V rámci našeho měsíčního formátu Cirkulární okénko se zaměřujeme na klíčová témata spojená s cirkulární ekonomikou. Každý měsíc přinášíme odborný pohled na vybrané téma. Tento měsíc se zaměřujeme na cirkulární obchodní modely jako nástroj transformace průmyslu.
Evropský průmysl stojí před zásadní proměnou. Rostoucí tlak na dekarbonizaci, nedostatek surovin i přísnější legislativa přetvářejí způsob, jakým vyrábíme, obchodujeme a spotřebováváme. Nová studie INCIEN se zaměřuje na cirkulární obchodní modely a ukazuje, že právě cirkulární přístup může být klíčem k odolnosti, úsporám i konkurenceschopnosti evropského i českého průmyslu.
1. Úvod do problematiky
„Rostoucí tlak na suroviny a emise nutí průmysl změnit způsob, jakým vyrábí.“
Těžba a zpracování surovin představují jednu z hlavních příčin globálních environmentálních problémů – mimo jiné se podílejí na více než 55 % celosvětových emisí skleníkových plynů a způsobují přibližně 40 % zdravotních dopadů (ve spojení s jemnými prachovými částicemi). Během posledních padesáti let se zároveň objem těžby ztrojnásobil na více než 100 miliard tun ročně a podle odhadů dosáhne do roku 2060 až 160 miliard tun, tedy nárůstu o dalších 60 %. Takový vývoj je dlouhodobě neudržitelný a výrazně překračuje úroveň potřebnou k naplnění základních lidských potřeb v souladu s cíli udržitelného rozvoje (SDG).
Na tyto trendy navazuje i nová evropská průmyslová agenda. Podle Draghiho zprávy o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti z roku 2024 hrají energeticky náročná průmyslová odvětví (EII) – zejména výroba kovů, minerálů, chemikálií a plastů – klíčovou roli v odolnosti a bezpečnosti evropské ekonomiky. Tato odvětví představují více než 20 % všech emisí GHG v EU, ale zároveň jsou nezbytná pro dekarbonizaci samotnou – vyrábějí ocel, cement či plasty potřebné pro výstavbu obnovitelných zdrojů energie, elektromobility i moderní infrastruktury.
Pokud má Evropa udržet tempo hospodářského růstu a zároveň naplnit své klimatické cíle, musí zásadně proměnit způsob, jakým využívá materiály. Řešení spočívá v začlenění principů cirkulární ekonomiky do podnikových strategií a hodnotových řetězců. Ty umožňují uzavřít materiálové smyčky, snižovat závislost na primárních surovinách a podporovat inovace napříč průmyslovými sektory. Cirkulární ekonomika tak není pouze ekologickou strategií, ale i ekonomickým nástrojem pro posílení odolnosti a mezinárodní konkurenceschopnosti evropského průmyslu.
Česko je druhá nejprůmyslovější země EU s vysokým podílem zpracovatelského průmyslu a vysokou orientací na vývoz a globální trhy. V souvislosti s dekarbonizací průmyslu se proto potřebuje zaměřit nejen na národní inventář emisí GHG z výrobních procesů v ČR, ale i na celkovou materiálovou a uhlíkovou stopu z mezinárodních dodavatelských řetězců domácích odvětví zpracovatelského průmyslu (automobilový průmysl, kovovýroba, strojírenství, dopravní, mechanická a elektrická zařízení, čisté technologie a další).
2. (Nevyužitý) potenciál cirkulární ekonomiky v transformaci průmyslu
„Cirkularita může snížit emise až o desítky procent“
Draghiho zpráva upozornila na dosud nevyužitý potenciál cirkulární ekonomiky s tím, že efektivní cirkulace surovin a materiálů může podle ní zásadně snížit spotřebu energie, emise skleníkových plynů (GHG) i závislost na fosilních zdrojích. Podle studií INCIEN a mezinárodních analýz se snížení emisí GHG do roku 2050 může pohybovat mezi 40–65 %, zejména v energeticky náročných odvětvích (EII), jako jsou ocelářství, cementárenský průmysl, stavebnictví či automobilový průmysl.
