Dřevo v hlavní roli: Cesta k české sektorové dohodě pro dřevostavby
V rámci našeho nového měsíčního formátu Cirkulární okénko se zaměřujeme na klíčová témata spojená s cirkulární ekonomikou. Každý měsíc přinášíme odborný pohled na vybrané téma. Tento měsíc se zaměřujeme na dřevostavby a nizozemský nástroj „Zelená dohoda“.
Dřevo jako stavební materiál nabízí jedinečné ekologické, ekonomické i estetické výhody, díky nimž se tato surovina stále více prosazuje jako klíčový prvek udržitelného stavebnictví. Vzhledem k rostoucí světové populaci a tlakům na životní prostředí je nezbytné hledat inovativní a efektivní způsoby výstavby – a právě dřevostavby poskytují jednu z nejslibnějších cest. Tento článek se detailně zaměřuje na roli dřeva v rámci cirkulární ekonomiky, evropské politiky podporující jeho využití a jeho skutečný potenciál pro stavební sektor. Jedním z klíčových nástrojů pro implementaci udržitelných stavebních řešení je koncept „zelených dohod“, který se osvědčil v Nizozemí jako efektivní mechanismus pro spolupráci mezi státem, firmami a odbornou veřejností. Představíme konkrétní příklady úspěšných „zelených dohod“, zejména pak Green Deal Timber Construction, a nastíníme, jak může podobný přístup s jasně definovanými kroky, harmonogramem a zapojením klíčových aktérů urychlit rozvoj vícepodlažních obytných dřevostaveb v České republice. Zároveň nabídneme konkrétní kroky vedoucí k vytvoření české „sektorové dohody“ (přímo inspirované holandským nástrojem „zelených dohod“) v oblasti udržitelného stavebnictví, která má potenciál zásadně přispět k rozvoji dřeva jako hlavního stavebního materiálu budoucnosti.
Úvod do problematiky
Efektivní a odpovědné nakládání s lesní biomasou se dostalo do popředí veřejných diskuzí v kontextu Zelené dohody pro Evropu (European Green Deal) a snahy o dosažení klimatické neutrality v EU do roku 2050. Stavebnictví patří mezi klíčové sektory s velkým potenciálem pro zlepšení, a to nejen díky jeho rozsahu, ale i vzhledem k tomu, že se podílí na více než 35 % celkové produkce odpadu. Moderní stavebnictví se také i proto stále více obrací ke dřevu jako k materiálu, který spojuje ekologické, technologické a estetické přednosti. Dřevo ale není žádnou novinkou, ve stavebnictví má dlouhou historii a dnes nachází své uplatnění ve stavebních řešeních díky svému nízkému environmentálnímu dopadu a obnovitelné povaze, čímž představují dřevostavby inovativní odpověď na potřeby soudobé výstavby. I proto jsou dřevěné konstrukce stále častější volbou pro rodinné domy. Zároveň hrají důležitou roli v přechodu na cirkulární ekonomiku.
Princip cirkulární ekonomiky při využití dřeva stojí na několika klíčových zásadách. Patří mezi ně navrhování konstrukcí tak, aby je bylo možné snadno rozložit a znovu použít, použití spojovacích prvků umožňujících jednoduchou demontáž a začlenění recyklovaného dřeva do nových stavebních projektů. Tyto zásady zároveň přispívají k efektivnějšímu a rychlejšímu procesu výstavby. Zároveň díky nízké hustotě ve srovnání s betonem nebo cihlami mají dřevostavby také tu výhodu, že podstatně méně zatěžují základy stavby. Cirkulární postupy prodlužují životní cyklus dřevěných prvků, minimalizují množství odpadu a snižují potřebu těžby nových surovin. Dřevo lze snadno demontovat, repasovat a znovu použít v dalších stavebních projektech, což snižuje množství odpadu a poptávku po primárních materiálech. Výstavba budov z masivního dřeva, včetně křížem lepeného dřeva (angl. Cross Laminated Timber – CLT), pomáhá snižovat uhlíkovou stopu.
Důležitou součástí udržitelného využívání dřeva je certifikace zajišťující, že materiál pochází z odpovědně spravovaných lesů. Certifikační systémy jako FSC (Forest Stewardship Council) a PEFC (Programme for the Endorsement of Forest Certification) zahrnují pravidla pro udržitelné hospodaření, jako je omezení těžby, obnova lesů, a podpora biodiverzity. Tyto certifikace také kladou důraz na sociální odpovědnost, například zajištění spravedlivých mezd, bezpečných pracovních podmínek a respektování práv místních komunit. Certifikace se vztahuje nejen na lesy samotné, ale prostřednictvím systému „chain of custody“ (řetězec péče) také na celý dodavatelský řetězec, čímž zaručuje, že certifikované dřevo zůstane sledovatelné od lesa až po finální výrobek. Tento přístup umožňuje efektivně identifikovat a minimalizovat environmentální dopady v každé fázi procesu, přičemž certifikace PEFC a FSC zajišťují udržitelné hospodaření a rovnováhu mezi těžbou dřeva a obnovou lesů.
