Odpovědi MŽP pro účastníky Cirkulárního Meetupu

Po skončení listopadového Cirkulárního Meetupu věnovanému Akčnímu plánu Cirkulární Česko 2040 jsme sbírali od účastníků otázky, které jsme pak předali Ministerstvu životního prostředí. Jaké dotazy jsme odeslali?

  1. Bude pozměněn zákon o odpadech, aby byl vstřícnější k cirkulární ekonomice?
  2. Jak se chystáte akční plán Cirkulární Česko přenést do praxe? Jak oslovujete organizace pro implementaci? Jakou platformu k tomu používáte?
  3. Jaký je Váš pohled na rozvoj a systémovou finanční podporu reuse center a nábytkových bank?
  4. Doporučujete obchodním centrum (ANCCR) investovat do zlepšení kvality třídění (edukace/technologie) nebo se soustředit na minimalizaci celkového objemu?
  5. Budou se v následujících letech podporovat koncová zařízení na zpracování BRKO?
  6. Obce, které zavedly domácí kompostování budou mít nějakou bonifikaci v rámci povinné míry třídění? Pro malé obce je to celkem zásadní.
  7. Počítá se s aktivní účastí soukromých vysokých škol při realizaci prioritních aktivit? Budou mít přístup k financování těchto aktivit z veřejných zdrojů?
Diskuze účastníků na Cirkulárním Meetupu

Bude pozměněn zákon o odpadech, aby byl vstřícnější k cirkulární ekonomice?

  • Zákon o odpadech účinný od roku 2021 se stal stěžejním legislativním předpisem pro prosazování cirkulární ekonomiky v ČR
  • MŽP se podařilo do něj prosadit řadu nástrojů, bez kterých by se nedala cirkulární ekonomika v ČR rozvíjet – zvyšující se skládkovací poplatek, vysoké recyklační cíle pro komunální odpady, třídící cíle pro obce, zákaz skládkování využitelných a recyklovatelných odpadů od roku 2030 a další. Bez nového zákona o odpadech by nenastala žádoucí změna v přístupu k odpadům.
  • Kromě zákona o odpadech je potřeba uvést, že pro cirkulární ekonomiku jsou důležité i další právní předpisy – zákon o výrobcích s ukončenou životností, zákon o jednorázových plastech, zákon o obalech a další. 
  • MŽP se v současnosti soustředí zejména na přípravu prováděcích vyhlášek, které budou definovat kritéria konce odpadu pro vybrané odpadní toky.

Jak se chystáte akční plán Cirkulární Česko přenést do praxe? Jak oslovujete organizace pro implementaci? Jakou platformu k tomu používáte?

  • Akční plán Cirkulární Česko se průběžně realizuje a plní.
  • Akční plán je plněn na úrovni strategií, legislativy, dotačních programů i dalších aktivit.

Jaký je Váš pohled na rozvoj a systémovou finanční podporu reuse center a nábytkových bank?

  • Re-se centra jsou jednou z možností, jak předcházet vzniku odpadu a využívat výrobky, které jsou stále funkční nebo opravitelné, ale jejich původní majitelé je už nechtějí využívat. Pro obce představují také možnost, jak snížit náklady na sběr, svoz a další nakládání s komunálními odpady.
  • MŽP dlouhodobě systémově podporuje oblast prevence vzniku odpadů z Operačních programů Životní prostředí (dále jen „OPŽP“). 
  • V rámci končícího období OPŽP 2014-2020 tak bylo podpořeno 65 projektů re-use center pro opětovné použití výrobků za 138 mil. Kč.
  • V novém operačním období OPŽP 2021-2027 je v rámci Specifického cíle 1.5 Podpora přechodu na oběhové hospodářství účinně využívající zdroje opětovně připravena podpora na projekty re-use center a nábytkových bank, s celkovou alokací 350 mil. Kč.
  • V roce 2023 byla na podporu projektů re-use center a nábytkových bank vyhlášena 24. výzva MŽP – Prevence vzniku odpadů v rámci, které bylo podpořeno 22 projektů za 39 mil. Kč. 
  • Vyhlášení nové dotační výzvy na podporu opatření je plánováno ve 2Q 2024.

