Ekodesign a digitální pasy výrobku: Cesta k prevenci odpadu a materiálové účinnosti

V rámci našeho měsíčního formátu Cirkulární okénko se zaměřujeme na klíčová témata spojená s cirkulární ekonomikou. Každý měsíc přinášíme odborný pohled na vybrané téma. Tento měsíc se věnujeme tématu ekodesign a digitální pasy.

Ekodesign zohledňuje environmentální dopady již od samého počátku. Nařízení o ekodesignu pro udržitelné výrobky (ESPR) a Nařízení o obalech a odpadech z obalů (PPWR) umožní zohlednit tyto dopady u více produktů, obalů než kdy předtím.

Co čeká firmy v ČR? Jak bude tento rámec implementován? Jak se může každý výrobek stát standardně udržitelným? Co přináší projekt INCIEN, CBCSD a VUT Brno pro české firmy? Jak se mohou firmy zapojit?

Článek se zaměřuje na klíčovou roli ekodesignu a digitálních pasů a zdůrazňuje přínosy připravenosti na nové požadavky vyplývající z legislativy EU v oblasti obalů a ekodesignu výrobků. INCIEN ve spolupráci s CBCSD a VUT BRNO Fakulta chemická letos zahájil projekt s názvem Ekodesign a digitální pasy výrobků jako nástroje k předcházení vzniku odpadů a vyšší recyklaci plastů – metodická a osvětová podpora pro firmy a podnikatele v ČR realizován za finanční podpory TA ČR v programu Prostředí pro život 2. Projekt probíhá v období 01/2025-12/2026. Cílem je podpořit firmy v systematickém uplatňování principů ekodesignu jako klíčové strategie pro materiálovou efektivitu, cirkularitu a prevenci vzniku odpadu. Díky tomu mohou firmy efektivně nakládat s odpady a výrobky s ukončenou životností a zajistit jejich maximální opětovné použití nebo recyklaci v nových výrobcích s nejvyšší přidanou hodnotou.

Úvod do problematiky

Od července 2024 nabývá účinnosti Nařízení o ekodesignu pro udržitelné výrobky (ESPR – Ecodesign for Sustainable Products Regulation), které rozšiřuje původní směrnici o ekodesignu z roku 2009. Nové nařízení se zaměřuje na celý životní cyklus výrobků – od návrhu přes výrobu a distribuci až po konec životnosti – s cílem minimalizovat jejich environmentální dopady. Vztahuje se na široké spektrum produktů, s výjimkou např. potravin, krmiv, léčiv, rostlin a živočichů.

Implementace požadavků ESPR probíhá prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci, které budou postupně přijímány pro konkrétní skupiny výrobků i tzv. horizontální požadavky (např. opravitelnost, recyklovatelnost, trvanlivost). Proces je podpořen technickými studiemi a probíhá ve spolupráci s Fórem pro ekodesign, které sdružuje zástupce průmyslu, veřejné správy, odborné i občanské společnosti. Evropská komise zároveň deklaruje cílenou podporu malým a středním podnikům (včetně mikropodniků), například formou přizpůsobené metodické a technické podpory.

Klíčový milník: zveřejnění pracovního plánu

Dne 16. dubna 2025 Evropská komise zveřejnila první pracovní plán pro nařízení ESPR a energetické štítkování na období 2025–2030. Plán obsahuje seznam prioritních výrobkových skupin: ocel, hliník, textilie (zejména oděvy), nábytek, pneumatiky a matrace. Tyto výrobky byly vybrány na základě jejich environmentálního dopadu a potenciálu pro oběhové hospodářství.

Součástí plánu jsou také horizontální opatření, např. zavedení bodového hodnocení opravitelnosti, požadavky na recyklovatelnost nebo na minimální recyklovaný obsah. Účinnost prvních pravidel se očekává na přelomu let 2027 a 2028, u některých výrobků nejpozději do konce roku 2028.

Doplňující legislativa: PPWR

Rámec pro udržitelnost výrobků doplňuje Nařízení o obalech a odpadech z obalů (PPWR – Packaging and Packaging Waste Regulation), které vstoupilo v platnost v únoru 2025 a bude uplatňováno od 12. srpna 2026. Obaly představují jeden z nejrychleji rostoucích toků odpadu v EU, a to zejména kvůli rostoucí spotřebě a e-commerce. PPWR přináší závazná opatření k minimalizaci obalového odpadu, zlepšení recyklovatelnosti, designových požadavků a rozšíření systémů opakovaného použití obalů.

