Skončí v Česku doba skládková? To je další zajímavé téma Dnů teplárenství a energetiky

valve, teplo, trubky

Budeme dál skládkovat nebo se podaří systém odpadového hospodářství zásadně změnit? Jaká bude role energetického využití odpadu v oběhovém hospodářství?  Je energetické využití odpadu pouze pro velké aglomerace nebo se do něj mohou úspěšně pustit i menší města? I to budou témata Dnů teplárenství a energetiky 2019 v Hradci Králové.

Směrnice Evropské unie nás mají posunout k takzvané cirkulární ekonomice. V Česku však zatím stále nakládáme s většinou komunálního odpadu tím nejhorším možným způsobem – končí na skládkách. Poslanci vložili v roce 2013 do zákona o odpadech zákaz skládkování využitelného odpadu od roku 2024, tedy 10 let poté, co novela zákona nabyla účinnosti.  Ministerstvo životního prostředí, které připravuje nový zákon o odpadech, však zřejmě navrhne odklad na rok 2030, s nímž počítá i revidovaná směrnice o skládkách odpadů. Nový zákon o odpadech by měl být v závěrečné fázi příprav a měl by být vypuštěn do meziresortního řízení v nejbližší době.

„Členské státy mají transponovat revidovanou směrnici o odpadech do národní legislativy do 5. července 2020. Pokud máme tento termín stihnout, tak je už teď pět minut po dvanácté. Pro nás je podstatné, aby nový zákon o odpadech přinesl skutečnou změnu a vytvořil stabilní prostředí pro investice. Další roky přešlapování na místě si Česká republika nemůže dovolit už proto, že kapacita stávajících skládek se rychle plní. Pokud z nich většinu odpadu rychle neodkloníme, bude nutné budovat nové, a to snad nechce kromě některých skládkařů nikdo,“ upozornil ředitel Teplárenského sdružení České republiky Martin Hájek.

Energetické využití odpadů může být pro teplárny příležitostí, jak nahradit část uhlí případně dalších paliv. Donedávna byla výstavba zařízení na energetické využití odpadu doménou pouze velkých městských aglomerací. Teď se zdá, že by na něj mohly dosáhnout i menší města a obce. Nakolik bude tento model životaschopný, se v praxi teprve ukáže, ale určitě stojí za to o něm diskutovat.

„Nově jsme se rozhodli zařadit téma využití škváry ze ZEVO v kontextu cirkulární ekonomiky. Častým argumentem odpůrců energetického využití odpadů je, že třetina původní hmotnosti odpadu stejně skončí na skládce ve formě škváry. Tento příspěvek ukáže, že to tak do budoucna být vůbec nemusí,“ uvedl Hájek.

Tradičně se konference účastní ředitel odboru odpadů Ministerstva životního prostředí Jaromír Manhart. I letos dostane slovo Petr Havelka z České asociace odpadového hospodářství a také Soňa Jonášová, ředitelka Institutu Cirkulární Ekonomiky, který nově rozjel inciativu „Konec doby skládkové“. „O diskuse tedy určitě nebude nouze. Bude nás samozřejmě zajímat také názor Svazu měst a obcí i odborníků z praxe,“ uzavírá Martin Hájek.

Zdroj: Energie kolem nás

INCIEN je hlavním řešitelem a má na starosti řízení projektových aktivit s širokou odborností v oblasti cirkulární ekonomiky, včetně ekodesignu a cirkulárních obchodních modelů napříč odvětvími. Primárně odpovídá za Pracovní balíček 1 (PB1), který se zaměřuje na ekodesign v souladu s požadavky nařízení EPSR.


V posledních letech se intenzivně zaměřuje na výzkum politik a cirkulárních obchodních modelů v těžkém a zpracovatelském průmyslu, stejně jako v klíčových hodnotových řetězcích v kontextu dekarbonizace.

INCIEN je rovněž členem projektu CirkArena a od dubna 2025 působí jako expertní orgán Českého cirkulárního hotspotu, který nově zastřešuje iniciativa Změna k lepšímu.

Web partnera

CBCSD je primárně zodpovědný za pracovní balíček č. 3, který je zaměřený na digitální produktové pasy. Zároveň se podílí na sdílení nových formátů vzdělávání a na diseminaci výstupů projektu.


CBCSD rozvíjí národní a oborové specializace. Jeho klíčovým posláním je přinášet a zprostředkovávat mezinárodní podnikatelské a evropské trendy udržitelného rozvoje – jedná se například o globální standardy pro výpočet uhlíkové stopy firem (GHG Protocol) nebo uhlíkové stopy produktů (Pathfinder).

CBCSD se rovněž věnuje vlastní výzkumné činnosti a prostřednictvím pracovních skupin se zaměřuje na vzdělávání, osvětu a diseminaci výstupů projektů.

Pracovní skupina Oběhové hospodářství navazuje mimo jiné na řadu iniciativ WBCSD podporujících cirkulární obchodní modely (například: Circular Transition Indicators, Packaging Sustainability Assessment, SPHERE Packaging Sustainability Framework, Alliance to End Plastic Waste)

Web partnera

FCH VUT Brno je dalším zapojeným řešitelem projektu a primárně zodpovídá za pracovní balíček č. 2, který je zaměřen na design pro recyklaci obalů.


V rámci projektu je FCH VUT řešitelem témat Design for Recycling, pre-certifikačních procesů a dalších odborných metodik. Díky zaměření Ústavu chemie materiálů má pracoviště dlouholeté zkušenosti se zpracováním polymerů a polymerních kompozitů, a je vybaveno moderními technologiemi jak pro zpracování plastů, tak pro jejich fyzikálně-chemickou charakterizaci.

Pracovní skupina pod vedením R. Přikryla se již více než pět let věnuje výzkumu a vývoji v oblasti cirkulární ekonomiky, recyklačních technologií a udržitelnosti.

Pro účely projektu se plánuje využití následujícího vybavení:
TGA, DSC, DMA, FTIR, XRF a NIR (externě), SEM, EDX, hnětič Brabender, extruder, testovací zařízení na mechanické vlastnosti, GPC, reometrie, chromatografie.

Web partnera