Archiv rubriky: Blog

valve, teplo, trubky

Skončí v Česku doba skládková? To je další zajímavé téma Dnů teplárenství a energetiky

Budeme dál skládkovat nebo se podaří systém odpadového hospodářství zásadně změnit? Jaká bude role energetického využití odpadu v oběhovém hospodářství?  Je energetické využití odpadu pouze pro velké aglomerace nebo se do něj mohou úspěšně pustit i menší města? I to budou témata Dnů teplárenství a energetiky 2019 v Hradci Králové.

Směrnice Evropské unie nás mají posunout k takzvané cirkulární ekonomice. V Česku však zatím stále nakládáme s většinou komunálního odpadu tím nejhorším možným způsobem – končí na skládkách. Poslanci vložili v roce 2013 do zákona o odpadech zákaz skládkování využitelného odpadu od roku 2024, tedy 10 let poté, co novela zákona nabyla účinnosti.  Ministerstvo životního prostředí, které připravuje nový zákon o odpadech, však zřejmě navrhne odklad na rok 2030, s nímž počítá i revidovaná směrnice o skládkách odpadů. Nový zákon o odpadech by měl být v závěrečné fázi příprav a měl by být vypuštěn do meziresortního řízení v nejbližší době.

„Členské státy mají transponovat revidovanou směrnici o odpadech do národní legislativy do 5. července 2020. Pokud máme tento termín stihnout, tak je už teď pět minut po dvanácté. Pro nás je podstatné, aby nový zákon o odpadech přinesl skutečnou změnu a vytvořil stabilní prostředí pro investice. Další roky přešlapování na místě si Česká republika nemůže dovolit už proto, že kapacita stávajících skládek se rychle plní. Pokud z nich většinu odpadu rychle neodkloníme, bude nutné budovat nové, a to snad nechce kromě některých skládkařů nikdo,“ upozornil ředitel Teplárenského sdružení České republiky Martin Hájek.

Energetické využití odpadů může být pro teplárny příležitostí, jak nahradit část uhlí případně dalších paliv. Donedávna byla výstavba zařízení na energetické využití odpadu doménou pouze velkých městských aglomerací. Teď se zdá, že by na něj mohly dosáhnout i menší města a obce. Nakolik bude tento model životaschopný, se v praxi teprve ukáže, ale určitě stojí za to o něm diskutovat.

„Nově jsme se rozhodli zařadit téma využití škváry ze ZEVO v kontextu cirkulární ekonomiky. Častým argumentem odpůrců energetického využití odpadů je, že třetina původní hmotnosti odpadu stejně skončí na skládce ve formě škváry. Tento příspěvek ukáže, že to tak do budoucna být vůbec nemusí,“ uvedl Hájek.

Tradičně se konference účastní ředitel odboru odpadů Ministerstva životního prostředí Jaromír Manhart. I letos dostane slovo Petr Havelka z České asociace odpadového hospodářství a také Soňa Jonášová, ředitelka Institutu Cirkulární Ekonomiky, který nově rozjel inciativu „Konec doby skládkové“. „O diskuse tedy určitě nebude nouze. Bude nás samozřejmě zajímat také názor Svazu měst a obcí i odborníků z praxe,“ uzavírá Martin Hájek.

Zdroj: Energie kolem nás

Na konferenci ODPAD ZDROJEM se představí nová česká burza druhotných surovin.

Konference ODPAD ZDROJEM v letošním roce představí i nejslibenější cirkulární inovace, které pomohou propojit producenty odpadů se zpracovateli a následně naučí obce zadávat tak, aby výrobky z recyklátu dostaly příležitost vrátit se do života v co nejkratším cyklu. A tak nemůže chybět ani nový český startup CYRKL zdrojová platforma, který věří, že dokáže pomoci uzavřít cyklus materiálů na české úrovni. Rozhovor týmu informačního portálu Zajímej.se poskytl zakladatel platformy Cyril Klepek.


Na konferenci ODPAD ZDROJEM máte v plánu představit novou zdrojovou burzu CYRKL. Co si pod tím můžeme představit?

Vytvořili jsme virtuální místo, kde se střetává nabídka s poptávkou po druhotných surovinách. Zdrojovou platformu CYRKL jsme vytvořili jako nástroj obchodování zdrojů pro firmy, obce a jiné producenty odpadů, či recyklátů. S nimi se mohou přímo spojit zpracovatelé a výrobci a efektivně se tak propojí klíčoví hráči pro uzavření pomyslného cirkulárního kruhu.

Jak a kdy Vás myšlenka této platformy napadla?

Již nějaký čas se zabývám inovacemi v cirkulární ekonomice a jedna z věcí, která mi na trhu chyběla byla právě burza nebo platforma, kde se sekundární zdroje mohou dobře obchodovat a snižovat tak transakční náklady pro udělání obchodu mezi dvěmi stranami. Uvědomujeme si ale také aktuální rizika spojená s nadměrným čerpáním primárních surovin a považovali jsme za důležité, aby vznikl funkční a uživatelsky přívětivý prostor.

Hledal jste inspiraci i v zahraničí?

Inspirace ze zahraničí samozřejmě byla, a to i fungování online platforem v jiných oblastech, než jsou jen odpady. A to zejména z důvodu, že je všeobecně známo, že tento segment není tak inovativní, jak by asi dnes bylo potřeba.

Zmínil jste, že materiály budou moci na platformě nabídnout i obce. Máte představu, jak bude celý mechanismus fungovat? Mnoho obcí má dnes uzavřenou smlouvu s odpadovou firmou, mohou vůbec obce svoje suroviny skutečně nabízet?

Je to skutečně příklad od příkladu. Někdy může odpad nabídnout přímo obec nebo regionální třídící linka, která dotřiďuje či lisuje suroviny do formy, kdy jsou vhodné i pro přepravu. Obce se dnes často potýkají se situací, že za svoz vytříděných odpadů platí více než za svoz směsného odpadu, což považuji za obrovský paradox. Proč bychom měli v domácnostech třídit a obec by za to měla doplácet? Chybí tu efektivní provázání producentů se zpracovateli a dnešní situace, kdy plasty z padesáti procent končí na skládkách, protože chybí zpracovatelská infrastruktura považuji za obrovskou inovační výzvu. Vím o mnoha firmách, které mají zájem investovat do zpracovatelských kapacit, a to i z důvodu uvědomování si současné situace v oblasti životního prostředí a věřím, že jim naše platforma pomůže dostat se ke zdrojům, které mohou využít.