Mimo lesy má dřevo i svůj zásadní význam ve městech. Města budoucnosti by měla smysluplně využívat obnovitelné zdroje, kreativně zpracovávat průmyslový a spotřebitelský odpad, podporovat opětovné využití materiálů a přetvářet současné stavební návyky. Na základě dvanácti principů, které zahrnují investice do přírody, podporu biodiverzity, uhlíkové ukládání, zhušťování měst a respektování tradičních znalostí, se můžeme podle Bauhaus Earth přiblížit regenerativní a cirkulární budoucnosti. Tato proměna vyžaduje interdisciplinární spolupráci, rozvoj technologií, participativní přístupy a inovativní vzdělávání, která povedou k udržitelnému redesignu měst a budov.
Dřevo, kromě svých technických a ekologických vlastností, nabízí také významné estetické a zdravotní benefity, které pozitivně ovlivňují lidskou psychiku a fyziologii. Výzkumy ukazují, že dřevo je obecně vnímáno jako velmi příjemný materiál, což může být důvodem, proč lidé preferují prostředí obsahující dřevo před těmi, kde chybí. Tento efekt je obzvláště patrný u dřeva v jeho přirozené formě, bez povrchových úprav. Ačkoliv úpravy zvyšují odolnost materiálu, přirozený stav dřeva má silnější relaxační účinky a přispívá k příjemnějšímu vnímání jak po psychologické, tak fyziologické stránce. Podle dotazníkových šetření si lidé dřevo spojují s pocitem útulnosti, tepla a příjemnosti, díky čemuž jeho přítomnost činí prostředí intimnějším a lákavějším. Přestože přesné příčiny těchto vjemů nejsou dosud plně prozkoumány, někteří vědci je přisuzují vizuálním vlastnostem materiálu, například teplotě jeho barvy. Také je důležité zmínit, že moderní dřevostavby jsou navrhovány tak, aby byly odolné vůči napadení škůdci a vzniku plísní, takže i v tomto ohledu se dá předejít degradaci dřevěných prvků konstrukce.
Dřevo představuje klíčový prvek mezi nízkoemisními stavebními materiály pro udržitelnou výstavbu díky své schopnosti ukládat uhlík. Jeho role však musí být uchopena v širším kontextu nízkoemisních stavebních materiálů, kde je doplňován například nízkoemisním cementem, recyklovanými stavebními prvky a dalšími pokročilými materiály s minimální uhlíkovou stopou. Izolovaný pohled na dřevo jako samostatné řešení výstavby by mohl vést k podcenění synergických efektů, které vznikají při kombinaci různých materiálů optimalizovaných pro konkrétní stavební aplikace. Integrovaný přístup k výběru materiálů, zohledňující celý životní cyklus stavebních prvků, je proto zásadní pro dosažení skutečně cirkulárního stavebnictví.
Politický rámec EU s dopadem na dřevostavby
Dřevostavby jsou přímo či nepřímo podporovány v rámci politických strategií Evropské unie, a to zejména v následujících oblastech:
- Nová lesnická strategie EU do roku 2030 zdůrazňuje roli dřevěných produktů při transformaci stavebnictví na odvětví, které místo emisí uhlíku slouží jako jeho úložiště.
- Strategie „Renovační vlna“ vyzdvihuje mimo jiné důležitost cirkulární ekonomiky a udržitelného využívání zdrojů, přičemž podporuje využití organických stavebních materiálů, jako je dřevo.
- Nový evropský Bauhaus (NEB) apeluje na uplatňování obnovitelných materiálů v celém životním cyklu staveb a na jejich širší uznání ve stavebním sektoru.
- Aktualizovaný legislativní rámec EU nepřímo podporuje dřevostavby prostřednictvím legislativ, jako jsou Taxonomie EU či směrnice o energetické náročnosti budov.
- V listopadu 2024 byla schváleno nařízení pro celounijní dobrovolný rámec certifikace ukládání uhlíku, který zahrnuje dřevěné produkty s dlouhou životností. Tento rámec umožňuje stavebním společnostem a investorům získávat příjmy z uhlíkových kreditů za používání materiálů, jako je dřevo, které trvale odstraňují a ukládají uhlík.
