V rámci našeho měsíčního formátu Cirkulární okénko se zaměřujeme na klíčová témata spojená s cirkulární ekonomikou. Každý měsíc přinášíme odborný pohled na vybrané téma. Tento měsíc se zaměřujeme na principy cirkulární ekonomiky a cirkulární centra.
S Dohodou o čistém průmyslu je cirkulární ekonomika nově vnímána nejen jako nástroj pro snižování emisí, ale také jako nezbytný pilíř posilující strategickou odolnost a konkurenceschopnost evropského průmyslu. Jednou z nejočekávanějších legislativních iniciativ v oblasti cirkularity je Akt o oběhovém hospodářství (Circular Economy Act), který má být zveřejněn v druhé polovině roku 2026 a mimo jiné má představit koncept tzv. „Nadregionálních center pro oběhovost“ (Trans-regional circularity hubs). Ta slibují velký potenciál, jejich konkrétní podoba se však teprve formuje. Tento článek se zaměřuje na to, jak by podobná cirkulární centra mohla vypadat a co by mohla přinést pro ČR.
1. Úvod do problematiky
Draghiho zpráva o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti z roku 2024 uvádí, že pokud má Evropa udržet tempo hospodářského růstu a zároveň naplnit své klimatické cíle, musí zásadně proměnit způsob, jakým využívá materiály. Řešení spočívá v začlenění principů cirkulární ekonomiky do podnikových strategií
a hodnotových řetězců. Ty umožňují uzavřít materiálové smyčky, snižovat závislost na primárních surovinách a podporovat inovace napříč průmyslovými sektory. Cirkulární ekonomika tak není pouze ekologickou strategií,
ale i ekonomickým nástrojem pro posílení odolnosti a mezinárodní konkurenceschopnosti evropského průmyslu.
EU zaujímá vedoucí postavení v oblasti politik spojených s cirkularitou, přechod od lineární k cirkulární ekonomice však probíhá pomalu. V roce 2024 se druhotné suroviny podílely jen 12,2 % na celkové spotřebě materiálů v EU, což představuje jen mírný nárůst oproti 11,2 % v roce 2015.1 Dosavadní opatření se navíc zaměřují převážně
na recyklaci a trh s druhotnými materiály, zatímco širší potenciál cirkulárních přístupů – jako je zvyšování materiálové účinnosti, snižování spotřeby surovin a posilování surovinové bezpečnosti – zůstává zatím méně využit.
Na tyto výzvy reaguje nová evropská průmyslová strategie – Dohoda o čistém průmyslu (Clean Industrial Deal, dále jen CID) – zveřejněná v únoru 2025, která uvádí cirkulární ekonomiku jako jeden z základních pilířů Dohody a definuje ji jako nedílnou součást transformace evropského průmyslu. EU si zde klade za cíl stát se
do roku 2030 světovým lídrem v oblasti cirkulární ekonomiky a současně vytvořit jednotný trh s recyklovanými materiály pro zlepšení jejich nabídky a poptávky v rámci EU.2
Tyto ambice přitom odrážejí značné benefity, které cirkulární ekonomika skýtá. Jak uvádějí dřívější studie INCIEN, potenciál snižování emisí skleníkových plynů (GHG) v energeticky náročném průmyslu v EU díky využití cirkulárních opatření se v různých mezinárodních studiích odhaduje na 40 % až 65 % do roku 2050.3 Cirkulární ekonomika zároveň pro EU představuje významnou ekonomickou příležitost. Odvětví cirkulární ekonomiky již nyní generují hrubou přidanou hodnotu ve výši přibližně 316 miliard EUR ročně, investují zhruba 131 miliard EUR a zaměstnávají 4,3 milionu lidí, přičemž do roku 2030 mají velký růstový potenciál.4
Pro Česko představuje CID zásadní příležitost k posílení jeho konkurenceschopnosti, investiční atraktivity, materiálové bezpečnosti, odolnosti, dosažení národních klimatických cílů, jakož i obecné prosperity a vysoké životní úrovně obyvatelstva. Česká ekonomika je v EU pátou nejvíce emisně náročnou ekonomikou na obyvatele a současně druhou nejprůmyslovější zemí EU z hlediska podílu na hrubé přidané hodnotě (HPH), s vysokým podílem zpracovatelského průmyslu a vysokou orientací na vývoz a globální trhy.5 Pro zachování a další rozvoj tohoto ekonomického modelu bude klíčová schopnost přizpůsobit se zásadním výzvám a hlubokým změnám, kterým vyspělé trhy v současné době čelí, respektive procházejí.
