MŽP chce konec skládkování. Motivuje proto obce k zavádění systému „Zaplatíš, kolik vyhodíš“. Prvotní zájem o PAYT TOUR 2017 je velký.

Odklon odpadů od skládek, který přináší úspory obcím a občanům, nová pracovní místa, úspory primárních zdrojů, podporuje prevenci vzniku odpadů a zlepšuje životní prostředí – to je cíl prioritních aktivit odpadové politiky ministerstva. Minulý týden se proto rozeběhla dvouměsíční série 13 seminářů, tzv. PAYT TOUR 2017. Ta čítá 13 seminářů k chytrým systémům pro odpadové hospodářství v obcích. Mezi ně patří zavádění systémů PAYT („Pay as you throw“ – „Zaplatíš, kolik vyhodíš“) a s ním souvisejícího „Door to door“ („Sběr ode dveří ke dveřím“) i financování projektů v oblasti odpadového hospodářství z Operačního programu Životní prostředí 2014–2020, z něhož je financována i osvětová PAYT TOUR. Pražského semináře se již účastnilo na 80 zástupců obcí, libereckého na 50 zájemců.

MŽP chce konec skládkování. Motivuje proto obce k zavádění systému

Odklon odpadů od skládek, který přináší úspory obcím a občanům, nová pracovní místa, úspory primárních zdrojů, podporuje prevenci vzniku odpadů a zlepšuje životní prostředí – to je cíl prioritních aktivit odpadové politiky ministerstva. Minulý týden se proto rozeběhla dvouměsíční série 13 seminářů, tzv. PAYT TOUR 2017. Ta čítá 13 seminářů k chytrým systémům pro odpadové hospodářství v obcích. Mezi ně patří zavádění systémů PAYT („Pay as you throw“ – „Zaplatíš, kolik vyhodíš“) a s ním souvisejícího „Door to door“ („Sběr ode dveří ke dveřím“) i financování projektů v oblasti odpadového hospodářství z Operačního programu Životní prostředí 2014–2020, z něhož je financována i osvětová PAYT TOUR. Pražského semináře se již účastnilo na 80 zástupců obcí, libereckého na 50 zájemců.

Na seminářích zástupci obcí získávají informace k financování projektů z OPŽP 2014–2020 v návaznosti na aktuální výhled odpadového hospodářství v ČR, projednávané strategii evropského oběhového hospodářství i praktické příklady zavádění chytrých řešení v odpadovém hospodářství se zaměřením na systémy „Door to door“ a „PAYT“, jejichž cílem motivovat občany ke snižování množství směsných komunálních odpadů produkovaných na území obcí. Obce jsou v aktivitách chytrých řešení odpadového hospodářství společně se svými organizacemi hlavními potenciálními žadateli o podporu z OPŽP. Do roku 2020 je vyčleněno asi třináct miliard korun. To jsou mimo jiné peníze na barevné popelnice, třídírny, kompostárny a odpadově-oběhovou infrastrukturu.

„Malá nebo žádná černá popelnice, to je to, o co nám jde. Systém zvaný PAYT, tedy „zaplatíš tolik, kolik vyhodíš“, účtuje svoz směsného komunálního odpadu podle jeho množství, a to podle hmotnosti nebo objemu nebo jeho frekvence a tím vede občany k větší pozornosti ke třídění. Obec jim k tomu ale musí poskytnout maximální komfort. Motivujeme proto obce, aby maximálně využily odpad jako zdroj, neskládkovaly využitelné materiály a umožnily občanům co nejkomfortnější třídění odpadu. To znamená, aby rozestavěly přímo k domům více barevných kontejnerů nejen na papír, plasty a sklo, ale i na kovy, nápojové kartony, bioodpad a další složky, které zatím končí v černé popelnici a následně na skládce. Díky dotacím i novým systémům mohou ušetřit všichni a současně zlepšit naše životní prostředí,“ říká ministr Richard Brabec.

Cílem Evropské unie je v roce 2020 dosáhnout toho, aby se polovina komunálního odpadu zrecyklovala. Podle posledních dostupných údajů z roku 2015 je Česko zatím na 36 procentech.