Kromě těchto legislativních rámců a strategií na úrovni EU je k dispozici i dokument „Surovinová politika pro dřevo“ na národní úrovni, který byl vypracován Stálou pracovní skupinou pro surovinovou politiku pro dřevo při Radě vlády pro energetickou a surovinovou strategii České republiky, v úzké spolupráci s Ministerstvem zemědělství (MZe), Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) a Ministerstvem životního prostředí (MŽP), a vymezuje klíčovou roli dřeva jako strategické suroviny pro Českou republiku.
Dřevostavby v České republice
Dřevostavby v České republice zaznamenávají rostoucí oblibu, přičemž jejich podíl na celkovém počtu nově dokončených rodinných domů se postupně zvyšuje. V roce 2000 tvořily dřevostavby pouze 1,4 % nových rodinných domů. V roce 2023 bylo v Česku postaveno už 17 809 rodinných domů, z nichž 2 595 byly dřevostavby, což představuje 14,6 % z celkového počtu nových rodinných domů. Tento trend ukazuje na stále silnější zájem o dřevostavby mezi českými obyvateli, zejména v oblasti rodinných domů.
Zároveň se začínají objevovat také první vícepodlažní budovy na bázi dřeva. Dlouhodobě platné požární normy limitovaly výstavbu dřevostaveb na maximální výšku 12 metrů, čímž fakticky omezovaly jejich širší uplatnění ve vícepodlažní výstavbě. Ačkoliv teoreticky existovala možnost aplikace inženýrského přístupu pro realizaci vyšších konstrukcí, v praxi byla tato cesta dosud jen minimálně využívána. V poslední době však došlo k posunu díky spolupráci mezi odbornými institucemi, regulačními orgány a stavebním sektorem. Vydané odborné stanovisko relevantních institucí nyní potvrzuje možnost realizace dřevěných staveb přesahujících výšku 12 metrů za použití inženýrsky odůvodněných přístupů. Toto stanovisko, publikované v oficiálním věstníku technických norem a standardizace, významně posiluje právní jistotu investorů a přispívá k redefinici přístupu požárních a bezpečnostních složek k těmto projektům. Pro plnohodnotné zavedení vícepodlažních dřevostaveb do stavební praxe je však nezbytné dokončit legislativní úpravy a implementovat strategické rámce, jako je Surovinová politika pro dřevo schválena v roce 2024.
V mezinárodním srovnání se Česká republika nachází na evropském průměru, pokud jde o podíl dřevostaveb na celkovém počtu nově postavených rodinných domů. Například ve Skandinávii a alpských zemích je podíl dřevostaveb mnohem vyšší, přičemž ve Švédsku tvoří až 90 % nových rodinných domů. V Rakousku je podíl dřevostaveb kolem 33 %, a v Německu a Švýcarsku se pohybuje kolem 20 %. Tento rozdíl mezi Českou republikou a těmito evropskými zeměmi ukazuje, že dřevostavby jsou v některých oblastech Evropy mnohem rozšířenější, což je dáno dlouhodobou tradicí a preferencí dřevěných konstrukcí v těchto regionech. Přesto se Česká republika stále posouvá kupředu a trend rostoucího podílu dřevostaveb naznačuje, že i v Česku bude dřevo v oblasti výstavby domů v budoucnu hrát stále důležitější roli.
SWOT analýza dřevařského sektoru v Česku poukazuje na silné stránky, jako je:
ekologická a udržitelná obnovitelnost dřeva,
dlouhá tradice lesnictví a dřevařství, a
vysoký potenciál dřeva v cirkulární ekonomice.
Na druhé straně, mezi slabé stránky tohoto sektoru v České republice patří:
nízká přidaná hodnota zpracování dřeva,
vysoký objem vývozu surového dříví, a
nedostatečné využívání moderních technologií.
Mezi příležitosti patří zejména:
zvýšení využívání dřeva ve stavebnictví,
rozvoj nových dřevařských technologií, a
podpora recyklace dřevního odpadu.
Naopak, mezi hrozby se řadí:
klimatická změna,
nedostatek kvalifikované pracovní síly,
vysoká konkurence na evropském trhu, a
rostoucí administrativní zátěž, které mohou ovlivnit rozvoj dřevařského sektoru v České republice.
