Archiv pro štítek: Cradle to Cradle

Grow circular!

Financování inovací v oblasti eko-inovací je jedno z témat, kterým se INCIEN věnuje. Ve spolupráci s firmami hledáme chytré cesty, jak financovat projekty týkající se cirkulární ekonomiky. V měsíci říjnu se chystáme rozšířit si obzory na konferenci v hlavním městě Estonska, Tallinnu.

Financing SME Eco-innovation

The transition to a new, circular and sustainable way of doing business needs to happen on the ground. Eco-innovative entrepreneurs know that environmental protection makes business sense and understand how being innovative today will help them grow sustainably in the long term. Turning environmental challenges into business opportunities will help deliver a resource-efficient, green and competitive low-carbon EU economy.

The transition to a circular economy will bring solid financial advantages, but like any large-scale transition, it needs a kick-start. The EU’s financial sector will play a key role in helping business grow and move us towards a circular and thus more sustainable future. Investments are crucial to make a real shift from a linear to a circular model and both the public and private sectors have their role to play. Eco-innovation is essential to ensure circular economy becomes a reality, but SMEs are still facing challenges entering existing markets and developing new market opportunities. There is a need to reinforce circular economy-related innovation at the European level and to attract investors.

The 20th European Forum on Eco-innovation will be held in Tallinn, Estonia, on 26-28 October 2016.The Forum will examine financing opportunities for eco-innovative SMEs and will showcase successful companies who have succeeded in attracting investors and growing their business. It will explore the enabling factors and challenges of transitioning to a circular business model and will address these through the lens of business, finance and public sector.

The Forum will also provide an opportunity for participants from across Europe to:

  • participate in a business-to-investors matchmaking session (this event will bring together the most promising companies, active in several Eco-innovation sectors, and „cleantech“ investors in bilateral meetings);
  • learn about the innovative technologies with performance claims verified by the Environmental Technology Verification (ETV);
  • discover the best performing eco-innovative companies showcasing their environmental and business accomplishments at the European Business Awards for the Environment Ceremony;
  • find out about successful eco-innovative projects funded under different EU funding programmes and financial instruments; and
  • take part in site visits to eco-innovative companies who have successfully turned investments into circular business models.

 

Snímek obrazovky 2016-09-04 v 12.15.46

Snímek obrazovky 2016-09-04 v 12.15.33

Základní principy cirkulární ekonomiky

Cirkulární ekonomika spojuje několik principů, které nám umožňují používat minimum přírodních zdrojů a zároveň produkovat minimální množství odpadu. Pro přehlednost a zjednodušení uvádíme šest důležitých přístupů a principů, které jsou pro zavádění cirkulární ekonomiky do praxe klíčové.

Ekodesign: začínaje od návrhu produktu tak, aby měl minimální dopad na životní prostředí (nebo rovnou dopad pozitivní) a to během celého jeho životního cyklu (například 100% biologicky rozložitelné výrobky, které však nejsou producenty mikropolutantů a nepůsobí žádnou zátěž na životní prostředí.)

Průmyslová symbióza: odpad jednoho se stává zdrojem pro ostatní. Tento přístup cílí k omezení vlivu průmyslu na životní prostředí (například industriální eko-park Kaludborg v Dánsku). Často je průmyslová symbióza založena na přeměně odpadů na zdroje, využívání odpadní energie či recyklaci vod. 

Sdílená ekonomika: pronájem místo nákupu. V rámci fungování ekonomiky funkcionality nepotřebujeme produkt jako takový, ale službu, kterou nám poskytuje. (Příklad: sdílení automobilů umožňuje redukci primárních materiálů a snižuje i uhlíkovou stopu nebo sdílení pracovních nástrojů). 

3R principy (redukovat, znovupoužívat, recyklovat): tyto tři metody dávají nový život předmětům, které se měly stát odpadem. 3R principy zahrnují široké spektrum příkladů od vzniku tzv. Re-use center, kam lidé mohou odevzdávat produkty, které již dále nevyužijí, po zpětný odběr produktů samotným výrobcem, který je recykluje a snižuje tak množství primárních zdrojů nezbytných pro výrobu nových produktů.)

Cradle to Cradle: myšlenka, že produkt je navržen tak, aby mohl být do nekonečna recyklovíán se blíží principům, které fungují i v přírodě. Díky tomu mají produkty neutrální nebo pozitivní dopad na prostředí (například Interface koberce, které jsou recyklovatelné do nekonečna). 

