Odpadové hospodářství v České republice prochází plánováním velkých změn – nejen z pohledu nakládání s komunálními odpady, ale čím dál častěji se začíná objevovat téma zavádění principů cirkulární ekonomiky. Svou pozornost cirkulární ekonomika získává díky aktuálnímu Plánu odpadového hospodářství ČR, který směřuje hlavní pozornost do oblasti předcházení vzniku odpadů. Toto téma ovšem není lehké uchopit, zvlášť v privátním sektoru, kde se v každé jednotlivé firmě uplatňuje svým individuálním způsobem.
Společným jmenovatelem je eco-design. Ten by měl být prvním krokem každého manažera strategie, který uvažuje zavést ve své firmě obchodní model s prvky cirkulární ekonomiky. Eco-design zajišťuje, aby použité materiály na výrobu produktu byly všechny zpětně použitelné nebo jednoduše recyklovatelné. Tato část se projevuje nákladově zejména v oblasti nákupu materiálů, změny pracovních postupů a dopravy. K pokrytí nákladů je možné využít provozní financování. Může ale souviset i s nutnou technologickou obměnou, pokud dochází k výrazné změně používaných materiálů nebo výrobních postupů. To je již na místě řešit investičním financováním za pomoci dotací ze strukturálních fondů.
Ideální stav? Výrobek neprodávejte, pouze ho pronajímejte nebo provozujte
Cirkulární ekonomika ale nabízí úplně jinou výzvu než „jen“ změnu používání materiálů a procesu výroby. Zahrnuje i principy zpětného odběru vlastních výrobků. V ideálním případě vzniká obchodní model, ve kterém se výrobce stává trvalým vlastníkem materiálů, ze kterých je výrobek sestaven. Výrobek neprodává, ale pronajímá, případně provozuje. Pravidelně výrobek servisuje, v případě opotřebování vyměňuje za nový model. Tím je zajištěna 100% kontrola nad použitými materiály. Firma tak může přejít až na model „cradle-to-cradle“ – dokáže uzavřít materiálový cyklus tak, že již nenakupuje panenskou surovinu a používá pro výrobu pouze svůj materiál, nebo recyklovanou surovinu. Dokonce i v České republice se již objevují první průkopníci, kteří se těchto výzev nebojí, a dokázali již přejít na tento model. Velkou inspiraci můžeme najít v oblasti Beneluxu nebo severských států. Přechod na tento obchodní model je dočasně velmi nákladný a vyžaduje silné finanční zázemí. Je možné uskutečnit jej postupně. I české banky se budou učit, jak své klienty v těchto zásadních výzvách podpořit, protože specializované dotační tituly jsou dostupné primárně z programu Horizon 2020, který v České republice není až tolik využíván. Nicméně aktuálně, v době velmi nízkých úrokových sazeb, je využití bankovního provozního financování velmi dostupné.
Česká spořitelna nabízí nejvíce finančních nástrojů EU
Česká spořitelna i její korporátní banka Erste Corporate Banking dlouhodobě vnímá oblast inovačního řízení jako nedílnou součást strategie svých úspěšných klientů. Přijetí inovací jako nutné součásti firemní kultury zvyšuje konkurenceschopnost firem a tím z pohledu banky zvyšují svou důvěryhodnost. Proto Česká spořitelna podporuje své klienty formou výhodných podmínek financování, a to jak z vlastních zdrojů, tak využíváním spolupráce se třetími stranami. Česká spořitelna je například nejlepší bankou v ČR ve využívání finančních nástrojů institucí EU. Již od roku 2004 spolupracuje s Evropskou investiční bankou, která významně podporuje inovace malých a středních podniků. Za tu dobu poskytla v této spolupráci 1.150mil. EUR svým klientům na 983 projektů. 144 inovačních projektů v celkovém objemu financování 2.668mil bylo v České spořitelně podpořenou zárukou Evropského investičního fondu. Inovativní start-upy byly v České spořitelně v letech 2012-2016 financovány v objemu 306mil. V letech 2007 – 2016 dokonce Česká spořitelna podpořila financováním výstavbu obnovitelných zdrojů energie v celkovém objemu 24.900mil. V neposlední řadě, v letech 2013 – 2016 poskytla Česká spořitelna 9mil. investičních úvěrů v programu TOP Inovace pro inovativní projekty, s cenovým zvýhodněním poskytnutým přímo specializovaným financováním České spořitelny.