Jaké jsou první reakce firem?

Projekt jsme spustili po půlroční přípravě asi před měsícem a asi tři týdny jsme platformu intenzivně testovali. První verze přijata velmi dobře, i tak bylo třeba mnoho detailů doladit. Nyní jsme vypilovali poslední verzi, která se setkává s nadšenou reakcí trhu. Samozřejmě je ale jedna věc, co Vám lidé říkají a druhá věc, co opravdu reálně udělají a za co reálně zaplatí. Proto naše řešení zatím funguje zdarma, což by mělo akcelerovat využívání platformy.

Chápeme to tedy správně, že jste s firmami spolupracovali již při tvorbě návrhu?

Ano, správně, inovace vždy začínají od potřeb firem – uživatelů, klientů. Stejně jsme připravovali i CYRKL. Nápad nosím v hlavě už delší dobu, ale v loňském květnu jsme udělali první intenzivní výzkum řešení ve světě, oslovili jsme firmy, zjišťovali jsme potřebu na trhu a také to základní – chuť se zapojit. Udělali jsme prototypy a představili je zejména firmám, které nakládají s plasty a stavebními a demoličními odpady. Pak se testovalo a testovalo až do fáze programování. To trvalo asi tři měsíce. Inovace je neustálá interakce se zákazníkem – nejinak jsme postupovali i s Cyrklem.

Zmiňoval jste plasty a stavební odpady. Jaké další materiály mají potenciál a jsou pro platformu vhodné?

U plastů a stavebních a demoličních odpadů je potenciál největší. Trh s plasty funguje, ale jsou tu velké transakční náklady, jak jsem již zmiňoval.  Málokde se potkává nabídka s poptávkou a dochází k maximalizaci recyklovaného materiálu. Stavební a demoliční odpady jsou prostorem pro start, protože se jich v Česku produkuje ze všech odpadů nejvíce, a i zde zdroje dochází, i když si to málo uvědomuje. Česko čelí faktu, že není v mnoha případech rozšiřovat těžbu kamene či písku, neboť si lidé z okolních měst a obcí, což sám chápu, na těžbu stěžují anebo těžba přímo ohrožuje dnes tak cenné zdroje podzemní vody. Naopak celkem dobře funguje trh zpracování skla a papíru, ale i zde je, jak jsem zjistil v poslední době při návštěvě zpracovatelských firem, prostor pro zlepšení. Uvidíme, kde si platforma najde svůj prostor.

Jak si vysvětlujete, že v Česku něco podobného nevzniklo již dávno?

Dříve tu již pár řešení bylo, ale nikomu se nepovedlo k řešení přistoupit dostatečně inovativně a udělat řešení jednoduché, zákaznicky přívětivé a bez blokací. Troufáme si podle posledních reakcí doufat, že nám se to podařilo.

Jaké blokace máte na mysli?

Například velké finanční bariéry pro vstup na burzy a platformy. Mnoho platforem si účtovalo velké poplatky za zprostředkování nebo fungovalo aukčním režimem, což není jednoduchá záležitost a přináší velké jistoty. Zároveň je těžké nastavit finanční udržitelnost v první fázi projektu a s tím je třeba počítat. Každá platforma přináší svoji hodnotu až když ji využívá mnoho účastníků. Vezměme si příklad Uberu a Airbnb. Ty měly hodnotu až když ji využívaly tisíce zákazníků. My máme v plánu pokrýt veškerý trh ve střední Evropě a pak teprve začne být platforma zajímavá. Pak teprve začíná vydělává a může se uživit, ale to není naše priorita do začátku.  Pro nás je důležité vyřešit současnou situaci v Česku a poukázat, že není správné odpady skládkovat jen proto, že je to dnes nejlevnější varianta. Jedná se o nástroj, který pomůže ne narovnat, ale zacirkulovat materiálové toky tak, jak je to správné. Dnes tedy testujeme odezvu v rámci pilotní fáze, a to nám umožňuje testovat trh. Tato fáze poběží nějaký čas a následně máme připravené další inovativní kroky, ale to si zatím, pochopitelně, necháváme pro sebe.

Tak závěrem tedy otázka závěrem, co je Vaše největší motivace a proč jste se projektu začali věnovat?

Myslím si, že český odpadový trh a nastavení vztahů mezi obcemi, firmami a dalšími články v řetězci nepatří do roku 2019.  Stejně jako ostatní trhy, tak i tento trh čeká jistá evoluce a jsem přesvědčen, že CYRKL může být cennou součástí této změny, kdy přestaneme s cennými zdroji nakládat bez užitku. Nastává doba, kdy odpad se stává zdrojem.


Cyril Klepek vystudoval ekonomii a hospodářskou ekonomiku na VŠE, kde pokračoval i v doktorském studiu. Studijně měl možnost navštívit Umea University ve Švédsku a Otago University na Novém Zélandu. Pracoval ve společnosti Raiffeisenbank na pozici inovačního projektového manažera. V útvaru Corporate strategy měl na starosti nové nápady na produkty a služby a zároveň řízení strategické iniciativy – vybudování firemního poradenství. V minulosti se zúčastnil série HCD workshopů Direct People, což zcela zásadním způsobem změnilo jeho pohled na byznys a inovace a ve společnosti Direct People nyní působí jako Senior Innovation Designer.

 

Netankovat CNG, jezdím na bioplyn

Biometan – jak nastavit podporu, aby byl nastartován zdravý rozvoj? To zásadní se ukrývá v detailu.

V návrhu novely zákona 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích energie (POZE) se objevila provozní podpora formou zeleného bonusu pro výrobce biometanu. Jedná se o velmi důležité opatření, které by mělo, spolu se zdražením/ukončením skládkování, konečně nastartovat energetické a materiálové využití bioodpadu v České republice.

Z bioodpadu se dá vyrobit biometan identický se zemním plynem

Z jedné tuny bioodpadu – například ze zbytků z restaurací – je možné vyrobit v odpadové bioplynové stanici přibližně 74 m3 biometanu. Biometan je identický se zemním plynem, liší se pouze svým původem. Stovky tisíc tun bioodpadu každý rok však končí na skládkách nebo ve spalovnách. Na skládce vlhký bioodpad přispívá ke znečišťování životního prostředí nebezpečnými průsaky a při jeho rozkladu vzniká metan, který nekontrolovaně uniká do ovzduší, kde působí jako silný skleníkový plyn. Vlhké bioodpady ve spalovně zase snižují výhřevnost směsného odpadu, jejich spálením je zmařena jejich materiálová a energetická hodnota.

