariéry se považují tržní a kulturní překážky. Pro mnohé trhy jsou totiž systémy uzavřeného cyklu živin a materiálu zcela novým paradigmatem. Současná společnost funguje na principech “vyrobit-vytěžit-vyhodit”, což v rámci Evropské unie představuje spotřebu až 16 tun materiálu na jednoho obyvatele EU ročně. A jen 5 % z těchto surovin je vráceno zpět do systému. Absolutně klíčová je tedy základní změna mentálního nastavení tak, aby firmy začaly hledat nové cesty pro opětovné využití materiálu. Dalšími bariérami je ale například i nutná změna legislativního prostředí, které zejména v oblasti nakládání s odpady stále zvýhodňuje nešetrné a neekologické skládkování.

„Je dobré vědět, že ani jedna z výše zmíněných bariér není neměnná či dokonce neprůchodná. Každá bariéra vyžaduje v kontextu dané společnosti či samosprávy individuální analýzu a bližší prozkoumání. Jedině tak lze poté zodpovědně zvážit, které principy cirkulární ekonomiky budou nejlépe zapadat do dané firemní aktivity. Být mezi prvními, kteří si tyto principy uvědomí a dokonale osvojí, je ale do budoucna významná tržní výhoda,“ dodal spoluautor studie Cyril Klepek, Senior Inovation Designer z Direct People. K překonání bariér může také významně přispět i tzv. “technologický skauting”, jehož základním cílem je pro firmy vyhledat a pomoci aplikovat nejnovější dostupné technologie, které vznikají na půdě výzkumných institucí. „Rychlost transferu technologií z akademické půdy do byznysu je často klíčová i pro rozvoj inovací v cirkulární ekonomice,” uzavírá Cyril Klepek.

Publikace je volně dostupná ZDE. 

Červencové INCIENOVINKY

Ačkoliv si INCIEN dal na začátku července celozávodní dovolenou, cirkulární svět to nezastavilo v rozvoji. Ba naopak. Celé téma akceleruje i přes obvyklou okurkovou sezónu a my pro Vás máme hned několik překvapení! 

Nevyšel Vám čas na konferenci Zálohujme? Nevadí! My držíme slovo a celá akce je zaznamenána na videu. Kromě příspěvků INCIEN se můžete podívat i na experty na slovo vzaté a ochytřit se přesně tak, jak jsme se od nich ochytřili my. Celý záznam najdete na blogu našich projektových stránech Zálohujme?

A aby těch webových stránek nebylo málo, tak jsme slavnostně spustili i web k našemu vymodlenému/brzy snad i vymazlenému Cirkulárnímu hubu v Praze! A vy tak můžete sledovat, co Vás čeká a nemine  na našem novém webu www.hub.cirkularnicesko.cz a žasnout nad tím, kolik akcí se v něm bude dííít!

Ani nám neunikla festivalová nálada a letos nás absolutně cirkulárně pohltil legendární festival Colours of Ostrava. Po boku Adama Podholy zakladatele Zachraň jídlo a ekonoma Tomáše Sedláčka, kterého snad ani není nutné představovat, jsme diskutovali o současné míře konzumu a o tom, kam míří naše společnost. V ostravském centru Pant pod taktovkou Tomáše Hanáka jsme probrali hledání cesty z Plastu, na stánku H&M podpořili myšlenky recyklace, upcyklace a bezbrčkovosti a prožili celý festival bez odpadu, negativních alkoholových dopadů a vlastně v úplně skvělé kondici.

SPOLUPRÁCE S OBCEMI také nelenila u rybníku. Naopak! Plnily se sály v rámci našeho Kompost tour. Lenka přednášela například v obci Hladké Životice nebo Kostelní Lhotě. Pro obce také revidujeme nabídku služeb, která bude na vyžádání k dispozici od prvního srpna a my se tak budeme moci věnovat naší práci ještě v cirkulárnějších konturách. Vše navazuje na aktivity Cirkulárního skenu města Praha, což je pilotní projekt spolupráce s našimi partnery z Holandska. Rádi bychom tyto principy začali zavádět v mnohem větší míře i mezi obce a města menší velikosti.

KAM SI KRÁČÍŠ STÁŽISTO? – DO INCIENU, NA JISTO! V červenci do našich řad přibyly také tři nové stážistky. Káťa, Terka a Danka, která přijela až ze Slovenska. Naše síly jsou tak velmi dobře posíleny a my se můžeme vrhat i na projekty, které nám, jak se říká „ležely v šuplíku“ a čekaly, až na ně bude mít někdo s čerstvou hlavou a kreativními nápady dost času. Výstupem práce stážistek je tak například příprava podzimních výstav Cesty plastu nebo koncept Cirkulární kanceláře, o které projevují velký zájem firmy a administrativní budovy.