Co nového přináší ESPR a PPWR pro firmy?

ecodesign

ESPR

Evropská komise oproti původnímu návrhu uvedenému v článku 18 nařízení představila zúžený seznam prioritních kategorií výrobků a oblastí, pro které připraví konkrétní požadavky prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci. V rámci 1. pracovního plánu pro nařízení o ekodesignu pro udržitelné výrobky (ESPR) na období 2025–2030 byly tyto kategorie rozděleny na konečné výrobky, meziprodukty a horizontální požadavky, přičemž u každé skupiny byly stanoveny orientační termíny přijetí konkrétních opatření.

Konečné výrobky:

  • Textil a oděvy: konec roku 2026 / začátek roku 2027
  • Pneumatiky: 2027
  • Nábytek: 2028

 

Meziprodukty:

  • Ocel: konec roku 2026
  • Hliník: 2027

 

Horizontální požadavky:

  • Opravitelnost výrobků, včetně zavedení bodového systému: 2026
  • Recyklovatelnost a podíl recyklovaného obsahu v elektrických a elektronických zařízeních: 2028

 

Součástí plánu je také regulace 16 kategorií energeticky náročných výrobků (např. domácí spotřebiče, systémy vytápění či osvětlení), které byly přeneseny z předchozích pracovních plánů pro ekodesign a energetické štítkování a budou řešeny v období 2026–2030.

Zároveň platí několik důležitých omezení: výrobky informačních a komunikačních technologií (IKT) a elektronika nebudou řešeny jako samostatné skupiny, ale pouze prostřednictvím horizontálních požadavků. Do seznamu zatím nebyly zahrnuty například textilní obuv, matrace, čisticí prostředky, barvy, maziva či další chemické látky.

V souladu s článkem 4, odst. 4 nařízení nesmí být datum použitelnosti aktu v přenesené pravomoci stanoveno dříve než 18 měsíců po jeho vstupu v platnost, což poskytuje výrobním a dodavatelským řetězcům dostatečný čas na přípravu a implementaci požadavků.

Dalšími klíčovými opatřeními v rámci ESPR jsou zákaz ničení neprodaného zboží, zavedení digitálních produktových pasů (Digital Product Passport, DPP) pro zvýšení transparentnosti, stanovení závazných cílů pro snížení spotřeby zdrojů a materiálové stopy v EU do roku 2050. Kromě toho budou pro regulované výrobky zavedena povinná pravidla pro zelené veřejné zakázky (Green Public Procurement, GPP).

Důležitost zavedení zákazu ničení neprodaného zboží dokládají například odhady pro textilní sektor, podle nichž je v Evropě každoročně zničeno ještě před samotným použitím přibližně 4–9 % textilních výrobků uvedených na trh, což představuje zhruba 264 000 až 594 000 tun textilií (EEA, 2024c). Zákaz se bude týká především spotřebního zboží, se zaměřením na textilní výrobky a obuv v první fázi. Výrobci a distributoři budou povinni dokumentovat, jak s neprodaným zbožím nakládají, a tyto informace pravidelně reportovat Evropské komisi.

Více informací k tomuto tématu a zdroj dat – Circularity of the EU textiles value chain in numbers

Pro dohled a vymáhání pravidel budou zavedeny:

  • povinnosti transparentního hlášení, které budou specifikovány v prováděcích a delegovaných aktech,
  • kontroly ze strany příslušných orgánů členských států,
  • a zároveň možnost sankcí v případě nedodržování těchto ustanovení.

Navíc bude platit, že firmy budou muset veřejně odůvodnit, proč konkrétní produkty zničily – pokud k tomu dojde – a zároveň doložit, že jiné alternativy nebyly možné.

Pro malé a střední podniky budou pravděpodobně nastavena přiměřenější pravidla, nicméně i ty budou podléhat základním principům zákazu ničení zboží.

Co je digitální pas výrobku?

Zjistěte otočením

Co je digitální pas výrobku?

