Noviny&Novinky: Změna k lepšímu žene Česko dopředu

Koronavirová pandemie zastavila téměř celý svět. A navzdory negativním dopadům ho donutila také přemýšlet. O tom, jak žijeme, jak se chováme k naší planetě a jak bychom mohli dělat věci lépe, prospěšněji a udržitelněji. Touto myšlenkou se zabývá iniciativa Změna k lepšímu, která semkla české podnikatele, vědce, ale také obyčejné občany, kteří se snaží Česko posunout. Jak celá iniciativa funguje? Jaké má cíle a plány? Na to a mnohem víc jsme se zeptali její spoluzakladatelky Soni Jonášové.

Kdy a proč vznikla iniciativa Změna k lepšímu? 

Změna k lepšímu vznikla během koronakrize, z debaty mezi několika asi 17 asociacemi, firmami a think-tanky. Společně jsme začali přemýšlet, do jakého světa chceme vyjít z karantény. Jak nastartovat ekonomiku, využít moment, kdy se dají snadno dělat změny, a připravit se na budoucí environmentální výzvy. Myslíme si, že udržitelnost je skvělá příležitost pro byznys a restart české ekonomiky. A stejně to vidí čím dál více firem a obyvatelů Česka. Dnes je součástí Změny k lepšímu už přes 160 firem.

Jaké jsou hlavní pilíře iniciativy?

Pracujeme ve třech skupinách, každá se věnuje jiné oblasti. Já vedu skupinu Cirkulární ekonomiky, kde se zaměřujeme na využití odpadu, inovace v recyklaci, nebo redukci skládkování. Skupinu Energetika a doprava vede Martin Sedlák a řeší obnovitelné zdroje energie nebo inovace v čisté dopravě. A skupinu Krajina vede Vojtěch Kotecký z Glopolis a zabývají se například zadržováním vody v krajině, nebo řešením sucha ve městech. Paralelně se třemi skupinami funguje i poradní sbor ekonomů, kteří revidují návrhy a řešení tak, aby byly funkční a realizovatelné.

Jak Změna k lepšímu pomáhá v praxi? 

Vznikli jsme z potřeby restartovat ekonomiku smysluplně a s dlouhodobou vizí. A cítíme, že je v Česku hodně lidí, kteří to vidí stejně. Na podzim začneme postupně představovat jednotlivá opatření, která připravují pracovní skupiny. Jakou budou mít přesně podobu ale zatím nedokážu říct. V energii a dopravě bychom chtěli zapracovat na efektivnějším využití energie v průmyslu nebo otevřít prostor pro růst obnovitelných zdrojů a postupně jimi nahrazovat uhlí. V cirkulární ekonomice eliminovat skládkování, motivovat firmy ke snižování množství odpadů nebo produkci CO2 napříč průmyslem. A v péči o krajinu bychom chtěli do Česka vrátit rozptýlenou zeleň, malé mokřady, meandrující řeky a naučit se chytře hospodařit s vodou a půdou a zkvalitnit životní prostředí ve městech i mimo ně.

Jaké návrhy iniciativa připravila a jak je chcete prosadit? 

Návrhy a řešení začneme komplexněji představovat na podzim na akcích jako je například Týden inovací nebo konference Velvet Innovation, kterou pořádá inovační agentura JIC. Chceme otevřít debatu a přizvat do ní mezinárodní publikum, odborníky, vládní i opoziční strany. Cesta, jakou je budeme prosazovat, závisí na jejich výsledné podobě. Je možné, že výstupem bude třeba nápad, který začnou firmy hned používat a nebudou k tomu potřebovat žádné legislativní úpravy.

Jak se projektu zatím daří? Čeho jste dosáhli?

Naše iniciativa už má přes 600 podpisů a připojilo se k ní více než 160 firem, asociací, think-tanků, bank a investičních fondů, neziskových organizací a dalších. A noví členové se přidávají každý den. Myslím, že už jen to, jak široce je Změna k lepšímu rozkročená českým byznysem je samo o sobě velký úspěch. 

Jednotlivé skupiny se pustily do práce a začínají se v nich rýsovat první konkrétní návrhy opatření. A za naší skupinu Cirkulární ekonomiky můžu říct, že máme za sebou třeba skvělý a inspirativní workshop v IKEA na téma RE-use, které také určitě bude součástí našich opatření. 

Může se do iniciativy přihlásit kdokoliv? 

Jsme otevřená platforma. Připojit se mohou jak jednotlivci, tak společnosti a organizace. Můžete vyjádřit podporu podpisem Manifestu Změny k lepšímu, přidat se do některé z pracovních skupin a začít s námi pracovat na Změně k lepšímu. Aktuálně také hledáme projekty nebo organizace, které už svět k lepšímu mění. 

Co pro vás představuje největší překážky? 

Fungujeme z nadšení a volného času lidí, kteří se k nám přidávají a podporují nás. Všichni tak investujeme hlavně svou energii a čas. Je to hlavně o nasazení lidí a závazku v to, že se chtějí zapojit, něco vymyslet a aktivně využít příležitosti pro změnu k lepšímu. Do budoucna zvažujeme přejít na jinou právní formu, abychom naši práci a členy dokázali lépe koordinovat a případně sami financovat náklady, které nám vzniknou. Ale to určitě nevnímám jako překážku. 