Čistý pohon pro MHD

Kdybychom vlhký bioodpad zpracovali v odpadových bioplynových stanicích, vyrobeným biometanem bychom mohli v ČR pohánět tisíce autobusů na CNG nebo osobní a nákladní vozidla, která nyní jezdí na zemní plyn. Hlavní cílovou skupinou pro příjem zeleného bonusu jsou  především města, která se rozhodnou své bioodpady zpracovávat efektivně a vybudují si odpadové bioplynové stanice. Města také mohou na biometan přeměnit bioplyn, vznikající při zpracování kalů na čistírnách odpadních vod. Z bioodpadů od občanů a firem v daném městě tak vznikne něco užitečného, co slouží zase občanům a firmám v daném území. Zbytek po zpracování bioodpadů je navíc kvalitním přírodním hnojivem, které je mnohem ekologičtější než průmyslová hnojiva. Bioodpady tak mohou být zcela využité – energeticky i materiálově v duchu principů cirkulární ekonomiky.

Dobře nastavený zelený bonus může nastartovat rozvoj produkce biometanu

Návrh novely zákona o POZE však aktuálně počítá se zeleným bonusem pouze pro výrobny napojené na síť zemního plynu, kam by dodávaly veškerou svoji produkci biometanu. Provozovny, které na síť napojené nebudou, by žádný zelený bonus nedostaly. Toto opatření diskriminuje smysluplné projekty, které jsou schopné veškerý vyrobený biometan udat v místě vzniku – například projekty měst, které biometanem pohání vozidla technických služeb, autobusy na CNG a ještě umožní volný prodej veřejnosti přes výdejní stojan. Vzhledem k vysokým investičním nákladům napojení do sítě zemního plynu by mohly vzniknout pouze velké projekty s roční produkcí v milionech m3 biometanu, protože menší projekty by, díky investiční náročnosti budování plynovodu, nedávaly smysl.

Pokud toto omezení v zákoně nakonec zůstane, žádného rychlého rozvoje produkce biometanu se v České republice nedočkáme. Stavba plynovodu a soubor zařízení pro úpravu biometanu před vtlačením do sítě je nákladná investice, jejíž realizace může trvat několik let, zvláště výkup pozemků a vyřešení potřebných povolení pro stavbu plynovodu je běh na dlouhou trať. Naproti tomu, pokud se město rozhodne využít část bioplynu, produkovaného na své čistírně odpadních vod k vyčištění na biometan k pohonu svých městských vozidel, může do několika měsíců již tankovat ekologické palivo vlastní výroby. O tom jsme se mohli přesvědčit i na příkladu prvního takového provozu v České republice, v Brně byla na čistírně odpadních vod instalovaná kontejnerová jednotka na úpravu biooplynu na biometan. Už 3 měsíce od přivezení kontejneru s technologií došlo k prvnímu tankování CNG do autobusu. Jedná se o smysluplný projekt lokálního využití surovin, který by však, podle návrhu zákona o POZE, neměl mít nárok na zelený bonus. Bez zeleného bonusu však takový projekt nemůže vzniknout.

Pokud by byl zelený bonus určen pro všechny výrobny – napojené i nenapojené na síť zemního plynu – podařilo by se zmobilizovat i existující kapacity bioplynových stanic, které by mohly navýšit svoji produkci zpracováním bioodpadu ze svého okolí a navýšenou produkci bioplynu použít k výrobě biometanu pro lokální využití. Toto je nejrychlejší cesta, jak se ke zdravému rozvoji kapacit na výrobu biometanu dostaneme, avšak zásadním předpokladem je podpořit všechny smysluplné projekty – nejen ty s napojením do sítě zemního plynu.

Petr Novotný

INCIEN najdete na nové adrese!

Nově nás najdete na adrese Hybernská 4, Praha 1 – Nové Město. Důvodů k přestěhování bylo hned několik a my jsme moc vděční za to, že můžeme v těchto nově ožívajících prostorách v centru Prahy být.

Prostory má v užívání Kampus Hybernská, Karlova univerzita a společně zde vytváříme cirkulární HUB tedy sdružení všech cirkulárních činností a věcí, které s tématem souvisí. Kromě pořádání zajímavých akcí, přednášek, promítání filmů, hudebních programů, kurzů a otevřené galerie pod taktovkou Kampusu je zde také Cirkulární dílna, Library of Things, pořádají se zde SWAP akce, BUZZ talks a mnoho dalšího. Návštěvu si můžete zpříjemnit kávou a občerstvením v místní Kavárně Hlína. Další aktivity a cirkulární činnosti budou stále přibývat. Těšíme se na návštěvu!

Ať už se bude zálohovat nebo ne, jedno je jasné. PET do přírody nepatří.

Důvodů, proč jsme v loňském roce odstartovali projekt Zálohujme? je mnoho. Naše aktivita zvedla vlnu nevole a zjistili jsme, že v našem okolí jsou všichni na všechno odborníci a každý už teď ví, jak to všechno dopadne.

 

My sami do teď sbíráme podklady a data, abychom mohli formovat vlastní názor a následně i názor veřejnosti. Je zřejmé, že vyjmutí materiálu PET ze žlutých kontejnerů změní stávající systém, ale pokud ekonomika separace plastů po vyjmutí PET skutečně zkolabuje, tak se jen ukáže smutná pravda o totální nefunkčnosti recyklačního systému v Česku, který z velké části drží jen tržní hodnota PET.

 

Třídit nestačí a jestli je PET jediný materiál, který platí celý systém, tak mají výrobci, dle mého názoru, právo na to, aby našli cestu, jak PET dostat zpět v co nejvyšší míře. Oni totiž navíc od roku 2025 budou muset do svých preforem přimíchávat PET recyklovaný a k tomu se dnes prakticky není možné dostat, protože ve velké míře končí za hranicemi. Zálohy ale také významně pomohou v boji za čistotu naší krajiny.

 

Naprosto klíčová je zde role cirkulární ekonomiky, ve které razíme názor, ať už diskuze nad zálohami dopadnou jakkoliv, že materiály by měly cirkulovat v co nejvyšší míře. Proto se skutečně vyplatí investovat finance i energii do navyšování návratnosti PET o desítky procent. Za druhé je nutné uzavřít tyto toky na co nejlokálnější úrovni, tedy nejlépe v krátkých vzdálenostech bez toho, aniž by PET lahev od výrobce, přes prodejce, spotřebitele a zpracovatele musela urazit tisíce kilometrů, jak je tomu dnes.