Digitální pas výrobku bude uchovávat relevantní informace, které podpoří udržitelnost produktů, jejich cirkularitu a posílí dodržování právních předpisů napříč hodnotovým řetězcem a během životního cyklu. Elektronická dostupnost usnadní spotřebitelům, výrobcům i úřadům činit informovaná rozhodnutí v souladu s legislativou. Například to umožní celním orgánům automaticky ověřovat existenci a pravost DPP u dovážených výrobků. Informace obsažené v DPP se budou lišit podle konkrétního typu produktu. Například u textilu se může jednat o informace o materiálovém složení, možnostech recyklace a životnosti výrobku.

První konkrétní skupinou, kterou se regulace týká, jsou průmyslové baterie (Pozn.: řešeno v rámci Nařízením (EU) 2023/1542 o bateriích a odpadních bateriích). Platnost pro další průmyslové sektory se očekává v průběhu následujících let, přičemž většina odvětví by měla DPP implementovat do roku 2030. V prvním pracovním plánu (Ecodesign for Sustainable Products and Energy Labelling Working Plan 2025-2030) je upřesněno, že DPP bude zaveden pro všechny produkty, na které se vztahují požadavky ekodesignu, pokud nebude existovat alternativní digitální systém poskytující obdobné informace (např. EPREL pro energeticky označené produkty). Pracovní plán zdůrazňuje, že informace o udržitelnosti výrobků mají potenciál významně ovlivnit spotřebitelské chování – nejen prostřednictvím povinné regulace minimální výkonnosti, ale i tím, že umožní informovanější volby při nákupu. 

Kromě toho Komise připravuje nový harmonizovaný štítek pro komerční záruky trvanlivosti v rámci Směrnice o posílení postavení spotřebitelů pro zelenou transformaci. Tento štítek bude dobrovolný a umožní výrobcům komunikovat vyšší odolnost a dlouhou životnost svých produktů – což zároveň poskytne spotřebitelům možnost upřednostnit takové výrobky při nákupu.

Najít vyvážený přístup a zajistit bezproblémové nasazení DPP napříč různými výrobkovými kategoriemi je úkolem expertní skupiny projektu CIRPASS-2, která se podílí na formování legislativy o digitálních produktových pasech. Projekt probíhá do dubna 2027 za účasti 49 partnerů z různých sektorů a zaměřuje se na čtyři klíčové hodnotové řetězce: textil, elektrická a elektronická zařízení, pneumatiky a stavební materiály. Díky 13 pilotním projektům ukáže reálné použití DPP v širším měřítku a demonstruje jejich potenciál pro zlepšení trasovatelnosti, udržitelnosti a souladu v průmyslových odvětvích, která jsou klíčová pro evropskou ekonomiku.

Zásadní roli v úspěšné implementaci DPP bude hrát efektivní výměna dat napříč dodavatelskými řetězci. Jak zdůrazňuje Circularise (člen expertního týmu CIRPASS-2), k tomu je nezbytné zajistit důvěryhodnost, interoperabilitu a ochranu citlivých informací. V praxi to znamená, že firmy musí mít možnost sdílet přesná a ověřitelná data o původu, složení a dopadu produktů, aniž by musely kompromitovat svá obchodní tajemství. Řešení mohou nabídnout technologie jako blockchain a zero-knowledge proofs, které umožňují ověření informací bez jejich plného odhalení.

Transparentnost totiž není jen o otevřeném přístupu ke všem datům, ale o cíleném sdílení správných informací se správnými aktéry, a to bezpečně a efektivně. Například výrobce může regulatorním orgánům poskytnout důkaz o splnění legislativních požadavků, aniž by musel zveřejnit veškeré podrobnosti svého výrobního postupu. Zákazník se pak na základě údajů z DPP může snadno rozhodnout pro produkt, který má nižší uhlíkovou stopu nebo je jednodušeji recyklovatelný.

Circularise také upozorňuje na potřebu budovat společné standardy pro datové formáty a přístupová práva, které umožní interoperabilitu mezi systémy různých dodavatelů a výrobců. Pokud budou DPP implementovány chaoticky a nesjednoceně, ztratí svůj hlavní přínos – propojení informací napříč celým životním cyklem produktu.