Inu, jestli je někde okurková sezona, tak INCIEN to určitě není. Zdravíme Vás ze všech našich vyhřátých kanceláří a doufáme, že si užíváte pěkně vypečené cirkulární léto! 


Kde jste nás viděli, slyšeli nebo o nás četli: 

Cesta Prahy k cirkulární ekonomice začíná díky zahájení Cirkulárního Skenu

Praha, 18. července, 2018

INCIEN a Circle Economy spojili síly při tvorbě strategie pro cirkulární ekonomiku v Praze.

Stejně tak, jak se šíří povědomí o cirkulární ekonomice v České republice, se INCIEN zapojuje do více projektů na všech úrovních naší společnosti. Tentokrát INCIEN díky dlouholetému partnerství s holandskou expertní organizací Circle Economy zahájil projekt Cirkulární Sken Praha, který si klade za cíl identifikovat, vytvořit a zrealizovat cirkulární strategii pro oblasti, v nichž může město těžit z nových forem spolupráce, vytvořit profitabilní tržní příležitosti a zároveň snížit dopad na místní životní prostředí.

Důležitost projektu potvrzují tvrdá fakta: Do roku 2050 bude na Zemi žít 9 – 10 miliard obyvatel a z toho celých 75 % v městském prostředí. Města jsou také hybatelem světové ekonomiky – 85 % světového HDP je dnes generováno v městských oblastech. Města jsou ale zároveň zodpovědná za produkci až 80 % světových emisí skleníkových plynů a podle studie Světové banky města produkovala v roce 2012 1,3 miliardy tun odpadu za rok, což v přepočtu na osobu znamenalo 1,2 kilogramů odpadu za den. Už v roce 2025 se ale očekává, že globální roční produkce odpadů ve městech naroste na 2,2 miliardy tun. To vše probíhá za situace kdy polovina všech odpadů v EU končí na skládkách nebo ve spalovnách.

Cirkulární sken Praha se zaměřuje na úvodní analýzu současného stavu, až po realizaci řešení, která budou zaměřena na vytvoření praktického plánu přechodu na cirkulární město, ve kterém budou odpady vnímány jako zdroj. Praha nebude prvním městem. Stejný sken si nechal zpracovat Amsterdam, Brusel či město Glasgow. Právě v Glasgow byl na základě Cirkulárního skenu nedávno založen lokální pivovar, který vyrábí pivo z pečiva, které by jinak skončilo na skládce.

Díky tomuto partnerství můžeme spojit jedinečné know-how a zkušenosti se znalostí místního prostředí a pustit se tak naplno do vývoje řešení s pozitivním dopadem na místní ekonomiku a životní prostředí. Doufáme, že Praha je jen začátek a že z naší spolupráce budou brzy těžit i další města  v Česku a na Slovensku„ dodává Vojtěch Vosecký, manažer projektu a člen správní rady INCIEN.  Na projektu se zároveň podílí i expertní pracovní skupina složená ze zástupců Hlavního města Prahy, Institutu plánování a rozvoje, Pražských služeb a.s., a Direct People.

Sken byl odstartován v Informačním centru Organizace spojených národů a první workshop se zaměřil na určení priorit, základních problémů a prezentaci důležitých sektorů z ekonomického a environmentálnhío hlediska. Spolupráce s OSN na projektu nabízí perspektivní cestu jak uplatnit Cíle udržitelného rozvoje do praxe v chodu pražského velkoměsta. 

Bohatá historie Prahy a její nedávný dynamický růst představují obrovskou příležitost k tomu, aby se Praha vyvíjela směrem k oběhovému hospodářství. V kombinaci s její strategickou polohou v srdci Evropy se tak Praha může stát cirkulárním lídrem v regionu. Vědomosti a zkušenosti INCIEN jsou neocenitelné! Jsme nadšeni, že společně pracujeme na rozvoji cirkulární ekonomiky v Praze a těšíme se na další budoucí spolupráci.” – Ilektra Kouloumpi, Senior Project Manager, Circular Cities program, Circle Economy.

