Z čeho jsou postavené budovy v Rakousku, jak Chorvatsko šetří za senzory a proč Bulharsko podporuje digitální pasy budov?

V rámci našeho měsíčního formátu Cirkulární okénko se zaměřujeme na klíčová témata spojená s cirkulární ekonomikou. Každý měsíc přinášíme odborný pohled na vybrané téma. Tento měsíc se zaměřujeme na průsečík stavebnictví, digitalizace a cirkulární ekonomiky.

Stavebnictví patří k nejvíce zdrojově náročným odvětvím: spotřebovává obrovské množství surovin, produkuje téměř třetinu veškerého odpadu a podílí se na značné části emisí CO₂. Zároveň je ale klíčovým pilířem evropské ekonomiky i kvality našeho každodenního života. Stojíme proto před zásadní otázkou: jak změnit fungování tohoto sektoru tak, aby byl dlouhodobě udržitelný? Jednou z cest je digitalizace, která otevírá možnosti efektivněji využívat materiály, plánovat jejich opětovné využití a snižovat ekologickou stopu staveb. Projekt Circular DigiBuild ukazuje, že propojení digitálních technologií s principy cirkulární ekonomiky není jen vizí budoucnosti, ale realitou v podobě konkrétních pilotních projektů, které inspirují k širší transformaci odvětví.

Úvod do problematiky

Odvětví, které je po staletí pilířem hospodářského růstu a společenského rozvoje, se dnes nachází na zásadní křižovatce. Na jedné straně stavebnictví představuje významný motor ekonomiky Evropské unie, kde tvoří přibližně 9 % HDP a zaměstnává miliony lidí. Na straně druhé je však toto odvětví jedním z největších spotřebitelů přírodních zdrojů a energie na světě. V Evropské unii je sektor budov zodpovědý za téměř 40 % globálních emisí, spotřebuje přibližně 40 % veškeré energie a generuje více než třetinu veškerého odpadu. Hlavní stavební materiály (zejména cement, beton a ocel) mají velkou uhlíkovou stopu z těžby primárních surovin, spalování paliv, procesních reakcí při výrobě a z přepravy surovin a hotových výrobků. Další emise vznikají při samotné výstavbě, rekonstrukcích, výměnách a opravách, a nakonec také při demolici či dekonstrukci a zpracování materiálů na konci životnosti budov. Lze tedy říci, že tradiční lineární model založený na principu „vytěžit, vyrobit, zlikvidovat“ se v době klimatické krize a ubývajících zdrojů ukazuje jako dlouhodobě neudržitelný.

 

Právě v tomto kritickém bodě vstupuje na scénu cirkulární ekonomika, která nabízí transformační vizi pro budoucnost stavebnictví. V rámci stavebnictví totiž představuje inovativní přístup, který se snaží o vytvoření uzavřeného systému, kde jsou materiály a zdroje udržovány v oběhu co nejdéle, a to prostřednictvím opětovného použití, renovací, recyklace a repasování. Cílem cirkulární ekonomiky je maximalizovat využití zdrojů, minimalizovat odpad a celkově negativní dopady na životní prostředí v průběhu celého životního cyklu budovy. Cirkulární ekonomika je nejen ekologicky přínosná (odhaduje se, že by mohla snížit globální emise CO2 ze stavebních materiálů až o 38 % do roku 2050), ale přináší také významné ekonomické a sociální výhody. Podporuje inovace, tvorbu udržitelných pracovních míst a zvyšuje odolnost odvětví vůči výkyvům v dodavatelských řetězcích a cenách surovin.

 

Klíčovou roli v této transformaci hraje digitalizace. Nástup digitálních technologií, jako jsou informační modelování budov (BIM), renovační pasy, internet věcí (IoT), umělá inteligence (AI) nebo blockchain, otevírá nové možnosti, jak překonat bariéry, které dosud bránily širšímu přijetí cirkulárních principů. Tyto nástroje umožňují lepší sledování a správu materiálů, optimalizaci návrhů pro budoucí demontáž a opětovné použití (tzv. design for deconstruction) a vytváření digitálních materiálových pasů, které nesou klíčové informace o složení a potenciálu opětovného využití jednotlivých stavebních prvků.

