Rozhovor s Patrizií Haggenmüller vznikl v rámci konference k podepsání Partnerství pro výstavbu typizovaných bytových domů z nízkoemisních materiálů, které navazuje na koncept dobrovolných dohod, které propojují veřejný a soukromý sektor a pomáhají přenášet inovace do praxe. INCIEN uvádí Partnerství pro jako prostor pro sdílení aktuálních evropských trendů v cirkulárním a nízkouhlíkovém stavebnictví. Patrizia působí v Built by Nature Germany, národní síti v Německu podporující využívání dřeva a dalších bio-based materiálů ve výstavbě a propojující veřejný sektor, architekty, developery i dodavatele. V rozhovoru přibližuje, jak v Německu funguje kombinace dobrovolných iniciativ, vzdělávání a chytré regulace – a které z těchto nástrojů lze bez velkých úprav přenést i do českého prostředí.
„Buďte odvážní a udělejte to.“
Jak dobrovolná partnerství a chytré regulace urychlují nízkouhlíkové bydlení?
Německo se dnes potýká se stejným problémem jako většina Evropy: bytů je málo, stavebnictví je pomalé a zároveň je potřeba stavět s nižší uhlíkovou stopou. Právě proto vzniklo německá síť organizace Built by Nature, které propojuje aktéry napříč stavebním řetězcem a hledá cesty, jak urychlit využívání dřeva a dalších bio materiálů. „Je to síť o řešeních,“ říká Patrizia Haggenmüller, která se na rozvoji Built by Nature Germany podílí. V rozhovoru popisuje, co funguje v Německu, co to je a proč je důležitý formát Gebäudetyp E, jak lze nastavit veřejné zakázky tak, aby nerozhodovala jen nejnižší cena, a proč hraje velkou roli vzdělávání architektů i starostů. To vše jsou podněty, které lze poměrně rychle přenést i do českého prostředí.
Síť založená na jasných řešení, nejen na networkingu
Jaká je vize Built by Nature?
Cílem Built by Nature Germany je vytvořit a ukotvit síť pro dřevostavby a bio-based materiály v Německu. A učinit tak se silným důrazem na odstraňování překážek v celém procesu. Unikátní je multidisciplinární přístup: u jednoho stolu sedí architekti, developeři, veřejná správa i ti, kteří rozhodují o materiálech. „Tím, že spolu mluví, mohou hledat konkrétní řešení,“ shrnuje Patrizia. Síť tak není jen platformou pro kontakty, ale nástrojem, jak zviditelnit frontrunnery a umožnit jim, aby „ukázali většině cestu“.
Proč právě vícepodlažní dřevostavby?
V Německu dosahuje podíl dřevostaveb v oblasti rodinného bydlení již 30%. Podíl stavebních povolení pro vyšší stavební třídy využívající dřevěné konstrukce však činí pouze kolem 6%. Zároveň v zemi chybí zhruba 300 000 bytů. „Proto jsme se zaměřili na bydlení – tam je poptávka i potenciál,“ říká Patrizia. Urychlení povolování a zjednodušení požadavků se tak stává jednou z klíčových podmínek, jak dřevo a bio-based materiály dostat do širší praxe.
Jak se může Česko inspirovat?
Patrizia upozorňuje, že německý systém je komplexní a pracuje se v něm „na různých úrovních, v různých měřítkách a s různými partnery“. Jako příklad dává dřevařskou/holzbau ofenzivu spolkové země Bádensko-Württembersko. Ta už patnáct let kombinuje dotační programy, vzdělávání projektantů, prezentaci pilotních projektů a propojování aktérů. Právě tento státem iniciovaný, ale na více aktérech založený model by podle ní mohl být inspirací i pro české prostředí.
Jaké inovační projekty jsou právě v kurzu?