Doporučujete obchodním centrum (ANCCR) investovat do zlepšení kvality třídění (edukace/technologie) nebo se soustředit na minimalizaci celkového objemu?

  • Doporučujeme soustředit se jak na prevenci vzniku odpadů, tak na kvalitní třídění odpadů, které následně budou směřovány do recyklace.  

Budou se v následujících letech podporovat koncová zařízení na zpracování BRKO?

  • Koncová zařízení na biologicky rozložitelné odpady byla masivně podporována v rámci prvního Operačního programu Životní prostředí.
  • Rozvoj cirkulární ekonomiky v oblasti nakládání s bioodpady je dlouhodobě jednou z hlavních priorit MŽP.  Z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) byly investovány miliardy korun na podporu budování infrastruktury odděleného sběru, svozu a zpracování biologicky rozložitelných odpadů. Je tedy zjevné, že dotační podpora pro oblast bioodpadů prioritou MŽP, dochází k modernizaci a intenzifikaci sítě zařízení a celkovému navyšování zpracovatelských kapacit.
  • Oblast biologicky rozložitelných odpadů (BRO), a tedy podpora projektových záměrů vedoucích k rozvoji cirkulární ekonomiky v oblasti nakládání s BRO je aktuálně významně podporována v rámci komponenty 2.7 Cirkulární ekonomika, recyklace a průmyslová voda, Národního plánu obnovy.

Aktuálně je vyhlášena Dotační výzva č. 6/2023 – Využití a zpracování biologicky rozložitelného odpadu

  • Příjem žádostí: 1.9.2023-1.5.2024, celková alokace: 1,6 mld. Kč.
  • Předmět dotační podpory:
    • Výzva je zaměřena na podporu projektů, které se budou podílet na rozvoji oběhového hospodářství v oblasti nakládání s BRO.
    • Podporována budou zejména opatření pro recyklaci BRO a rovněž také opatření k aplikaci kompostu (případně digestátu a fugátu) vyprodukovaného z BRO v kompostovacích zařízeních nebo bioplynových stanicích do zemědělského půdního fondu
    • Přístup MŽP k řešení problematiky nakládání s bioodpady je komplexní a spolu s efektivním využíváním nástrojů podpory jednoznačně vede ke zlepšování situace v oblasti nakládání s biologicky rozložitelnými odpady.

Obce, které zavedly domácí kompostování budou mít nějakou bonifikaci v rámci povinné míry třídění? Pro malé obce je to celkem zásadní.

  • Jak domácí, tak komunitní kompostování, je v rámci hierarchie odpadového hospodářství, podle níž je prioritou předcházení vzniku odpadu, nejvhodnější formou nakládání s rostlinnými zbytky z údržby zeleně, zahrad a domácností od občanů. A právě proto, že komunitní i domácí kompostování probíhá v režimu předcházení vzniku odpadů, rostlinné zbytky z údržby zeleně, zahrad a domácností od občanů, které jsou zpracovány na kompost v rámci komunitního nebo domácího kompostování, v současnosti do výpočtu plnění cílů započítat nelze.
  • Podle zveřejněného rozboru SKO, který realizovalo MŽP, je ve směsném komunálním odpadu přes 20 % biologicky rozložitelných odpadů. Je tedy zřejmé, že obce se musí v prvé řadě soustředit na správné třídění využitelných složek ze směsného komunálního odpadu.
  • Zavedení domácího kompostování snižuje významně množství komunálního odpadu i směsného odpadu a dochází ke snížení celkové produkce komunálního odpadu obce. Přestože se množství využitých rostlinných zbytků v rámci domácího kompostování do plnění cíle nezapočte, tak nicméně tímto způsobem zároveň dochází ke snížení celkové produkce komunálního odpadu obce a tím i zvýšení plnění cíle. Jelikož v případě započtení rostlinných zbytků od občanů zpracovaných v rámci domácího kompostování, by se při výpočtu plnění cíle podle § 59 odst. 3 zákona o odpadech takto zpracované rostlinné zbytky musely započítat nejen do množství odděleně soustředěných recyklovatelných složek komunálního odpadu, ale také do celkového množství komunálního odpadu vyprodukovaného obcí. Započtením domácího kompostování by se tedy zvýšila celková produkce odpadů obce. 
  • Doposud nejsou tato pravidla stanovena ani na úrovni EU, zejména s ohledem na nedostatečné množství dat k domácímu kompostování a rovněž i s ohledem na špatnou kontrolovatelnost vykazovaných údajů. MŽP proto bude situaci monitorovat a průběžně vyhodnocovat. 
  • V současnosti tedy vzhledem ke všem výše uvedeným důvodům není možné započítávat domácí kompostování do plnění stanovených cílů obcí.