Spolupráce a výstupy v rámci pracovní skupiny Timber (CZGB)
Pracovní skupina Timber byla založena organizací CZGBC s cílem podpořit udržitelné využití dřeva ve stavebnictví, reagovat na aktuální výzvy v této oblasti a sdružovat sektorové zainteresované strany. V lednu 2025 skupina představila komplexní přehled o situaci na českém trhu v rámci publikace „Aktuální přehled o stavu dění v oblasti Timber na českém trhu“, který slouží jako klíčový podklad pro další strategické kroky. Mezi priority pro rok 2025 patří zejména vzdělávání, osvěta a odstranění přetrvávajících bariér v oblasti dřevostaveb, dále systematický sběr dat a případových studií pro lepší vyhodnocení trendů a vývoje. Skupina se rovněž zaměřuje na sjednocení legislativních a normativních rámců, aktivní účast na odborných konferencích a přípravu vzdělávacích aktivit pro odbornou i širší veřejnost. INCIEN je aktivním členem této pracovní skupiny.
Představení projektu Built by Nature v oblasti dřevostaveb
Projekt realizovaný organizací INCIEN se zaměřuje na přijetí vícepodlažních dřevostaveb v Česku v rámci udržitelného stavebnictví, a to prostřednictvím propojování klíčových aktérů na národní úrovni a pilotování sektorové dohody inspirované “zelenými dohodami” v Nizozemí. Naším cílem je podpořit rozvoj vícepodlažních dřevostaveb v českém stavebnictví, se zaměřením na obytné budovy, jejichž podíl v ČR je aktuálně v tomto segmentu méně než 1 %. Inspirujeme se úspěšným nizozemským nástrojem dobrovolných „zelených dohod” a konkrétně pak dohodou „Green Deal Timber Construction“ (Zelená dohoda pro dřevostavby), která je implementována v Amsterdamu. Tuto dohodu si lze představit jako iniciativu založenou na spolupráci mezi různorodou skupinou zainteresovaných stran – od veřejných institucí a samospráv přes firmy a investory až po akademickou sféru a nevládní organizace – a nizozemskou vládou. Cílem nizozemské vlády je prostřednictvím „zelených dohod” pomoci realizovat udržitelné plány tím, že zapojí různé zainteresované strany a odstraní překážky v zákonech a předpisech. Dohoda stanovuje jasné cíle, konkrétní opatření a časový rámec, přičemž definuje role a závazky jednotlivých účastníků. Usilujeme o vytvoření a pilotování obdobné dohody, která by zapojila minimálně 10 klíčových zástupcu sektoru a jedno ministerstvo, s cílem podpořit rozvoj vícepodlažních dřevostaveb v ČR. Prostřednictvím pilotní implementace tohoto nástroje v ČR usilujeme o nalezení alespoň jednoho konkrétního a jasného kroku ve spolupráci se zúčastněnými stranami, který by podpořil rozvoj masivních vícepodlažních obytných dřevostaveb a přispěl k jejich etablování jako běžného standardu v českém stavebnictví. Na projektu úzce spolupracujeme s Českou radou pro šetrné budovy (CZGBC), konkrétně v rámci pracovní skupiny Timber, a s odborníky na „zelené dohody“ z Rijkswaterstaat. Tento projekt probíhá v období od 1. října 2024 do 30. listopadu 2025.
Staňte se součástí první české „zelené dohody“ a pomozte transformovat stavebnictví:
Harmonogram projektu
Poskytne koncepční rámec cirkularity pro dřevostavby, který dále rozpracuje obecné principy cirkulární ekonomiky popsané ve studii CZGBC „Budoucnost dřevostaveb„. Bude definovat klíčové parametry, které přispívají k prodloužení životnosti dřevostaveb nebo dřevěných konstrukcí a ke snižování jejich uhlíkové stopy během celého životního cyklu vůči alternativním stavebním systémům nebo materiálovým řešením. Bude vycházet mimo jiné z publikací „Circularity Concepts in Wood Construction“ a Cirkulární dřevo (INCIEN).
Shrne fakticky a v souvislostech poslední vývoj a aktuální stav dřevostaveb v ČR a zasadí do kontextu regionálního dodavatelského řetězce. Poskytne také výčet a přehled všech důležitých dat, podkladů a zdrojů včetně nedávných studií, zejména Dřevostavby – Nová éra udržitelných staveb (Perspectiv) a Budoucnost dřevostaveb (CZGBC). Výzkumná zpráva se bude rovněž zabývat postavením českého stavebnictví v kontextu regionálního hodnotového řetězce se sousedními zeměmi (Německo, Rakousko a Polsko), mimo jiné pokud jde o domácí výrobu CLT a vývoz CLT do těchto sousedních zemí, jako vstup pro další rozvoj celoevropské strategie a přístupu BbN.