Změnila koronavirová krize podle vás pohled firem na udržitelnou ekonomiku?

Myslím, že koronavirová krize jasně ukázala, že soukromý i neziskový sektor dokáží spolupracovat s tím veřejným efektivně, rychle a smysluplně. A to je velké poučení a pro nás důkaz, že když budeme chtít, tak ve společnosti a businessu dokážeme měnit věci k lepšímu jednoduše a bez velkých prodlev. Chceme tuto krizi otočit v příležitost, využít nové energie mezi lidmi, originálních českých podnikatelských nápadů a chuti postavit se znova pevně na vlastní nohy, unikátní spolupráce mezi vědci, byznysy a státem. Chceme nastartovat českou ekonomiku tak, aby to bylo dobré pro nás i pro místo, kde žijeme. 

Na co jste nejvíce pyšná? 

Osobně projekt vnímám jako krásný příklad praxe, kdy podobná iniciativa vzniká skutečně odspodu, organicky a lidsky. Každý se zapojuje přesně tak, jak zrovna může a na co právě stačí. Někdo pomáhá finančně, někdo svým časem, některé firmy nabízejí data z vlastních výzkumů, jiné šíří jméno iniciativy na svých akcích. Tak si představuji organickou kooperaci bez toho, aniž by z ní někdo jednostranně benefitoval. Proto jsem pyšná, že jsme jako společnost dozráli do momentu, kdy tušíme, že to nikdo „nevyřeší za nás“ a že každý se může zapojit svým dílem. Ve skupině cirkulární ekonomiky připravujeme také systém „nástupnictví“ na pozici lídra a jsem pyšná na členy ZKL, protože je zde hned několik firem, které mohou převzít „štafetu“ a vést téma vlastním směrem. 

Jak vidíte budoucnost celého projektu? 

Osobně se těším na podzim, až začneme představovat jednotlivá opatření. A ještě více se těším na dobu, kdy se začnou projevovat v praxi a přinášet pozitivní výsledky. A to ve stručnosti vidím i budoucnost Změny k lepšímu. Jsme připraveni pomoct, jednat, diskutovat  s vládou, opozicí i jejich poradními orgány, proto tato skupina i vznikla. Zároveň víme, že podnikatelé si dokáží pomoct i sami mezi sebou, takže chceme sázet i na řešení, ke kterým stát není nutně potřeba.

Text vznikl původně pro portál Noviny & Novinky.

INCIEN je hlavním řešitelem a má na starosti řízení projektových aktivit s širokou odborností v oblasti cirkulární ekonomiky, včetně ekodesignu a cirkulárních obchodních modelů napříč odvětvími. Primárně odpovídá za Pracovní balíček 1 (PB1), který se zaměřuje na ekodesign v souladu s požadavky nařízení EPSR.


V posledních letech se intenzivně zaměřuje na výzkum politik a cirkulárních obchodních modelů v těžkém a zpracovatelském průmyslu, stejně jako v klíčových hodnotových řetězcích v kontextu dekarbonizace.

INCIEN je rovněž členem projektu CirkArena a od dubna 2025 působí jako expertní orgán Českého cirkulárního hotspotu, který nově zastřešuje iniciativa Změna k lepšímu.

Web partnera

CBCSD je primárně zodpovědný za pracovní balíček č. 3, který je zaměřený na digitální produktové pasy. Zároveň se podílí na sdílení nových formátů vzdělávání a na diseminaci výstupů projektu.


CBCSD rozvíjí národní a oborové specializace. Jeho klíčovým posláním je přinášet a zprostředkovávat mezinárodní podnikatelské a evropské trendy udržitelného rozvoje – jedná se například o globální standardy pro výpočet uhlíkové stopy firem (GHG Protocol) nebo uhlíkové stopy produktů (Pathfinder).

CBCSD se rovněž věnuje vlastní výzkumné činnosti a prostřednictvím pracovních skupin se zaměřuje na vzdělávání, osvětu a diseminaci výstupů projektů.

Pracovní skupina Oběhové hospodářství navazuje mimo jiné na řadu iniciativ WBCSD podporujících cirkulární obchodní modely (například: Circular Transition Indicators, Packaging Sustainability Assessment, SPHERE Packaging Sustainability Framework, Alliance to End Plastic Waste)

Web partnera

FCH VUT Brno je dalším zapojeným řešitelem projektu a primárně zodpovídá za pracovní balíček č. 2, který je zaměřen na design pro recyklaci obalů.


V rámci projektu je FCH VUT řešitelem témat Design for Recycling, pre-certifikačních procesů a dalších odborných metodik. Díky zaměření Ústavu chemie materiálů má pracoviště dlouholeté zkušenosti se zpracováním polymerů a polymerních kompozitů, a je vybaveno moderními technologiemi jak pro zpracování plastů, tak pro jejich fyzikálně-chemickou charakterizaci.

Pracovní skupina pod vedením R. Přikryla se již více než pět let věnuje výzkumu a vývoji v oblasti cirkulární ekonomiky, recyklačních technologií a udržitelnosti.

Pro účely projektu se plánuje využití následujícího vybavení:
TGA, DSC, DMA, FTIR, XRF a NIR (externě), SEM, EDX, hnětič Brabender, extruder, testovací zařízení na mechanické vlastnosti, GPC, reometrie, chromatografie.

Web partnera