Tento článek se bude věnovat synergiím mezi cirkulární ekonomikou a digitalizací ve stavebnictví a především se zaměří se na to, jak mohou digitální pilotní projekty pomoci přeměnit toto tradičně konzervativní odvětví v udržitelný a efektivní ekosystém, který nejen staví budovy, ale zároveň regeneruje přírodní zdroje a přispívá k odolnější budoucnosti pro všechny. Cesta k plně cirkulárnímu stavebnictví je komplexní a plná výzev, avšak spojení s digitální transformací představuje zásadní příležitost, jak tuto vizi proměnit ve skutečnost.

Představení projektu Circular DigiBuild

Projekt Circular DigiBuild vznikl jako iniciativa, která si klade za cíl reagovat na klíčové výzvy udržitelnosti ve stavebnictví, a to specificky v podunajském regionu. Jeho ambicí je propojit principy cirkulární ekonomiky s moderními digitálními technologiemi a zásadně proměnit způsob, jakým se ve stavebnictví využívají a spravují zdroje v průběhu celého životního cyklu budov. Circular DigiBuild přichází s vizí čistějších, chytřejších a efektivnějších stavebních postupů.

Základem projektu je mezinárodní spolupráce, do níž se zapojují nejrůznější aktéři stavebního sektoru. Velkou roli v tom hrají digitální technologie. Nástroje jako analýza velkých dat, umělá inteligence, blockchain či internet věcí otevírají možnost lépe hospodařit se zdroji, chytřeji nakládat s odpady a zajistit, aby stavební materiály neztrácely hodnotu ani po skončení životnosti budov. Jedním z klíčových pilířů iniciativy jsou pilotní projekty vedené Chorvatskem, Bulharskem a Rakouskem. Tyto projekty slouží jako inspirace i praktický důkaz, že inovace jsou možné a škálovatelné. 

Projektoví partneři Interreg Circular DigiBuild v Mariboru (listopad, 2025)

Circular DigiBuild se zároveň zaměřuje na odstraňování bariér, které dosud bránily širšímu uplatnění digitálních nástrojů a cirkulárních principů. Projekt přinese strategické rámce a akční plány šité na míru podunajskému regionu; tyto výstupy mají podpořit sdílení znalostí a posílit schopnosti jednotlivých zemí efektivně zavádět principy cirkulární ekonomiky.Díky svému multidisciplinárnímu přístupu projekt přináší nejen environmentální přínosy, ale také posiluje ekonomickou odolnost a regionální spolupráci. 

Pokud vás projekt zaujal a chcete se do něj ponořit hlouběji, doporučujeme tyto zdroje:

 

Projektoví partneři Interreg Circular DigiBuild v Bukurešti (prosinec, 2024).

Pilotní projekty: Rakousko, Chorvatsko a Bulharsko

Rakousko

Pilotní projekt nazvaný Urban Mining Screener (UMS) je software, který je koordinován projektovým partnerem Austria Wirtschaftsservice Gesellschaft mbH (aws) a jehož cílem je řešit environmentální výzvy ve stavebnictví. 
Koncept pilotního projektu představený rakouským projektovým partnerem Austria Wirtschaftsservice (AWS) ve Varně (červen, 2025)

Jen v Evropské unii stojí zhruba 220 milionů budov postavených před rokem 2001, které v sobě ukrývají obrovské množství materiálů vhodných k dalšímu využití. Problém je, že informace o jejich složení bývají roztříštěné a těžko dostupné. Právě tady vstupuje do hry software UMS. Dokáže na základě několika základních údajů (například roku výstavby, typu budovy či adresy) pomocí algoritmů odhadnout materiálové složení budovy. Díky tomu se otevírá cesta k lepšímu plánování demolicí, renovací i opětovnému využívání zdrojů, které už máme k dispozici.

