Cirkulární ekonomika a co se děje v Bruselu

V průběhu několika posledních dní dochází v Evropském parlamentu ke konci vyjednávání ohledně akčního plánu cirkulární ekonomiky. Diskuze kolem návrhu Komise, který navrhuje k roku 2030 zrušit skládkování, či stanoví pevné cíle, definice a metodiky pro zacházení s odpadem vrcholí. Parlament chce návrh Komise navíc pozměnit ještě k ambicióznějším cílům. V průběhu tohoto roku bychom mohli očekávat závazné cíle až ve výši 70 % pro recyklaci komunálního odpadu, 80 % recyklaci obalových materiálů, či omezení skládkování na 5 % napříč státy EU k roku 2030.

Parlament chce akční plán doplnit a vyzvat Komisi, aby se zaměřila na průmyslový a stavební odpad. Hlavním záběrem předložené legislativy je odpad komunální, který však k celkovému odpadu vyprodukovanému na území EU přispívá „pouhými“ 7 %. Novinkou, která v původním návrhu nebyla zahrnuta, budou prozatím nezávazné cíle na snižování odpadu v mořích a oceánech a taktéž snižování potravinového odpadu.

Kontroverzním bodem vyjednávání, které už se zdá u téměř konce, je také stanovení povinné separace jednotlivých složek odpadu u zdroje, s výjimkou málo zabydlených oblastí. V neposlední řadě nám brzy bude známa i univerzální metoda na měření a výpočet odpadu (momentálně v EU figurují čtyři prolínající se metodologie nadnárodní úrovně). Co stále zůstává předmětem vyjednávání, jsou sporné definice toho, co je vlastně odpad, recyklace, znovuvyužití odpadů, atp., a dále kapitola „Extended Producers Responsibility (EPR)“, která uvaluje na producenty dodatečnou zodpovědnost za produkty a případný odpad, který z nich následně vzniká.

Nicméně se dá říci, že tímto celý proces aplikování legislativy o cirkulární ekonomice v EU zdaleka nekončí. Jakékoli návrhy na změny musí být nejprve schváleny na hlasování ve výborech Evropského parlamentu a následně i na plenárním zasedání ve Štrasburku, kde hlasuje všech  751 europoslanců. Poté se do procesu schvalování vloží i Evropská Rada pod vedením Maltského předsednictví, složená ze zástupců všech členských států.  Až po finálním potvrzení pozice Radou, Parlamentem a Komisí v podobě trialogu přijde tak dlouho očekáváný balíček o cirkulární ekonomice v platnost.

Avšak už teď je jasné, že nejen sektor odpadového hospodářství projde již brzy zásadní proměnou, která silně upevní pozici EU jako lídra v oblasti cirkulární ekonomiky.

Soňa Jonášová, ředitelka INCIEN dodává: „Situaci na bruselské půdě aktivně sledujeme. V následujícím roce, i přes neúspěch schválení Zákona o odpadech, který obsahuje klíčové faktory pro zavedení cirkulární ekonomiky v podmínkách České republiky, budeme i nadále pokračovat v aktivitách, které reflektují legislativní změny, které se připravují v rámci celé EU. Snažíme se sledovat dlouhodobé cíle i koncepce Evropské komise a smysluplné dílčí kroky realizujeme ve spolupráci s obcemi i firmami. A s tím budeme pokračovat i s ohledem k aktuální situaci týkající se nepřijetí nové legislativy v oblasti odpadového hospodářství.“

Autor: Vojtěch Vosecký, spoluzakladatel a manažer zahraničních vztahů INCIEN, v rámci stáže v kanceláři europoslance Pavla Poce (S&D), místopředsedy výboru pro životní prostředí, veřejného zdraví a bezpečnosti potravin.

 

INCIEN je hlavním řešitelem a má na starosti řízení projektových aktivit s širokou odborností v oblasti cirkulární ekonomiky, včetně ekodesignu a cirkulárních obchodních modelů napříč odvětvími. Primárně odpovídá za Pracovní balíček 1 (PB1), který se zaměřuje na ekodesign v souladu s požadavky nařízení EPSR.


V posledních letech se intenzivně zaměřuje na výzkum politik a cirkulárních obchodních modelů v těžkém a zpracovatelském průmyslu, stejně jako v klíčových hodnotových řetězcích v kontextu dekarbonizace.

INCIEN je rovněž členem projektu CirkArena a od dubna 2025 působí jako expertní orgán Českého cirkulárního hotspotu, který nově zastřešuje iniciativa Změna k lepšímu.

Web partnera

CBCSD je primárně zodpovědný za pracovní balíček č. 3, který je zaměřený na digitální produktové pasy. Zároveň se podílí na sdílení nových formátů vzdělávání a na diseminaci výstupů projektu.


CBCSD rozvíjí národní a oborové specializace. Jeho klíčovým posláním je přinášet a zprostředkovávat mezinárodní podnikatelské a evropské trendy udržitelného rozvoje – jedná se například o globální standardy pro výpočet uhlíkové stopy firem (GHG Protocol) nebo uhlíkové stopy produktů (Pathfinder).

CBCSD se rovněž věnuje vlastní výzkumné činnosti a prostřednictvím pracovních skupin se zaměřuje na vzdělávání, osvětu a diseminaci výstupů projektů.

Pracovní skupina Oběhové hospodářství navazuje mimo jiné na řadu iniciativ WBCSD podporujících cirkulární obchodní modely (například: Circular Transition Indicators, Packaging Sustainability Assessment, SPHERE Packaging Sustainability Framework, Alliance to End Plastic Waste)

Web partnera

FCH VUT Brno je dalším zapojeným řešitelem projektu a primárně zodpovídá za pracovní balíček č. 2, který je zaměřen na design pro recyklaci obalů.


V rámci projektu je FCH VUT řešitelem témat Design for Recycling, pre-certifikačních procesů a dalších odborných metodik. Díky zaměření Ústavu chemie materiálů má pracoviště dlouholeté zkušenosti se zpracováním polymerů a polymerních kompozitů, a je vybaveno moderními technologiemi jak pro zpracování plastů, tak pro jejich fyzikálně-chemickou charakterizaci.

Pracovní skupina pod vedením R. Přikryla se již více než pět let věnuje výzkumu a vývoji v oblasti cirkulární ekonomiky, recyklačních technologií a udržitelnosti.

Pro účely projektu se plánuje využití následujícího vybavení:
TGA, DSC, DMA, FTIR, XRF a NIR (externě), SEM, EDX, hnětič Brabender, extruder, testovací zařízení na mechanické vlastnosti, GPC, reometrie, chromatografie.

Web partnera