Nařízení na obnovu přírody schváleno. Co od něj čekat? 

Nařízení na obnovu přírody (dále jen Nařízení) v jeho současné podobě je historickým vítězstvím pro budoucnost biodiverzity a klimatu v celé Evropské unii. A je úzce propojeno s cirkulární ekonomikou, jelikož mají společný cíl podporovat udržitelnost a efektivní využívání zdrojů. Nařízení, navržené už v roce 2022 a formálně schválené 17. června 2024, má za cíl obnovit degradované ekosystémy, podpořit biologickou rozmanitost a zvýšit odolnost přírodního prostředí.

Mezi hlavní cíle patří:

  • Obnova alespoň 20 % pevninských a mořských oblastí EU do roku 2030, a všech ekosystémů, které potřebují obnovu do roku 2050;
  • Zvrácení ztráty biodiverzity;
  • Posílení sekvestrace uhlíku prostřednictvím obnovených ekosystémů;
  • Zlepšení kvality vody a půdy, a to nejen prostřednictvím:
    • Obnovy 25 000 km evropských řek do roku 2030.
    • Přechodem na postupy ekologického zemědělství pro 10 milionů hektarů zemědělské půdy do roku 2030.


Česká republika na dobré cestě

ČR jako jeden z mála členských států na plnění Nařízení už pracuje a pracovala už během procesu schvalování. V tiskové zprávě MŽP k přijetí Nařízení se ministerstvo vyjadřuje: Česká republika už podnikla první kroky v přípravě na implementaci nařízení o obnově přírody, zejména začaly expertní práce na přípravě Národního plánu na obnovu přírody, do kterých budou zapojeni experti relevantních ministerstev, státních a nestátních organizací. Implementace nařízení naváže na silnou tradici, kterou obnova přírody v ČR má.“

Zdravé ekosystémy poskytují základní služby, jako je čistá voda, úrodná půda a opylování, které jsou zásadní pro zdravou budoucnost Evropy. Požadavkem na obnovou přírodních stanovišť přispívá Nařízení i ke zdravější půdě, která je pro udržitelné zemědělství klíčová. Obnova přírodních stanovišť sníží množství chemických vstupů a minimalizuje zemědělský odpad i znečištění. Nařízení podporuje regeneraci ekosystémových služeb, využívání obnovitelných zdrojů a snížení plýtvání. úzce souvisí s politikami cirkulární ekonomiky v rámci systémové změny směrem k udržitelné budoucnosti EU. Oba koncepty mohou těžit ze souvisejícího financování a pobídek. Následně právě cirkularita pomůže zajistit, že obnovené ekosystémy budou udržovány a efektivně využívány, čímž se vytvoří udržitelný cyklus prospěšný jak pro životní prostředí, tak pro společnost.


Jak to bude s financováním?

Tato otázka je spolu s dalšími přehledně zodpovězena na stránkách, které k Nařízení připravila v češtině Evropská komise.

Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti předpokládá, že v nadcházejících letech bude na biologickou rozmanitost každoročně uvolněno více než 20 miliard EUR v rámci Zelené dohody pro Evropu. V rámci víceletého finančního rámce EU (VFR) na období 2021–2027 pak bude konkrétně na přijatý cíl financování biologické rozmanitosti od roku 2024 vyčleněno 7,5 % prostředků z rozpočtu EU na biodiverzitu a v letech 2026 a 2027 tento podíl vzroste na 10 %. V rámci stávajícího víceletého finančního rámce bude na výdaje na biologickou rozmanitost k dispozici přibližně 100 miliard EUR, z nichž určitý procentní podíl by mohl být použit na obnovu přírody.

Komise se snaží zajistit, aby bylo financování obnovy přírody a biologické rozmanitosti plně začleněno do Nástroje pro oživení a odolnost, do programu InvestEU, evropských strukturálních a investičních fondů, společné zemědělské politiky, Evropského námořního a rybářského fondu, do výzkumných fondů a programu LIFE pro životní prostředí a klima.

Fondy EU, jako je společná zemědělská politika a Fond pro spravedlivou transformaci, jakož i různé vnitrostátní fondy ve většině členských států EU pomohou zemědělcům při transformaci na udržitelnější zemědělství nebo jiné činnosti, které jsou bližší přírodě.

V rámci návrhu o pesticidech, který byl také aktuálně zveřejněn, reaguje EU na naléhavou potřebu změnit metody používání pesticidů a nabídnout zemědělcům související podporu. Členské země mohou během dalších 5 let používat prostředky SZP k pokrytí nákladů, které zemědělcům vzniknou v souvislosti se zavedením nových požadavků v této oblasti. Tak se jim mohou například kompenzovat případné dodatečné náklady a zabrání se zvyšování cen potravin.

Autorka: Andrea Veselá
Foto: Kyle Glenn, Unsplash.com