Když dva říkají totéž, není to totéž. Aneb jak jsme pohřbili zákaz skládkování.

Duo cum faciunt idem, non est idem – „Když dva dělají totéž, není to totéž“. Tentokrát by se však hodilo: Duo cum dicunt idem, non est idem, tedy „když dva říkají totéž, není to totéž“. Od roku 2015 se aktivně účastníme desítek diskuzí na téma odpadů a nakládání s nimi. Sledujeme také rétoriku jednotlivých zainteresovaných stran a snažíme se vnímat i skutečné aktivity, které podnikají a naopak vnímáme to, co tvrdí, ale ve skutečnosti se neděje. A teď, po dni, kdy byl dlouho připravovaný Zákon o odpadech a jeho úprava smeten ze stolu, jsme si zcela jisti tím, že ne všichni skutečně dělají to, co říkají. Zejména ve chvíli, kdy se po konci debat všichni plácáme po ramenech a tvrdíme, že přeci cílem každého slušného člověka je podpořit cesty vedoucí ke konci skládkování a naopak důležité je hledat cesty, jak odpady využívat v jeho maximálním možném potenciálu. A druhý den vychází články, které aktivity Ministerstva životního prostředí haní před širokou veřejností.

Ne, nejsme na oběhové hospodářství připraveni, jak bylo často řečeno na kulatých stolech. Dokud nebudeme všichni bojovat za tak elementární kroky, jako je eliminace množství ukládaného na skládky. Dokud se budeme tvářit jako environmentálně uvědomělí lidé a v mezičase lobbovat a tahat za provázky loutek, které se podílejí na zmaření takových iniciativ a dlouhodobě připravovaných kroků, jako je do nekonečna projednávaný Zákon o odpadech. Nejsme připraveni, dokud nejsme schopni ustoupit ze svých cílů a přistoupit na kompromisy v zájmu široké veřejnosti a ochrany zdraví obyvatel i ochrany životního prostředí. 

Velmi nás, mladou instituci, která vznikla s cílem šířit myšlenku a podporovat projekty, které přináší principy cirkulární ekonomiky do praxe, těšilo, že v České republice toto téma (cirkulární ekonomika a nutnost realizovat kroky k uzavření skládek) začalo rezonovat nezvyklou rychlostí. Ministerstvo životního prostředí se od počátku našeho vzniku aktivně podílelo na změnách, které jsou nezbytné pro transformaci dosavadního lineárního systému na systém oběhový, cirkulární. Stejně tak další firmy a asociace začaly velmi rychle tvrdit, že i do svých aktivit tyto principy zavádějí. Všichni totiž tak nějak cítili příležitost. Příležitost, kterou principy cirkulární ekonomiky přinášejí. Ať už šlo o nástroje vedoucí k ochraně životního prostředí, evropské dotace a granty, které jsou alokovány na pilotní projekty či legislativní změny a nařízení, se kterými postupně přichází Evropská komise a které budeme muset, dříve či později, implementovat i do naší legislativy.

Ne každý byznys však v prostředí cirkulární ekonomiky může dlouhodobě existovat, zejména ve chvíli, kdy je založen na starých principech. Tak už jednoduše funguje trh. A my jsme, naštěstí, v době, kdy funkční byznys modely musí být založeny na dlouhodobém udržitelném rozvoji a to i s ohledem na životní prostředí.

Výsledky včerejšího jednání na Legislativní radě vlády nás, bohužel, nepřekvapilo. Tlak skupin bojující za prosazení skládkování (a tyto skupiny a jejich aktivity sledujeme i na poli Evropského parlamentu) má své lobby skutečně silné. Musím dodat, že velký vliv na výsledem mají i absurdní aktivity některých organizací, které občas v Bruselu dělají z České republiky stát, kde se jako děti na pískovišti neumíme domluvit a chodíme žalovat mamince.