 

Nutno dodat, že i my ve všech našich osvětových aktivitách dětem i dospělým říkáme o prevenci a upozorňujeme na to, že nejlepší lahev je ta, kterou neustále používáte znova. Mnoho z nás ale stále podléhá chuti slazených či  minerálních vod a tak je PET stále velmi oblíbeným obalem.

Finální konference projektu Zálohujme?, která se bude konat již příští týden je příležitostí pro otevření diskuze, na jejímž závěru bude, doufejme, odpověď na otázku, jak dostat i poslední PET lahev z naší přírody a jak uzavřít cyklus tohoto materiálu v co nejlepší formě.


Autor: Soňa Jonášová

Zdroj fotografií a impuls pro náš příspěvek je příspěvek Národního parku České Švýcarsko: https://www.facebook.com/NPCeskeSvycarsko/posts/10156812439355140

Opět nastal onen zadumaný čas, kdy řeka Kamenice přináší polyethylentereftaláty aby je uložila v tišinách… nebo je odnese do Labe a Labe do Severního moře a mořské proudy do oceánu a do bříška velryby…

Zveřejnil(a) NP České Švýcarsko dne Středa 16. ledna 2019

Za lepší opravitelnost výrobků: otevřený dopis INCIENu a Opravárny politikům

INCIEN a Opravárna dlouhodobě spolupracují na šíření osvěty, organizaci praktických akcí i ve snaze pomoci změnit legislativu takovým způsobem, aby v Česku bylo opravování a lepší opravitelnost výrobků běžným standardem. Společné úsilí v těchto dnech směřuje i k oslovení relevantních a důležitých aktérů, mezi které patří zástupci Ministerstva žvotního prostředí, Ministerstva průmyslu, Ministerstva zahraničních věcí a Státní energetické inspekce, kteří mají možnost vyjádřit svůj postoj při hlasování o klíčových normách souvisejících s lepší opravitelností výrobků (Directive on Ecodesign, Regulation on Energy Labelling). Nové normy se budou týkat například bílé elektroniky a televizorů. Kromě zvýšení energetické účinnosti, Komise EU poprvé zahrnula do svých návrhů také komplexní požadavky, které podporují dlouhou životnost výrobků. Schválení těchto norem by bylo významným posunem k zavádění principů cirkulární ekonomiky do praxe. Opravy, znovupoužívání výrobků a prodlužování životního cyklu má totiž nejen význmný ekologický, ale i ekonomický smysl. O tom, že podobné projekty mohou fungovat v praxi a že klíčovou roli hrají firmy, svědčí i projekt „10 let opravitelný výrobek“, který představila v tomto roce společnost Groupe SEB, která v České republice stojí například za značkami Moulinex, Rowenta či Krups. Věříme, že i ostatní firmy budou následovat tento pozitivní trend a že hlasy politiků jim tak mohou významně pomoci.


Vážená paní, vážený pane,

během prosince bude na úrovni EU hlasováno o klíčových normách souvisejících s lepší opravitelností výrobků (Directive on Ecodesign, Regulation on Energy Labelling). Nové normy se budou týkat například bílé elektroniky a televizorů. Kromě zvýšení energetické účinnosti Komise EU poprvé zahrnula do svých návrhů také komplexní požadavky, které podporují dlouhou životnost výrobků. Tuto jedinečnou příležitost bychom podle nás neměli promarnit ani přes to, že to globálním výrobcům nebude příliš po chuti. Opravy výrobků plně podporují cíle cirkulární ekonomiky a chrání cenné přírodní zdroje. Spotřebitel díky nim ušetří peníze za nákup nového výrobku, snižují se emise skleníkových plynů, výrobky nekončí zbytečně na skládkách, opravárenství také posiluje místní ekonomiku a vytváří specializovaná pracovní místa, čímž se v budoucnu udrží česká konkurenceschopnost.

Proto je potřeba opravitelnost výrobků maximálně zjednodušit. Nejen při jejich výrobě, kdy je potřeba například to, aby výrobky šly snadno rozložit a zase složit, ale je také nutné, aby výrobci poskytovali po určitou dobu náhradní díly (případně technické výkresy pro dodatečnou výrobu či 3D tisk náhradních dílů) či manuály umožňující opravu.

Jako zástupci  největší opravárenské sítě v ČR www.opravarna.cz a  spolku Opravme Česko z.s., zabývající se zvyšováním opravitelnosti výrobků a Institutu Cirkulární Ekonomiky, klíčové organizace pro rozvoj principů cirkulární ekonomiky v Česku a na Slovensku Vás zdvořile žádáme, abyste podpořili balíček norem v co nejsilnější podobě. Tedy aby se nejen snížila spotřeba energie výrobků, ale i výrazně prodloužila jejich životnost zjednodušováním možnosti jejich oprav a opětovného použití. Přestože nejsme zastánci zbytečných regulací, v tomto případě je dle našeho názoru regulace na místě. EU má nedostatek nerostných surovin a svět se dle významné části světových vědců bez významné změny v lidském chování nedokáže vyrovnat se změnami klimatu. Volný trh v tomto případě selhává a není schopen zajistit, aby se výroba a spotřeba “chovaly” udržitelně. Tento názor podporují také výstupy kulatého stolu na téma Cirkulární ekonomika a elektroodpad, kterého se 3. prosince zúčastnili zástupci klíčových zainteresovaných stran a jehož závěry se nesly ve stejném duchu jako naše dnešní výzva.

Byli bychom moc rádi, kdybyste nám v našem boji s “větrnými mlýny” pomohl/a. Předem si velmi vážíme Vaší pomoci v situaci, která může významně pomoci ve všech oblastech směřujících k udržitelnému ekonomickému, environmentálnímu i společenskému rozvoji.

 

S úctou

 

Mgr. Jan Charvát                                                          Ing. Soňa Jonášová

předseda spolku Opravme Česko z.s.,                      zakladatelka a ředitelka                  

www.opravmecesko.cz                                                Institut Cirkulární Ekonomiky, z.ú.

zakladatel webu www.opravarna.cz                          www.incien.org


Plné znění dopisu v pdf formě naleznete zde.

Energetické využití a recyklace nejsou konkurenční procesy. Naopak – oba konkurují skládkování.