V souvislosti s dekarbonizací průmyslu je proto nezbytné zaměřit se nejen na národní inventář emisí GHG z výrobních procesů v ČR, ale i na celkovou materiálovou a uhlíkovou stopu mezinárodních dodavatelských řetězců domácích odvětví zpracovatelského průmyslu (automobilový průmysl, kovovýroba, strojírenství, dopravní, mechanická a elektrická zařízení, čisté technologie a další).
2. Co to jsou cirkulární centra?
Kontext
Část neefektivity evropského průmyslu pramení z roztříštěnosti a fragmentace jednotlivých národních politik týkajících se udržitelnosti, cirkularity a obecně průmyslové transformace. Proto EU v rámci iniciativy Competitiveness Compass představila Nástroj pro koordinaci konkurenceschopnosti (anglicky Competitiveness Coordination Tool), který má cílit na koordinaci průmyslových a výzkumných politik a investic na úrovni EU s těmi na vnitrostátní úrovni. Tento nástroj má pomoci realizovat nové iniciativy a/nebo přeshraniční projekty s vysokou přidanou hodnotou pro EU, které povedou ke strukturální ekonomické transformaci, vyšší produktivitě, dlouhodobému růstu a kvalitním pracovním místům a budou přínosem pro jednotný trh.6
Konkrétní iniciativou v rámci nástroje pro koordinaci konkurenceschopnosti je pilotní projekt zaměřený na podporu cirkularity v plastikářském průmyslu, jehož bližší představení bylo plánováno na první čtvrtletí 2026.7 Na základě zkušeností získaných z tohoto projektu má Komise společně s členskými státy vyvinout řídicí mechanismus pro investice, které jednotlivé členské státy mohou mít potíže realizovat samy. Mechanismus má fungovat na principu kombinace regulačních opatření s investicemi do průmyslových kapacit (se zaměřením na maximální využití soukromého kapitálu, který aktuálně tvoří více než 90 % investic do cirkulární ekonomiky v EU). Tento pilotní projekt má zároveň pomoci identifikovat další strategické infrastrukturní sítě, odvětví nebo aktivity vhodné pro koordinaci investic a politik.8
využití synergií a úspor z rozsahu v oblasti recyklace
a dalších cirkulárních technologií a postupů
posílení obchodních argumentů pro cirkulární ekonomiku tím, že spojí výrobce, recyklační firmy
a provozovatele zařízení na nakládání s odpady napříč strategickými hodnotovými řetězci
Nadregionální centra pro oběhovost (NCO)
Pilotní projekt se zaměřením na plasty má zároveň doplnit připravovaný Akt o oběhovém hospodářství a prozkoumávat potenciál takzvaných „Nadregionálních center pro oběhovost“ (angl. Trans-Regional Circularity Hubs, dále jako NCO) za spolupráce mezi členskými státy a zainteresovanými hospodářskými subjekty.
Dle Dohody o čistém průmyslu je strategickým cílem těchto center podporovat inteligentní specializaci a úspory z rozsahu pro nepřetržitý provoz v oblasti recyklace a zajištění dostupnosti dodávek druhotných surovin v rámci EU. Tím mají podpořit strategická navazující odvětví, snížit závislost na třetích zemích a posílit strategickou autonomii EU. Výsledkem mý být také identifikace strategických projektů na základě záměrů skupin členských států a průmyslových subjektů. Tato iniciativa bude vycházet ze zkušeností se strategickými projekty v rámci Aktu o kritických surovinách (angl. Critical Raw Materials Act – CRMA)10 se zaměřením na cirkularitu technických i biologických materiálů. Komise se navíc zavázala aktivně spolupracovat s členskými státy na nastavení potenciálního nového významného projektu společného evropského zájmu (angl. Important Project of Common European Interest – IPCEI) o pokročilých cirkulárních materiálech pro čisté technologie.11
Podoba center a rozsah cirkularity
Nejasná je zatím „šíře cirkularity” jak v Aktu o cirkulární ekonomice, tak v NCO. Komunikace Evropské komise k Dohodě o čistém průmyslu i k pilotnímu projekt na plastikářský průmysl například zmiňují „recyklaci a další cirkulární postupy“, nicméně z popisu pilotního projektu vyplývá, že recyklace je stěžejním zaměřením. Tento přístup může v případě plastů přinášet nejvyšší přidanou hodnotu. V jiných odvětvích je však třeba pečlivě zvážit zaměření na celý životní cyklus a neupřednostňovat recyklaci (dnes někdy stále zaměňovanou za cirkulární ekonomiku) na úkor strategií jako opětovné použití, opravy a repasování.