Biomimikry: tato disciplína analyzuje řešení poskytována přírodou a snaží se je aplikovat do výroby nových produktů a služeb. (například: koncepce budov v poušti, jejichž konsturkce je inspirována kaktusy, u kterých jsou vertikální branches využívány jako stínidla, která snižují potřebu využívání vnitřní klimatizace). 

Myšlenky cirkulární ekonomiky často kombinují různé diruptivní inovace. Důležitý je také holistický přístup k životnímu cyklu výrobků a navržení takových systémů, které nejen chrání životní prostředí, ale také generují zisk a jsou součástí ekonomického růstu. Ekonomický růst jako takový se však v cirkulární ekonomice neměří klasickými indikátory jako je například růst HDP, ale zejména zvyšováním efektivity, snižováním negativních externalit či zvyšování životního blahobytu obyvatel.

Cirkulární ekonomika: systematická změna přinášející nové byznys modely

Pro mnohé z nás je mobilní telefon první věc, kterou vidíme ráno a poslední věc, kterou vidíme než jdeme spát. I přes tento téměř intimní vztah je naše znalost o tom, odkud pochází, skoro mizivá. Což je ironické zejména díky faktu, že nám chytré telefony v dnešní době naopak přináší znalosti a informace z celého světa.

V čem je telefon Fairphone jiný?
V čem je telefon Fairphone jiný?

Malá holandská firma zvaná Fairphone se rozhodla tento fakt změnit a vyzvat naši etickou ignoranci cestou příběhu. Odkrývá pozadí, které je za produkcí, distribucí, prodejem a v závěru elektrickým odpadem z telefonů. Celý příběh začíná velmi často v dolech Demokratické republiky Kongo, pokračuje v továrnách v Číně, rychle se přesunuje k zákazníkům do Evropy a zanedlouho opouští náš kontinent na lodích směřujících do slumů v Ghaně. Fairphone poukazuje na tento proces, který způsobuje obrovské sociální a environmentální problémy po celém světě, a přichází s telefonem, který dokazuje, že celý proces může vypadat úplně jinak. Společnost komunitu svých zákazníků informuje o tom z čeho je telefon vyrobený, jaké jsou podmínky lidí zaměstnaných v továrnách, kde přístroje vznikají a neustále se snaží celý systém zdokonalovat. Fairphone je firma založená v roce 2013 a od svého vzniku prodala již více než 60 000 produktů první generace a v současnosti je k dispozici telefon generace druhé u něhož je produkce na 24 000 kusů. Telefon je v současnosti dostupný jen v Evropě a jeho cena je 525 dolarů.

Úspěch společnosti tkví jak v transparentnosti, tak v edukaci svých zákazníků. Spotřebitelé v dnešní době začínají čím dál více vnímat dopady masové produkce na životní prostředí a dávají přednost produktům a službám, které jsou k přírodě a lidem ohleduplné. Naše nákupní síla roste a my máme možnost volby. Zajímá nás odkud je naše jídlo, kde se vyrábí oblečení, které nosíme a jaké byly podmínky dělníků, kteří pracují pro módní značky, u kterých nakupujeme. Často ale zapomínáme na celý příběh elektroniky a na to, jaký má telefon, který nosíme v kapse a trávíme s ním naprostou většinu svého dne, dopad na životní prostředí a svět kolem nás.

Každý chytrý telefon je vyroben ze zhruba 15 000 komponentů produkovaných v různých továrnách ve všech koutech světa. Asi 40 druhů minerálů včetně zlata, tantalu, cínu a wolframu je nezbytných pro zajištění správné funkčnosti jednoho telefonu. A velké množství těchto minerálů je často těženo právě ve východním Kongu, kde těžba vede k brutálním konfliktům. (Pro širší souvislosti doporučejeme dokument Krev v mobilech Frank Piasecki Poulsen /Dánsko, Německo/2010.)

Ozbrojené skupiny bojují o kontrolu dolů a používají zisky z obchodování a pašování minerálů k financování svých násilných aktivit, které devastují životy civilistů.

Ale zpět k telefonu, ze kterého dost možná právě teď čtete tento článek. Kde si myslíte, že skončí až přestane sloužit? Donedávna byl systém separace a recyklace elektrozařízení naprosto nedostatečný. Miliony tun elektroodpadu se odváželo na lodích do Ghany, kde byly pohřbeny na nekonečných skládkách elektroodpadu. Situace v současnosti sice není nijak uspokojivá, ale pravda je taková, že si Evropa začíná uvědomovat souvislost mezi naším masivním konzumním stylem života a globálními změnami, které postihují přírodní ekosystémy na celém světě.

