„Nejlepší odpd je ten, který nevznikne. A nejlepší bioodpad je ten, který se vrací zpět do půdy.“

V poslední době se velmi často setkáváme s názorem, že domácí kompostování není řešení problematiky biologicky rozložitelných odpadů v obcích. Že takový  způsob jednoduše neřeší legislativní požadavky a je tedy zbytečným nákladem. My jsme na konferenci KBIO, která se uskutečnila v únoru letošního roku na Slovensku, narazili na pana starostu Ing. Radka Nováka, který se v obci Kateřinice již před dvěma roky rozhodl otázku bioodpadů řešit nákupem kompostérů. S panem starostou jsme si povídali o tom, proč se pro domácí kompostování rozhodli, jaké byly výsledky po jednom roce, jak to ovlivňuje náklady obce a jaké jsou další kroky k dokonalému řešení problematiky bioodpadů. 

Pane starosto, ve Vaší obci Kateřinice již třetím rokem řešíte problematiku bioodpadů domácím kompostováním. Co Vás přimělo k tomuto způsobu?

Základní podnět byl v tom, že se zvyšoval požadavek od lidí na více nádob na domácnost, nebo větší nádoby. Toto řešení jsme zamítli, protože by se tím zvyšovaly náklady na svoz komunálního odpadu a uvažovali jsme, co udělat pro to, abychom toto řešení nemuseli zavádět. Udělali jsme si sami rozbor objemu odpadu a zjistili jsme, že v popelnicích bylo velké množství bioodpadu. Protože byla možnost dotačních prostředků k získání kompostérů, rozhodli jsme se, že se pustíme cestou domácího kompostování.

Jaké byly následující kroky po tom, kdy jste se pro tuto variantu rozhodli?

Provedli jsme si sami prvotní kontrolu popelnic, zkraje roku 2011 a zjistili jsme, že se v nich nachází velké množství bioodpadu. Komise životního prostředí obešla domácnosti a zjišťovala, zda by byl zájem o domácí kompostéry, když bylo možné je pořídit z dotace. Formu dotazníků jsme neviděli jako adekvátní řešení. První reakce byla rozporuplná, ale když se občané dozvěděli, že kompostéry dostanou zdarma na pět let, tak byl zájem velký. Jednalo se zhruba o 130 až 140 kompostérů z celkového množství 190 domácností, z čehož u některých občanů byl požadavek na dva kompostéry. Začali jsme zjišťovat možnosti a podmínky pro dotaci. Když jsme udělali propočty, dostali jsme se na částku 400 – 500 tisíc Kč, v rámci čehož jsme ještě chtěli štěpkovač. Dotační titul byl stanoven na minimální hranici  500 tisíc, takže jsme oslovili sousední obec, která by v případě zájmu měla také problém na tuto částku dostáhnout a tato obec projevila zájem a k projektu se přidala. My jsme si objednali 160 kompostérů plus 2 větší s objemem 2 tisíce litrů a ještě štěpkovač a obec Lhotka si objednala 100 kompostérů a 2 větší. Toto byly začátky, když jsme se rozhodli do kompostování jít. V roce 2013 jsme měli 83 tun směsného komunálního odpadu a v loňském roce jen 72 tun, což je cca o 13 % méně.

Zmiňoval jste, že jste na začátku dělali analýzu a zjistili jste, jaká je skladba toho odpadu. Zjišťovali jste i kolik byl objem biologicky rozložitelných odpadů?

Tak dalece jsme do toho nešli. Vyloženě jsme to nevážili, jen jsme u popelnic posbírali odpad, roztřídili a podívali jsme se, co v něm asi je. Bylo vidět, že biologického odpadu je tam dosti. Před rozdáním kompostérů jsme dělali první analýzu s firmou JRK Waste Management, s. r. o., kdy jsme provedli přesné vážení a složení ze vzorku asi dvaceti kusů popelnic a zhruba po roce provozu kompostérů jsme dělali druhou analýzu.

U analýzy po jednom roce byl už znatelný rozdíl, co se týká objemu biologicky rozložitelných odpadů?

Po jednom roce byl pokles. Bylo vidět, že bioodpad se ponížil o 30 % a roční celkový objem odvezeného komunálního odpadu se ponížil o 13 – 14 %. Z 83 tun na 72 tun odvezeného směsného komunálního odpadu.