Počítá se s aktivní účastí soukromých vysokých škol při realizaci prioritních aktivit? Budou mít přístup k financování těchto aktivit z veřejných zdrojů?

1) Vzdělávání je jednou z prioritních oblastí Strategického rámce Cirkulární Česko 2040.
Hlavním cílem je začlenit Cirkulární ekonomiku jako koncept do celého vzdělávacího systému ČR.

  • Navržená opatření: Podpora rozvíjení znalostí o cirkulární ekonomice na všech úrovních vzdělávací soustavy a začlenění cirkulární ekonomiky do vzdělávacích programů. Motivace základních i mateřských škol k zapojování tématu oběhového hospodářství do výuky, podpora tvorby výukových programů a materiálů s tématem oběhového hospodářství. Podpora technických a kreativních oborů studia v oblastech cirkulární ekonomiky.

2) V rámci resortního programu na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v oblasti životního prostředí – Prostředí pro život probíhá v současné době dlouhodobý výzkumný projekt:

  • Centrum environmentálního výzkumu Odpadové a oběhové hospodářství a environmentální bezpečnost (CEVOOH). Centrum je tvořené konsorciem osmi výzkumných organizací a univerzit a je zaměřeno na provádění výzkumu v tematických oblastech souvisejících s přechodem České republiky z lineárního na cirkulární hospodářský model.

3) Zapojenými univerzitami v rámci projektu CEVOOH jsou:

    • Masarykova univerzita, Institut pro udržitelnost a cirkularitu; 
    • Univerzita Karlova, Ústav pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty;
    • Univerzita Karlova, Centrum pro otázky životního prostředí;
    • Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Fakulta technologie ochrany prostředí;
    • Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství;
    • Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, centrum AdMas;
    • Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství.

MŽP rovněž spolupracuje s vysokými školami jako aplikační garant projektů. V současné době na projektech:

    • Název projektu: Založení a provoz re-use centra/re-use pointu v sociálních, právních a ekonomických podmínkách ČR

Řešitel: Provozně ekonomická fakulta ČZU v Praze

  • Název projektu: Zjištění objemu potravinového odpadu vyprodukovaného domácnostmi a vybranými typy příspěvkových organizací v hlavním městě Praha v kontextu využitelnosti těchto dat pro ohlašovací povinnost a snižování množství potravinového odpadu.

Řešitel: Mendelova univerzita v Brně

  • Název projektu: Optimalizace vlastností a využití rekultivačních substrátů na bázi kalů z ČOV a dalších vhodných odpadních materiálů v souladu s principy cirkulární ekonomiky.

Řešitel: Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava

Odpovědi zpracoval: Odbor cirkulární ekonomiky a odpadů
V Praze 29. 11. 2023

Vrchní ředitel pro ochranu životního prostředí, David Surý, na Cirkulárním Meetupu

Sdílejte tento článek na sociálních sítích