Praha, 5. března 2024
Z výpočtů Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN) vyplývá, že kvůli neefektivitě současného systému nakládání s hliníkovými plechovkami na nápoje Česká republika každý rok zbytečně přichází o 11 100 tun hliníku v přibližné tržní hodnotě čtvrt miliardy korun. Navíc plechovky a PET lahve končící ve směsném odpadu zvedají obcím náklady na odpadové hospodářství. Pomocí zálohového systému by obce ušetřily výsyp až 600 tisíc kontejnerů na směsný odpad a cestu přibližně 30 tisíc popelářských aut za rok v hodnotě desítek milionů korun.
„Blíží se termín 15. března, do kterého se MŽP chce vypořádat s připomínkami k návrhu novely zákona o odpadech. Aktuální vzrušená debata kolem legislativy akcentuje téměř výhradně téma třídění a recyklace PET lahví, přestože nedílnou součástí jsou také hliníkové nápojové plechovky. Ty přitom v Česku vytřídíme jen asi 3 z 10. Každý rok tak přicházíme o obrovské množství materiálu, který je vhodné opakovaně recyklovat. Místo toho končí ve spalovnách, na skládkách a stále častěji také jako součást odhozeného nepořádku v ulicích, parcích a podél cest,“ popisuje Lutfia Volfová, mluvčí Zálohujme.cz.
INCIEN, jako jedna ze zakládajících organizací iniciativy Zálohujme.cz, pravidelně řeší téma zálohování přímo s Ministerstvem životního prostředí (MŽP) a do debaty přináší ověřená data a zkušenosti z terénu.
Zmařený materiál za půl miliardy každý rok
Podle expertních odhadů* se v ČR vyrobí a na trh dostane 820 mil. ks nápojových plechovek ročně, tj. 15 000 tun hliníku každý rok. Vysbírá a zrecykluje se pouhých 26 %. Nevytříděno tedy zůstává 74 %, to je v přepočtu 606,8 mil. ks plechovek, 11 100 tun hliníku ročně, které skončí z velké většiny na skládkách. “Když budeme uvažovat hodnotu nevyužitého hliníku (280 milionů Kč) a aktuální tržní hodnotu emisí spojených s výrobou takového množství hliníku (220 milionů Kč)**, způsobená škoda může být ročně okolo 500 mil. Kč, které za současného systému doslova zahrabeme pod zem. Díky zálohování nápojových obalů bychom v ČR měli zpětně odebrat přes 90 % plechovek udaných na trh, čímž zachráníme hodnotný materiál, ušetříme zhruba 100 000 tun** emisí a splníme recyklační cíle,” uvádí expert INCIEN, Petr Novotný, který je zároveň autorem úvodního výpočtu.
Desítky milionů úspor za svoz komunálního odpadu
Nevytříděné plechovky a PET lahve končí většinou v černých popelnicích se směsným odpadem. Málokdo si uvědomuje, jak velký objem v těchto popelnicích zabírají a jak tím zvedají obcím náklady na odpadové hospodářství. Při průměrném objemu nápojové plechovky 0,4 l a jejím 25% sešlápnutí zabírají plechovky v SKO objem 182 040 m3, to je pro představu 165 500 plných kontejnerů s objemem 1100 l. Když k tomu přičteme 27 % PET lahví, které se také nedaří vysbírat a končí ve směsném odpadu, je to při průměrném objemu PET lahve 1,3 litru a 25% sešlápnutí dokonce 473 850 m3 objemu, tedy 430 800 kontejnerů s objemem 1100 l plně naplněných PET lahvemi. “Se zavedením zálohování by obce ušetřily výsyp většiny z téměř 600 tis. kontejnerů na směsný odpad a cestu přibližně 30 tis. popelářských aut za rok. Jen vlivem uvolnění místa v kontejnerech na SKO tudíž může dojít k úspoře v řádech desítek milionů korun ročně,” uzavírá Novotný z INCIEN.
Tento předpoklad zazněl také na parlamentním semináři k zálohování 1. 2. 2024 – podle Anny Larson z organizace Reloop může odebráním vzduchu z nesešlápnutých PET a plechových obalů v odpadu uhlíková stopa a náklady na svoz klesnout až o 30 % oproti dnešní situaci. Další dopad v podobném rozsahu předpokládá vedoucí Ústavu udržitelnosti a produktové ekologie VŠCHT, prof. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D. MBA.: „Recyklace z lahve do lahve a z plechovky do plechovky přináší snížení environmentálních dopadů i uhlíkové stopy balení nápojů. Zálohový systém umí zajistit snížení dopadu těchto obalů na životní prostředí až o 28 procent,“ řekl pro ČTK.
ZDROJE
*Údaje o množství nápojových obalů a míře zpětného odběru PET lahví (73 %) a plechovek (26 %) pochází z dat MŽP a z důvodové zprávy k novele zákona o obalech
** Při výpočtu emisí a jejich hodnoty vycházíme z toho, že recyklace hliníku je spojena s 1 tunou CO2 ekv. na 1 tunu hliníku, kdežto výroba nového hliníku je spojena cca s 10 tunami CO2. Recyklací se tak ušetří z každé tuny hliníku 9 tun CO2 oproti výrobě z primárních surovin. Hodnota povolenky na 1 tunu CO2 se na rok 2024 odhaduje na 90 EUR.
O INCIEN
Institut cirkulární ekonomiky (INCIEN) je nevládní nezisková organizace, která od roku 2015 aktivně podporuje a prosazuje principy cirkulární ekonomiky. Jeho vizí je prosperující společnost, která šetrně a efektivně využívá přírodní zdroje. INCIEN disponuje vlastním výzkumným týmem realizujícím unikátní studie a projekty s mezinárodním přesahem. Jako tvůrce Českého cirkulárního Hotspotu sdružuje největší českou komunitu pro podporu cirkulární ekonomiky zahrnující téměř 80 členů z komerční, neziskové i akademické sféry. INCIEN dále spolupracuje s řadou subjektů jak ze soukromého, tak veřejného sektoru, aktivně přispívá k monitorování a optimalizaci cirkulárních opatření v praxi a podporuje implementaci udržitelných řešení na celostátní úrovni.
Více na www.incien.org.
O Zálohujme.cz
Iniciativa akceleruje celospolečenskou debatu o zavedení systému vratných záloh na nápojové PET lahve a plechovky v Česku. Motivací je zlepšit sběr nápojových PET lahví a plechovek, aby se po použití nestávaly bezcenným odpadem, ale plnohodnotnou surovinou umožňující recyklaci „z lahve do lahve“. Došlo by tak k posílení principů oběhového hospodářství.
Více na: www.zalohujme.cz.