Nová evropská průmyslová strategie – Dohoda o čistém průmyslu (Clean Industrial Deal, CID) – uvádí cirkulární ekonomiku jako jednu z priorit a nedílnou součást transformace průmyslu. Nicméně dosavadní opatření se zaměřují převážně na recyklaci a trh s druhotnými materiály, zatímco širší potenciál cirkulárních přístupů – zvyšování materiálové účinnosti, snižování spotřeby surovin a posilování surovinové bezpečnosti – zůstává zatím méně využit.
Od roku 2024 musejí velké podniky podle směrnice CSRD a standardů ESRS povinně vykazovat nejen přímé emise (Rámec 1 a 2), ale i emise z hodnotových řetězců – tzv. Rámec 3. Tyto nepřímé emise často tvoří většinu uhlíkové stopy podniku a jejich snižování se stává novým měřítkem průmyslové odpovědnosti. Pro výrobce to znamená nutnost aktivně spolupracovat s dodavateli, optimalizovat materiálové toky a rozvíjet cirkulární strategie, které přinášejí úspory emisí i nákladů. Zde hrají klíčovou roli právě cirkulární obchodní modely s cílem optimálně zúžit, zpomalit, uzavřít a regenerovat toky materiálů v navazujících hodnotových řetězcích.
Procento celkových emisí Rámce 1 až 3 na základě vlastních údajů vykazujících společností dle odvětví (světově) (CDP, 2023)
3. Co to jsou cirkulární obchodní modely?
„Staré schéma ‚vyrobit–prodat–vyhodit‘ přestává fungovat. Nové modely staví na dlouhodobé hodnotě.“
Na pozadí rostoucí volatility cen energií a surovin, přísnějších emisních regulací a tlaku trhu na transparentnost se cirkulární obchodní modely (CBM – Circular Business Models) stávají strategickým nástrojem pro odolnost a efektivní řízení materiálových toků. CBM určují, jak firmy vytvářejí, dodávají a udržují hodnotu při současné minimalizaci odpadu a maximalizaci využívání zdrojů. Oproti lineárnímu modelu „vzít–vyrobit–vyhodit“ usilují o materiálovou účinnost a úspory, dlouhou životnost výrobků, opětovné využívání a servisní modely, které nahrazují jednorázový prodej trvalým vztahem se zákazníkem.
Společným jmenovatelem všech CBM je udržení kontroly nad materiálovými toky, průběžné generování zisku (oproti tradičnímu způsobu jednorázového prodeji výrobku) a posilování hodnoty prostřednictvím kvality výrobků a poprodejních služeb. Tyto modely pomáhají podnikům nejen snižovat závislost na primárních surovinách, ale také posilovat ziskovost a odolnost vůči výkyvům trhu.
Na koncepční úrovni mají CBM vliv na toky materiálů a využívání zdrojů třemi hlavními způsoby: snižování (reduce), opětovné používání (reuse) a zpětné získávání (recover). Často citovaný rámec 9R pak rozvádí tyto tři principy do dílčích procesů, které jsou seřazeny dle priority z hlediska dopadu na využívání zdrojů. Podle klasifikace používané organizací Sitra ve spolupráci s Deloitte existuje přitom v praxi pět základních CBM, prostřednictvím nichž mohou firmy přeměnit neefektivity ve svých hodnotových řetězcích na nové zdroje příjmů.
Typy cirkulárních obchodních modelů
Cirkulární design výrobků zaměřený na odolnost, opravitelnost nebo modulární konstrukce a využívání recyklovaných, recyklovatelných nebo obnovitelných materiálů).
Příklad z praxe:
Modulární design vozidel může v celém životním cyklu přinést 1,5–4 krát vyšší zisky díky snadnějším opravám a 2–5 krát vyšší zisky při recyklaci na konci životnosti díky snadnější demontáži a efektivnějšímu zpětnému získávání materiálů.
Digitální tržiště pro efektivní využití materiálů, zařízení či výrobků.
Příklad z Česka:
Cyrkl provozuje největší evropské digitálním tržiště pro odpadní materiály ve spojení s konzultačními službami. Díky nastavení efektivnějšího odpadového hospodářství Cyrkl jednotlivým firmám umožňuje ušetřit 15-45 % nákladů souvisejících s odpadovým hospodářstvím a zároveň dosáhnout ročních úspor emisí 200–1300 tun CO₂ekv. v závislosti na velikosti a typu firmy.