Je více než jasné, že současný způsob produkce, který je založen na principu vytěžit – vyrobit – vyhodit je trvale neudržitelný. Ustavičně čerpáme neobnovitelné zdroje, přepravujeme výrobky z jednoho na druhý konec světa, stimulujeme spotřebitele ke stále vyšší míře konzumace a nevěnujeme pozornost odpadu, který překračuje veškeré limity. Současný stav ekonomiky označujeme jako lineární a ten volá po změně. Změnou je v očích Evropské unie i dalších světových velmocí nový trend, který však staví na základech, které respektují uzavírání materiálových a energetických cyklů na lokální úrovni. Tento trend se nazývá cirkulární ekonomika.

Cirkulární ekonomika je pojem, který v současné době začíná být skloňován firmami a vládními institucemi v mnoha pádech. V zásadě se totiž jedná o udržitelný koncept, který může významnou měrou přispět ke snižování rychlosti globálního oteplování a zároveň generovat zisk v dlouhodobém měřítku. Evropská komise na začátku prosince roku 2015 přijala balíček o cirkulární ekonomice, která se tak stává jednou z jejích hlavních priorit. Podle EK přechod od lineární k cirkulární ekonomiky znamená posílení konkurenceschopnosti Evropy, snížení závislosti na primárních surovinách, vytvoření pracovních míst a celý přesun může přinést úsporu až 600 mil. tun skleníkových plynů.

Cradle to Cradle cyklus ukazuje, že odpad je zdroj.
Cradle to Cradle cyklus ukazuje, že odpad je zdroj.

Základy tohoto konceptu je možné najít v knize “Cradle to Cradle: Remaking the Way We Make Things” neboli “Od kolébky ke kolébce: jak změnit způsob, jakým vyrábíme věci” od německého chemika Michaela Braungarta a amerického architekta Williama McDonougha. Základní myšlenka je velmi jednoduchá. Přináší koncept, který je ohleduplný k životnímu prostředí, zajišťuje dlouhodobé příjmy firmám, ale i společnosti. Významná změna však spočívá v tom, jak vnímáme produkt jako takový. Je nutné se přesunout od spotřeby, která je neudržitelná a stále se zvyšující k systému, kde je přidaná hodnota výrobku v ekonomice zachována co nejdelší dobu.

Vraťme se tedy zpátky k mobilním telefonům. Fairphone je firma, která uvádí principy cirkulární ekonomiky do praxe. Mezi ně totiž patří i změna pohledu na vlastnictví, které může být nahrazeno pronájmem, prodlužování životnosti přístroje prostřednictvím opětovného použití a možností samoobslužné opravy nebo recyklace materiálů, ze kterých je telefon vyroben. Transparentní téma produkce také dává zákazníkům možnost odhalit environmentální a sociální dopady a umožňuje jim vybrat si, jestli chtějí telefon s temnou minulostí nebo čistým štítem.

Cirkulární schéma společnosti Sims Recycling Solutions s.r.o.

Service Process_cz_SRS

Cirkulární ekonomika je koncept, který se hojně rozvíjí i v České republice. Firmám dává příležitost rozšiřovat služby vázající se k jejich produktům. Umožňuje navazovat pevnější vztahy založené na důvěře a informovanosti zákazníka. Upřednostňuje kvalitní výrobky z udržitelných zdrojů, které mají dlouhý životní cyklus a na konci mohou být recyklovány a využity. Otevírá nové možnosti, vytváří nová pracovní místa a vazby mezi podnikateli. Konkrétním příkladem může být i činnost firmy Sims Recycling Solutions s.r.o., která v rámci České republiky zajišťuje recyklaci informačních a komunikačních zařízení (dále jen ICT) zařízení z velkých firem. Nabízejí komplexní řešení vedoucí k prodlužování životních cyklů ICT díky recyklaci techniky, která je prokazatelně nepoužitelná a naopak díky propracovanému systému dokáží vyhodnotit, která zařízení či komponenty mohou být znovu použita a jejich životní cyklus může být prodloužen. Pokud je nutné přístroj zrecyklovat, jsou využívány jen mechanické procesy (v žádném případě procesy chemické) a výsledná kovová drť je buď využita v hutích či likvidována, je-li to vzhledem k nebezpečnosti nutné. Vytříděné plastové frakce se dále předávají společnostem, které je dále regranulují a opětovně používají. Žádný materiálový tok z recyklačních procesů nekončí za hranicemi Evropy.