Aktualizované a komplexní mapování zúčastněných stran (včetně všech relevantních sítí, platforem, sdružení, svazů, firem, odborníků, iniciativ, projektů a akcí souvisejících přímo nebo nepřímo s dřevostavbami) a jejich vlivu, postojů a priorit. Poskytne komplexní přehled o odvětví a jeho zúčastněných stranách a zároveň bude identifikovat potenciální demonstrační projekty a také stakeholdery v ČR, kteří by se mohli časem stát průkopníky („frontrunners“) v mezinárodní síti Built by Nature (BbN).
Zmapováním konkrétních a dílčích překážek, kterým čelí různé skupiny zúčastněných stran v odvětví, například prostřednictvím průzkumu typu BbN (aby bylo možné porovnat situaci na trhu v Nizozemsku, Spojeném království, Španělsku a Itálii pro srovnání), poskytne cenné poznatky (a případně umožní porovnat údaje v těchto zemích s Českem). Podle potřeby INCIEN použije další optimální metody, jako jsou přímé rozhovory a/nebo interaktivní workshop, k vypracování podrobné mapy bariér, která identifikuje současná „slabá místa“, která vyžadují posílení pro nastavení další opatření.
Zapojením se do stávajících platforem více zúčastněných stran (PS Timber CZGBC, Platforma pro udržitelné stavebnictví ze dřeva a další) určíme společné agendy a ve spolupráci se zúčastněnými stranami z odvětví nadefinujeme konkrétní soubor společných výzev a priorit.
Cíl předchozí aktivity je následně navrhnout opatření a konkrétní závazky pro řešení zjištěných překážek a slabých míst v podobě pilotní „zelené dohody“ nizozemského typu. Inspirací může sloužit zejména dohoda „Green Deal Wood Construction Covenant“, která se implementuje v Amsterdamu. Tuto dohodu si lze představit jako iniciativu založenou na spolupráci různorodé skupiny zainteresovaných stran – od veřejných institucí a samospráv přes podnikatelský sektor a investory až po akademickou sféru a nevládní organizace. Dohoda stanovuje jasné cíle, konkrétní opatření a časový rámec, přičemž definuje role a závazky jednotlivých účastníků. Usilujeme o vytvoření a pilotování obdobné dohody, která by zapojila minimálně 10 klíčových zástupcu sektoru a jedno ministerstvo, s cílem podpořit rozvoj vícepodlažních dřevostaveb v podmínkách ČR.
Na základě uzavření zmíněné dohody budeme usilovat o partnerství iniciativy alespoň s jedním nebo více demonstračními projekty, u nichž bude možné sledovat vývoj v praxi, a o sledování zájmu klíčových členů sítě stát se „průkopníky“ v mezinárodní sítě BbN.
Vypracujeme ve spolupráci se zúčastněnými stranami z oboru akční plán pro realizaci „zelené dohody“ a překonání zjištěných překážek. Navrhneme případně také soubor konkrétnějších doporučení, která budou konkretizovat obecné cíle a opatření, jež jsou v současné době nastíněna v Surovinové politice pro dřevo a v dalších politických dokumentech, jak bude podrobně popsáno v „dohodě“, a začleněním odborných znalostí o cirkulární ekonomice do politického rámce. Nakonec uspořádáme zahajovací akci k dohodě za účasti klíčových tvůrců politik a zúčastněných stran z odvětví, na které představíme hlavní cíle, závazky a úkoly a nastíníme další kroky v akčním plánu.
Účast na nejméně dvou dalších relevantních akcích (konference, semináře, pracovní skupiny), na kterých budou zúčastněným stranám v odvětví představena politická doporučení a akční plán. Dokumentace existujících případových studií a klíčových demonstračních projektů, které jsme zmapovali a sledovali. Dokumentace budoucích plánů nebo opatření, která přijímají zúčastněné strany v odvětví a vládní orgány za účelem provádění dohody.