Využívání výrobku zákazníky formou pronájmu nebo předplatného, kdy firmy poskytují výkon či funkci místo fyzického vlastnictví.
Příklad z praxe:
Firma TRUMPF je poskytovatel inovativních laserových řezacích strojů na plechy. Ve spolupráci s firmou Munich Re vyvinula obchodní model Pay-per-Part, podle něhož si ponechává přístup ke stroji po celou dobu jeho životnosti (pronajímá řezací stroj) a zákazník platí poplatky závislé na počtu vyřezaných dílů. Součástí nabídky jsou podpůrné služby a údržba zvyšující výkon. Díky přístupu k nejnovějším softwarovým aktualizacím, implementaci nejnovějších řezacích dílů a dalších oaptření pro zvýšení účinnosti ze strany poskytovatele lze díky tomuto modelu dosáhnout emisních úspor 37-65 % oproti běžné praxi a zároveň ušetřit 16-24 % nákladů celkového vlastnictví (TCO).
Opravy, modernizace, repasování, další prodej výrobků po úpravě.
Příklad z praxe:
Výrobce traktorů Valtra poskytuje program „Reman”, v rámci kterého repasuje použité převodovky a motory. Zákazníci získají výrobek za cenu o 60–70 % nižší a s kratší dodací lhůtou. Pro Valtru tento model představuje oblast podnikání s rostoucím potenciálem – AGCO Corporation, pod kterou Valtra spadá, mezi lety 2023 a 2024 zaznamenala 13% globální růst tržeb souvisejících s repasováním a v roce 2024 splnila svůj cíl dosáhnout 150% nárůstu tržeb z repasování oproti roku 2020.
Recyklace a zhodnocování (upcycling) materiálů a výrobků s ukončenou životností.
Příklad z praxe:
Společnost WILO zavedla systém zpětného odběru starých čerpadel díky rozvinuté síti 550 odběrných míst po celém světě. V roce 2020 Wilo získala zpět od zákazníků 23 000 magnetů a v roce 2024 bylo sesbíráno 102 tun čerpadel na globální úrovni. Společnost tak má větší kontrolu nad přísunem strategických materiálů a zároveň ročně opětovně využije okolo 30 000 dílů čerpadel.
4. Potenciál CBM při uplatnění ve velkém měřítku
„Cirkulární přístup dokáže průmysl nejen zefektivnit, ale i proměnit v odolnější vůči budoucím změnám.“
Příslibem CBM je vytvoření produktivnějších, odolnějších, efektivnějších a uzavřených dodavatelských řetězců, které posilují udržitelnost a podporují ekonomický růst. Hlavní přínosy lze přitom shrnout do tří základních kategorií:
- Odolnost a surovinová bezpečnost díky větší kontrole nad dodavatelskými toky. To posiluje schopnost podniků reagovat na globální otřesy, snižuje závislost na dovozu z nestabilních regionů a omezuje rizika spojená s výkyvy cen komodit.
- Efektivní využívání zdrojů a environmentální udržitelnost díky vyšší míře opětovného využití, opravám, repasování a recyklaci materiálů a výrobů. Mezi další úspory patří snížení nákladů na likvidaci odpadu, zvýšení provozní efektivity a snížení emisní náročnosti napříč hodnotovým řetězcem pro dosažení klimatických cílů.
- Ekonomická životaschopnost díky transformaci vztahu se zákazníky a posílení pozice na trhu, což firmám umožňuje generovat novou hodnotu, odlišit se od konkurence a reagovat na měnící se poptávku po udržitelných řešeních. Např. v automobilovém průmyslu mohou CBM zvýšit ziskovost v rámci celého hodnotového řetězce přibližně 1,5krát a otevřít nové zdroje příjmů, které mohou být v určitých případech až 15–20krát vyšší než prodejní cena vozidla.