Z dlouhodobého hlediska by tak mohl digitální pas výrobku fungovat jako „digitální identita produktu“, která umožní jeho sledování, hodnocení a optimalizaci od výroby až po konec životnosti. To nejen zvyšuje efektivitu, ale podporuje i nové obchodní modely – např. pronájem produktů místo jejich prodeje, snadnější údržbu nebo opětovné použití.

Digitální produktové pasy tak představují klíčový nástroj pro přechod na cirkulární ekonomiku, ale jejich úspěšná realizace bude záviset nejen na legislativních rámcích, ale především na praktických technických řešeních, spolupráci firem a budování důvěry napříč celým hodnotovým řetězcem.

Jedním z hlavních problémů v oblasti zeleného veřejného zadávání (GPP) je skutečnost, že stávající kritéria na úrovni EU jsou pouze dobrovolná, což zásadně omezuje jejich účinnost a plošné uplatnění napříč členskými státy. Tento nedostatek závaznosti komplikuje vytváření rané poptávky po udržitelných výrobcích a službách, a tím i podporu transformace klíčových průmyslových sektorů směrem k udržitelnosti.

V odvětví textilu se současná dobrovolná kritéria GPP EU opírají o požadavky ekoznačky EU a dále navrhují specifické požadavky pro textilní služby, jako je praní nebo systémy zpětného odběru. I přes tento základ chybí jasně definovaný a závazný soubor kritérií, který by výrobcům poskytl dostatečný rámec pro výrobu produktů odpovídajících rostoucí poptávce po ekologicky šetrném textilu. Součástí plánovaného vývoje je proto vypracování případové studie, která poskytne vědecký a technický základ pro tvorbu budoucích povinných požadavků EU na GPP pro textilní výrobky v rámci nařízení o ekodesignu (ESPR). Analýza údajů z platformy TED (Tenders Electronic Daily) z období 2006–2021 ukázala, že mezi země s nejvyšším počtem přidělených zakázek v textilu patří Francie, Německo, Polsko a Česko.

Pracovní plán dále upřesňuje, jak budou v rámci ESPR podporovány vedoucí trhy prostřednictvím zeleného veřejného zadávání. Komise bude mít možnost nastavit minimální environmentální požadavky na výrobky určené pro veřejné zakázky – pokud to bude ekonomicky proveditelné a výrobky budou pro veřejný sektor relevantní. Tyto požadavky budou formulovány v prováděcích aktech a připravovány souběžně s delegovanými akty pro ekodesign, přičemž budou vycházet ze stejných produktových charakteristik. U výrobků s energetickým štítkem již existují pravidla, která propojují třídu účinnosti s požadavky na veřejné zakázky dle směrnice o energetické účinnosti a nařízení ELFR (Energy Labelling Framework Regulation). Tento přístup má za cíl stimulovat poptávku po udržitelných výrobcích, podpořit investice a zvýšit konkurenceschopnost evropského průmyslu v souladu s iniciativou Clean Industrial Deal.

Inspiraci a přenos dobré praxe lze najít i v jiných odvětvích – například ve stavebnictví. Více podrobností přináší článek s názvem Zelené veřejné zadávání ve stavebnictví.

Nařízení ESPR bylo zavedeno s cílem zlepšit environmentální udržitelnost výrobků uváděných na trh EU tím, že sníží jejich celkovou uhlíkovou a environmentální stopu během celého životního cyklu, a zároveň umožní volný pohyb udržitelných výrobků na vnitřním trhu. První pracovní plán představuje první významný krok k dosažení tohoto cíle. Nové regulované konečné a mezivýrobky představují na trhu EU roční obrat přes 1 bilion EUR – přibližně 600 miliard EUR v oblasti energeticky náročných výrobků a téměř 500 miliard EUR v nových výrobkových skupinách v širším záběru ESPR. Tyto výrobky se zároveň významně podílejí na environmentálních dopadech spotřeby v EU – představují přibližně 31 % dopadů na změnu klimatu a 34 % spotřeby fosilních zdrojů. (zdroje k datům jsou uvedeny v právě vydaném pracovním plánu v sekci 5. Conclusion).