Praha, 3. prosince 2018 – Pod společnou záštitou poslankyně Dany Balcarové a předsedkyně Akademie Věd ČR Evy Zažímalové se 3. prosince 2018 konal seminář s názvem Trendy v nakládání s odpady. Jedná se o druhý letošní seminář pořádaný Akademií věd ČR a Výborem pro životní prostředí. Seminář k problematice pitné vody se uskutečnil v červnu.

„Otázku zpracovávání odpadů a plastů vnímám jako zcela zásadní. Piráti říkají, že nejlepší odpad je ten, který vůbec nevznikne. Což u plastů platí dvojnásobně. K tomu vede cesta přes komplexní uchopení oběhové ekonomiky. Již při navrhování výrobku můžeme ovlivnit až 80 procent negativních dopadů na životní prostředí, které s životním cyklem výrobku souvisí. U plastů je velký problém u vícevrstvých plastů, například u jednorázových obalů na potraviny. V těchto případech by byla recyklace finančně nesmyslná a ekologicky zatěžující. Je otázka, zda využít takové plasty jako energetický materiál, nebo hledat jiné obalové materiály, či změnit spotřební chování lidí. Oběhová ekonomika je velká výzva pro celou společnost.  Čeká nás proces, v němž zmizí koncept odpadu. Na veškerý odpad budeme pohlížet jako na surovinu,“ uvedla předsedkyně výboru Balcarová.

Na semináři zazněly příspěvky akademiků z VŠCHT Praha, VUT Brno i pracovníků Ústavu makromolekulární chemie AV ČR a Ústavu chemických procesů AV ČR. Kromě oběhového hospodářství se prezentace zaměřily na vliv skladovacího poplatku na tok odpadů, na právní úpravu v EU nebo na problematiku bioplastů. Pondělní seminář byl již třetí akcí výboru k tématu odpadů. V tematických setkáních bude výbor pokračovat i nadále, protože se jedná o jeden z nejpalčivějších problémů, kterými se zabývá.


Klíčovým bodem k diskuzi bylo i energetické využívání odpadů. O komentář k dalšímu palčivému tématu kterému se seminář věnoval, tedy energetickému využívání odpadů, INCIEN požádal zástupce organizátorů semináře, pana Ing. Michala Šyce, Ph.D., Vedoucího vědeckého oddělení environmentálního inženýrství Ústavu chemických procesů AV ČR.  

Energetické využití odpadů je klíčovou technologií pro využití směsných komunálních odpadů, jinak nevyužitelných odpadů či kontaminovaných odpadů přesně dle hierarchie nakládání s odpady. Dosavadní trend nakládání s komunálními odpady v Evropě jednoznačně prokazuje, že energetické využití a recyklace nejsou konkurenční procesy, ale naopak oba konkurují skládkování (viz obr. níže).

Zdroj: EUROSTAT, Municipal waste statistics (https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Municipal_waste_statistics#Municipal_waste_treatment)

Při současné produkci komunálních odpadů v ČR 5,6 mil. tun (rok 2016) a dosažení cílů odpadového hospodářství (65 % recyklace, méně než 10 % skládkování) je nezbytná celková kapacita zařízení pro energetické využití odpadů (ZEVO) ve výši 1,7 mil. tun ročně (současná kapacita ZEVO cca 0,75 mil. tun). To představuje chybějí kapacitu téměř milion tun ročně. ZEVO jsou také nezbytnou součástí systému nakládání s odpady v kontextu cirkulární ekonomiky, a to pro likvidaci kontaminovaných odpadů, jako jsou plastové výrobky s obsahem bromovaných zpomalovačů hoření, apod.

Co do energetické bilance má 1 tuna směsného komunálního odpadu podobnou výhřevnost jako hnědé uhlí a současná 4 ZEVO dodávají teplo a el. energii pro více jak 40 tis. domácností ročně.

ZEVO plní nejpřísnější environmentální kritéria a nepředstavují zátěž pro životní prostředí. Stávající 4 ZEVO ročně emitují cca 118,6 mg TEQ PCDD/F ve spalinách, podobné množství dioxinů vznikne při požáru skládky, kde shoří cca 170 tun odpadu (měrné emise na tunu odpadu z požáru skládky jsou více jak 4000x vyšší než při energetickém využití). Podobné emise dioxinů jako 4 ZEVO v ČR pak vyprodukuje i středně velká obec vytápěna lokálními topeništi. Vzhledem k obsahu dioxinů i dalších toxických látek z kategorie persistentních organických polutantů ve spalovaném odpadu pak ZEVO často i množství těchto látek v životním prostředí snižuje, neboť dochází k jejich termické destrukci. Prakticky nulový dopad na imisní zátěž v okolí ZEVO dokládají i měření v okolí ZEVO Chotíkov, kde měřené hodnoty PCDD/F odpovídají neznečištěným, nezatíženým regionům ČR a jsou srovnatelné s hodnotami středoevropského pozadí.

Škvára je hlavní (pevný) zbytek po spalování, který tvoří cca 20-25 hm. % odpadu. Její produkce v ČR je cca 0,2 mil. tun, v celé Evropě pak až 20 mil. tun. Škvára obsahuje až 11 % železného šrotu a 1,5-4,0 % neželezných kovů (cca 2/3 hliník, 1/3 barevné kovy), které lze separovat. State-of-thea-art linky separují až 80 kg železa a 25 kg neželezných kovů z tuny škváry. Minerální zbytek po separaci pak lze využít v definovaných aplikacích stavebního průmyslu. Potenciál separace při současné kapacitě ZEVO v ČR je 13-14 tis. tun železa a 3,0-3,5 tis. tun neželezných kovů ročně. Jejich recyklací pak uspořit až 40 tis. tun CO2-eq ročně. Separované kovy navíc často pocházejí z kompozitních materiálů (směs plastů, kovů, apod.), takže jejich separace bez předřazeného energetického využití není možná. Zkušenosti ze zahraničí také ukazují, že jejich množství není příliš ovlivněnosystémem separovaného sběru, takže ZEVO přispívá k vyšší míře recyklace kovů.

Energetické využití odpadů je vhodná a osvědčená technologie pro využití směsných komunálních odpadů či jiných nevyužitelných odpadů přesně dle hierarchie nakládání s odpady. Nejedná se o konkurenční technologie k recyklaci, ale ke skládkování. Energetické využití odpadů je nutné pro odstraňování jinak nevyužitelných odpadů či kontaminovaných odpadů z cyklu cirkulární ekonomiky. V současné době se také významně podílí na recyklaci, a to zejména separací kovů ze škváry a využitím zbytku po separaci ve stavebním průmyslu.


