Reakce na tiskovou zprávu: Ochránci přírody sbírají podpisy proti spalovně, mají jich přes 3400

V reakci na tiskovou zprávu, kterou vydala ČTK a převzal ji server Ekolist, týkající se tématu boje proti výstavbě nových spaloven v České republice cítíme povinnost vyjádřit se fakticky k argumentům, které jsou v tiskové zprávě obsaženy a které považujeme za nepravdivé.

Odkaz: https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/ekologove-sbiraji-podpisy-proti-spalovne-maji-jich-pres-3400

ARGUMENT: Po spálení odpadů třetina zbude v podobě strusky a toxického popílku, které se budou stejně muset uložit na skládku.

Ano, dokumentace EIA uvádí, tak jak to povoluje česká legislativa, že struska a popílek budou ukládány na skládky. Nicméně se jedná o (maximálně) 30 % váhových a 10 % objemových množství ze vstupů do ZEVO a jedná se o hygienizovaný inertní materiál, který je již v jiných zemích EU využíván jako stavební materiál. O stejném využití uvažuje i investor, pokud bude legislativa v tomto směru postupovat ve šlépějích západní Evropy. Je to trend, který je již zcela běžný a dlouhodobé testování využívání těchto materiálů v liniových stavbách (silnice, dopravní stavby aj.) v Dánsku uvádějí, že materiál nevykazuje známky ekotoxicity. Na VUT Brno probíhá řada výzkumů vázajících se na materiálové využití (Využití kameniva z vysokopecní strusky při výrobě asfaltových směsí, využití popílků ze spalin do polymerních správkových hmot, autoklávovaný pórobeton na bázi odpadních popelovin a recyklovaného skla aj.). Je tedy zřejmé, že trendem je využívat tyto výstupy materiálově. Využití materiálů ČEZ konzultoval s INCIEN v přípravných fázích projektu.

Údaj, že třetina odpadu je tvořena struskou a popílky je pouze konzervativním odhadem, protože například dle údajů z praxe ZEVO Malešice je produkce strusky asi 20 – 25 % ze vstupů odpadů. Navíc, jak bylo řečeno, budou výstupy preferovaně využívány materiálově do maximální možné míry a to i s recyklací magnetických i nemagnetických či barevných kovů. S tím je počítáno i v dokumentaci EIA.

Poznámka: V Holandsku funguje úmluva, tzv. Green deal (Dutch Green Deal Bottom Ash (IBA)) , kdy se holandská asociace odpadového hospodářství zavázala do roku 2020 všechny výstupy ze ZEVO použít jako stavební materiál.

ARGUMENT: Petice zmiňuje také to, že do ZEVO Mělník by mířily odpady z velké části Středočeského kraje, což by neúměrně zatížilo dopravu.

K tématu dopravy investor (ČEZ) prezentoval přesné propočty navýšení dopravy z obou směrů k ZEVO v rámci veřejného projednávání. Součástí dokumentace EIA je rovněž dopravní studie a ta detailně popisuje zatížení dopravou do ZEVO. Vzhledem k tomu, že investor nedokáže ovlivnit způsob dopravy do ZEVO, tak je s návozem odpadu do zařízení počítáno s variantami kombinované silniční a železniční dopravy. Přesný poměr silniční a železniční dopravy investor nedokáže ovlivnit, ale dokumentace počítá se dvěma krajními stavy. Jeden krajní stav je (nejméně ekologicky příznivý), že veškerý odpad bude přivezen po silnici (a to z okruhu 30 km svozovými vozy a ze vzdálenějších míst velkoobjemovými kamiony), a v tomto případě by celkový nárůst dopravy činil 180 vozů (jak ukazuje snímek na straně 29 v prezentaci, tak by se jednalo pouze o řád procent) při započtení jízd tam i zpět. Škvára se bude odvážet po železnici. V případě využití železnice (má smysl více než 30 km od ZEVO) budou počty mnohem nižší. Tyto dva krajní stavy jsou popsány v prezentaci na straně 27. a 28. Čísla o dopravě jsou veřejně přístupná na prezentaci z veřejného projednávání EIA z 8. března 2018.

Odkaz: https://www.cez.cz/edee/content/file/zevo/zapisy/180307-zevo-eme_vp_prezentace-cez_03.pdf

Kapacita zařízení musí být navržena jak pro nejbližší spádové oblasti, tak pro potřeby kraje. Dále kapacita zařízení reflektuje míru, při které je sofistikované čištění spalin v souladu s ekonomickou udržitelností.

ARGUMENT: Materiály předložené společností ČEZ neobsahují konkrétní technologie, které bude zařízení využívat. 

Současným trendem zeleného veřejného zadávání není poptávání přesných výrobků, ale poptávání řešení. Předkladatel projektu tak představil záměr a konkrétní technologie budou soutěženy v rámci VŘ jako komplex nejvhodnějších dostupných metod v daném čase. Tyto principy jsou i v souladu s cirkulárním veřejným zadáváním, které se testuje v Nizozemí v rámci tzv. Green deals (GD číslo 159, (Více informací:  http://www.greendeals.nl/gd159-circulair-inkopen-meer-waarde-voor-de-hele-keten/).