Jaké byly ohlasy od obyvatel? Byla před uvedením kompostérů nějaká přednáška nebo školení pro občany?

Před rozdáním kompostérů proběhla přednáška a až poté se podepisovaly smlouvy a rozdávaly kompostéry. Po přednášce jsme rozdali asi 70% z celkového množství kompostérů, takže bylo vidět, že zájem o ně byl. To bylo v září 2013. Poté jsme rozdali zbytek, tedy 20 až 30 kompostérů a do konce roku 2013 bylo rozdaných 130 kompostérů z celkových 160. V obci Lhotka to bylo ještě razantnější. Během týdne rozdali všech 100 pořízených kompostérů a v letošním roce pořizovali z dotace dalších 30 kompostérů, protože o ně měli občané velký zájem.

Už nějakou dobu se ve vaší obci kompostuje. Setkal jste se s tím, že občané měli nějaký problém s kompostováním? Například v případě většího množství trávy nebo listí, nedostatečné kapacity a podobně.

Nějaké problémy byly, ale ne každý se na to třeba dovedl zeptat. Ze začátku jsme trochu tápali, i když základní školení proběhlo, ale během kompostování se vždy vyskytnou nějaké menší problémy, které však nejsou nijak závažné. Při dodržený určitých pravidel a postupů není na kompostování nic moc složitého, u nás se o kompost stará můj 13 letý syn a vlastně se tím baví. Každý občan dostal ke kompostéru i publikaci a dneska je spousta možností, kde najít informace, takže dotazů nebylo příliš. Nabídli jsme i možnost další přednášky, kdy po roce mají lidé s kompostováním už nějaké zkušenosti, ale zatím o ni zájem nebyl. Co se týká množství, tak byla možnost přebytečný bioodpad odvážet, což si řešil každý samostatně. Občanům jsme nabídli možnost si objednat nádoby na bioodpad u svozové společnosti a za úplatu si jej můžou nechat odvézt, ale moc lidí problém nadbytku bioodpadu nemělo.

Můžete říct, že snížení množství komunálního odpadu se vám projevilo v nákladech na odpad? Je možné při snížení diskutovat se svozovými firmami o nižších cenách?

Máme kalkulaci ceny za svoz komunálního odpadu za odvoz jedné popelnice za měsíc, kde je cena stanovená. Nemáme to postavené na množství vyprodukovaného odpadu. V současné době chystáme výběrové řízení na svozovou firmu a očekáváme, že při poklesu množství odpadu se cena odvozu odpadu sníží. Rádi bychom udrželi cenu na současné výši, přičemž ušetřené peníze za odvoz komunálního odpadu bychom použili na odvoz bioodpadu.

Mluvili jsme i o tom, že možná není úplně jasné, zda domácí kompostování je řešením biologicky rozložitelného odpadu, co se týká legislativní stránky věci. Jak na to pohlížíte? Když byste se měl teď rozhodovat, jak celou problematiku řešit, když variant je více, rozhodl byste se znovu pro domácí kompostování, nebo už byste uvažoval jinak?

Určitě bychom se rozhodli pro domácí kompostování. Lidé mohou kompostovat doma, a pokud jim bioodpad přebyde, budou mít možnost bioodpad odvézt do přistavených kontejnerů. Je rozdíl, pokud odvezeme třeba 7 tun bioodpadu měsíčně, nebo 20 tun. V současnosti jsme se posunuli ještě dále a navázali jsme spolupráci s místním zemědělcem, který požadoval dotaci na svozovou techniku a možnost pořízení kompostárny. Pokud místní zemědělec vyprodukuje kompost a použije jej na místní pole, tak tím zkvalitňuje místní půdu. Pokud bychom bioodpad odváželi jinam, nevíme, kde následně kompost skončí a nepřijde tam, kde vznikl.

Zmínil jste, že místní zemědělec zažádal o dotační podporu na zřízení kompostárny, tudíž vy jako obec s ním můžete spolupracovat a on si bude bioodpad svážet a bude za něj zodpovědný?