Na základě zahajovacího workshopu bude Sken pokračovat detailním mapováním materiálových toků města za účelem identifikace sektorů s největším prostorem pro zlepšení. Ve třetí a poslední fázi projektu budou identifikovány pilotní projekty, které budou sloužit jako výchozí bod pro přechod na cirkulární ekonomiku. Součástí této fáze bude vytvoření akčního plánu, jenž doporučí kroky k realizaci pro jednotlivé zainteresované skupiny a to jak z krátkodobého, tak i dlouhodobého hlediska.

 

Pozvánka na konferenci Cirkulární ekonomika ve stavebnictví

Dovolujeme si pozvat zástupce odborné veřejnosti na konferenci Cirkulární ekonomika ve stavebnictví, která se bude konat dne 20. září v prostorách Kampusu Hybernská, kde od září startují i aktivity Cirkulárního hubu, tedy projektu, který vzniká za podpory Technologické agentury České republiky. Zájemci se mohou těšit na konferenci, workshopy, příležitosti pro networking i konkrétní match-making s firmami či institucemi, se kterými mají zájem prodiskutovat odbornou spolupráci.

Sekce stavebnictví se stala i prioritní oblastí prvního českého Cirkulárního městského skenu města Prahy, jehož první výsledky budou na akci taktéž představeny.

Předběžný program akce naleznete ZDE.

K DATU 23.8. 2018 JE MOŽNOST REGISTRACE UZAVŘENA.

Více informací o akci budeme průběžně přidávat a program aktualizovat.

Červnové INCIENOVINKY

Čtení na 3 minuty + videa pro cirkularit chtivé čtenáře. 

Do Prahy přišlo léto se vším všudy a ulice se tak pomalu rozpalují do běla. I tak se s Vámi ale chceme podělit o červnové zážitky a vy si třeba u dobré ledové kávy můžete pročíst, co je v INCIEN nového a osvěžit se tak novými informacemi. Kromě pokračování projektu Zálohujme?, v rámci kterého jsme vzbudili velký mediální poprask, se totiž věnujeme i spoustě dalších zajímavých aktivit a nechybí mezi nimi ani nastartování ambiciozního projektu Cirkulárního Skenu města Prahy! 

Měsíc jsme zahájili velmi povedenou akcí Inovační jednohubky pod taktovkou inovační agentury Direct People a to jak jinak, než na téma cirkulární ekonomiky. Na akci vystoupil generální ředitel firmy SUEZ, Zdeněk Horsák, za INCIEN Soňa Jonášová a po síti se připojil i europoslanec Pavel Telička, který dlouhodobě téma formuje na evropské úrovni. Video z akce na Vás čeká na konci novinek.

Kromě velkých projektů máme ale také milé novinky interního charakteru, protože se nám do týmu také postupně zapojuje kolegyně Romana, která bude vést vzdělávací aktivity na školkách a školách, po nichž neustále roste poptávka a my ji jen horko těžko zvládáme uspokojovat. Pro děti jsme tak zrevidovali osvětové programy a od září startujeme na plno!

Vojtěch vyrazil do Brna na konferenci milého seskupení mladých vodařů, kteří v rámci projektu Mladá voda břehy mele zorganizovali sérii seminářů a červnová konference byla vyvrcholením celého projektu. Za INCIEN jsme představili naši vizi udržitelnosti a cirkulární ekonomiky ve vodním hospodářství a podělili jsme se o zkušenosti, ve kterých se vodní hospodářství doplňuje s hospodářstvím odpadovým. Právě o tom totiž cirkulární ekonomika je – o mezioborové spolupráci a hledání synergií.

Lenka se rozjela po České republice, neboť jsme finišovali několik studií pro obce. Společně hledáme, kde je největší potenciál ušetřit finance a vylepšit míru třídění a často se podobné projekty neobejdou bez pořádné dávky osvěty. Výjezdy tak doplnily přednášky o kompostováni, do kterých se v červnu zapojila i Laura. Série seminářů o kompostování, které od roku 2015 nazýváme KOMPOST TOUR je vlastně taková nekonečná jízda. Kde kompostéry mají obce již více let, tak zase zjišťujeme, že míra osvěty mírně opadla, a tak je třeba opakovat, opakovat, opakovat. Ale výsledky rozhodně stojí za to! A my jsme se tak podívaly do krásných obcí jako je Stará Červená Voda, Černá voda, Vidnava nebo Žulová.

Závěr června se u nás v INCIEN nesl i v pracovně-odpočinkovém režimu, kdy jsme poradu v Chocni, překvapivě opepřili o zážitky na vodě. Odpoledne v srdci města jsme tak místo v horku kanceláře strávili na lodích a na chvilku tak kvůli zapojení všech svalů i mozkových závitů při hledání synergie při pádlování, zapomněli na práci!