Jednodušší cesta s formátem Gebäudetyp E
Velmi zajímavým nástrojem je německý koncept Gebäudetyp E (Building Type E). Vznikl kolem roku 2020 z iniciativy Německé komory architektů a jeho smyslem je umožnit jednodušší, experimentální a levnější výstavbu v rámci stávající legislativy. Princip je prostý: tam, kde lze bezpečnost a kvalitu doložit jinak, není nutné vyžadovat všechny „nejvyšší“ standardy, které stavbu prodražují. Tento přístup se nyní testuje například v Bavorsku a Hamburku. V Hamburku proběhl roční proces se zhruba 200 aktéry. Ti společně hledali způsob, jak snížit náklady až o třetinu – zjednodušením technických systémů, vynecháním zbytečných prvků a zrychlením povolování. Podle Patrizie jde o velmi dobrý způsob, jak sladit mnoho zájmových skupin na společném cíli.
Jak posunout veřejné zakázky od “čím levnější tím lepší” k “čím hodnotnější tím lepší”?
Další páka leží ve veřejných zakázkách. Patrizia uvádí příklad z Barcelony, kde u tendru na sociální bydlení dostaly uhlíkové emise a architektonická kvalita vyšší váhu než cena. Výsledkem bylo, že výrazná část projektů se realizuje ze dřeva. Podobná logika se promítá i v diskusi o implementaci EPBD (evropskou směrnici o energetické náročnosti budov). Ta podle Patrizie „vytvoří tlak na používání materiálů s nižší uhlíkovou stopou“. Pokud tedy zadavatel nastaví kritéria dle „nejlepších hodnot“ místo „nejnižších cen“, okamžitě se otevře prostor pro dřevěná a biobased řešení.
Jaké kroky jsou zásadní v posunu k výstavbě nízkoemisních budov?
Bez vzdělávání to nepůjde
Podstatnou roli hraje i systematické vzdělávání. V Německu jej dělají komory architektů i iniciativy jako Bauhaus Earth, které nabízejí webináře, letní školy i kurzy pro praxi. Dřevařská iniciativa takto proškolila až 30 000 architektů. Stejná logika platí i pro veřejné zakázky: zadavatelé musí vědět, jak udržitelnost zadat, jak s ní pracovat a obhájit. A někdy rozhodne i jediný motivovaný starosta. Patrizia zmiňuje starostku z jihu Německa, která po jedné inspirativní přednášce řečníka Johna Schellenhubera prosadila celé byznysové čtvrti zkonstruované ze dřeva. Dnes svými poznatky a zkušenostmi inspiruje ostatní. Je ukázkou toho, že někdy stačí inspirace a chuť udělat změnu.
Jakými německými příklady se můžeme inspirovat?
Viditelné příklady táhnou
Německo má dnes několik iniciativ a ocenění, která udržitelné stavebnictví dělají viditelným. Například Hamburg Standard, Holzbau-Offensive Baden-Württemberg nebo německé ceny za dřevostavby. Když prestižní architektonická cena připadne dřevěnému sociálnímu bydlení, napíšou o tom média a téma se dostane do hlavního proudu. Podle Patrizie je důležité ukazovat, že udržitelná stavba může mít vysokou architektonickou kvalitu. Podobně jako se ve fashion postupně vytratila představa, že „ekologické“ znamená „nevzhledné“.
Evropská síť a znalostní základna
Built by Nature dnes propojuje sítě v UK, Nizozemsku, Španělsku, Itálii, Francii a Německu a sdílí materiály v rámci Knowledge Hubu. Německo si například zpracovalo národní přehled o stavu dřeva/bio-based ve výstavbě – podobně jako to nyní vzniká v Česku – a tyto výstupy jsou dostupné i veřejně. Vstup do tohoto společného dialogu, sdílení zkušeností a obohacování se je podle Patrizie cestou, jak rychleji získat osvědčené nástroje a neztrácet čas vynalézáním již hotových řešení.
Závěrečný tip
„Buďte odvážní a udělejte to. Zapojte se, propojujte se a spolupracujte – repair, don’t despair, jak říká John Schellnhuber,“ vzkazuje na závěr českým obcím, developerům i politikům Patrizia Haggenmüller.
Děkujeme Patrizii Haggenmüller za otevřený a obohacující rozhovor, a týmu Built by Nature Germany za sdílení zkušeností z praxe, které mohou urychlit přechod k nízkouhlíkovému stavebnictví i v českém prostředí.
Líbil se vám článek? Sdílejte ho dál.
