Praha, 16. září 2026 – Evropská komise minulý týden ve středu 9. září oficiálně předložila legislativní návrh Nařízení o veřejných zakázkách (Public Procurement Act – PPA, COM(2026) 590 final / 2026/0265 COD). Jedná se o nejrozsáhlejší reformu veřejného zadávání za posledních 12 let, která zásadním způsobem mění pravidla hry pro trh o objemu přes 2 biliony EUR ročně (14–15 % HDP EU a cca 1 bil. Kč v ČR).
V INCIEN dlouhodobě sledujeme a z pohledu cirkulární ekonomiky podporujeme budování tzv. „lead markets“ (rozhodujících trhů) skrze zelené veřejné zadávání (GPP), využívání veřejných zakázek jako nástroje dekarbonizace i posilování hodnotových řetězců. Vítáme, že je nový právní rámec koncipován jako závazné nařízení, odklon od přežité praxe hodnocení pouze na základě nejnižší nabídkové ceny a požadavky na povinné uplatnění kvalitativních kritérií, a že přináší posun v digitalizaci, zjednodušení procesů a monitoringu veřejných zakázek. Nicméně současně zveřejněný návrh postrádá potřebnou míru ambicí pro vytvoření skutečně silné poptávky po nízkoemisních a cirkulárních materiálech a plyne z něj mnoho otázek, které bude třeba v budoucích měsících během vývoje tohoto nařízení zodpovědět.
Níže uvádíme problematické oblasti návrhu PPA v souvislosti s GPP a cirkulární ekonomikou, na které je třeba se zaměřit:
- Oslabená podpora cirkularity: Oproti uniklé verzi PPA z července 2026 se návrh v oblasti cirkularity do značné míry ztratil na ambicióznosti. Dřívější verze mluvila o povinnosti vypracovat tzv. „Needs plan“ – „Plán potřeb“ – který by veřejné zadavatele motivoval k přechodu k větší cirkularitě, včetně: „Posouzení možností, jak snížit spotřebu zdrojů, předcházení vzniku odpadu, prodloužení životnosti výrobků, podpory oprav, opětovného použití, renovací a repasování, zvýšení využívání recyklovaných výrobků a materiálů, včetně podílu recyklovaných složek, a podpory zpětného získávání a využívání druhotných surovin, včetně kritických surovin […] a zvážení, zda lze jejich potřeby uspokojit prostřednictvím cirkulárních obchodních modelů, včetně řešení typu „produkt jako služba“, leasingu, sdílení nebo pronájmu, namísto nákupu nových výrobků.“ Tento „Plán potřeb“ by byl krokem správným směrem a dlouhodobě nenaplněnou potřebou zmiňovanou experty na stavebnictví. Současný návrh PPA však koncept podobného plánu vynechává a uvádí pouze výčet výše zmíněných cirkulárních strategií s tím, že jejich uplatnění je z pohledu veřejného zadavatele zcela dobrovolné – v tomto ohledu tak PPA přináší jen minimální posun oproti současnému stavu.
- Chybějící cíle pro Zelené veřejné zadávání: GPP a klimatické závazky jsou v návrhu uvedeny jako součást strategických cílů veřejného zadávání v EU, což je dobrá zpráva a vítaná změna oproti minulosti. Text ovšem neuvádí žádný konkrétní cíl pro uplatnění GPP v evropských veřejných zakázkách do budoucna. Podobný cíl přitom dlouhodobě chybí a znemožňuje definovat milníky a konkrétní akční plán k dosažení většího podílu využití environmentálních kritérií ve veřejných zakázkách. Návrh zároveň nezmiňuje, jak bude PPA propojen s již existujícími ambiciózními programy členských států v oblasti GPP (Irsko, Nizozemsko), což vytváří nejistotu do budoucna.
- Nedostatečná podpora kvalitativních včetně „zelených“ kritérií: Přestože PPA uvádí, že veřejní zadavatelé budou vedle nabídkové ceny muset zvážit i kvalitativní kritéria (s váhou minimálně 30 % a 50 % v případě zakázek náročných na práce), návrh explicitně ponechává rozhodnutí o využití environmentálních, sociálních nebo inovativních kritérií v rámci posuzování kvality na zadavateli. Součástí kvalitativních kritérií jsou také „bezpečnostní“ a „evropská preference“. Není tak jasné, jak budou jednotlivé oblasti podpořeny a místo toho, aby se jednotlivá kritéria navzájem podporovala a platila zároveň všude, kde je to možné, může docházet k uplatnění například pouze sociálních kritérií na úkor environmentálních. GPP tak samo o sobě není povinné a vzniká obava, že environmentální kritéria se do veřejných zakázek nemusí dostat.