Díky skvělé spolupráci s Infocentrem OSN v Praze jsme v červnu zorganizovali i úžasnou tiskovou konfernci, která byla nabitá pozitivní energií a úsměvy na rtech. Byl k tomu také výborný důvod! Firma Nafigate Corporation, která stojí za projektem a technologií Hydal, která umí proměnit odpadní olej na biopolymer, totiž oznámila, že první továrna nebude stát nikde v Malajsii ani Číně, jak to na začátku vypadalo, ale v České republice! Můžeme se tak těšit na to, že máme nakročeno na to být cirkulárním vzorem v oblasti biopolymerů pro celý svět. Technologie Hydal totiž sklízí globální ocenění za inovace a úspěch se jí začíná lepit na paty i na domácí půdě. Patří mezi finalisty Cen SDGs i soutěže Ministerstva průmyslu a obchodu, Přeměna odpadů na zdroje. Celá akce měla výborný mediální dopad a tak jste jistě i vy již o Hydalu slyšeli.

Velkou novinkou na poli cirkulární ekonomiky a měst v ČR je oficiální start našeho projektu Cirkulární Sken Praha. Na projektu jsme spojili síly  s našimi partnery z holandského startupu Circle Economy, jenž se zaměřuje na evropská velkoměsta a jejich transformaci na cirkulární lídry. Cílem Cirkulárního skenu Praha je identifikovat oblasti, které mají velký potenciál pro aplikaci principů cirkulární ekonomiky, v nichž město může těžit z nových forem spolupráce, vytvořit profitabilní tržní příležitosti a zároveň snížit dopad na místní životní prostředí. Praha nebude prvním městem. Stejný sken si nechal zpracovat Amsterdam, Brusel či město Glasgow. Právě v Glasgow byl na základě Cirkulárního skenu nedávno založen lokální pivovar, který vyrábí pivo z pečiva, které by jinak skončilo na skládce.

Díky tomuto partnerství můžeme spojit jedinečné know-how a zkušenosti se znalostí místního prostředí a pustit se tak naplno do vývoje řešení s pozitivním dopadem na místní ekonomiku a životní prostředí. Doufáme, že Praha je jen začátek a že z naší spolupráce budou tak brzy těžit i další města  v Česku a na Slovensku„, dodává Vojtěch Vosecký, manažer projektu a člen správní rady INCIEN. Na projektu se zároveň podílí i expertní pracovní skupina složená ze zástupců Hl. města Prahy, Institutu plánování a rozvoje, Pražských služeb a.s a Direct People.

Bohatá historie Prahy a její nedávný dynamický růst představují obrovskou příležitost k tomu, aby se Praha vyvíjela směrem k oběhovému hospodářství. V kombinaci s její strategickou polohou v srdci Evropy se tak Praha může stát cirkulárním lídrem v regionu. Vědomosti a zkušenosti INCIEN jsou neocenitelné! Jsme nadšeni, že společně pracujeme na rozvoji cirkulární ekonomiky v Praze a těšíme se na další budoucí spolupráci. „- Ilektra Kouloumpi, senior projektová manažerka, Circular Cities program, Circle Economy.

Další akce a aktivity, kterých jsme se v červnu účastnili:

  •  Seminář odpadové hospodářství obcí s následnou exkurzí kompostárny a sběrného dvora v Písku, které pořádala nezisková organizace Arnika.
  • Představení výsledků pilotního projektu analýz odpadů oblastí, kde Pražské služby a Magistrát Hlavního města Prahy zahájili pilotní sběr bioodpadů.
  • Školení a implementace GDPR (už i my víme jak na to!)
  • Na konferenci Národní sítě Zdravých měst jsme se podělili o zkušenosti z projektu Obce na cestě k méně odpadům.

Zajímavé mediální výstupy v měsíci červnu


Videovzdělávání na závěr: Inovační jednohubky pořádané inovační Agenturou Direct People na téma cirkulární ekonomiky. 

 

 

Největší lineární byznys risk? Orientace na prodej nových věcí i neschopnost inovovat.

Circle Economy Amsterdam, jedna z nejproaktivnějších nizozemských organizací věnující se cirkulární ekonomice, vydala report s názvem LINEAR RISKS, ve kterém identifikuje rizika systémů založených na principech lineární ekonomiky. Mezi základní rizika patří těžba nerostných a vzácných surovin bez jejich následné recyklace a navrácení do systému, orientace na prodej nových výrobků, selhání systémů spolupráce mezi aktéry nebo neschopnost inovovat.

