Evropská unie postupně posiluje kroky směrem k udržitelnější výrobě a spotřebě. V dubnu 2025 zveřejnila pracovní plán k nařízení o ekodesignu udržitelných výrobků na období 2025–2030. Ten určuje, na které skupiny výrobků se budou nové požadavky zaměřovat nejdříve, a zároveň dává signál všem výrobcům a dovozcům, aby zintenzivnili svou přípravu.
Na webu INCIEN jsme již v článku „Ekodesign a digitální pasy: co čeká firmy?“ představili úvod do problematiky ekodesignu a jeho význam pro podniky. Nyní na tento text navazujeme a přinášíme aktuální informace, reflektující probíhající projekt READY 4 Ecodesign, který se zaměřuje na praktickou implementaci ekodesignu v českých firmách.
Co to znamená v praxi? Ekodesign už není jen volitelným benefitem, ale stává se pevnou součástí evropské legislativy, včetně požadavků na materiálové toky, digitální pasy výrobků a cirkularitu. Firmy, které se na tuto změnu připraví včas, mohou získat konkurenční výhodu díky vyšší transparentnosti, inovativním řešením a lepšímu přístupu k zákazníkům.
ESPR a jeho milníky implementace
Nařízení o ekodesignu udržitelných výrobků (ESPR – Ecodesign for Sustainable Products Regulation), přijaté 13. června 2024, představuje zásadní krok směrem k udržitelnější evropské ekonomice. Vztahuje se na téměř všechny fyzické produkty uváděné na trh EU (s výjimkou potravin, krmiv a léčiv) a má mezinárodní dopad – pokud je výrobek vyráběn, dovážen nebo prodáván v EU, musí celý jeho dodavatelský řetězec dodržovat nové požadavky.
ESPR navazuje na dosavadní směrnici o ekodesignu z roku 2009, která se zaměřovala především na energetickou účinnost spotřebičů. Nové nařízení však přináší zásadní posun od energetické efektivity k celkovému životnímu cyklu výrobku. Firmy budou muset navrhovat výrobky s delší životností, snadnou opravitelností, rozebíratelností a recyklovatelností. Současně roste důraz na využívání recyklovaných materiálů místo primárních surovin.
Časový plán implementace ESPR:
- Červen 2024: ESPR bylo zveřejněno v Úředním věstníku EU.
- 18. července 2024: ESPR oficiálně vstoupilo v platnost.
- Říjen 2024: Založeno Fórum pro ekodesign.
- Únor 2025: Proběhlo první zasedání Fóra pro ekodesign.
- Duben 2025: Přijat první pracovní plán ESPR, který se bude pravidelně aktualizovat minimálně každé tři roky.
- Červenec 2025: Evropská komise poskytla formáty pro zveřejňování informací o zničených výrobcích.
Očekává se:
Leden: přijetí nařízení v přenesené pravomoci o DPP (digitálních pasech výrobku) pro textil a nábytek.
Červenec: Začne platit zákaz ničení neprodaných spotřebitelského zboží (např. oblečení, doplňky, obuv).
Bude zřízen digitální registr DPP pro ukládání jedinečných identifikátorů.
- Vstupuje v platnost nařízení v přenesené pravomoci o DPP pro textil a nábytek.
- Evropská komise vydá zprávy o rozšířenosti a dopadu ničení výrobků na životní prostředí podle typu produktů.
- Bude oznámena další várka výrobků regulovaných nařízením ESPR.
- Bude zveřejněna první zpráva o efektivnosti ESPR (následné zprávy každých šest let).
- Malé a středně velké podniky (SME) musí splnit zákaz ničení neprodaných výrobků a další povinnosti. Středně velké podniky musí dodržet pravidla do 19. července 2030. Malé a mikro podniky jsou dočasně osvobozeny, doporučuje se však, aby přijaly udržitelné praktiky.