Právě takové příklady dobré praxe jsou důkazem, že cirkulární ekonomika v lokálním měřítku přináší nové byznys modely, které jsou ohleduplné k životnímu prostředí a generují zisk.

Institut Cirkulární Ekonomiky z.ú. je organizace, která byla založena s účelem implementovat principy cirkulární ekonomiky v podmínkách české republiky. V roce 2015 byla její činnost zaměřena na odpadové hospodářství na komunální úrovni, ale v roce 2016 svoje aktivity rozšiřuje a v rámci pilotních projektů spolupracuje s firmami, kterým pomáhá využívat možnosti, které přechod na cirkulární ekonomiku přináší. Mezi nejbližší akce, jejichž hlavním tématem je cirkulární ekonomika patří i konference ODPAD ZDROJEM, jejíž cílem je ukázat zástupcům samospráv, jak je možné tyto principy zavádět na komunální úrovni v rámci odpadového hospodářství obcí.

Cirkulární ekonomika ve slovenském stylu!

Slíbili jsme Vám report ze semináře Obehová ekonomika a inovácie vo vývoji, který se konal minulý týden v Bratislavě a jelikož svoje sliby plníme, tak se hlásíme s nejzajímavějšími střípky právě teď!

Seminář byl zahájen Videem od Ellen MacArthur Foundation, Re-thinking Progress: The Circular Economy, které sumarizuje základní myšlenku cirkulární ekonomiku ve třech minutách.

IMG_3552
Diana den Held

Pokračoval vzácný host, jímž byla Diana den Held, inovátorka a osoba, která stála u zrodu konceptu Cradle to Cradle. Je strategičkou s 18-letou odbornou praxí v oblasti ovlivňování a změny chování firem. Od roku 2008 se věnuje zejména uplatňování principů Cradle to Cradle v praxi. Pracuje jako strategická poradkyně pro prof. dr. Michaela Braugarta na Erasmus iniverzitě v Rotterdamu a pro společnost Braungart Consulting. V květnu 2011 vyšla její kniha „Cradle to Cradle Practice in Education“ a její šestou knihou bude „C2C innovation case book“, která bude obsahovat případové studie implementující nejen principy cirkulární ekonomiky v praxi.

 

 

 

 

Následovaly prezentace firem Veolia, která seznámila s návštěvníky se svojí vizí udržitelnosti, které se snaží implementovat ve svém každodenním rozhodování. K prezentaci taktéž využili propagační video, které můžete shlednout zde:

Kristína Lulkovičová promluvila zejména o šetření energií ve výrobních halách PSA Peugot Citroen Slovakia, Michal Pinter se věnoval tématu nekonečné možnosti recyklovat ocel, což je podle něj unikátní příklad materiálu, který je téměř nezničitelný. V diskuzi se ale objevily názory, že právě ocel, která je často znečištěná nebezpečnými látkami, je často nepoužitelná a tvoří environmentální zátěž, kterou je třeba řešit.

Juraj Plesník představil technologie Stered, která se zabývá zhodnocováním textilního dopadu ze starých automobilů a jeho bratr Ján Plesník, člen Národní recyklační agentury Slovensko pokračoval s tématem využitím zhodnocených materiálů ve stavebnictví. Závěrečná prezentace patřila Milanu Kňážekovi z firmy Vetropack Nemšová, který se věnova problematice recyklace skla, kdy poukázal zejména na nízkou míru separace skla na Slovensku všeobecně.

v odpolední sekci byl na programu workshop Diany den Held, který byl ale z časových důvodů omezen jen na přednášku, kde se Diana věnovala zejména úvaze nad tím, že základním krokem v implementaci cirkulární ekonomiky v praxi je výroba takových výrobků, které jsou nejen ohleduplně k životnímu prostředí a lidem, jsou vyrobeny z obnovitelných zdrojů, ale jsou i lehce zrecyklovatelné a znovuvyužitelné po tom, co skončí jejich životní cyklus.

Celý seminář byl zorganizován díky Business Leaders Forum, což je sdružení firem, které se zavázaly být lídry v prosazování principů zodpovědného podnikání a inspirování k zodpovědnému podnikání i ostatní subjekty s vizí dlouhodobé prosperity Slovenska. BLF v současnosti sdružuje 34 firem. Administruje jej Nadace Pontis.