Co se týče podoby samotných „center“ – v kombinaci s pilotními projekty na jejich podporu, jako v případě plastů – lze předpokládat, že budou kombinací:
tvořených skupinami členských států a/nebo průmyslových subjektů. Tato sdružení mají za úkol identifikovat strategické projekty včetně podpůrných regulatorních opatření a zajistit pro ně společné financování (zejména soukromé) potřebných investic v klíčových hodnotových řetězcích ve stavebnictví, výrobě vozidel a baterií, elektroniky a ICT, a textilu.12
zaměřených na testování a škálování konkrétních technologií a postupů, využití úspor z rozsahu a vybudování funkčního obchodního/ ekonomického modelu. Komise zároveň zmiňuje propojení s projekty IPCEI jako nástroj pro další podporu těchto aktivit.13
Jaká oblast či společenství členských zemí spadá pod pojem „nadregionální“ není na základě dosavadních sdělení Evropské komise zatím blíže specifikované. Popis NCO v Dohodě o čistém průmyslu přitom odkazuje na „zkušenosti se strategickými projekty v rámci Aktu o kritických surovinách“. Článek 6 CRMA (Kritéria pro uznání strategických projektů) CRMA proto může naznačit potenciální základní parametry, které by mohly být do velké míry aplikovány na NCO s tím, že se zaměří místo kritických a strategických surovin na „cirkularitu technických i biologických materiálů“.
Strategické projekty dle CRMA totiž představují projekty v oblasti surovin, které by měly využívat zjednodušené a předvídatelné povolovací postupy a podporu při získávání přístupu k financování tím, že splňují následující kritéria:
projekt významně přispívá k bezpečnosti dodávek [strategických surovin] v Unii
projekt je nebo bude technicky proveditelný v přiměřeném časovém horizontu, přičemž očekávaný objem produkce projektu lze odhadnout s dostatečnou mírou spolehlivosti
projekt bude uskutečněn udržitelným způsobem, zejména pokud jde o monitorování, prevenci a minimalizaci dopadů na životní prostředí, prevenci a minimalizaci sociálně nepříznivých dopadů díky používání sociálně odpovědných postupů
[v případě projektů v Unii] budou zřízení, provádění nebo produkce projektu mít přeshraniční přínosy mimo dotčený členský stát, a to i pro navazující odvětví.
3. Inspirace v EU a ve světě
Clean Industrial Hubs
Vedle zkušeností ze strategických projektů v rámci CRMA mohou jako zdroj inspirace a referenční rámec pro rozvoj NCO v evropském kontextu sloužit také již existující a v praxi ověřené modely obdobných iniciativ ze zahraničí. Jedním z nich jsou tzv. centra čistého průmyslu (Clean Industrial Hubs), která představují konkrétní příklad koordinovaného přístupu k transformaci průmyslu založeného na spolupráci veřejného a soukromého sektoru.
Centra čistého průmyslu , jak je popisuje Mission Possible Partnership (MPP), jsou regionální uskupení, která sdružují vývojáře projektů, tvůrce politik, finanční instituce a komunitní organizace za účelem dekarbonizace těžkého průmyslu a dopravy. Tato odvětví, zahrnující výrobu cementu, oceli či chemikálií, produkují více než 30 % globálních emisí skleníkových plynů, a proto je pro dosažení klimatických cílů nezbytné do roku 2030 realizovat přes 700 projektů s nulovými emisemi. Centra umožňují sdílení infrastruktury, stimulují poptávku po nízkoemisních palivech a materiálech a podporují ekonomický růst prostřednictvím zavádění inovativních technologií, přičemž se zaměřují na oblasti se stávající průmyslovou aktivitou a vybudovaným zázemím.
Podle MPP závisí úspěch těchto center na třech hlavních pilířích:
- podpůrném ekosystému,
- rozmanitosti dekarbonizačních projektů
- spolehlivé propojovací infrastruktuře.