Zvukový záznam a pdf prezentace vystupujících naleznete na této stránce Poslanecké sněmovny.

Zdroj: Tisková zpráva Pirátské strany k události, informace o energetickém využívání odpadů dodal Ing. Michal Šyc, Ph.D., Vedoucí vědeckého oddělení environmentálního inženýrství Ústavu chemických procesů AV ČR.

Radostné listopadové INCIENOVINKY

Listopad profoukl kanceláří INCIEN jako pěkně silné cirkulární tornádo. Zůstaly po něm ale neuvěřitelně skvělé zprávy, o které bychom se s Vámi rádi podělili.

První novinky pro Vás připravil Vojta, který intenzivně pracuje na koordinaci projektu Zálohujme? a Cirkulární městský sken Praha. 

„Listopad se pro mě nesl ve znamení Cirkulárního skenu Praha. Vše bylo završeno 28. 11., kde jsme spoleně se čtyřiceti zástupci důležitých firem a městských organizací rozhodli o pokračování pilotních projektů na téma čistírenských kalů a jejich využití pro tvorbu bioCNG a zároveň o rozpracování konceptu digitální materiálové platformy v oblasti stavebnictví.

Super akce byla Konec doby plastové v Brně v půlce měsíce, kde jsme se podíleli na přípravě i na prezentaci tématu, jak problematiku vnímáme a jaké řešení jsou v tuto chvíli třeba. V listopadu jsme zaznamenali velký zájem různých subjektů o řešení jednorázových plastů – ať už se jednalo o letiště, nemocnici, kavárny, či veřejná prostranství ale i diskuze na filmových festivalech – byli jsme u toho! A v neposlední řadě jsme věnovali spoustu energie na finalizaci výzkumných aktivit v rámci projektu Zálohujme? Výsledky už máme, nyní se pouštíme do příprav na konferenci v lednu, kde všechno představíme.“

Lenka maximální úsilí věnovala přípravě projektů pro obce, kde jsme zahájili spolupráci na konkrétních projektech s firmou AQUATEST, která má v oblasti řešení pro průmyslové subjekty i samosprávy mnohaleté zkušenosti. Věříme totiž, že ve spolupráci s velkými partnery můžeme rozvíjet vlastní projekty mnohem rychleji a také naše vidění světa „cirkulárními brýlemi“ dostávat do poradenských a jiných činností partnerských firem mnohem rychleji. Společně tak začínáme pracovat na Zpracování studie nakládání s odpady ve městě Jičíně. Máme za sebou úvodní setkání a projekt se rozjel na plné obrátky.

V dalších obcích, kde jsme vypracovávali cirkulární studie v rámci projektu Obce na cestě k minimálnímu odpadu, jsme realizovali průběžná setkání a začínáme (s různou rychlostí reflektující aktuální dění na obcích po volbách) realizovat doporučené kroky. V rámci projetku Obce na cestě k méně odpadu s naším partnerem JRK Česká republika diskutujeme rozvoj pilotní fáze a o dalším směřování Vás budeme již brzy informovat! Lenka se také zůčastnila konference Kreativní město a Sociální podnikání – podnikání s přesahem v Českých Budějovicích a sama k akcím dodává: „Připravovala jsem se svědomitě a měla jsem dobré, co dobré, vynikající ohlasy, protože na akci, bez toho aniž bychom to plánovali, vystupovali i někteří naši partneři a místy to muselo vypadat, že jsem je podplatila, když zaznívala slova chvály!“ Nutno dodat, že celý tým se ze slov Lenky raduje, protože ještě před rokem se naše milá kolegyňka dušovala, že veřejné přednášky nejsou její silná stránka a vida – letos sklízí ovace! 🙂

Listopad ve znamení práce se studenty

Zahájení přednášky na ČZU pro zahraniční studenty bylo neuvěřitelným osvěžením. Aktivní reakce a zpětná vazba na nepřesná data, protože jsou k dispozici ještě novější vědecké poznatky? Může se to zdát jako potupa pro člověka, který vyučuje, ale opak je pravdou. Fakt, že studenti poslouchají a přicházejí s vlastním názorem dokáže jediné: udělat obrovskou radost. A tak i s Vámi můžeme sdílet, že podle nejnovějších poznatků je k dispozici na světě fosforu dostatek. To nám může zklidnit spaní, protože mezi největší diskuze patří jeho současná recyklace, ale nemůže nás nechat v klidu. Problémem číslo dvě je totiž jeho nekontrolovaný únik do vod a způsobování eutrofizací systémů, které v Mexickém zálivu vytváří mrtvé zóny.

Se studenty jsme měli tu čest spolupracovat i v rámci EEYP Prague 2018, kdy se do Prahy sjeli studenti z celé Evropy a s „BOSSY“ z různých segmentů diskutovali návrhy legislativních změn na úrovni EU s cílem jejího vylepšení. Pro mě osobně bylo obrovským překvapením, jak dokonale byla skupina FOOD and AGRICULTURE připravena na diskuzi, i když měli za sebou jen dva dny intenzivní práce a pro některé bylo toto téma zcela novým a neprozkoumaným.

Aktivity v Cirkulárním Hubu

První listopadový den jsem se sešli v Kampusu Hybernská a ve spolupráci s Library of Things Prague uspořádali další podzimní vydání BUZZ talks. Účast a zájem účastníků o diskuzi se speciálními hosty nás velmi upřímně překvapila a potěšila stejně tak, jak účast na Prvním SWAPu oblečení v Kampusu Hybernská, který se konal ve stejnou dobu. Velmi nás těší, že společně díky nám všem kampus dostává různé podoby a můžeme nejen mluvit, ale hlavně ukazovat, co cirkulární ekonomika znamená. Mezi účastníky nemohla chybět zakladatelka SWAP – výměnných akcí v Praze, Lucie Poubová, diskuzi doplnil o neuvěřitelný příběh prvního SWAPu na ostrově Lombok slovenský host Majo Lemo a jeho speciální host, který přiletěl až z Londýna, Indonésan Trigo, který předal poselství prezidenta Indonesie, který se zavázal k environmentálně šetrnému směřování Indonesie, kde bude například od prvního ledna zakázáno používání plastových sáčků v supermarketech.  Trojici doplnili zástupci Knihovny věcí (Library of things), která sídlí přímo v kampusu a kde si mohou účastníci zapůjčit všechno vybavení, které člověk používá příležitostně a tak jej není třeba vlastnit.

