Ve čtvrtek 7. prosince se uskutečnil závěrečný trialog mezi Evropskou komisí, Parlamentem a Radou ohledně přepracování směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD – Energy Performance of Buildings Directive). Vyvrcholila tak dvouletá práce na revizi stávající směrnice EPBD, která je součástí balíčku „Fit for 55“, jejíž cílem je dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality budov. Jaké jsou klíčové body a co by mělo zajímat i české tvůrce politik a stakeholdery ve stavebnictví? Směrnice nezapomíná ani na kotle na fosilní paliva, nájmy nebo udržitelnou mobilitu.
Odvětví stavebnictví a budov se podílí na emisích skleníkových plynů Evropské Unie více než jednou třetinou a na spotřebě primární energie 40 %. To z něj činí klíčový sektor, který je třeba dekarbonizovat, abychom dosáhli (nejen) evropských klimatických cílů. Zlepšování energetické náročnosti budov zároveň povede k finančním úsporám na účtech za energii, což z něj činí také důležitou sociální politiku. Dalším krokem po závěrečném trialogu je schválení této neformální dohody Evropským parlamentem i Radou, čímž se stane zákonem. Dne 23. ledna 2024 bude o revizi hlasovat Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku.
Toto jsou některé klíčové body směrnice po poslední revizi:
- U nebytových budov budou k postupnému zlepšování jejich energetické náročnosti využívány minimální standardy energetické náročnosti, které povedou k renovaci 16 % budov s nejhoršími parametry do roku 2030 a 26 % budov s nejhoršími parametry do roku 2033.
- Všechny členské státy přijmou národní trajektorie, které povedou ke snížení spotřeby primární energie v obytných budovách o 16 % do roku 2030 a o 20-22 % do roku 2035. Členské státy si mohou svobodně zvolit, jaká opatření použijí k realizaci tohoto cíle, a na které budovy se zaměří.
- Členské státy budou moci některé budovy z uvedených povinností vyjmout. Například historické památky nebo místa pro bohoslužby.
- Všechny nové budovy musí mít nulové provozní emise z fosilních paliv. To se od roku 2028 týká budov ve veřejném vlastnictví a od roku 2030 i všech ostatních nových budov. Existuje možnost specifických výjimek.
- Nové budovy musí být uzpůsobeny k umístění střešních fotovoltaických nebo solárně-termických zařízení, která se stanou novým standardem pro budovy. Ty budou postupně instalovány od roku 2027 tam, kde to bude možné.
- Bude vytvořen společný vzor EU pro průkazy energetické náročnosti.
- Budou zavedena finanční opatření na podporu renovací. Zaměří se zejména na budovy s nejhoršími parametry a na zranitelné zákazníky.
- Členské státy budou muset zajistit ochranu nájemného v budovách s nejhoršími parametry po jejich renovaci.
- Každý členský stát vytvoří národní plány renovací budov, které se budou zabývat tématy, jako například školení kvalifikovanějších pracovníků a financování renovací.
- Budou vytvořeny národní pasy renovací budov, které budou vlastníky budov provázet procesem renovace.
- Zřízení jednotných kontaktních míst pro všechny účastníky hodnotového řetězce renovací, kterým budou v průběhu procesu poskytovány specializovaná poradenství a podpora.
- Kotle na fosilní paliva by měly být postupně vyřazeny do roku 2040, od roku 2025 přestanou členské státy dotovat samostatné kotle na fosilní paliva.
- Posílí se infrastruktura udržitelné mobility prostřednictvím např. ustanovení dobíjecích míst pro elektromobily a parkovacích míst pro jízdní kola.
- Měly by být přijaty požadavky na výpočet potenciálu globálního oteplování (GWP).
Autorka: Andrea Veselá
Cover foto: Milivoj Kuhar, Unsplash