UMS staví na kombinaci stavebních archetypů a databáze Open Street Map Buildings, z nichž čerpá potřebná data. Po zadání několika základních údajů o budově systém dokáže vygenerovat seznam materiálů (například oceli, skla či cihel) a stavebních komponentů, které se v daném objektu pravděpodobně nacházejí. Díky tomu nachází uplatnění u různých uživatelů. Výrobci stavebních materiálů mohou přesněji odhadovat objem a potenciál demoličních materiálů v konkrétním regionu, zejména betonu. Města a obce zase získávají nástroj, jak zmapovat své budovy, sledovat materiálové toky a emise CO₂ či vyhodnocovat scénáře budoucí výstavby. A developeři mohou na základě těchto dat plánovat nové projekty s ohledem na dostupnost materiálů z okolních staveb a podpořit tak jejich opětovné využití.

Chorvatsko

Pilotní projekt, zaměřený na optimalizaci počtu senzorů v chytrých budovách, koordinuje Fakulta elektrotechniky a výpočetní techniky Univerzity v Záhřebu.

V rámci Circular DigiBuild se v Chorvatsku uskutečňuje pilotní projekt zaměřený na minimalizaci senzorů pro provoz chytrých budov. Smyslem je ukázat, že efektivní řízení budov nemusí nutně vyžadovat drahé a rozsáhlé senzorové sítě, právě ty bývají často hlavní překážkou širšího rozšíření chytrých technologií. Projekt využívá testovací budovu vybavenou velmi detailní senzorovou sítí: od meteostanice přes digitální zónové regulátory ve všech 248 zónách, teplotní čidla na 368 fancoilových jednotkách až po kalorimetry v hlavních potrubích. Tento komplexní systém poskytuje obrovské množství dat, která slouží jako základ pro ověřování modelů navržených tak, aby pracovaly i s výrazně menším počtem senzorů.

Hlavní myšlenkou projektu je využít strojové učení k tvorbě termodynamických modelů jednotlivých zón budovy i samotných topných a chladicích jednotek.

Koncept pilotního projektu představený chorvatským projektovým partnerem z Fakulta elektrotechniky a informatiky (FER) ve Varně (červen, 2025).

Bulharsko

Bulharský pilotní projekt v rámci Circular DigiBuild řeší jeden z hlavních problémů, který brzdí rozvoj cirkulární ekonomiky ve stavebnictví: chybějící a roztříštěná data. Jeho ambicí je vytvořit přehledný a transparentní inventář městských budov a infrastruktury, který usnadní správu majetku a umožní lepší rozhodování. Základem je práce s jedinečnými identifikátory, které každému objektu nebo prvku přiřadí vlastní „digitální otisk“. Díky tomu lze sledovat použití materiálů, jejich pohyb, odhadnout možnosti opětovného využití nebo nutnost oprav a tím celkově podpořit udržitelnější přístup ke stavebnictví.

Koncept pilotního projektu představený bulharským projektovým partnerem ReCheck ve Varně (červen, 2025).

Základem projektu je decentralizovaný model správy dat inspirovaný systémem DNS. Díky němu lze jednoduše importovat informace z městských databází, přehledně je strukturovat a doplňovat o nové vlastnosti či vazby mezi objekty. Nedílnou součástí je i systém certifikace, který zajišťuje, že data jsou neměnná, odolná vůči manipulacím a spolehlivě ověřitelná. Tím se minimalizuje riziko zkreslování. Transparentní a důvěryhodné informace o materiálových tocích pak mohou sloužit nejen k lepší správě budov a infrastruktury, ale také jako pevný základ pro rozhodování v oblasti cirkulární ekonomiky.

Možnosti využití bulharského pilotu jsou velmi široké. Města a obce díky němu získají jasný přehled o svých budovách a infrastruktuře, developeři a správci zase nástroj pro přesnější odhad zbytkové hodnoty materiálů a plánování jejich dalšího využití. Cílem je snížit emise zabudovaného CO₂, proměnit odpad na hodnotný zdroj a otevřít cestu novým obchodním modelům, které dokážou stavební materiály využívat i po skončení jejich původního životního cyklu.

Tematické zaměření dalších projektů INCIEN

INCIEN se ve stavebnictví zaměřuje na několik klíčových oblastí, jejichž společným cílem je podpora dekarbonizace, udržitelnosti a přechodu na cirkulární principy.