Celá studie je ke stažení ZDE.

Záznam z webináře ke studii najdete na kanálu Youtube.

Otevíráme druhý ročník kurzu cirkulární ekonomiky na VŠCHT! Registrace do konce července.

Pojem „oběhové hospodářství či cirkulární ekonomika“ je v poslední době často skloňovaným výrazem jak na globální, tak lokální úrovni. Oběhové hospodářství je trendem, který je jednou z prioritních oblastí udržitelného rozvoje Evropské unie. Pochopit však jeho základní principy, které lze úspěšně aplikovat do praxe nemusí být snadné. A právě proto Fakulta technologie prostředí VŠCHT v Praze otevřela kurz nástavbového vysokoškolského studia celoživotního vzdělávaní s názvem Oběhové hospodářství. Po úspěšném prvním ročníku odstartuje 7.9.2018 další ročník, na který je možné se zapsat již nyní.   

Kurz nabídne odpovědi na otázky, co skutečně oběhové hospodářství znamená, jaké příležitosti přináší těm, kteří jeho potenciál začnou vnímat mezi prvními. Zaměří se na to, jak nastavit nové business modely tak, aby byly udržitelné, v souladu s legislativou a současně inovativní. Zároveň však poskytne účastníkům nejnovější informace z oblasti oběhového hospodářství a plány a vize z celosvětového hlediska i na lokální úrovni.

„Přechod od lineárního na oběhové hospodářství změní zaběhlé přístupy k využití zdrojů a bude mít zásadní vliv na vývoj nových postupů a technologií a celkovou zaměstnanost u nás i v EU. Podle nejnovějších odhadů by v EU přechod na oběhové hospodářství mohl k roku 2030 vytvořit až 2 miliony pracovních míst a ušetřit 600 miliard EUR. Pro úspěšnou realizaci tohoto ambiciózního plánu je ale potřeba vytvořit novou generaci manažerů, lídrů a občanů, kteří se budou schopni efektivně orientovat a využít nových možností, které koncept oběhového hospodářství nabízí,“ dodává Soňa Jonášová, ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky. Kurz Oběhové hospodářství je určen pro manažery rozvoje, životního prostředí, CSR či podnikové ekology. Stejně tak je vhodný pro pracovníky na klíčových pozicích, kteří rozhodují o strategiích volených pro zajištění „resilience“ podniku a vyhledávání nových příležitostí. 

Fakulta technologie ochrany prostředí VŠCHT spolupracuje v rámci tohoto kurzu také s odborníky z praxe. Ti na přednáškách poukazují na konkrétní fakta, aktivity či překážky v realizaci skutečných projektů aplikací principů oběhového hospodářství. Odbornými partnery pro další ročník jsou Institut cirkulární ekonomiky, z.ú., SUEZ Využití zdrojů, a.s., Asociace oběhového hospodářství a Veolia Česká republika, a.s. Druhý ročník kurzu proběhne pod záštitou dvou ministerstev, Ministerstva životního prostředí a Ministerstva průmyslu a obchodu.

Další ročník kurzu Oběhového hospodářství bude probíhat od září 2018 do května 2019. Je tvořen 11 celodenními výukovými bloky, dvoudenní exkurzí na Jižní Moravu a nebudou chybět ani exkurze do ZEVO Malešice a Ústřední čistírny odpadních vod v Praze. Absolvent kurzu bude umět vnímat souvislosti stejně dobře jako příležitosti pro rozvoj konkrétní oblastí, které se věnuje ve svém pracovním prostředí. Získá také komplexní znalosti v oblasti současného stavu rozvoje oběhového hospodářství.

Na druhém ročníku kurzu zbývají stále volná místa! Praktické informace a registraci naleznete na webových stránkách: https://cv.vscht.cz/kurzy-cv/obehove-hospodarstvi. V případě jakýchkoliv dotazů neváhejte kontaktovat Markétu Šerešovou, e: marketa.seresova@vscht.cz

Co brání cirkulárnímu česku? Levné skládky.

V INCIEN dlouhodobě věnujeme velkou pozornost monitorování bariér, které stojí před přesunem od lineárního systému fungování systému, který je založen na principech „vytěž – vyrob – vyhoď“ k systému cirkulárnímu, ve kterém se na odpady díváme jako na zdroje. Ze všech kulatých stolů, konferencí, diskuzí a hlavně z praxe však vychází jeden jediný závěr, který se opakuje vždy a na kterém se s experty vždy shodneme – LEVNÉ SKLÁDKOVÁNÍ.