Co přináší pracovní plán 2025 – 2030
Pracovní plán EU pro období 2025–2030 v rámci nařízení o ekodesignu udržitelných výrobků určuje několik prioritních kategorií, na které se zaměří nadcházející regulace. Na prvním místě stojí textil a oděvy, který má vzhledem k vysokému environmentálnímu dopadu velký potenciál pro zlepšení v oblasti udržitelnosti a cirkulární ekonomiky. Další důležitou kategorií je nábytek, včetně matrací, u nějž je problémem především složitá demontáž a recyklace, a také omezené možnosti oprav. Významnou prioritou jsou rovněž pneumatiky, jejichž materiálové složení, produkce mikroplastů a dopady spojené s opotřebením a recyklací představují velkou výzvu.
Do plánu byly rovněž zařazeny meziprodukty, mezi které patří železo/ocel a hliník. Tyto materiály mají klíčovou roli v evropském průmyslu, ale jejich výroba je energeticky i environmentálně náročná, a proto se postupně zavádějí požadavky na udržitelnost i v těchto odvětvích.
Tento pracovní plán tak umožňuje provádět regulace v sektorovém zaměření, které budou postupně rozšiřovány, a veškeré podniky by proto měly pečlivě sledovat, zda jejich výrobky spadají do těchto prioritních kategorií.
Co to znamená pro firmy v praxi?
ESPR zdůrazňuje klíčové nové požadavky, jako je DPP, povinnost zveřejňovat informace o neprodaných výrobcích a zákaz jejich ničení. Dále stanovuje specifické požadavky na design výrobků, povinnosti pro výrobce a dovozce a harmonogram postupného zavádění nařízení, přičemž cílí na výrobky s největším dopadem na životní prostředí, jako je textil a elektronika.
Jak by měly firmy začít, aby byly včas připraveny:
- Analyzovat, zda jejich produkty spadají do skupin regulovaných v prvním pracovním plánu.
- Zavést interní procesy pro správu dat a sledování materiálových toků.
- Připravit se na implementaci DPP.
- Začlenit principy opravitelnosti a recyklovatelnosti již do návrhu výrobku.
- Vyhodnotit dopady zákazu ničení neprodaného zboží na své obchodní modely.
DPP je jedním z nejvýznamnějších nástrojů nařízení tím, že funguje jako „datový průkaz“ výrobku. DPP bude povinný pro vybrané skupiny výrobků, například pro textil, elektroniku, baterie nebo stavební materiály, a umožní transparentně sledovat původ, složení i environmentální dopad výrobku napříč dodavatelským řetězcem.
V praxi jde o identifikátor jednotlivých součástí (komponent) výrobku, který může mít podobu čárového kódu, QR kódu nebo jiného označení. Data z DPP jsou ukládána do úložiště obsahujícího veškeré informace spojené s výrobkem. Část těchto údajů je veřejná, zatímco přístup k citlivějším informacím může být omezen jen na autorizované uživatele. K načtení DPP se používají speciální zařízení schopná přečíst kód a zobrazit informace určené pro dodavatele, partnery, spotřebitele, vlastníky nebo další zainteresované strany.
Nařízení dále zavádí zákaz ničení neprodaného zboží v určitých odvětvích – nejprve pro velké podniky a později i pro malé a střední firmy. Posiluje také požadavky na poskytování informací spotřebitelům o údržbě a opravách výrobků. Evropská komise navrhla nařízení v přenesené pravomoci, které stanovuje podmínky pro případné výjimky ze zákazu, například z důvodů bezpečnosti, hygieny, poškození výrobku nebo ochrany práv duševního vlastnictví.
Současně vzniká prováděcí nařízení Komise, které určí podrobnosti a formát zveřejňování informací o vyřazených neprodaných spotřebitelských výrobcích. Dne 16. září 2025 se v Bruselu uskutečnilo jednání Výboru pro ekodesign, na kterém byl tento návrh prováděcího nařízení projednáván a zároveň se o něm hlasovalo. V rámci jednání došlo k několika změnám a zpřesněním textu, takže finální podoba pravidel ještě nebyla definitivně schválena.
Evropská legislativa v oblasti ekodesignu se rychle vyvíjí a proto by malé a střední podniky (SME) měly začít včas sledovat nové sektorové priority stanovené pracovním plánem 2025–2030. Důležitým krokem je nastavení sběru dat a digitální evidence, která poslouží jako podklady pro DPP a splnění parametrů ekodesignu.