PPWR

Nové nařízení EU o obalech a nakládání s obalovými odpady (PPWR) přináší zásadní změny pro podniky v oblasti správy obalů. PPWR stanovuje ambiciózní cíle pokrývající celý životní cyklus obalů, včetně jejich opětovného využití, s důrazem na udržitelnost a jednotné označování. Hlavní povinnosti pro firmy zahrnují:

  • Do roku 2030 musí být všechny obaly uváděné na trh plně recyklovatelné podle přísných kritérií designu. Hodnocení recyklovatelnosti bude založeno na materiálovém složení a snadnosti recyklace v existujících systémech odpadového hospodářství.
  • Určené plastové obaly budou muset obsahovat minimálně stanovené procento recyklovaného materiálu. Minimální cíle pro obsah recyklovaného materiálu se budou postupně zvyšovat. To motivuje výrobce k začlenění druhotných surovin a snižuje závislost na primárních plastech.
  • Firmy musí přispět ke snížení obalového odpadu na obyvatele o 15 % do roku 2040 ve srovnání s úrovněmi z roku 2018. To vyžaduje minimalizaci zbytečných obalů, optimalizaci využití materiálů a přijetí efektivnějších obalových designů.
  • Nařízení stanovuje v této oblasti závazné cíle do roku 2030 a orientační cíle do roku 2040. Například u přepravních a prodejních obalů je stanoven minimální podíl 40 % opětovně použitelných obalů do roku 2030. Podniky působící v sektorech, jako jsou e-commerce, pohostinství a potravinářství, budou povinny zavést nebo se zapojit do systémů podporujících opětovné použití a doplňování obalů.
  • Nařízení od 1. ledna 2030 zakazuje některé typy zbytečných obalů, například nadměrné obaly pro malé předměty a jednorázové obaly v sektoru pohostinství. Konkrétně se zákaz vztahuje na multibalení, obaly na nezpracované čerstvé ovoce a zeleninu do 1,5 kg, obaly na potraviny a nápoje určené ke konzumaci v kavárnách a restauracích (včetně jednotlivě balených porcí koření, omáček či cukru), miniaturní obaly na toaletní potřeby a velmi lehké plastové nákupní tašky.
  • Nařízení omezuje používání škodlivých chemikálií, včetně zákazu per- a polyfluoralkylových látek (PFAS) v obalech přicházejících do styku s potravinami. To zajišťuje bezpečnější obalové materiály pro spotřebitele a životní prostředí.
  • Zavádí se jednotné označování obalů s informacemi o jejich materiálovém složení a pokynech pro recyklaci. To usnadňuje spotřebitelům správné třídění odpadu a podporuje efektivní recyklační procesy.
  • Omezení tzv. prázdného prostoru maximálně na 50 % u přepravních obalů a na možné minimum u spotřebitelských obalů.

Tyto změny vyžadují, aby firmy přehodnotily své obalové strategie a přizpůsobily se novým požadavkům s cílem podpořit udržitelnost a cirkulární ekonomiku.

ESRS E5

Nutnost usilovat o zvýšení udržitelnosti výrobků a obalů prostřednictvím efektivního využívání zdrojů a podpory cirkulární ekonomiky doplňují i další regulace, které jdou v souladu. Společnosti, na které se vztahuje Směrnice o podnikovém reportingu o udržitelnosti (CSRD), musí vykazovat údaje podle Evropských standardů pro vykazování udržitelnosti (ESRS). Konkrétně ESRS E5 se zaměřuje na využívání zdrojů a cirkulární ekonomiku, což firmám umožňuje demonstrovat svůj přechod na udržitelné řízení zdrojů. V rámci návrhů Omnibus by se ESRS vztahovaly na velké firmy s více než 1000 zaměstnanci, ale podobná, jednodušší ustanovení najdeme také v VSME standardech od EFRAGu, které jsou určeny pro malé a střední podniky a přizpůsobují se jejich kapacitám a možnostem vykazování.

ESRS E5 vyžaduje, aby firmy systematicky reportovaly, jak snižují materiálovou náročnost svých výrobků, podporují recyklaci a využití druhotných surovin a přechod na cirkulární modely. Firmy budou v rámci ESRS E5 povinny poskytovat údaje o podílu druhotných surovin a recyklovaných materiálů ve svých výrobcích a obalech, což přímo souvisí s cíli PPWR (např. povinný obsah recyklátu v plastových obalech) a ESPR (požadavky na recyklovatelnost výrobků).