V návaznosti na snahy Ministerstva životního prostředí na prosazení zdražení skládkování, které by reflektovalo skutečnou cenu, kterou naše příroda a lidé platí za skládky, se rozjely ve velkém i diskuze o tom, jaké technologie by mohly skládkám ulevit. Velmi úsměvné a možná až typicky české jsou snahy o to, že by celý probém mohly vyřešit dotřiďovací technologie. V INCIEN je však považujeme za hrozbu. Jak motivovat občany obcí k vyšší míře separace, když jim „za humny“ bude stát technologie, o které budeme tvrdit, že odpad dotřídí za ně? Odpad, který je již kontaminovaný všemi složkami, které končí v černých popelnicích, často je ve vysoké fázi rozkladu a plný popela. Jak bláhové je dále si pak myslet, že takto vytříděné a často velmi znečištěné komodity snad najdou uplatnění na trhu. Na trhu, který si klade absolutně precizní požadavky na čistoty surovin, které mohou být dále recyklovány. Všichni známe kauzy plastů, které díky byť i nízké míře znečištění často nemohou být recyklovány a jejich příjem na začátku roku zakázal i největší světový odběratel – Čína.

Takové technologie jsou jen brzdou ke konci skládkování. Tváří se mile. Vypadá to, že bychom snad mohli přestat třídit, protože tu jsou velmi sofistikované technologie, které to udělají za nás. Pravda je však jinde. Jediný cíl je „upravit“ odpad a překategorizovat jej takovým způsobem, aby mohl na skládce skončit i nadále. Není divu. Za odpadovým skládkovacím byznysem jsou milionové zisky. Proč si ho tak nesnažit udržet?

Zajímá vás, jak může vypadat odpad, které by tyto mechanicko – biologické úpravny odpadů mohly vytřiďovat? Podívejte se do galerie článku, který ukazuje odpad v jeho skutečné podobě. Fotografie byly pořízeny z analýz odpadů, kterým se INCIEN věnuje.

Zvoní skládkám hrana?

Svůj názor, se kterým můžeme jedině souhlasit, velmi barvitě a s lehkostí, která však vystihuje celý problém, popsala v novém časopise ODPADY Markéta Miklasová z Krajského úřadu Libereckého kraje. Dovolíme si tedy tento názor sdílet a doporučujeme přečíst si celý článek, jehož úryvek najdete v nejnovějším newsletteru. 

Skládkovat dál, ale šikovně. Zajímavý postup nakládání s SKO však již teď provádějí některé skládkařské společnosti. Míra skládkování SKO a VO je vysoká, pohybuje se téměř na 60 %. Jestliže je však SKO (katalogové číslo 200301) upraven technologií mechanicko (biologické) úpravy M(B)Ú, vzniká odpad ze skupiny 19 podle Katalogu odpadů a dojde tak k evidenčnímu odklonu SKO. Ten sice většinou skončí rovněž ve skládce, protože MBÚ není koncovou technologií, není však již deklarován jako směsný komunální odpad a bývá využit i k technickému zabezpečení skládky. Hle, jak se problém zdánlivě vyřešil – tedy alespoň v číslech.“

Tak tedy nezbývá držet palce všem těm, kteří mají dostatek osobní kuráže k tomu, aby technologii MBÚ prosazovali veřejně. Paní Miklasová celou situaci popsala celkem jasně. Technologie MBÚ jsou jen mezičlánekm k tomu, aby se odpady mohly dále zvesela skládkovat.

Je před námi mnoho mýtů, které jsou třeba vyvrátit. Například informace, že jsou skládky v pořádku a spalovny špatné řešení, je jedna z nich. Spalovny totiž, dámy a pánové, v České republice nemáme. Spalovny jsou totiž na stejném místě v hierarchii nakládání s odpadem, jako jsou skládky. O stupeň výše je však energetické využívání, které odpad, který není možné dále recyklovat, využívá jako palivo například pro produkci tepla. Tato zařízení jsou napojena na centrální zásobování teplem, která tak nemusejí spalovat fosilní paliva a uhlí, proti jehož prolamování limitů my všichni, kterým na životním prostředí záleží, bojujeme. Ano, pravdou je, že nejlepší by bylo odpad recyklovat. V době, kdy však jsme spíše skládkovací velmocí a ročně tak na skládky putují doslova miliony tun odpadů, které většinou nikdo nekontroluje a skládky se tak stávají tikající bombou, je energetické využívání stále lepším způsobem.