Příkladem z praxe jsou regiony v Kalifornii a Texasu. V těchto oblastech byla centra založena díky silné základně obnovitelných zdrojů, příznivému politickému prostředí kombinujícímu pobídky s regulacemi pro rozvoj inovativních projektů.14
Cirkulární centra v automotive
4. Potenciál / Příležitosti pro ČR
NCO představují pro ČR významný potenciál v několika klíčových oblastech:
Klíčová průmyslová odvětví v ČR – včetně ocelářství, automobilového průmyslu, stavebnictví či chemického průmyslu – mohou těžit z lepšího přístupu k druhotným surovinám z hlediska kvality i stability dodávek. ČR má zároveň nevyužitý potenciál v hlubší spolupráci mezi výrobci, dodavateli a zpracovateli materiálů.16 Zapojení do projektů NCO může zlepšit koordinaci, podpořit financování inovací a posílit konkurenceschopnost napříč hodnotovými řetězci. Paralelně může vznik digitálních platforem a tržišť přispět k lepšímu propojení nabídky a poptávky v oblasti recyklovaných materiálů.
Česko disponuje pokročilou evidencí odpadů, chybí však její systematické propojení s daty o materiálových tocích, emisích a udržitelnosti v dodavatelských řetězcích. Roztříštěnost a nízká konzistence dat omezují informované investiční rozhodování i schopnost firem reagovat na budoucí regulatorní požadavky. Zapojení do projektů NCO může sloužit jako impulz k doplnění těchto datových mezer a k jasnějšímu vymezení národních priorit v oblasti cirkulární ekonomiky.
Česko má silnou pozici ve vývozu čistých technologií, včetně řešení pro zpracování recyklovaných materiálů.17 Zapojení do projektů NCO může tento trend dále posílit, podpořit inovativní podniky a urychlit zavádění pokročilých cirkulárních technologií v domácím průmyslu.
Recyklace by měla být rozvíjena v návaznosti na další strategie, jako jsou cirkulární design, modularita, opětovné využití či opravy. Zapojení do NCO může sloužit jako mezikrok k budování národních kapacit a odvětvových center, která tyto přístupy systematicky propojují.
Zapojení do NCO může posílit roli Česka v regionu střední a východní Evropy, který čelí podobným výzvám v oblasti dekarbonizace a modernizace průmyslu. Klíčové bude zejména koordinované budování infrastruktury pro čisté technologie, včetně energetických sítí, vodíku, CCUS a zpracování druhotných surovin. NCO mohou podpořit sdílení těchto kapacit napříč regionem, snížit investiční rizika a přispět k rozvoji integrovaných hodnotových řetězců.18
Závěr
INCIEN bude v rámci projektu podporovaného European Climate Foundation téma nadregionálních center pro oběhovost nadále systematicky sledovat a v první polovině roku 2026 připraví detailnější publikaci zaměřenou na tuto problematiku, a to ve spolupráci s experty z průmyslu.
V případě zájmu o bližší informace nebo zapojení do diskuse se můžete obrátit na Tadeáše Rulíka (projektového manažera a analytika INCIEN), který projekt koordinuje a je k dispozici pro další komunikaci.
- Circular material use rate in Europe (EEA, listopad 2025)
- New package of measures to boost circular economy and strengthen Europe’s plastic recycling (Evropská komise, prosinec 2025)
- Cirkulární ekonomika, suroviny a transformace průmyslu – Aktuální vývoj politického a legislativního rámce EU a ČR a klíčové výzvy na období 2024–2029 (INCIEN, květen 2025)
- COMMUNICATION FROM THE COMMISSION TO THE EUROPEAN PARLIAMENT, THE COUNCIL, THE EUROPEAN ECONOMIC AND SOCIAL COMMITTEE AND THE COMMITTEE OF THE REGIONS – Accelerating Europe’s transition to a circular economy: a pilot for boosting the circularity of plastics (Evropská komise, prosinec 2025)
- Emise skleníkových plynů států EU (Fakta o klimatu, září 2025), původní data: Greenhouse gas emissions by source sector (Eurostat, data za rok 2023, aktualizace květen 2025)
- Competitiveness compass (Rada EU)
- COMMUNICATION FROM THE COMMISSION TO THE EUROPEAN PARLIAMENT, THE COUNCIL, THE EUROPEAN ECONOMIC AND SOCIAL COMMITTEE AND THE COMMITTEE OF THE REGIONS – Accelerating Europe’s transition to a circular economy: a pilot for boosting the circularity of plastics (Evropská komise, prosinec 2025). Pozn.: Komise vysloveně uvádí „circularity of plastics”, ne šířeji chemický průmysl.