ČEZ jako sektorový zadavatel je povinen naplnit legislativní požadavky. V dokumentaci jsou popsány logické celky, u kterých je v EIA dokumentaci dopsáno, že budou sestaveny dle BAT. Technologie podobného rozměru také musí plnit přísné BREF limity.

Názor INCIEN a doplňující informace:

Tisková zpráva nevyjadřuje postoj všech nevládních neziskových organizací. INCIEN se s touto zprávou neztotožňuje a zastává opačný názor. ZEVO Mělník je projekt, který je z pohledu cirkulární ekonomiky hodnocen pozitivně z několika důvodů:

• Nejedná se o prostou spalovnu, ale zařízení na energetické využívání odpadů, které při sledování nejnovějších trendů neprodukuje vůbec takové množství odpadů, jaké neziskové organizace uvádějí, a zároveň zapadá do energetického mixu ČR.
• Zařízení vhodně doplňuje teplárenskou lokalitu Mělník, která je napojena v souladu s pilíři státní energetické koncepce na centrální zásobování teplem a odpady tak mohou nahradit v současnosti používané uhlí. Pokud do celkové koncepce zdrojů nebude zařazeno ZEVO, tak bude dodávka tepla zabezpečena jiným uhelným zdrojem, který bude k zajištění požadovaného množství tepla spotřebuje asi 3000 vagonů uhlí ročně. Uhlí je fosilní zdroj, u kterého je v moderní energetice trendem odklon a zároveň je prolamování limitů těžby v ČR velmi aktuálním tématem, vůči kterému se staví nejen neziskový sektor, ale i široká veřejnost.
• Bojktování energetického využívání dává volné pole pro skládkování, které je v současnosti největším problémem a nejméně preferovanou možnosti nakládání s odpadem.
• Vzhledem k plánu EU a balíčku oběhového hospodářství se mluví o kombinaci 65 % recyklaci, 25 % energetické využívání a 10 %. Z toho jasně vyplývá, že české kapacity mohou být dvojnásobně navýšeny bez narušení plánů recyklace. Současně však mluvíme stále jen o komunálních odpadech a ne o průmyslových. Diskutovat o nadkapacitách ZEVO či využívání pojmu „megaspalovna“ tak není na místě. Vše je v souladu s cíli EU.

Alternativou ZEVO je dle neziskových organizací MBÚ: 

• Toto zařízení nemá ekonomické ani environmentální opodstatnění. Výstupy MBU jsou: recyklovatelné složky (10 – 20 %), tuhé alternativní palivo a podsítná (kompostovatelná) složka, která je však stejně využívána jen na rekultivace skládek. O tuhé alternativní palivo nemají (dle nejnovějších informací a názoru účastníků Dnů teplárenství) žádné zařízení v ČR zájem. Uplatnění vytříděných složek je sporné (vysoká míra nečistot), což jasně naznačuje pro ekonomickou neudržitelnost.
• Stavba podobných zařízení může snížit míru třídění (obyvatelé nabydou dojmu, že je po nich odpad dotřiďován a nemusí se tak do třídění zapojit). INCIEN se vážné obává, že by podobná zařízení ovlivnila míru třídění odpadů v domácnostech a výrazně jej nedoporučuje.

Velmi negativně hodnotíme záměrné manipulování veřejnosti ve věci negativní komunikace zařízení na energetické využívání odpadů, které odsouvá pozornost od skládek, které jsou nejméně preferovanou možností. Spalování a skládky jsou na stejné úrovni – nejméně preferovaná možnost nakládání s odpadem. V ČR však žádná SPALOVNA komunálních odpadů nestojí. Prosté spalování využívají jen některé spalovny nebezpečných odpadů. Všechna zařízení využívající energetický potenciál odpadů jsou tedy lepším řešením než skládky a nemáme ani nadkapacity, o kterých se mluví. I pokud budou realizovány známé projekty ZEVO (rozšíření ZEVO Malešice, Komořany, Mělník, rozšíření SAKO Brno o třetí linku), tak stále nebudou kapacity dostatečné k cílům odklonění odpadů ze skládek. Plánované kapacity nikterak neohrozí naplňování cílů recyklace a balíčku cirkulární ekonomiky.

ZEVO Mělník také realizuje společnost ČEZ na poptávku Středočeského kraje, kdy Strategie POH Středočeského kraje uvádí jako prioritní oblasti:

• zásadní omezení skládkování,
• zajištění energetického využití směsných komunálních odpadů,
• důsledná podpora odděleného sběru a recyklace využitelných KO,
• zajištění nakládání s BRKO – rostlinného původu.

Porovnání ZEVO a skládky:

Zpracovala: Soňa Jonášová, 9. Května 2018