Jak jsme (NE)projednali znovuotevření skládky v Ďáblicích.

V půlce června se v Ďáblicích mělo v rámci veřejného projednání diskutovat o tom, co si místní obyvatelé myslí o znovuotevření již zrekultivované části skládky. Výsledek? Oznamovatel, firma FCC se na jednání nedostavila. Respektive dostavila, ale změnu místa dostala oznámené dopředu ne 5, ale 4 pracovní dny. A to se přeci nedělá, že. A tak se celá akce ukončila dříve, než byla zahájena a to i přesto, že oznamovatel i jeho projektový tým dorazil. Jen možná vymysleli nějaký chytrý mezikrok, který je lepší si promyslet před tím, než se vystaví veřejnému puči. Co si budeme povídat. O znovuotevření kromě oznamovatele nikdo nestojí. Nad chováním některých firem zůstává rozum stát. Zejména v momentě, kdy na veřejné projednávání znovuotevření již zrekultivované části skládky v Ďáblicích oznamovatel jednoduše odmítne vystoupit. A tím pádem je projednávání zrušeno. Odsunuto. Dozvěděl se totiž o změně místa projednávání ne o 5, ale jen o 4 dny dříve. Na akci přijel. Stejně tak jako projektový tým celého záměru. Tak se alespoň podívejte na to, co si o skládkování v městské části Praha Ďáblice myslí místní obyvatelé. Shrnout by se celá mnohaletá kauza dala pár stejnými slovy – odsuny konce, plané sliby, sliby, sliby.
Pan místostarosta ukazuje, do jaké výšky se plánuje skládka „dorovnat“. Jedná se o dominantu, která je lehce pozorovatelná i z nízké (ale zelené!) střechy místního kulurního domu.

Výsměch

„Vedení městské části Praha Ďáblice a všech obyvatel, kteří dorazili, mi bylo líto, když jsme se všichni hned po začátku dozvěděli, že se veřejné projednání ruší z důvodu, že změna místa konání projednání z centra Prahy (Škodova paláce) do Obecního domu v Ďáblicích byla oznámena firmě FCC4 dny a ne 5 dní předem?! To je výsměch všem. Ministerstvo životního prostředí má v úmyslu oddálit konec skládek v Česku o dalších 6 let, z roku 2024 na 2030, aby si skládkaři stihli přivydělat další miliardy. Které ani náhodou neinvestují, co nejdřív to jde, do recyklace. Proč? Shora je k tomu netlačí nic, zespoda několik desítek důchodců, kteří problém řeší od 90. let a nové mladé rodiny s dětmi – tedy „jen” vedení města a obyvatelé, kteří se skládkou musí žít.“ Dodala k akci Nikola Hurychová z Platformy pro udržitelný rozvoj a etiku, která se ake zúčastnila také. Souhlasíte s tím, že by se skládkování ve 21. století mělo říci jednoznačné NE a materiály by se měly využívat smysluplně? Podepište naši výzvu pro Konec doby skládkové na www.konecdobyskladkove.cz. Motivace pomoci lidem, kteří proti podobným projektům bojují již dekády nám dává smysl stejně tak jako příležitost přeměnit odpady na cenné zdroje. Zápis z jednání je k dispozici ZDE. Pro mě z něj vyplývá, že se i přes mírné rozhořčení nemohu zapomínat představit.

INCIEN je hlavním řešitelem a má na starosti řízení projektových aktivit s širokou odborností v oblasti cirkulární ekonomiky, včetně ekodesignu a cirkulárních obchodních modelů napříč odvětvími. Primárně odpovídá za Pracovní balíček 1 (PB1), který se zaměřuje na ekodesign v souladu s požadavky nařízení EPSR.


V posledních letech se intenzivně zaměřuje na výzkum politik a cirkulárních obchodních modelů v těžkém a zpracovatelském průmyslu, stejně jako v klíčových hodnotových řetězcích v kontextu dekarbonizace.

INCIEN je rovněž členem projektu CirkArena a od dubna 2025 působí jako expertní orgán Českého cirkulárního hotspotu, který nově zastřešuje iniciativa Změna k lepšímu.

Web partnera

CBCSD je primárně zodpovědný za pracovní balíček č. 3, který je zaměřený na digitální produktové pasy. Zároveň se podílí na sdílení nových formátů vzdělávání a na diseminaci výstupů projektu.


CBCSD rozvíjí národní a oborové specializace. Jeho klíčovým posláním je přinášet a zprostředkovávat mezinárodní podnikatelské a evropské trendy udržitelného rozvoje – jedná se například o globální standardy pro výpočet uhlíkové stopy firem (GHG Protocol) nebo uhlíkové stopy produktů (Pathfinder).

CBCSD se rovněž věnuje vlastní výzkumné činnosti a prostřednictvím pracovních skupin se zaměřuje na vzdělávání, osvětu a diseminaci výstupů projektů.

Pracovní skupina Oběhové hospodářství navazuje mimo jiné na řadu iniciativ WBCSD podporujících cirkulární obchodní modely (například: Circular Transition Indicators, Packaging Sustainability Assessment, SPHERE Packaging Sustainability Framework, Alliance to End Plastic Waste)

Web partnera

FCH VUT Brno je dalším zapojeným řešitelem projektu a primárně zodpovídá za pracovní balíček č. 2, který je zaměřen na design pro recyklaci obalů.


V rámci projektu je FCH VUT řešitelem témat Design for Recycling, pre-certifikačních procesů a dalších odborných metodik. Díky zaměření Ústavu chemie materiálů má pracoviště dlouholeté zkušenosti se zpracováním polymerů a polymerních kompozitů, a je vybaveno moderními technologiemi jak pro zpracování plastů, tak pro jejich fyzikálně-chemickou charakterizaci.

Pracovní skupina pod vedením R. Přikryla se již více než pět let věnuje výzkumu a vývoji v oblasti cirkulární ekonomiky, recyklačních technologií a udržitelnosti.

Pro účely projektu se plánuje využití následujícího vybavení:
TGA, DSC, DMA, FTIR, XRF a NIR (externě), SEM, EDX, hnětič Brabender, extruder, testovací zařízení na mechanické vlastnosti, GPC, reometrie, chromatografie.

Web partnera