- COMMUNICATION FROM THE COMMISSION TO THE EUROPEAN PARLIAMENT, THE EUROPEAN COUNCIL, THE COUNCIL, THE EUROPEAN ECONOMIC AND SOCIAL COMMITTEE AND THE COMMITTEE OF THE REGIONS – A Competitiveness Compass for the EU (Evropská komise, leden 2025) a COMMUNICATION FROM THE COMMISSION TO THE EUROPEAN PARLIAMENT, THE COUNCIL, THE EUROPEAN ECONOMIC AND SOCIAL COMMITTEE AND THE COMMITTEE OF THE REGIONS – Accelerating Europe’s transition to a circular economy: a pilot for boosting the circularity of plastics (Evropská komise, prosinec 2025)
- COMMUNICATION FROM THE COMMISSION TO THE EUROPEAN PARLIAMENT, THE COUNCIL, THE EUROPEAN ECONOMIC AND SOCIAL COMMITTEE AND THE COMMITTEE OF THE REGIONS – Accelerating Europe’s transition to a circular economy: a pilot for boosting the circularity of plastics (Evropská komise, prosinec 2025)
- Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1252 ze dne 11. dubna 2024, kterým se stanoví rámec pro zajištění bezpečných a udržitelných dodávek kritických surovin
- Joint European Forum for IPCEI (JEF-IPCEI, Evropská komise, duben 2026) a Cirkulární ekonomika, suroviny a transformace průmyslu – Aktuální vývoj politického a legislativního rámce EU a ČR a klíčové výzvy na období 2024–2029 (INCIEN, květen 2025)
- COMMUNICATION FROM THE COMMISSION TO THE EUROPEAN PARLIAMENT, THE COUNCIL, THE EUROPEAN ECONOMIC AND SOCIAL COMMITTEE AND THE COMMITTEE OF THE REGIONS – The Clean Industrial Deal: A joint roadmap for competitiveness and decarbonisation (Evropská komise, únor 2025) a COMMUNICATION FROM THE COMMISSION TO THE EUROPEAN PARLIAMENT, THE COUNCIL, THE EUROPEAN ECONOMIC AND SOCIAL COMMITTEE AND THE COMMITTEE OF THE REGIONS – Accelerating Europe’s transition to a circular economy: a pilot for boosting the circularity of plastics (Evropská komise, prosinec 2025)
- COMMUNICATION FROM THE COMMISSION TO THE EUROPEAN PARLIAMENT, THE COUNCIL, THE EUROPEAN ECONOMIC AND SOCIAL COMMITTEE AND THE COMMITTEE OF THE REGIONS – Accelerating Europe’s transition to a circular economy: a pilot for boosting the circularity of plastics (Evropská komise, prosinec 2025).
- Unlocking First-of-a-Kind Projects through Clean Industrial Hubs Lessons learned from California and Texas (MPP a partneří, květen 2025)
- Dekarbonizace a cirkularita konstrukčních materiálů v automobilovém průmyslu – Aktuální výzvy a příležitosti pro Česko (INCIEN, říjen 2024)
- Např. v oblasti Automotive nebo ocelářství viz Dekarbonizace a cirkularita konstrukčních materiálů v automobilovém průmyslu – Aktuální výzvy a příležitosti pro Česko (INCIEN, říjen 2024) a Příležitosti cirkulární ekonomiky pro dekarbonizaci českého průmyslu – Rizika, překážky a priority pro maximalizaci výroby a spotřeby recyklované oceli (INCIEN, říjen 2023)
- Mapa příležitostí (Druhá ekonomická transformace, 2026)
- A Regional Approach to Future-proofing CEE Industry (EPG, únor 2026)
Tohle bylo třetí letošní Cirkulární okénko!
Sledujte i další články z této série, kde se budeme věnovat klíčovým tématům cirkulární ekonomiky a praktickým krokům, jak můžeme změnu skutečně realizovat. Každý měsíc přineseme odborný pohled na důležitá témata a příklady z praxe.