Jednou z hlavních priorit je snižování celoživotní uhlíkové stopy budov (WLC). V rámci programu financovaného European Climate Foundation se INCIEN věnuje podpoře renovací a adaptivního opětovného využití stávajícího stavebního fondu, včetně neobydlených budov a brownfieldů. Tento přístup je vnímán jako klíčová alternativa k nové výstavbě, která významně snižuje tzv. zabudovaný uhlík. INCIEN se aktivně podílí na tvorbě politických doporučení, přičemž usiluje o urychlené zavedení metod pro měření WLC u novostaveb i rekonstrukcí. Součástí aktivit je také definování obchodních přínosů (tzv. circular business cases) pro uplatnění kritérií Taxonomie EU pro cirkulární ekonomiku ve stavebnictví.

Další významnou oblastí je podpora nízkoemisních materiálů, zejména oceli a betonu. Ve spolupráci s European Environmental Bureau se INCIEN podílí na prosazování politických opatření, která by prostřednictvím zelených veřejných zakázek (GPP) a dalších nástrojů podpořila poptávku po šetrných materiálech a pomohla sladit zájmy průmyslu s tlakem na dekarbonizaci. 

INCIEN se také intenzivně věnuje podpoře výstavby vícepodlažních nízkoemisních budov v rámci projektu financovaného nadací Built by Nature. Cílem je zvýšit jejich nízký podíl na českém trhu identifikací a odstraňováním bariér, jako jsou přísné požární normy pro dřevostavby nebo obavy o technických vlastnostech nízkoemisního betonu. Klíčovou součástí tohoto projektu je pilotní implementace nizozemského konceptu „Green Deal“, který v Česku nazýváme “Partnerství pro…” a který propojuje vládu a průmysl za účelem podpory udržitelné výstavby.

INCIEN se rovněž zaměřuje na cirkulární nakládání se stavebními a demoličními odpady (SDO). Vypracovává doporučení pro vytvoření funkčního trhu s recyklovanými a opětovně použitými materiály, přičemž zvažuje potenciál i pro zavedení systému rozšířené odpovědnosti výrobce (EPR) pro stavební výrobky. Tato problematika bude také jedním ze tří hlavních výzkumných témat nového centra CirkArena v Moravskoslezském kraji, kde bude INCIEN zajišťovat osvětu, strategická doporučení a komunikaci politických návrhů na národní i evropské úrovni.

V neposlední řadě se INCIEN podílel na rozvoji dovedností v sektoru. V rámci již dokončeného evropského projektu BUS-GoCircular se zaměřil na řešení nedostatku kvalifikované pracovní síly v oblasti zelené energie a cirkulární ekonomiky ve stavebnictví, například vývojem kvalifikačního rámce pro dovednosti spojené s multifunkčními zelenými střechami a fasádami.

Závěr

Stavebnictví stojí na prahu zásadní proměny. Digitální technologie a cirkulární principy se vzájemně doplňují a společně otevírají cestu k odvětví, které dokáže stavět chytřeji, udržitelněji a s menší ekologickou stopou. Pilotní projekty Circular DigiBuild ukazují, že inovace nejsou jen vizí na papíře, ale mají konkrétní podobu a praktické využití, od přesného mapování materiálových toků až po chytré řízení budov s využitím strojového učení.

Budoucnost odvětví nevidíme jen ve stavění nových budov, ale především v chytrém využívání budov a zdrojů, které už máme k dispozici, a v zapojení inovací, jež zefektivňují jejich životní cyklus. Pokud se podaří propojit digitalizaci s cirkularitou, stavebnictví se může stát nejen odolnějším vůči krizím a nedostatku surovin, ale i skutečným motorem udržitelné transformace.

Výzva k akci

Zajímá vás, jak propojit digitalizaci a cirkularitu ve vašich projektech?

Sledujte výsledky pilotů Circular DigiBuild a zapojte se s námi do odborné debaty v rámci vznikajícího klastru Danube CiDiCon. Hledáme spolupráci s městy, developery, správci majetku i výrobci materiálů, kteří chtějí snižovat zabudovaný uhlík, zvyšovat efektivitu a využívat materiály chytřeji. Přidejte se k těm, kdo posouvají stavebnictví směrem k udržitelnému standardu.