Podle modelování Světové podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj (WBCSD) v rámci iniciativy Global Circularity Protocol for Business (GCP) by uplatnění klíčových cirkulárních opatření ve čtyřech odvětvích – průmysl, doprava, stavebnictví a zemědělství – přineslo:
- snížení spotřeby materiálů o 4–5 % ročně (2026–2050), tj. kumulativní úsporu 100–120 miliard tun, což odpovídá roční globální spotřebě surovin;
- snížení emisí GHG o 6–7 % v témže období, tedy o 67–76 gigatun CO₂ekv., což odpovídá 1,3–1,5násobku současných ročních světových emisí;
- zlepšení kvality ovzduší – snížení znečištění PM2,5 o 11–12 % ročně.
Zavádění CBM podle tohoto rámce zároveň přináší podnikům i širší socioekonomické přínosy v těchto oblastech:
- Finance: transparentnost pro investory a nižší rizikovost investic.
- Reporting: přesnější nefinanční vykazování, efektivnější přidělování zdrojů.
- Hodnotový řetězec: optimalizace dodávek, snížení nákladů, vyšší transparentnost.
- Životní prostředí: naplnění cílů v oblasti klimatu, biodiverzity a snížení odpadu.
- Sociální dopady: vznik nových pracovních míst, zlepšení zdraví a bezpečnosti zaměstnanců.
5. Překážky a výzvy uplatnění CBM
„Cirkularita dává smysl, ale naráží na vysoké vstupní investice, slabá data i nejednotný trh.“
Podniky, startupy, vlády, vědecké instituce a neziskové organizace experimentují s iniciativami a modely v oblasti cirkulární ekonomiky již několik desetiletí, avšak s omezenými výsledky. Ačkoli existují příklady průkopníků v jednotlivých odvětvích a také mnoho zajímavých iniciativ a pilotních projektů, většina podniků má potíže se škálováním těchto opatření a dosažením významných finančních, provozních a environmentálních přínosů. Izolované úsilí nestačí a bez spolupráce a koordinovaného přístupu napříč dodavatelskými řetězci naráží většina dosavadních iniciativ na stejnou zásadní překážku: složitost přechodu na CBM a s tím související další náklady převyšují přidanou hodnotu.
- Vysoké počáteční investice s nejistou návratností.
- Stávající finanční modely navázané na tradiční lineární prodej zboží, což ztěžuje přechod na CBM.
- Nerovné podmínky na trhu pro druhotné suroviny ve srovnání s dosud levnějšími primárními materiály.
- Neochota ke změně chování a preferencí ze strany zákazníků (například přechod od vlastnictví výrobku k jeho pronájmu).
- Vnímání cirkulární ekonomiky ze strany firem často jako dílčí vylepšování tradičních lineárních procesů, nikoli jako systémová změna, což brání dosažení úspor z rozsahu.
- Nedostatek kvalitních dat a jejich nedostatečná transparentnost.
- Nedostatečná spolupráce napříč hodnotovými řetězci, kdy mezi aktéry často chybí společná vize nebo shoda o pravidlech rozdělení hodnoty.
- Nedostatečně nastavený regulatorní a podpůrný rámec pro rozvoj cirkulární ekonomiky, včetně slabých nebo složitých politik, nedostatku finančních pobídek a nedostatečných investic.
- Nesourodost právních předpisů na globální, evropské a národní úrovni.
Vzhledem k těmto překážkám je nezbytné nejprve definovat jasný a daty podložený obchodní případ (business case); v kontextu cirkulární ekonomiky totiž nelze oddělovat obchodní případ a obchodní model a jde o vzájemně propojené prvky úspěšné transformace. Jejich propojení je zásadní pro to, aby cirkulární transformace nebyla jen dílčí úpravou provozních procesů, ale skutečnou strategií podporující výše zmíněné cíle včetně dekarbonizace, zavádění inovací i dlouhodobé konkurenceschopnosti.
Obchodní případ definuje „proč“ má organizace investovat do cirkulární transformace a jaký konkrétní přínos z toho plyne z hlediska finanční životaschopnosti, snižování emisí GHG, spotřeby primárních materiálů a nákladů a dlouhodobé konkurenceschopnosti.
Obchodní model k tomu určuje „jak“ – konkrétní mechanismy implementace: design produktů, restrukturalizaci dodavatelských řetězců, logistiku či zapojení zákazníků. Vytváří pevný strategický základ, ekonomickou logiku a hodnotovou nabídku.
