Vědecká studie „Fate and Composition of Textile Waste from Italy, the Czech Republic and Romania“ vedená výzkumníky z Joint Research Centre (JRC) pod záštitou Evropské komise přináší dosud nejpodrobnější pohled na složení a potenciál využití textilního odpadu ve třech evropských zemích. Na výzkumu se významně podílely i naše kolegyně z INCIEN, Eva Ryšavá a Andrea Veselá. Jejich práce přispěla k zásadnímu poznání, které může formovat budoucnost cirkulární ekonomiky v oblasti textilu.
Co studie zkoumala?
Výzkum analyzoval 18 tun textilního odpadu v Itálii, Rumunsku a České republice – a to jak z odděleného sběru, tak ze směsného komunálního odpadu. Cílem bylo zjistit, kolik textilu lze znovu použít nebo recyklovat a jaký je jeho skutečný materiálový potenciál. Analýzy probíhaly v období listopad 2023 až červen 2024.
5 klíčových poznatků:
- Recyklovatelnost textilu je vysoká – pokud je správně tříděný.Více než 65 % textilu z odděleného sběru je technicky recyklovatelných (mechanicky nebo chemicky), často jde o bavlněné nebo smíšené textilie.
- Ve zkoumaných zemích ČR, Itálii a Rumunsku putuje až 40 % odděleně sbíraného textilu k opětovnému využití v rámci EU.To je více, než dříve uváděné odhady, což naznačuje jiné třídicí standardy ve východní Evropě.
- Textil ve směsném odpadu tvoří výrazně větší podíl, než se čekalo.V průměru 7,1 % směsného odpadu tvoří textil – v Rumunsku až 14 %, což překračuje často uváděných 5–6 % v západní Evropě.
- Přibližně 75 % textilu exportovaného mimo EU je bez zjevných vad – jde tedy o kvalitní materiál, který by potenciálně mohl najít uplatnění i v rámci EU.
- Správné třídění je klíčovým faktorem pro funkční cirkulární ekonomiku.Textil v komunálním odpadu má velmi nízký potenciál pro další využití (do 10 % pro re-use, 25 % pro recyklaci), pokud není při vyhození vytříděn.
Proč je to důležité?
Průměrná data ze všech tří zemí studie (Česko, Itálie, Rumunsko) ukazují, že jen 1,6 % textilu ve směsném odpadu je znovupoužitelné a až 25 % by mohlo být recyklováno – pokud by nebylo znehodnoceno vlhkostí nebo kontaminací.
Zavádění povinného třídění textilu v EU (včetně ČR od roku 2025) vyžaduje přesná data, která umožní nastavit efektivní systémy sběru a recyklace. Tato studie nabízí konkrétní odpovědi a potvrzuje, že problém není v samotném materiálu, ale v nedostatečné infrastruktuře – včetně třídicích linek, recyklačních kapacit i ekonomických pobídek k důkladnému třídění.
Jak je na tom Česko?
Zjištění ze sběru a analýz textilního odpadu v ČR, prováděných ještě před zavedením povinného sběru textilu pro obce, ukazují, že i přes existující síť kontejnerů končí velké množství využitelného textilu ve směsném odpadu.
Klíčová zjištění z českého prostředí:
- Textil tvořil 2,2–4,6 % směsného komunálního odpadu v analyzovaných českých lokalitách, průměrně pak 3,3 %.
- V místech, kde nebyly dostupné kontejnery na textil, byl podíl textilu ve směsném odpadu až dvojnásobný oproti oblastem, kde kontejnery k dispozici byly – což potvrzuje význam sběrné infrastruktury pro omezení plýtvání textilními materiály.
- Podíl recyklovatelných materiálů (bavlna, směsi) byl významný i v odpadu z třídicích linek, což ukazuje potenciál pro lokální recyklaci, pokud by byl vhodně předtříděn.
V Česku se daří budovat infrastrukturu pro sběr textilu – aktuálně máme přibližně 10 000 kontejnerů. Co ale chybí, je dostatečná kapacita pro třídění a zpracování textilu přímo v ČR. Kvůli tomu je většina odděleně sbíraného textilu, včetně nízkohodnotových kusů, exportována mimo EU. Tam často končí bez jasného dohledatelného využití a nezřídka opět jako odpad.
Co doporučuje studie dál?
- Investovat do lepších třídicích technologií a řešení pro odstranění „rušičů“ (disruptorů).
- Vytvořit férové rozdělení odpovědnosti za globální proudy textilního odpadu.
- Podpořit vznik regionálních recyklačních kapacit, které zajistí, že cenné materiály nebudou odcházet mimo EU bez možnosti dalšího využití.
- Zavést ekonomické pobídky pro třídění textilu určeného k recyklaci, včetně podpory technologií pro identifikaci materiálového složení.
Studie je dostupná zde: JRC Study – Fate and Composition of Textile Waste
Děkujeme Evě Ryšavé a Andree Veselé za jejich významný podíl na tomto výzkumu.