„Podle našich informací například polovina Švédska váží svůj odpad. Stejně tak odpad váží Německo nebo Švýcarsko. V Česku jen zlomek obcí. Zatím téměř polovina (2,49 mil. tun) komunálního odpadu tak končí bez jakéhokoliv využití na skládce. Těch je v Česku 178. Několikrát za rok zahoří a navíc mohou ohrožovat podzemní vody a horninové prostředí. Sanace havarované skládky pak stojí desítky a stovky milionů korun. Za sedm let přestane přes 150 skládek vybrané druhy odpadů zcela přijímat, od roku 2024 se totiž podle platného odpadového zákona zásadním způsobem omezí skládkování,“ upozorňuje ředitel odboru odpadů MŽP Jaromír Manhart a pokračuje: „Některé obce a města vyjádřily obavy z toho, že by zavedením nových systémů mohly vznikat na jejich územích nové černé skládky. To se ale dle českých a zahraničních zkušeností obcí a měst, které je již mají zavedeny, nijak nepotvrzuje.“

Moderní a spravedlivé systémy na snížení směsných komunálních odpadů v černých popelnicích, které ministerstvo podporuje, jsou postaveny na tom, že občané opravdu platí za to, co vyprodukují, a ti, kteří jsou schopni omezit produkci svého odpadu nebo dostatečně velké množství vytřídit, platí výrazně méně než ti, kteří odpad netřídí. Pro obce to sice znamená počáteční investici, ale ve výsledku uleví jejich rozpočtu nižší skládkovací poplatky díky snížení množství odpadů ukládaných na skládku. Aktuálně se najde po České republice řada příkladů takové dobré praxe, jakými jsou např. Staré Hradiště, Fulnek, Dalešice, Mokré u Opočna, Kyjov, Polepy u Kolína, Velký Osek nebo Chýně. Podle odhadů MŽP má chytré systémy zavedených 10 – 15 % obcí.

PAYT TOUR 2017 nyní pokračuje 15. 5. v Olomouci a den na to v Hradci Králové. V posledním květnovém týdnu se můžete těšit na semináře v Brně, Zlíně, Ostravě a Jihlavě.

Termíny seminářů a registrace zde.

Kontakt pro média:

Dominika Pospíšilová
tiskové oddělení MŽP
Tel.: +420 602 656 403
E-mail: dominika.pospisilova@mzp.cz

INCIEN je hlavním řešitelem a má na starosti řízení projektových aktivit s širokou odborností v oblasti cirkulární ekonomiky, včetně ekodesignu a cirkulárních obchodních modelů napříč odvětvími. Primárně odpovídá za Pracovní balíček 1 (PB1), který se zaměřuje na ekodesign v souladu s požadavky nařízení EPSR.


V posledních letech se intenzivně zaměřuje na výzkum politik a cirkulárních obchodních modelů v těžkém a zpracovatelském průmyslu, stejně jako v klíčových hodnotových řetězcích v kontextu dekarbonizace.

INCIEN je rovněž členem projektu CirkArena a od dubna 2025 působí jako expertní orgán Českého cirkulárního hotspotu, který nově zastřešuje iniciativa Změna k lepšímu.

Web partnera

CBCSD je primárně zodpovědný za pracovní balíček č. 3, který je zaměřený na digitální produktové pasy. Zároveň se podílí na sdílení nových formátů vzdělávání a na diseminaci výstupů projektu.


CBCSD rozvíjí národní a oborové specializace. Jeho klíčovým posláním je přinášet a zprostředkovávat mezinárodní podnikatelské a evropské trendy udržitelného rozvoje – jedná se například o globální standardy pro výpočet uhlíkové stopy firem (GHG Protocol) nebo uhlíkové stopy produktů (Pathfinder).

CBCSD se rovněž věnuje vlastní výzkumné činnosti a prostřednictvím pracovních skupin se zaměřuje na vzdělávání, osvětu a diseminaci výstupů projektů.

Pracovní skupina Oběhové hospodářství navazuje mimo jiné na řadu iniciativ WBCSD podporujících cirkulární obchodní modely (například: Circular Transition Indicators, Packaging Sustainability Assessment, SPHERE Packaging Sustainability Framework, Alliance to End Plastic Waste)

Web partnera

FCH VUT Brno je dalším zapojeným řešitelem projektu a primárně zodpovídá za pracovní balíček č. 2, který je zaměřen na design pro recyklaci obalů.


V rámci projektu je FCH VUT řešitelem témat Design for Recycling, pre-certifikačních procesů a dalších odborných metodik. Díky zaměření Ústavu chemie materiálů má pracoviště dlouholeté zkušenosti se zpracováním polymerů a polymerních kompozitů, a je vybaveno moderními technologiemi jak pro zpracování plastů, tak pro jejich fyzikálně-chemickou charakterizaci.

Pracovní skupina pod vedením R. Přikryla se již více než pět let věnuje výzkumu a vývoji v oblasti cirkulární ekonomiky, recyklačních technologií a udržitelnosti.

Pro účely projektu se plánuje využití následujícího vybavení:
TGA, DSC, DMA, FTIR, XRF a NIR (externě), SEM, EDX, hnětič Brabender, extruder, testovací zařízení na mechanické vlastnosti, GPC, reometrie, chromatografie.

Web partnera