ESPR zavádí povinnost digitálních pasů výrobků (DPP), které budou obsahovat informace o materiálovém složení, opravitelnosti a recyklovatelnosti výrobků – tyto údaje budou zároveň klíčové pro vykazování dle ESRS E5. PPWR zavádí povinnost jasného označování obalů ohledně jejich recyklovatelnosti, což firmám pomůže splnit požadavky na transparentní reportování v ESRS E5.

Dále bude vyžadováno, aby firmy zapojily do svých strategií také dodavatele, zákazníky a další zainteresované strany. Transparentní komunikace o krocích podniknutých směrem k cirkulární ekonomice se stane důležitým prvkem nejen pro splnění regulatorních požadavků, ale i pro posílení důvěry stakeholderů a konkurenceschopnosti na trhu. V konečném důsledku ESRS E5 podpoří společnosti nejen vykazovat data (např. prodloužená životnost výrobků, lepší opravitelnost, recyklovatelné obaly, omezení jednorázových plastů), ale především aktivně integrovat principy cirkulární ekonomiky do svého fungování – a tím podpořit skutečnou transformaci směrem k udržitelnějšímu hospodářství.

O projektu Ready-4-Ecodesign

K řešení výše uvedených výzev se zaměříme v rámci projektu s názvem Ekodesign a digitální pasy výrobků jako nástroje k předcházení vzniku odpadů a vyšší recyklaci plastů – metodická a osvětová podpora pro firmy a podnikatele v ČR realizovaného týmy z INCIEN, VUT Brno, Fakulta chemická a CBCSD (Česká podnikatelská rada pro udržitelný rozvoj). Cílem projektu je vytvořit praktické metodiky, návody a osvětové nástroje, které pomohou firmám v České republice zvládnout nové legislativní požadavky v oblasti ekodesignu výrobků, obalů, digitálních pasů výrobků a souvisejícího vykazování o udržitelnosti.

Práce na projektu se člení do 4 pracovních balíčků:

  • Ekodesign a prevence vzniku odpadů – Ekodesign podle požadavků nařízení EPSR je komplexní přístup k návrhu nových produktů a služeb a jeho základním principem je prevence vzniku odpadů. Výsledkem tohoto pracovního balíčku bude Odborná příručka k uplatnění parametrů ekodesignu v českých firmách. Vede INCIEN.
  • Design pro recyklaci obalů – V rámci nařízení PPWR je Design pro recyklaci (DfR) klíčovým principem jak snížit množství obalových odpadů. Chceme českým subjektům zpřístupnit vytvořené know-how a zapojit je i do tvorby norem a legislativy. Výsledkem tohoto balíčku bude Odborná příručka k designu pro recyklaci obalů. Vede VUT Brno, Fakulta chemická.
  • Digitální pasy výrobků (DPP) – DPP budou klíčovým nástrojem pro vykazování přínosů udržitelnosti. DPP vyžadují zavedení sledovatelnosti v rámci hodnotových řetězců a představují celoevropskou výzvu. Výstupem z této části bude Odborná příručka k zavedení digitálních pasů výrobků (DPP) ve firemních hodnotových řetězcích. Koordinuje CBCSD.
  • Vzdělávání a osvěta – Legislativní rámec pro aktivity projektu se rychle vyvíjí. Zvláštní pozornost věnujeme diseminaci výsledků jak pro soukromý sektor, tak i pro veřejnou správu, a to během celého průběhu projektu. Další ambicí je realizovat pilotní projekt ve spolupráci s VUT Brno, ČVUT Praha a VŠB Ostrava s cílem okamžitého přenosu výsledků do výuky.
 

Výstupy projektu budou zahrnovat kromě tří odborných příruček, 2 odborné vzdělávací moduly, 5 nahraných popularizačních online přednášek, 5 interaktivních workshopů s regionálními inovačními a technologickými centry a dalšími oborovými partnery (klastry, platformy,…), 1 výzkumná zpráva k problematice ekodesignu a prevence vzniku odpadu, designu pro recyklaci obalů a DPP pro české firmy, 1 závěrečný event pro odbornou veřejnost a 1 workshop pro veřejnou správu na národní úrovni.

Projekt se zaměřuje především na malé a střední podniky, které budou v příštích letech čelit zásadním změnám plynoucím z nových evropských nařízení (ESPR, PPWR, CSRD). Naším cílem je jim tuto cestu výrazně usnadnit a poskytnout jim nástroje a znalosti k dlouhodobé konkurenceschopnosti.