Ano, on požádal o dotaci jednak na svozovou techniku, tak o techniku potřebnou ke kompostování. Ještě není jisté, zda bude dotace schválena, ale pokud by nevyšla dotace na svozovou techniku, uvažujeme, že o tuto dotaci požádáme jako obec. Připojila se i vedlejší obec. Já jsem tuto možnost nabízel asi před třemi lety místním zemědělcům, protože je jich tady více, ale moc na to neslyšeli.

Máte zájem ve vaší obci tuhle problematiku ještě nějak řešit a vylepšit, nebo jaké jsou vaše úmysly?

Lidem se musí neustále připomínat proč třídit, jak třídit, proto se v každém zpravodaji snažíme něco na toto téma zmínit. Ne všichni jsou schopni třídit tak, jak by měli a setkali jsme se i s dotazy, proč je třeba třídit odpad, když se platí vysoký poplatek za odpad, ale my jsme opačného názoru, protože v současné době máme poplatek 450 Kč na osobu za rok, což je jeden z nižších poplatků v rámci ČR. V loňském roce jsme na toto z obecního rozpočtu nedopláceli ani korunu. Je potřeba to lidem nějak podat a vysvětlovat jim to a také učit o tom i děti. V loňském roce bylo i větší množství vytříděného plastu, z 12 tun na cca 16, 5 tun, což je asi 25 kg vytříděného plastu na osobu v obci. Snažíme se to regulovat tím, že máme stanovené velikosti nádob podle počtu osob v domácnosti, aby pociťovali nějaký tlak na třídění. Například do čtyř osob v domácnosti je určena malá popelnice o objemu 80 litrů a pro pět a více osob je popelnice 120 litrů, přičemž zohledňujeme i pokud jsou v domácnosti malé děti nebo staří lidé. Tímto způsobem jakoby nutíme občany třídit, protože potom by neměli odpad kam dávat. Pokud rodina vyloženě netopí pevnými palivy, tak i přesto jim objem popelnice stačí na 14 dnů, po kterých se odpad odváží.

Zmínil jste i edukaci dětí. Máte v obci mateřskou nebo základní školu?

Máme jen mateřskou školu a i tady mají barevné tašky na třídění odpadu, ale trochu mě mrzí, že ne vždy se odpad dostane tam, kam má. Za toto nemůžou přímo děti, ale hovořil jsem na toto téma s paní ředitelkou, že i děti by mohly odpad vynášet na určená místa, například v rámci vycházky. I děti by měly vědět, kam se odpad vynáší a neměly by to znát jen z obrázku.

Takže i ve školce mají kompostér? Mohou děti přijít do styku s kompostováním?

Ve školce je také na zahradě kompostér.

Pane starosto, můžete na závěr zmínit nějaké doporučení pro ostatní zástupce z obcí, kteří ještě nejsou rozhodnutí pro dlouhodobý způsob řešení problematiky bioodpadů? V případě, že byste byl ve stejné situaci a musel tuto problematiku znovu, jak byste se rozhodnul?

Určitě i ve větších obcích nebo ve městech na okrajových částech si myslím, že není problém kompostovat. Jsou zde i města jako Příbor nebo i větší obce v okolí o 2, 5 až 3 tisících obyvatelích, kde pořizovali kompostéry. S obcemi jsme v kontaktu a víme, že jsou jen dobré zkušenosti. Mohu vřele doporučit pokračovat v kompostování, nebo kdo by se rozhodoval, ať se dá rovnou cestou domácího kompostování. Je to odpad, který na zahradě vznikne a měl by zde i skončit. Nedovedu pochopit, proč by domácnosti měly veškerou trávu nebo bioodpad, který vyprodukují, vyvážet někam do sběrného kontejneru, který odpad odveze do kompostárny, kde jej zpracují. Člověk zaplatí z odvoz bioodpadu a když si chce koupit kompost, tak za něj zase musí platit, což jsou dvojí náklady.

Děkujeme vám za rozhovor, pane starosto, a přejeme Vám aby se množství bioodpadu, které končí ve sběrných nádobách na komunální odpad snížilo na minimum, vy šetřili finance a obyvatelé obce Kateřinice byli spokojení. 

Rozhovor byl pořízen v dubnu roku 2015 a je přepisem videonahrávky. Přepis vytvořila Monika Rozmarová.