6) Jak se k cirkularitě staví EU
„EU postupně vytváří jednotný rámec a sbírá data, které cirkulární transformaci umožní.“
Motivaci podniků k zavádění cirkulárních strategií a CBM posiluje v posledních letech také regulační rámec EU. Od roku 2024 se postupně zavádí povinnost vykazování pro velké firmy o emisích GHG Rámce 3 a využívání zdrojů a oběhovém hospodářství (směrnice CSRD). V příštích letech budou následovat závazné požadavky na ekodesign pro ocel, hliník, baterie, obaly a řadu dalších kategorií výrobků (nařízení ESPR, BWBR a PPWR), prohlášení o environmentální udržitelnosti stavebních výrobků (CPR), digitální pasy výrobků pro jejich sledovatelnost během životního cyklu a minimální kritéria na environmentální výkonnost výrobků v pravidlech zadávání veřejných zakázek.
📌 Detail jednotlivých právních předpisů je popsán přímo v nové studii INCIEN od str. 27
7) Nástroje pro implementaci CBM
„Evropský průmysl čeká přerod — udržitelný design a data o výrobku budou klíčem ke vstupu na trh.“
Kromě nové skupiny mezinárodních norem ISO 59000 pro cirkulární ekonomiku jde zejména o několik propojených iniciativ WBCSD:
- Global Circularity Protocol for Business (GCP)
- Partnership for Carbon Transparency (PACT)
- Circularity Data Exchange (CDX)
GCP byl oficiálně představen dne 11. 11. 2025 na konferenci COP 30 v Belému, Brazílii, a představuje zásadní průlom v dosavadním roztříštěném ekosystému norem, nástrojů a metrik pro strategické plánování a reporting v oblasti cirkulární ekonomiky.
K podpoře zvýšení cirkularity u malých a středních podniků v dodavatelském řetězci v Česku už byly také připraveny (nebo se připravují) metodiky a návody (zejména Metodiky Cirkulárního auditu (MPO) a projekt Ready-4-Ekodesign). Ty mají těmto podnikům usnadnit první kroky v přechodu na CBM, pomoci jim připravit se na novou legislativu a získat financování pro cirkulární projekty.
📌 Více informací k nástrojům najdete v nové studii INCIEN od str. 32
8) Prioritní doporučená opatření pro veřejný a soukromý sektor
„Spolupráce veřejného a soukromého sektoru může z cirkularity udělat motor konkurenceschopnosti.“
Během přípravy této bílé knihy spolupracoval INCIEN paralelně s Czech BCSD, platformou pro udržitelný byznys Změna k lepšímu a dalšími stakeholdery na vytvoření návrhu pozice české podnikatelské komunity k Dohodě o čistém průmyslu (CID) pro prioritní oblast Oběhovost a přístup k surovinám. Bližší informace je možné najít přímo v nové studii INCIEN.
Zajímá vás, jak díky cirkulárním obchodním modelům dosáhnout odolnosti, úspor i konkurenceschopnosti v jednotlivých firmách i v kontextu evropského a českého průmyslu?
Bližší informace včetně našich doporučení a seznamu příkladů z praxe najdete v nové studii Cirkulární obchodní modely jako cesta k úsporám, odolnosti a dekarbonizaci průmyslových hodnotových řetězců na webu INCIEN nebo si můžete pustit také díl podcastu 2050 ve spolupráci s Fakty o klimatu, ve kterém Ben Hague s Tadeášem Rulíkem přibližují hlavní sdělení studie. INCIEN se tomuto tématu bude nadále věnovat i v roce 2026, mimo jiné v projektu READY-4-ECODESIGN, zaměřeném na pomoc českým firmám a podnikatelům lépe se orientovat v nové legislativě a zavádět udržitelné principy do praxe, včetně problematiky digitálních pasů výrobků.
Tohle bylo sedmé Cirkulární okénko!
Sledujte i další články z této série, kde se budeme věnovat klíčovým tématům cirkulární ekonomiky a praktickým krokům, jak můžeme změnu skutečně realizovat. Každý měsíc přineseme odborný pohled na důležitá témata a příklady z praxe.