Zároveň pro Vás připravujeme první akce v rámci vznikajícího klastru Danube CiDiCon. Úvodní setkání („promo event“) proběhne 1. prosince 2025 a nabídne představení samotného klastru i jeho cílů. Na tuto akci naváže konference a interaktivní workshop k aktivaci klastru („cluster workshop“) v květnu 2026 v Praze, kde už půjde o aktivní zapojení účastníků, sdílení zkušeností a hledání konkrétních příležitostí spolupráce. Obě akce jsou zaměřené na propojení zainteresovaných stran v rámci digitalizace a cirkulární výstavby. V březnu 2026 Vám k akci „cluster workshop“ poskytneme podrobnější informace. Cílem je představit klastr širší odborné veřejnosti, jasně poukázat na výhody členství, a zároveň přilákat nové partnery z řad měst, developerů, univerzit, startupů i průmyslu.

Projektoví partneři Interreg Circular DigiBuild v Mariboru (listopad, 2025).

Tohle bylo šesté Cirkulární okénko!

Sledujte i další články z této série, kde se budeme věnovat klíčovým tématům cirkulární ekonomiky a praktickým krokům, jak můžeme změnu skutečně realizovat. Každý měsíc přineseme odborný pohled na důležitá témata a příklady z praxe.

Jana Vítková
projektová manažerka a analytička výzkumného oddělení

Líbil se vám článek? Sdílejte ho dál.

LinkedIn
Facebook
Email
WhatsApp

INCIEN je hlavním řešitelem a má na starosti řízení projektových aktivit s širokou odborností v oblasti cirkulární ekonomiky, včetně ekodesignu a cirkulárních obchodních modelů napříč odvětvími. Primárně odpovídá za Pracovní balíček 1 (PB1), který se zaměřuje na ekodesign v souladu s požadavky nařízení EPSR.


V posledních letech se intenzivně zaměřuje na výzkum politik a cirkulárních obchodních modelů v těžkém a zpracovatelském průmyslu, stejně jako v klíčových hodnotových řetězcích v kontextu dekarbonizace.

INCIEN je rovněž členem projektu CirkArena a od dubna 2025 působí jako expertní orgán Českého cirkulárního hotspotu, který nově zastřešuje iniciativa Změna k lepšímu.

Web partnera

CBCSD je primárně zodpovědný za pracovní balíček č. 3, který je zaměřený na digitální produktové pasy. Zároveň se podílí na sdílení nových formátů vzdělávání a na diseminaci výstupů projektu.


CBCSD rozvíjí národní a oborové specializace. Jeho klíčovým posláním je přinášet a zprostředkovávat mezinárodní podnikatelské a evropské trendy udržitelného rozvoje – jedná se například o globální standardy pro výpočet uhlíkové stopy firem (GHG Protocol) nebo uhlíkové stopy produktů (Pathfinder).

CBCSD se rovněž věnuje vlastní výzkumné činnosti a prostřednictvím pracovních skupin se zaměřuje na vzdělávání, osvětu a diseminaci výstupů projektů.

Pracovní skupina Oběhové hospodářství navazuje mimo jiné na řadu iniciativ WBCSD podporujících cirkulární obchodní modely (například: Circular Transition Indicators, Packaging Sustainability Assessment, SPHERE Packaging Sustainability Framework, Alliance to End Plastic Waste)

Web partnera

FCH VUT Brno je dalším zapojeným řešitelem projektu a primárně zodpovídá za pracovní balíček č. 2, který je zaměřen na design pro recyklaci obalů.


V rámci projektu je FCH VUT řešitelem témat Design for Recycling, pre-certifikačních procesů a dalších odborných metodik. Díky zaměření Ústavu chemie materiálů má pracoviště dlouholeté zkušenosti se zpracováním polymerů a polymerních kompozitů, a je vybaveno moderními technologiemi jak pro zpracování plastů, tak pro jejich fyzikálně-chemickou charakterizaci.

Pracovní skupina pod vedením R. Přikryla se již více než pět let věnuje výzkumu a vývoji v oblasti cirkulární ekonomiky, recyklačních technologií a udržitelnosti.

Pro účely projektu se plánuje využití následujícího vybavení:
TGA, DSC, DMA, FTIR, XRF a NIR (externě), SEM, EDX, hnětič Brabender, extruder, testovací zařízení na mechanické vlastnosti, GPC, reometrie, chromatografie.

Web partnera