- Podmíněné uplatnění mechanismu BPQR: Hlavním nástrojem pro uplatnění kvalitativních kritérií má být metoda Best Price-Quality Ratio (Nejvýhodnější poměr ceny a kvality, BPQR) podpořená mechanismem „comply or explain“ (aplikuj nebo vysvětli). Veřejní zadavatelé ale podle návrhu nemusí využít BPQR a mohou zadávat zakázky jen na základě ceny v případě, že vysvětlí jiný způsob (např. díky záruce skrze technické specifikace), jakým budou kvalitativní kritéria ve veřejné zakázce zahrnuta. Tato možnost ponechává poměrně velký prostor pro interpretaci, a proto zůstává nejasné, jak bude uplatňování BPQR v praxi vypadat.
- Dobrovolné využití Life-cycle costing: Dalším nástrojem podporujícím nízkoemisní materiály i vyšší míru cirkularity je takzvaný Life-cycle costing (LCC) pro vypočtení nákladů celého životního cyklu výrobků. Například ve stavebnictví LCC pomáhá určit, jaký podíl celkových nákladů projektu připadá na jednotlivé životní fáze budovy, od výstavby přes provoz až po demolici, a podle toho uzpůsobit i zadávací dokumentaci a související požadavky. Návrh PPA popisuje konkrétní povinnosti zadavatelů v případě, že nástroj LCC uplatní, samotné použití nástroje je ale opět pouze dobrovolné (stejně jako v minulosti) – což snižuje motivaci zadavatelů jej využívat.
- Dobrovolné budování center kompetence: Předchozí uniklá verze PPA z července 2026 obsahovala povinnost ustanovit „alespoň jedno národní centrum kompetence“ jako jednotné kontaktní místo pro veškeré potřeby veřejných zadavatelů. V oficiálně zveřejněné verzi z 9. září 2026 tato povinnost chybí a v rámci profesionalizace je uvedeno pouze doporučení pro členské státy, aby u svých národních strategií vytvořily „…ucelený rámec pro stanovení priorit, koordinaci opatření, sledování pokroku a postupné přizpůsobování snah o profesionalizaci.“ PPA správně definuje potřebu budování expertních kapacit veřejných zadavatelů jako jednu z priorit. Vzhledem k dobrovolné povaze opatření však ani v této oblasti nepřináší významnou změnu oproti současné praxi. Například česká Národní strategie veřejného zadávání (NSVZ) z roku 2024 už budování kapacit mezi priority řadí a praxe se díky rozvoji Portálu o veřejných zakázkách postupně zlepšuje. Stále však chybí detailní plán budování expertních kapacit s konkrétními cíli, zdroji financování a odpovědnostmi za jednotlivé úkoly.
- Nejasná provázanost se sektorovými předpisy: Současný návrh PPA cílí na sjednocení ustanovení týkajících se minimálních povinných kritérií GPP pro konkrétní skupiny výrobků, která jsou v současné době rozptýlena v několika odvětvových právních předpisech (např. CPR na stavební výrobky, ESPR na další skupiny výrobků, jako jsou železo, ocel a hliník). Komise je také podle návrhu oprávněna přijímat delegované akty pro kategorie výrobků, u kterých bude potřeba další vyjasnění kritérií. Tento přístup ale představuje dvě rizika: a) zpoždění zavedení odvětvových kritérií GPP a b) oslabení již existujících kritérií v sektorových předpisech EU.
Nyní, po zveřejnění PPA, se nabízí ideální příležitost pro české zúčastněné strany, aby komunikovali se zastoupením v Bruselu a usilovali o zachování a další rozvoj ambiciózních požadavků v rámci environmentálně odpovědného veřejného zadávání. Pokud máte jakékoli připomínky a dotazy k textu nebo plánujete aktivity spojené s vývojem PPA, neváhejte se s námi spojit:
Kontakt: Tadeáš Rulík, analytik a projektový manažer – tadeas.rulik@incien.org
Ve spojitosti se veřejným zadáváním a podporou expertních kapacit veřejných zadavatelů INCIEN ve spolupráci partnery z EEB, Natuur & Milieu a ECODES publikoval studii Zelené veřejné zadávání jako strategický nástroj pro transformaci průmyslu v EU. Ukazujeme v ní, jak mohou veřejní zadavatelé na regionální i celonárodní úrovni využít veřejné zakázky jako nástroj průmyslové transformace a konkurenceschopnosti.
INCIEN téma veřejných zakázek a souvisejí legislativy nadále pozorně sleduje a ve zbytku roku 2026 a 2027 plánujeme zveřejnit další výstupy a stanoviska, mimo jiné v rámci těchto současných projektů:
- Podpora nízkoemisní oceli, cementu a betonu ve spolupráci s European Environmental Bureau a partnery z Nizozemska, Španělska a Rumunska.
- Podpora cirkulárních hodnotových řetězců, mapování příležitostí pro nadregionální centra pro oběhovost a podpora rozhodujících trhů pod záštitou European Climate Foundation.