Závěrem si dovolím říci, že naše aktivity i nadále budou směřovat k zavedení dlouhodobě udržitelného systému, ve kterém jsou uznávány a realizovány principy cirkulární ekonomiky, i nadále budeme aktivně diskutovat a pomáhat těm, kteří svoje aktivity směřují tím správným směrem. I nadále budeme mít vlastní, objektivní názor, budeme se vzdělávat a snažit se mít široký rozhled, abychom se na všechna témata uměli podívat ze správného úhlu pohledu a hodnotit je ku prospěchu lidí i životního prostředí. Nadále budeme stát za svými názory a budeme svoji práci odvádět jak nejlépe umíme. Budeme se snažit, aby odpadové hospodářství obcí, firem i jednotlivců směřovalo smysluplným směrem i přes to, že osobní zájmy některých jedinců a organizací hatí všeobecný zájem nás všech.

V Praze dne 13. ledna 2016.

Ing. Soňa Jonášová

ředitelka Institutu Cirkulární Ekonomiky, z. ú. 

 

 

 

INCIEN je hlavním řešitelem a má na starosti řízení projektových aktivit s širokou odborností v oblasti cirkulární ekonomiky, včetně ekodesignu a cirkulárních obchodních modelů napříč odvětvími. Primárně odpovídá za Pracovní balíček 1 (PB1), který se zaměřuje na ekodesign v souladu s požadavky nařízení EPSR.


V posledních letech se intenzivně zaměřuje na výzkum politik a cirkulárních obchodních modelů v těžkém a zpracovatelském průmyslu, stejně jako v klíčových hodnotových řetězcích v kontextu dekarbonizace.

INCIEN je rovněž členem projektu CirkArena a od dubna 2025 působí jako expertní orgán Českého cirkulárního hotspotu, který nově zastřešuje iniciativa Změna k lepšímu.

Web partnera

CBCSD je primárně zodpovědný za pracovní balíček č. 3, který je zaměřený na digitální produktové pasy. Zároveň se podílí na sdílení nových formátů vzdělávání a na diseminaci výstupů projektu.


CBCSD rozvíjí národní a oborové specializace. Jeho klíčovým posláním je přinášet a zprostředkovávat mezinárodní podnikatelské a evropské trendy udržitelného rozvoje – jedná se například o globální standardy pro výpočet uhlíkové stopy firem (GHG Protocol) nebo uhlíkové stopy produktů (Pathfinder).

CBCSD se rovněž věnuje vlastní výzkumné činnosti a prostřednictvím pracovních skupin se zaměřuje na vzdělávání, osvětu a diseminaci výstupů projektů.

Pracovní skupina Oběhové hospodářství navazuje mimo jiné na řadu iniciativ WBCSD podporujících cirkulární obchodní modely (například: Circular Transition Indicators, Packaging Sustainability Assessment, SPHERE Packaging Sustainability Framework, Alliance to End Plastic Waste)

Web partnera

FCH VUT Brno je dalším zapojeným řešitelem projektu a primárně zodpovídá za pracovní balíček č. 2, který je zaměřen na design pro recyklaci obalů.


V rámci projektu je FCH VUT řešitelem témat Design for Recycling, pre-certifikačních procesů a dalších odborných metodik. Díky zaměření Ústavu chemie materiálů má pracoviště dlouholeté zkušenosti se zpracováním polymerů a polymerních kompozitů, a je vybaveno moderními technologiemi jak pro zpracování plastů, tak pro jejich fyzikálně-chemickou charakterizaci.

Pracovní skupina pod vedením R. Přikryla se již více než pět let věnuje výzkumu a vývoji v oblasti cirkulární ekonomiky, recyklačních technologií a udržitelnosti.

Pro účely projektu se plánuje využití následujícího vybavení:
TGA, DSC, DMA, FTIR, XRF a NIR (externě), SEM, EDX, hnětič Brabender, extruder, testovací zařízení na mechanické vlastnosti, GPC, reometrie, chromatografie.

Web partnera