Zaujalo vás téma?

V rámci podpory malých a středních podniků připravujeme praktické nástroje, které budou vycházet mimo jiné z dobrovolných standardů EFRAG pro MSP,  cirkulárního auditu MPO, metodik GHG protokolu a Světové podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj (WBCSD) a dalších klíčových nástrojů. Zaměřujeme se na maximální zjednodušení a praktické využití – formou přehledných kroků, krátkých instruktážních videí a případových studií.

Máte zájem se zapojit, testovat výstupy nebo sdílet své potřeby? Ozvěte se nám – rádi vás zapojíme jako pilotního partnera, konzultanta nebo testovací subjekt.


Tohle bylo třetí Cirkulární okénko!

Sledujte i další články z této série, kde se budeme věnovat klíčovým tématům cirkulární ekonomiky a praktickým krokům, jak můžeme změnu skutečně realizovat. Každý měsíc přineseme odborný pohled na důležitá témata a inspirativní příklady z praxe.

Nina Hromádková
projektová manažerka a analytička výzkumného oddělení

Líbil se vám článek? Sdílejte ho dál.

LinkedIn
Facebook
Email
WhatsApp

INCIEN je hlavním řešitelem a má na starosti řízení projektových aktivit s širokou odborností v oblasti cirkulární ekonomiky, včetně ekodesignu a cirkulárních obchodních modelů napříč odvětvími. Primárně odpovídá za Pracovní balíček 1 (PB1), který se zaměřuje na ekodesign v souladu s požadavky nařízení EPSR.


V posledních letech se intenzivně zaměřuje na výzkum politik a cirkulárních obchodních modelů v těžkém a zpracovatelském průmyslu, stejně jako v klíčových hodnotových řetězcích v kontextu dekarbonizace.

INCIEN je rovněž členem projektu CirkArena a od dubna 2025 působí jako expertní orgán Českého cirkulárního hotspotu, který nově zastřešuje iniciativa Změna k lepšímu.

Web partnera

CBCSD je primárně zodpovědný za pracovní balíček č. 3, který je zaměřený na digitální produktové pasy. Zároveň se podílí na sdílení nových formátů vzdělávání a na diseminaci výstupů projektu.


CBCSD rozvíjí národní a oborové specializace. Jeho klíčovým posláním je přinášet a zprostředkovávat mezinárodní podnikatelské a evropské trendy udržitelného rozvoje – jedná se například o globální standardy pro výpočet uhlíkové stopy firem (GHG Protocol) nebo uhlíkové stopy produktů (Pathfinder).

CBCSD se rovněž věnuje vlastní výzkumné činnosti a prostřednictvím pracovních skupin se zaměřuje na vzdělávání, osvětu a diseminaci výstupů projektů.

Pracovní skupina Oběhové hospodářství navazuje mimo jiné na řadu iniciativ WBCSD podporujících cirkulární obchodní modely (například: Circular Transition Indicators, Packaging Sustainability Assessment, SPHERE Packaging Sustainability Framework, Alliance to End Plastic Waste)

Web partnera

FCH VUT Brno je dalším zapojeným řešitelem projektu a primárně zodpovídá za pracovní balíček č. 2, který je zaměřen na design pro recyklaci obalů.


V rámci projektu je FCH VUT řešitelem témat Design for Recycling, pre-certifikačních procesů a dalších odborných metodik. Díky zaměření Ústavu chemie materiálů má pracoviště dlouholeté zkušenosti se zpracováním polymerů a polymerních kompozitů, a je vybaveno moderními technologiemi jak pro zpracování plastů, tak pro jejich fyzikálně-chemickou charakterizaci.

Pracovní skupina pod vedením R. Přikryla se již více než pět let věnuje výzkumu a vývoji v oblasti cirkulární ekonomiky, recyklačních technologií a udržitelnosti.

Pro účely projektu se plánuje využití následujícího vybavení:
TGA, DSC, DMA, FTIR, XRF a NIR (externě), SEM, EDX, hnětič Brabender, extruder, testovací zařízení na mechanické vlastnosti, GPC, reometrie, chromatografie.

Web partnera