V rámci projektu Ready 4 Ecodesign INCIEN ve spolupráci s partnery – VUT Brno, Fakultou chemickou, a Českou podnikatelskou radou pro udržitelný rozvoj (Czech BCSD) – pomáhá malým a středním podnikům připravit se na implementaci evropských nařízení ESPR (nařízení o ekodesignu udržitelných výrobků a PPWR (nařízení o obalech a obalových odpadech). Projekt je realizován za finanční podpory TA ČR v programu Prostředí pro život 2.
Zaměřuje se na tři hlavní oblasti:
- Ekodesign a prevence odpadů
- Design pro recyklaci plastových obalů
- Digitální pasy výrobku (DPP)
V oblasti implementace ekodesignu připravujeme 9-krokové schéma, které zahrnuje nastavení interních procesů a tvorbu metrik. Tyto kroky budou začleněny do firemních strategií pro implementaci ekodesignu v souladu s nařízením ESPR. Současně probíhají rešerše dostupných metod a nástrojů pro kvantifikaci přínosů ekodesignu, které poslouží jako podklad pro odborné příručky.
Mezi klíčové nástroje patří VSME – Voluntary Sustainability Standard for SMEs, který umožňuje firmám sledovat uhlíkovou stopu a jednoduše vyhodnocovat dopad na životní prostředí. Dále využíváme nástroje vyvinutý významnými mezinárodními institucemi, například Readiness Assessment Tool – ESPR od WBCSD (World Business Council for Sustainable Development), který pomáhá firmám zjistit jejich datovou připravenost na nové povinnosti vyplývající z nařízení ESPR. Projekt připravuje českou verzi tohoto nástroje a jeho implementaci pro české firmy.
V oblasti PPWR a návrhu obalů pro recyklovatelnost (Design for Recycling – DfR), vedené VUT Brno, Fakultou chemickou, probíhá návrh protokolu RecyClass pro hodnocení třídění plastových obalů. Na tuto aktivitu navazuje vývoj interaktivního modulu pro design recyklovatelných plastových obalů, který firmám poskytne konkrétní nástroje pro navrhování obalů vhodných k recyklaci.
Současně probíhá příprava metodiky a standardů pro DPP. Inspirací jsou zejména nařízení o bateriích a odpadních bateriích, a mezinárodní pilotní projekty. Mezinárodní projekty, jako například CIRPASS-2 nebo Just Fashion, představují inspirativní příklady, z nichž projekt Ready 4 Ecodesign čerpá při tvorbě svých výstupů:
CIRPASS-2
Just Fashion
SITRA
– finská organizace sledující a testující DPP, zejména v oblasti cirkulární ekonomiky a interoperabilních systémů.
Cílem těchto aktivit je, aby české firmy měly praktické nástroje a metodiky pro zavádění ekodesignu, designu obalů pro recyklovatelnost a digitálních pasů výrobku, a byly tak připraveny na nové povinnosti vyplývající z evropské legislativy.
Závěr – zapojte se!
Ideální průběh zavádění ekodesignu vyžaduje spolupráci napříč celým dodavatelským řetězcem. Pro malé a střední podniky je to obzvlášť efektivní, pokud jsou propojeny s partnery, kteří mají zkušenosti s principy cirkulární ekonomiky. Partneři a dodavatelé pak mohou poskytovat potřebná data o materiálech a jejich vlastnostech.
Užitečné je také využít podporu projektů, mezi které patří Ready 4 Ecodesign, účastnit se veřejných konzultací a sledovat průběžný legislativní vývoj. Projekt Ready 4 Ecodesign nabízí firmám informace, nástroje i sdílení dobré praxe, které vám mohou pomoci projít změnou bez zbytečných komplikací.
Více informací najdete zde.
Máte zájem se zapojit a testovat připravované materiály? Dejte nám vědět na e-mail: eva.rysava@incien.org.
PS: Podívejte se na reportáž k tématu obalová legislativa od Karolíny Kočendové.