  • Celá akce byla vysílána živě a vy se na výsledek můžete podívat zde
  • Fotky z akce jsou zde

Nejzajímavější listopadové akce

V pardubickém inovačním a podnikatelském centru jsme se zúčastnili odstartování dvou velmi zajímavých cirkulárních projektů, které se budou věnovat cirkulární ekonomice ve stavebnictví a ve vodním hospodářství. Zahájení jsme doplnili úvodem do problematiky a témat, kolem kterých se nyní rozšiřuje diskuze v Česku a těšíme se na další společné kroky. Těší nás, že se téma cirkulární ekonomiky dostává do jednotlivých regionů, neboť to je klíčový aspekt úspěchu aplikace těchto myšlenek v praxi. Regionální rozvojové agentuře Pardubického kraje držíme palce!

Díky patří také Lukáš Sedláček za to, že si vybral téma cirkulární ekonomiky jako osu diskuze v rámci hlavní události Týdne podnikání. Už není moc pochyb o tom, že se cirkulární ekonomika ne jako téma, ale principy, které přináší, stávají nezbytností a je jen otázka času, kdy každý podnik najde vlastní cestu, která bude směřovat k jejich naplňování. Výstupy z akce si našly svoje čtenáře například díky článku v časopise E15: Zájem firem o hospodaření bez odpadu pomalu roste.

Zapomenout nemůžeme ani na Veletrh Uplatni.se, který se letos konal tradičně ve Studiu Alta. Obrovskou radost máme z úžasných a inspirativních řečníků, kteří dokonale odstartovali celou akci a stejně tak z výborné atmosféry, která akci doprovázela.

Krásnou akcí, kterou jsme dostali možnost moderovat a podílet se na přípravách, byl kulatý stůl na téma Cirkulární Ekonomiky, který pořádala Francouzskočeská obchodní komora v rámci Týdne Francie, který byl zakončen slavnostní recepcí na Francouzské ambasádě. Diskuze tak navázala na speciální vydání časpisu CONTACT, který komora vydává a které se v létě věnovalo právě tomuto tématu. Této spolupráce si velmi vážíme a věříme, že se nám v dalším roce podaří navázat na aktivity odstartované kulatým stolem například dalšími akcemi, které společně zorganizujeme na Mezinárodním strojírenském veletrhu, kde má komora tradičně francouzský pavilon plný francouzsko-českých firem. O naše téma je čím dál větší zájem a tak akce nebyla prvním ani posledním dílkem pomyslného velkého cirkulárního českého puzzle.

TOP OZNÁMENÍ MĚSÍCE

H&M od 19. listopadu ukončuje prodej plastových tašek, nahrazuje je papírovými a nabádá zákazníky, aby si nosili tašky vlastní, protože nejlepší taška není papírová, ani plastová, ale žádná. A výtěžek z těch, které se prodají půjde na cirkulární osvětu v ČR! Co dodat? Kola cirkulární ekonomiky začínají roztáčet i firmy, od kterých byste to možná nečekali. Změna je tady.

Chytrá města pro budoucnost. Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky, CIIRC. Zdroj: SCII.

Třešničkou na dortu je ocenění ze soutěže Chytrá města pro budoucnost, kde vyhrál v kategorii IDEA náš nápad vyrábět z odpadního bioplynu z čistírenských kalů energii, která pohání městské autobusy v Brně. Dnes testovací autobus najezdil více než 5000 kilometrů a z Dopravního podniku města Brna máme úžasné zprávy – technologie předčila očekávání a plyn je stejně kvalitní jako ten, který autobusy pohání dnes a který je, bohužel, z fosilních zdrojů. Společně tak přecházíme na skutečně ekologickou cestu rozvoje české hromadné dopravy (a nejen té) a máme z tohoto ocenění i aktuálních výsledků obrovskou radost!

Nejzajímavější výstupy

Doporučené cirkulární počtení na chladný prosinec:

Konference ODPAD ZDROJEM představí cesty, jak navrhovat cirkulární samosprávy s ohledem na změnu klimatu.

Města a obce začínají připravovat adaptační strategie na změnu klimatu více, než kdy dříve. Klíčovou otázkou není jen dokonale udržitelné hospodaření s vodou, která se v mnoha regionech stala v roce 2017 nedostatkovým zdrojem, ale přichází i otázka, jak města ochladit, naučit se hospodařit s odpady jako s cennými surovinami i jak stavět budovy tak, aby se v budoucnu mohly stát bankami materiálů.

Od konceptu chytrých měst se pomalu dostáváme do bodu, kdy zjišťujeme, že technologie a dokonalá správa dat jsou jen nástrojem. Lidé totiž ne vždy na vlastní kůži hned pocítí přínos otevřených
dat a digitální radnice, ale mnohem zásadnější otázka přichází s neustále výraznějšími změnami klimatu. Ty české samosprávy v tomto roce postavily před otázku, jak ochladit města, zadržet v nich vodu a zajistit tak snesitelné podmínky života i v letních suchých měsících. Kromě rychlých a funkčních systémů, které však bohužel mnohdy tkví jen v kropení ulic, začínají starostové hledat funkční cesty, jak města připravit na nenadálé změny komplexně. Cestou se zdá být aplikace principů cirkulární ekonomiky. Ta nejenže snižuje celkovou ekologickou stopu, ale přináší i konkrétní systémy, které pomáhají vázat vodu ve městech v co největším množství co nejdéle.

Kromě hospodaření s vodou bude již tradičně klíčovým tématem nakládání s odpady i hledání co nejvyšší míry energetické soběstačnosti. Nebude chybět ani prezentace unikátního brněnského pilotního projektu, v rámci kterého v říjnu 2018 vyjel do ulic první autobus poháněný odpadem z čistíren odpadních vod. „Naším cílem je ukázat, že odpady v sobě mají velký a doposud nevyužitý potenciál pro získání lokální obnovitelné energie a organického hnojiva pro zemědělství. Pilotními projekty dokazujeme, že jejich využití na úrovni města je skutečně možné a reálně proveditelné,“ dodává k projektu iniciátor Petr Novotný.

Cirkulární ekonomika pro obce s pár sty obyvateli i megalopole.

