Článek vyšel v pátém čísle Odpadového fóra stejně tak, jako příspěvek na téma České bariéry pro cirkulární ekonomiku.
Už jen šest let zbývá obcím, aby se připravily na nová pravidla pro skládkování odpadů, kdy nebude možné na skládky ukládat
recyklovatelné a využitelné odpady. Navíc do finále spěje podoba evropského Balíčku k oběhovému hospodářství, kde bude mj.
kladen velký důraz na recyklaci komunálních odpadů. Redakce Odpadového fóra se ptá: „Jaké konkrétní kroky doporučujete obcím, aby se maximálně připravily na rok 2024 a jak jim můžete pomoci?“
Odpověď INCIEN: Soňa Jonášová: Nevnímejme rok 2024 jako jediný důvod pro změny.
Obce by měly v první řadě začít pracovat na podrobné analýze současného stavu. Z fyzické analýzy lze zjistit, co je v černých nádobách a proč to tam je, co by se dalo třídit a netřídí se, atd. Tento krok většinou odhalí základní nedostatky týkající se enormního množství BRKO (30 – 45% z celkového vzorku). BRKO je hlavní tok odpadů, na které se musíme zaměřit, vyladit systém sběru nebo prevence formou kompostování a následně dbát na jeho správné finální zpracování.
V rámci příprav na rok 2024 dopo- ručujeme vypilovat spolupráci právě s koncovými zařízeními (kompostárna / bioplynová stanice) a hledat i další formy vzájemné synergie ve spolupráci – využívání sekundárního tepla zBPS, aplikace organické hmoty na půdu a zlepšení schopnosti zdržení vody v krajině.
Dále doporučujeme zahájit diskuzi se svozovými nebo odpadovými firmám o tom, jak bude vypadat budoucí spolupráce. Firmy, které nepochopí, jak nutná je transformace jejich aktivit (spočívající zejména ve vytvoření či navázání se na fungující zpracovatelskou infrastrukturu oproti prostému svozu a koncovému nakládání s odpadem), nebudou mít v budoucnosti s fungováním systému cirkulární ekonomiky místo. Mj. jim hrozí masivní rekomunalizace, kdy si regiony a města
budou odpady spravovat ve vlastní režii.
Pro správné nastavení systému směřujícího k minimalizaci odpadů ukládaných na skládky potřebují obce co nejpřesnější čísla týkající se množství vytříděného i směsného komunálního odpadu Z našich zkušeností vyplývá, že samotné zjištění skutečného stavu sníží SKO třeba i o 20 – 30%.
Následně je důležité mluvit s občany o tom, jak jim současný systém vyhovuje, proč třeba některé druhy odpadu netřídí, a také o tom, kolik stojí současné nakládání s odpadem a kolik by se dalo ušetřit. Ukazovat příklady dobré praxe z obcí, kde podobné systémy třídění například v kombinaci s kompostování a měřením reálné produkce přineslo stotisícové úspory již v prvním roce.
Závěrem mohu doporučit, že základem je nevnímat rok 2024 jako jediný důvod pro změny v odpadovém hospo-
dářství. Že cílem je eliminovat množství SKO ukládaného na skládky z důvodu negativních externalit, které na sebe české skládkování váže a že jakákoliv pozitivn změna okamžitě šetří finanční prostředky i přírodu. Příklady z praxe starostů dají do rukou nástroj, kde správnou praxi mohou obhajovat při změnách legisla tivy, kdy často proti sobě bojující strany vytahují „z kapsy“ jen předpoklady, ale málokdo má reálná data.