Klíčový příklad „zelené dohody“ v oblasti dřevostaveb z Amsterdamu
V metropolitní oblasti Amsterdamu (MRA) se zaměřují na rychlejší a udržitelnější výstavbu nového bydlení prostřednictvím Green Deal Timber Construction (Zelená dohoda pro dřevostavby) vytvořena dne 2. prosince 2020, která má zajistit, aby od roku 2025 bylo minimálně 20 % nově postavených bytů ze dřeva. Vzhledem k rozsáhlým výzvám spojeným s výstavbou bydlení v Nizozemí, především pak v MRA, a snahám veřejného i soukromého sektoru urychlit udržitelnou výstavbu, má výrazný nárůst dřevostaveb zásadní význam. Tento přístup by měl každoročně snížit emise CO₂ přibližně o 220 000 tun a významně omezit také emise dusíku. Klíčovou podmínkou pro úspěch této iniciativy je zajištění nabídky pozemků pro výstavbu domů ze dřeva na bázi cirkulárních a biologických materiálů. Mezi hlavní přínosy patří zkrácení doby výstavby, nižší náklady na bydlení a méně stavebního odpadu. Do přípravy této dohody se zapojují nejen vládní instituce, ale také klíčoví aktéři z realitního a stavebního sektoru (od startupů po velké společnosti), bytový sektor, vzdělávací a výzkumné instituce a existující platformy a sítě. Strany zapojené do dohody deklarují společný cíl podporovat výrazný růst dřevostaveb v této oblasti. Závazkem této dohody je přispět k dosažení snížení emisí v souladu s Pařížskou dohodou, inovovat a zefektivnit vývoj a stavební řetězec, urychlit výstavbu bytů a modernizovat pracovní trh ve stavebnictví. Zúčastněné strany chtějí tyto cíle dosáhnout na základě svých odborných znalostí, odpovědnosti a vize budoucnosti.
Jaké podmínky musí dohoda splňovat, aby byla označena jako „zelená dohoda“
Každý návrh takové dohody by měl splňovat 5 kritérií:
Na realizaci iniciativ se aktivně podílí všechny zapojené strany.
Iniciativa musí být zaměřena na 1 z klíčových témat vlády.
Iniciativa musí být zisková nebo mít potenciál stát se ziskovou.
Projekt musí rychle přinést výsledky.
Projekt musí vést k nové hospodářské činnosti (nebo činnostem) nebo k úspoře nákladů podniků.
Další inspirativní příklady „zelených dohod“ z Nizozemí
„Zelené dohody“ v sektoru stavebnictví
Green Deal The Green Village (Zelená dohoda „Zelená vesnice”) byla v roce 2016 iniciativou zaměřenou na urychlení systémových inovací pro udržitelnou budoucnost prostřednictvím spolupráce mezi firmami, veřejným sektorem, výzkumnými institucemi a dalšími zainteresovanými aktéry. The Green Village fungovala jako living lab, kde byly v reálných podmínkách testovány a demonstrovány nové technologie, včetně chytrých sítí, vodíkových řešení, palivových článků či inovativních systémů čištění vody. Klíčovým přínosem dohody bylo nejen technické testování, ale i odstraňování regulatorních překážek, propojení sektorů a podpora škálování inovací do praxe. Během šesti let existence bylo vytvořeno pět programových plánů, identifikovány legislativní bariéry a nastaveny strategie pro jejich odstranění. Ačkoli je tato dohoda formálně uzavřena, aktivity The Green Village nadále pokračují a přispívají k udržitelnému rozvoji inovativních technologií.
Cílem iniciativy Green Deal Circulaire Gebouwen (Zelená dohoda pro cirkulární budovy) bylo v roce 2015 aplikovat principy cirkulární ekonomiky na budovy a stanovit klíčové parametry pro jejich udržitelnost. Účastníci se zaměřili na materiálové složení, možnosti prodloužení životního cyklu a metody měření cirkularity na úrovni budov. Výsledkem bylo vytvoření cirkulárního pasu, který umožňuje objektivně hodnotit míru cirkularity jednotlivých staveb. Dohoda byla realizována v několika fázích, přičemž pilotní projekty přinesly cenné poznatky o implementaci cirkulárních principů v praxi. Na základě těchto zkušeností byla následně vypracována cirkulární cesta, metodický rámec popisující kroky k dosažení plně cirkulárních budov. Finálním výstupem je digitální platforma, která shromažďuje získané know-how a poskytuje nástroje pro další rozvoj cirkulární výstavby.
Iniciativa Green Deal Cirkelstad (Zelená dohoda „Cirkulární město”) vznikla s cílem propojit cirkulární stavebnictví s principy sociální inkluze. Navazuje na první projekt realizovaný v Rotterdamu, kde byly testovány inovativní přístupy k recyklaci stavebního odpadu a jeho opětovnému využití na vysoké úrovni. Oproti běžné recyklaci, která v Nizozemsku dosahuje 95 %, se Cirkelstad zaměřuje na udržení hodnoty materiálů v uzavřeném cyklu. Klíčovou součástí je také podpora zaměstnanosti a odborného vzdělávání. Do roku 2016 se koncept rozšířil do Amsterdamu, Utrechtu, Drechtsteden a Haagu, přičemž do roku 2019 bylo v rámci této platformy aktivních již 24 měst. Program tak přispěl k rozvoji cirkulární a inkluzivní ekonomiky v rámci stavebního sektoru a nastavil další růstové ambice pro následující roky.