Důležitým aspektem projektů, které konference představí, je i fakt, že principy cirkulární ekonomiky, které si účastníci v průběhu dvoudenní konference díky praktickým ukázkám technologií i exkurzí velmi dobře osvojí, se dají aplikovat na města i obce jakéhokoliv měřítka. Zásadní je totiž změna myšlení, které se od orientace na jednotlivé projekty mění na koncepční vnímání samosprávy jako celku, ve kterém je možné hledat cesty pro spolupráci například mezi městskými firmami i lokálními zemědělci. „Není důležité, jakou technologii si zastupitelé nakonec vyberou, ale klíčové je, aby nad řešením přemýšleli komplexně a při výběru nehleděli na cenu, ale na účel, který má systém plnit. Na naší konferenci se naučí i to, že fenomén soutěžení veřejných zakázek na cenu je již pasé a otevírají se možnosti preference kvality, druhotných surovin i garance úspor energií či zdrojů,“ dodává Soňa Jonášová z INCIEN.

Konference ODPAD ZDROJEM 2018 proběhne v prostorách energeticky soběstačného hotelu Na
Farmě v Choťovicích. Akce je určena především zastupitelům, ale také zástupcům progresivních firem, které hledají správné uplatnění jejich udržitelných technologií. Program se zaměří především na hledání souladu pro nastavení dlouhodobé vize měst a obcí, která vytváří půdu pro aplikaci konkrétních, skutečně potřebných technologií pro zefektivnění celého ekosystému a hospodaření se zdroji. Jedním z hlavních pilířů konference bude efektivní odpadové hospodářství měst a obcí, které v tomto bloku naváže na úspěšné předchozí ročníky konference ODPAD ZDROJEM.

Účastníci konference se během dvou dnů konference seznámí jak s vizemi chytrých a cirkulárních měst, tak i s příklady dobré praxe správného zavedení ekoinovativních technologií. „Naším cílem je zastupitelům nabídnout ucelený pohled na zavádění inovativních řešení v jejich městě či obci tak, aby vyvolaly reálné úspory veřejných prostředků, materiálů, vody či energie,” dodává Soňa Jonášová.

Program konference ODPAD ZDROJEM 2018 nabídne prezentace konkrétních technologií i vizionářských přístupů, která mohou zlepšit městský ekosystém a hospodaření se zdroji. Akce proběhne 28. – 29. března 2018 v Hotelu na Farmě v Choťovicích (Středočeský kraj).

Více informací naleznete na webových stránkách: www.odpadzdrojem.cz

 

 

 

Veletrh Uplatni.se i letos představí firmy z oblasti udržitelného rozvoje a nabídne práci mladým lidem

Praha, 13. listopadu 2018 – Už počtvrté budou 21. listopadu prostory Studia ALTA otevřeny pro veletrh pracovních příležitostí Uplatni.se. Jde o veletrh zaměřený na oblast udržitelného podnikání a určen je pro studenty a absolventy vysokých škol, jako inspirace úspěšnými projekty a zajímavými řečníky. Seznámit se zde mohou také s firmami a organizacemi, které se jen „nenatírají na zeleno“, ale skutečně realizují aktivity v rámci podpory udržitelného rozvoje. Na veletrhu Uplatni.se mají návštěvníci také příležitost získat vhodné kontakty pro své budoucí pracovní uplatnění nebo pro založení vlastního podnikání.

Cílem celé akce je nabídnout veřejnosti inovativní osvětu a networking s lidmi z oblasti udržitelného podnikání a také s firmami či neziskovými organizacemi, které právě tyto mladé „nadšence“ hledají do svých týmů. Veletrh představí na praktických ukázkách principy cirkulární ekonomiky, poukáže na úspěšné projekty, start-upy a nabídne řízené workshopy s odborníky nebo přednášky z praxe. Zájemci zde budou moci také najít inspiraci pro své diplomové práce, získat stáž nebo najít přímo svého budoucího zaměstnavatele. Stáže už dávno nejsou jen povinností. Přicházejí k nám motivovaní studenti, kteří mají cíl a zájem něčeho v budoucnu dosáhnout, ovlivnit svět. A naším úkolem je jim poskytnout potřebný prostor a inspirovat je k objevování dalších směrů možného uplatnění. K tomu mladí lidé potřebují objevit, kde a jak uplatnit své nadání ve prospěch svůj, komunity (firmy, obce, školy, atd.) a potažmo celého světa,“ říká Michal Broža z Infokanceláře OSN v Praze, který se veletrhu také účastní.

V rámci řízeného programu veletrhu Uplatni.se vystoupí v dopoledním konferenčním bloku například Lenka Mynářová, ředitelka projektu biotechnologie Hydal. Ten se zařadil mezi nejoceňovanější inovace na globální úrovni a je postaven právě na principech cirkulární ekonomiky a udržitelného rozvoje v praxi. V rámci tohoto projektu proběhlo letos také představení celosvětově unikátního bioplastu, který nahradil mikroplasty v kosmetice.

Dalším řečníkem upozorňujícím na dobré příklady z praxe bude i Jakub Sapák, startupista a zakladatel projektu Saaczech, nabízející alternativu k jednorázovým mikrotenovým sáčkům. Vlastní zkušenosti s udržitelným přístupem představí také ředitelka designového studia Butterflies&Hurricanes, které dlouhodobě prosazuje udržitelný přístup k obalům. Mediální pozornost na sebe Michaela Thomas strhla s klimatickou výzvou #mychangeforclimate, kde se mimo jiné také zavazuje, že celý následující rok nikam nepoletí letadlem. Jako řečník vystoupí i Michal Kriška, který je zakladatelem prvního brněnského univerzitního spin-off studia.

Odpolední program veletrhu bude věnován workshopům, které povede Institut Cirkulární Ekonomiky. Ten aktuálně pracuje na jedinečném projektu Cirkulárního městského skenu pro město Prahu, jehož cílem je najít udržitelná řešení, která posílí soběstačnost města i odolnost vůči změnám klimatu. Zajímavý workshop je plánovaný i se zástupci společnosti IKEA Česká republika. Studenti a účastníci si na něm budou moci vyzkoušet, jaké to je navrhovat cirkulární města budoucnosti.

Pro efektivní networking má veletrh omezenou kapacitu a na akci je proto nutné se registrovat předem. Veletrh Uplatni.se se koná ve Studiu Alta, U Výstaviště 21, Praha 7 a pro veřejnost bude otevřen od 9.30 do 15 hodin.

Událost najdete i na Facebooku: https://www.facebook.com/events/509178342894292

Registrovat se můžete na webu Uplatni.se: https://www.uplatni.se/registrace-na-veletrh