Stejně tak je třeba vyvrátit i fakt, že komunální odpad po nás někdo dotřiďuje nebo se jej dotřiďovat vyplatí. Jediná cesta je totiž třídit odpad již v domácnostech a předcházet jeho vzniku. Pokud se totiž každý z nás do systému třídění nezapojí a nebude tuto činnost považovat za samozřejmou každodenní součást našeho života, nemůžeme předpokládat, že v ČR vznikne kvalitní infrastruktura recyklačního odpadu a my tak dosáhneme stanovených cílů recyklace. Jen správně vytříděný odpad je totiž cennou surovinou, zdrojem. A na tom musíme pracovat každý jeden z nás.

Smekáme nad pokrokovými úvahy odpadových společností. Tudy však skutečně cesta nevede.

Více k tématu skládkování: 

Skládkám zvoní hrana. Odpady jsou zdroje blízké budoucnosti.

Revoluční biotechnologie HYDAL změní světový problém s plasty

Praha, 20. června 2018 – Ve středu 20. června se v prostorách Infocentra OSN v Praze uskutečnila tisková konference, na které byla poprvé v ČR představena zcela unikátní biotechnologie s názvem HYDAL. Jde o novou technologii, která v současné době jako jediná na světě umí průmyslově zpracovat a využít použitý fritovací olej a přeměnit ho na zcela novou, vysoce hodnotnou surovinu – biopolymer typu PHB*. Ten je dále využitelný jako surovina pro výrobu bioplastů nebo jako přírodní rozložitelný mikroplast.

HYDAL se tak řadí mezi technologii tzv. upcyclingu a je navíc inspirována přírodními procesy. Bakterie, které si biopolymer vyrábějí jako zásobárnu energie na horší časy, jsou součástí našeho ekosystému miliony let. Příroda proto umí tento biopolymer nejen vyrobit, ale i zrecyklovat a to tak, že pokud jej nespotřebuje sama bakterie, slouží jako potrava pro další mikroorganismy. Vzniklý polymer typu PHB je tak 100% odbouratelný v přírodě, tzv. biodegradabilní. Největší přínos nové technologie HYDAL tak spočívá v tom, že částečně umožní řešení problémů souvisejících se znečištěným planety způsobeným plasty a mikroplasty. „Myslím, že si ještě neuvědomujeme, jak převratnou technologií HYDAL je. Celý svět o cirkulární ekonomice mluví jako o ideální vizi, ve které nevzniká žádný odpad. Málokterá firma, ale skutečně dokáže postavit svůj byznys model na úplném uzavření cyklu,“ uvedla Soňa Jonášová, ředitelka INCIEN.

Nová biotechnologie se zrodila ze spolupráce českých vědců. Autorem hlavní myšlenky je tým profesorky Ivany Márové z VUT v Brně, zde také vznikl první patent, který se v roce 2012 stal ideovým základem vývoje celé technologie. Licenci na tento patent v roce 2012 koupila česká společnost NAFIGATE Corporation, která také zrealizovala fázi přechodu technologie z laboratoře do průmyslového měřítka. Spolupracovala přitom nejen s VUT v Brně, ale i s Mikrobiologickým ústavem AV v Praze, VŠCHT Praha, VUCHT v Šali a dalšími pracovišti. …

„Již od prvopočátku jsme si ověřili obrovský budoucí potenciál dnešní technologie HYDAL. Tehdy ještě neexistoval koncept Oběhového hospodářství, tzv. Circular Economy, ale bylo naprosto jasné, že vyrábět něco hodnotného z odpadu má hluboký smysl. V našem případě se navíc jedná o odpad, kterého je globální nadbytek. Již řadu let se také věnujeme výzkumu a rozvoji nanovláken a jsem velmi ráda, že svoji činností přispíváme ke zlepšování životního prostředí,“ vysvětlila Lenka Mynářová, členka představenstva NAFIGATE Corporation a.s.

V rámci tiskové konference bylo také oznámeno, že v k 1. 6. 2018 začala příprava a následně výstavba první továrny v České republice, která bude průmyslově vyrábět nejen biopolymer, ale i přírodní látky na bázi HYDAL PHA například pro kosmetiku. Továrna by měla být uvedena do provozu v druhé polovině roku 2020. NAFIGATE Corporation podepsala smlouvu o spolupráci se společností Bochemie a.s., která je také investorem této továrny. „Myslím si, že nás výstavba této továrny zařadí mezi špičky v cirkulární ekonomice na celosvětové úrovni, protože bioplasty postavené na zpracování problémových odpadů mohou v budoucnu pomoci vyřešit palčivý problém nerecyklovatelných jednorázových plastů, které zamořily svět“, doplňuje Soňa Jonášová z INCIENu.