Green Deal Groen Bouwen (Zelená dohoda pro zelené budovy) se v roce 2013 zaměřila na podporu inovací a integraci udržitelných materiálů do běžné praxe. Signatáři dohody si stanovili cíl výrazně zvýšit podíl ekologických stavebních materiálů do roku 2020 a vytvořit strategii pro jejich širší uplatnění. Do roku 2015 byla definována společná vize, jak tohoto cíle dosáhnout, a byl vytvořen online informační portál pro sdílení znalostí o realizovaných projektech a biobased technologiích. Iniciativa tak přispěla k urychlení zavádění ekologických stavebních řešení a rozvoji trhu s udržitelnými materiály.
Pokud se chcete seznámit s dalšími relevantními dohodami v oblasti stavebnictví, doporučujeme navštívit následující odkaz. Pro zobrazení konkrétních dohod postupujte následovně: přejděte na stránku, sjeďte dolů a klikněte na „Bekijk thema’s“, poté vyberte sekci „Bouw“. Zde naleznete kompletní přehled dostupných dohod souvisejících se stavebním sektorem.
Green Deal Fiets (Cyklistická zelená dohoda) podporuje rozvoj ekonomiky, zaměstnanosti a zdravé populace díky podpoře cyklistiky. Cílem je udržet Amsterdam jako mezinárodní cyklistickou metropoli prostřednictvím inovativních a integrovaných služeb na úrovni čtvrtí, města i regionu. Klíčem k úspěchu je silná spolupráce mezi firmami, vzdělávacími institucemi a vládními organizacemi. Tato iniciativa, spuštěná v roce 2022 skupinou Amsterdam Economic Board, ukazuje, jak lze propojit moderní služby s udržitelnou mobilitou a přispět k rozvoji zdravého a udržitelného životního stylu. Iniciativa Green Deal Fiets byla na podzim roku 2024 předána BYCS.
V rámci iniciativy Green Deal Circulair Textiel (Zelená dohoda pro cirkulární textil) se různé strany zavazují k tomu, že budou směřovat k cirkulárnímu přístupu v textilním odvětví k finální vizi mít v roce 2030 70 % cirkulárního textilu. To zahrnuje dílčí pod-dohody, jako jsou vývoj cirkulárních kolekcí, prodloužení životnosti textilu, jeho opravy a regionální zpracování na nové příze. Zároveň se klade důraz na zlepšení kvality a kapacit zpracování vyřazeného textilu, budování znalostí a šíření principů cirkulární ekonomiky, zvyšování povědomí mezi spotřebiteli a využívání nákupu cirkulárního textilu jako strategického nástroje.
Green Deal Circulaire Festivals (Zelená dohoda pro cirkulární festivaly) cílí na to, že festivaly jsou v posledních 15 letech stále populárnější. V roce 2018 se v Evropě konalo přibližně 25 000 festivalů, které přilákaly více než 500 milionů návštěvníků. To nabízí příležitosti, jak nadchnout návštěvníky pro cirkulárnější život bez odpadu. Festivaly mohou snížit svůj dopad na životní prostředí pečlivým výběrem. Například v oblasti umístění, dostupnosti, dopravy, stravování a dodávek energie. To má pozitivní dopad na životní prostředí a emise CO2. A snižuje to dopad na využívání půdy a vody. Díky svému kreativnímu podnikání, vymezeným místům a dočasné povaze jsou festivaly mikrokosmem pro cirkulární inovace a testování. Festivaly mají také široký vliv v rámci svého dodavatelského řetězce, skrz který můžou apelovat na více udržitelné produkty.
Green Deal ‚Over de datum?‘ (Zelená dohoda „Po datu spotřeby?“) je zaměřena na problematiku nizozemských spotřebitelů, kteří vyhodí ročně v průměru 47 kilogramů potravin na osobu. Dělají to ze strachu, že onemocní. Nebo proto, že si myslí, že kvalita zakoupených potravin již není dobrá. Často se jedná o výrobky s dlouhou dobou trvanlivosti, jako je káva, čaj, rybí konzervy, sirup, rýže a džusy v kartonu. V rámci této dohody chtějí zúčastněné strany omezit plýtvání potravinami. Dosahují tohoto cílu mimo jiné tím, že data spotřeby jsou snáze vysvětlitelná. A tím, že zákazníkům poskytnou lepší informace. Na počátku dohody byla zveřejněna v roce 2017 studie Wageningen University & Research, která ukázala, že spotřebitelé vyhazují výrobky s dlouhou dobou trvanlivosti mnohem méně, pokud je datum „minimální trvanlivosti“ nahrazeno datem „dlouhé trvanlivosti“. V návaznosti na tuto dohodu byly zavedeny 2 ikony, které mohou výrobci dobrovolně umístit na obaly. Spotřebitelé tak mohou ještě lépe rozpoznat rozdíl mezi daty spotřeby.