Vhodnost odpadové technologie určuje materiál
Pokud se vrátíme k inovacím v odpadovém hospodářství z pohledu nakládání s komunálními odpady, pak tento prostor je zatím velmi otevřený ke změně. V této oblasti zatím Česká republika ještě hledá svou ideální cestu – jak bude s SKO po roce 2024 nakládat. Je zde spousta praktických zkušeností ze zahraničí, ale implementovat je v našem prostředí není jednoduché. Složení SKO, infrastruktura, návyky, dotační podpory jsou velmi odlišné dle jednotlivých zemí. Česká spořitelna se snaží všechny tyto zkušenosti a trendy sledovat a vyvozovat z nich základní hranice a podmínky, které by projekty v odpadovém hospodářství měly disponovat, aby jejich realizace přinášela plánované zisky a umožňovala investorům další růst, a aby svou podstatou přispívala k plnění Plánu odpadového hospodářství ČR. Díky tomu, že těmto projektům se věnuje jeden specializovaný tým, je banka schopna být plnohodnotným partnerem svých klientů a ještě v plánovací fázi upozornit na možná rizika.
Hlavní rizikovou oblastí je výběr vhodné technologie. Je potřeba se nejprve podívat na strukturu a případně výhřevnost odpadního materiálu a následně podle toho vybírat vhodnou technologii pro třídění, recyklaci či energetické využití. Stává se, že investoři přichází se skvělou nabídkou dodavatele technologie, která ale je schopna zpracovat pouze určitou část disponibilního materiálu nebo nutí investora další materiál dokupovat pro efektivní provoz zařízení. S volbou technologie rovněž souvisí využití finálního výstupu – pokud má být výstupem recyklovaný materiál, hnojivo nebo palivo, je důležité mít zajištěn jeho odběr. A neméně důležitým parametrem pro výběr vhodné technologie je rovněž dostatek silných referencí, které prokazují požadovanou funkčnost.
Při energetickém zpracování dochází k výrobě odpadního tepla, které je důležité využít pro zkrácení doby návratnosti investice. Není ale vhodné ve svých kalkulacích počítat se stabilním příjmem z podpory KVET, která je vyhlašovaná vždy pro další období nezávisle na tom předchozím.
Napřed řešte, jak odpad nevytvářet. Až pak se zamýšlejte, jak ho budete likvidovat.
Všechny investice by se nicméně měly plánovat po té, co budou implementovány prvky předcházení vzniku odpadu, aby daná investice po několika letech provozu nebyla bez využití, jako to můžeme vidět např. v Německu u spaloven SKO nebo mechanicko-biologických úprav. Česká republika se sice řadí mezi nadprůměr v oblasti třídění odpadů, ale pořád je zde ještě velký prostor pro předcházení jeho vzniku. Je velmi potěšující sledovat rostoucí počet obcí, který se rozhodl zavést systém domácího kompostování, intenzivního třídění a s tím spojených úlev za poplatky za SKO. Tyto principy pomáhá rozšiřovat Institut cirkulární ekonomiky, jehož je Česká spořitelna hrdým partnerem a který přináší konkrétní řešení dle reálných zkušeností. Tyto zkušenosti čerpá hlavně z Holandska, nejpokrokovější země v oblasti zavádění principů cirkulární ekonomiky v Evropě.
Ke sdílení inspirace v oblasti inovací přispívá Česká spořitelna také partnerstvím akce Týden inovací, jehož druhý ročník proběhne v termínu 22. – 28. 5. 2017 po celé České republice. Právě na Týdnu inovací dojde k velké výměně objevů, nápadů, inovací a nových zkušeností v oblasti jak technologického pokroku, tak i v návaznosti na téma smart city, ve kterém je životní prostředí nedílnou součástí.
Zajímají Vás investice v oblasti cirkulární ekonomiky nebo odpadového hospodářství? Kontaktujte Juditu Naňkovou na emailu: jnankova@csas.cz.
Článek vyšel v květnovém vydání časopisu ODPADOVÉ FORUM.