Koncept unikátní biotechnologie HYDAL má globální potenciál, protože použitý fritovací olej a další odpadní oleje jsou celosvětově dostupnou surovinou. Klíčovými trhy jsou Asie, především Čína, Japonsko a Malajsie, kde kromě dostatečného množství počáteční suroviny je také velká poptávka po biopolymerech a bioplastech. Zájem o spolupráci je ale i v USA a zemích EU. K rozvoji zahraničních trhů a spolupráce v rámci šíření české biotechnologie HYDAL do celého světa výrazně pomáhá také diplomacie ČR.

„Máme jedinečnou technologii, která navíc dokáže pomoci při řešení otázek spojených s globálními ekologickými problémy. Jsme rádi, že byla vyvinuta v Česku, je to skvělá ukázka toho, jak kvalitní máme výzkum a kam se posouváme. Naším cílem je takovéto projekty podporovat, pomáhat jim navázat zahraniční kontakty a usnadnit jim cestu prosazováni se ve světě,“ uvedl Martin Tlapa, náměstek Ministerstva zahraničních věcí.

V letošním roce byla biotechnologie HYDAL již také oceněna. V soutěži Inovace pro udržitelný rozvoj získala první místo a Lenka Mynářová byla oceněna titulem Manažer roku za projekt HYDAL. V rámci vyhlášení vítězů prestižního ocenění za udržitelnost a společenskou zodpovědnost SGDs (Sustainable Development Goals) získala třetí místo v kategorii Byznys.

*Pozn. Co je PHA a PHB

PHA je rodina biopolymerů s názvem Polyhydroxyalkanoates /odtud zkratka PHA/ i název biotechnologie. Tato rodina je unikátní  ve sféře polymerů založených na obnovitelných zdrojích ještě i tím, že reprezentuje jedinou skupinu polymerů, která je konvertována přímo mikroorganismy ze surovin do jejich výsledné podoby. P3HB, které vyrábíme, má v rodině PHA jedinečné postavení, díky tomu, že je plně biodegradabilní a navíc tzv. biokompatibilní. Monomer je součástí metabolismu našeho těla. Díky tomu je polymer i monomer využíván nejen v bioplastech, ale i v tkáňovém inženýrství, medicíně a kosmetice. 


Kontakt pro média:

Ing. Ivana Jenerálová,
Institut Cirkulární Ekonomiky, z. ú., Bolzanova 1, 110 00 Praha
telefon: 777 563 943
e-mail: ivana@incien.org


O INCIEN

Institut Cirkulární Ekonomiky, z.ú., je nezisková organizace pracující na šíření myšlenky cirkulární ekonomiky (oběhového hospodářství) v České republice. INCIEN byl založen v roce 2015 a od té doby vzdělává, pořádá diskuzní večery, semináře i konference zabývající se problematikou odpadového hospodářství a cirkulární ekonomiky. Současně realizuje vlastní projekty ve spolupráci s firmami, školami, obcemi i veřejnou správou. Aktivně přenáší a aplikuje know-how v tomto oboru z ostatních evropských zemí. Cirkulární ekonomika je základním stavebním kamenem pro přechod z lineární spotřeby surovin a prosazuje vnímání odpadů jako zdroje, jenž šetří finance i životní prostředí. Více informací najdete na www.incien.org

O NAFIGATE Corporation a.s.

NAFIGATE Corporation a.s. je česká knowledge based společnost, jejím cílem je vyvinout a uvádět high-tech technologie a aplikace na globální trh. Založena byla v roce 2011. NAFIGATE Corporation a.s. za sedm let rozvinula, společně se svými partnery, biotechnologii Hydal do poslední fáze komercionalizace. V rámci spolupráce na projektu Hydal je NAFIGATE Corporation centrem pro další rozvoj technologie a aplikací, a zároveň vlastníkem technologie.

O BOCHEMII  a.s.

BOCHEMIE a.s. buduje své know-how již více než 110 let. S kontinuální dlouhodobou podporou vlastního výzkumu a vývoje se stala nejen předním výrobcem moderních značkových chemických specialit, ale je zejména inovátorem se silnou proaktivní strategií orientovanou na uvádění unikátních, chytrých, efektivních a ekologicky vstřícných produktů a řešení napříč průmyslovými odvětvími na evropský i globální trh.