Green Deal ‘Eiwitrijke gewassen’ (Zelená dohoda pro plodiny bohaté na bílkoviny) se soustředí na to, že Nizozemsko a zbytek Evropy potřebují dostatek rostlinných bílkovin. Evropská unie chce být méně závislá na dovozu (částečně neudržitelných) plodin bohatých na bílkoviny a chce se stát v tomto směru soběstačnou. V prosinci 2020 představil ministr zemědělství, přírody a kvality potravin Národní strategii pro bílkoviny (NES). Cílem NES je zvýšit národní soběstačnost v oblasti nových a rostlinných bílkovin během 5 až 10 let. Toho musí být dosaženo udržitelným způsobem, který přispěje ke zdraví lidí, zvířat a životního prostředí. Zelená dohoda o plodinách bohatých na bílkoviny je přímým výsledkem NES.
Green Deal ‘Zeevaart Binnenvaart en Havens’ (Zelená dohoda pro námořní a vnitrozemské plavby a přístavy) se zaměřuje na udržitelný rozvoj námořní a vnitrozemské plavby a přístavů prostřednictvím opatření ke snížení emisí CO₂, oxidů dusíku, oxidů síry a pevných částic. Cílem je zlepšit kvalitu ovzduší a přispět k širší klimatické dohodě. Dohoda zahrnuje specifické závazky a opatření pro nizozemský námořní sektor, přestože tento segment není přímo součástí klimatické dohody. Vzhledem k mezinárodní povaze námořní dopravy je kladen důraz na vytváření pravidel a regulací na globální úrovni, včetně standardů emisí z lodní dopravy. Přístavní společnosti sice nejsou přímými signatáři této dohody, ale aktivně se podílejí na její realizaci. Celkovým cílem je vytvořit udržitelnější a konkurenceschopné podmínky pro námořní i vnitrozemskou plavbu s důrazem na snižování negativních dopadů na životní prostředí.
Více příkladů „zelených dohod“ můžete najít na oficiálních stránkách Nizozemské podnikové agentury (RVO).
Závěrem
Aby se vícepodlažní dřevostavby staly běžnou praxí i v Česku, navrhujeme využít osvědčený nástroj holandských „zelených dohod“ a společně s relevantními stakeholdery vytvořit českou sektorovou dohodu pro dřevostavby, vycházející ze stejného principu. Tato dohoda by měla propojit vládu, soukromý sektor a odbornou veřejnost, čímž podpoří rozvoj tohoto segmentu v naší zemi. Tato iniciativa by měla jasně definovat akční krok, který podpoří rozvoj masivního udržitelného dřeva jako primárního stavebního materiálu. Inspirací může být nizozemský přístup, kde obdobné dohody pomohly překonat legislativní bariéry a nastavit jasné cíle pro snižování emisí ve všech možných sektorech. Je zásadní podpořit národní spolupráci, ale i navázat na mezinárodní inspirativní iniciativy, sdílet zkušenosti s evropskými partnery a využívat dostupné nástroje pro podporu cirkulárního stavebnictví. Pokud chcete být součástí této změny – ať už jako odborník, investor nebo zástupce veřejného sektoru – neváhejte nás kontaktovat. Společně můžeme vytvořit jasné podmínky pro transformaci českého stavebnictví směrem k udržitelnější a efektivnější budoucnosti.
Staňte se součástí první české „zelené dohody“ a pomozte transformovat stavebnictví:
Tohle bylo první Cirkulární okénko!
Sledujte i další články z této série, kde se budeme věnovat klíčovým tématům cirkulární ekonomiky a praktickým krokům, jak můžeme změnu skutečně realizovat. Každý měsíc přineseme odborný pohled na důležitá témata a inspirativní příklady z praxe.
Podělte se o své nápady a přispějte k rozvoji cirkulární ekonomiky: Máte podněty, otázky nebo odborné poznatky, které mohou obohatit naši iniciativu? Dejte vědět Janě Vítkové na jana.vitkova@incien.org a pomozte spoluvytvářet udržitelnou budoucnost českého stavebnictví.