18. 12. 2015 se v Praze uskutečnil druhý kulatý stůl na téma oběhového hospodářství s panem europoslancem Pavlem Teličkou. Navazoval na první, zářijové setkání, a oproti němu bylo jen málo židlí neobsazených. Což nás samozřejmě velmi těší neboť je již jasné, že téma cirkulární ekonomiky začíná být zajímavým pro široké spektrum aktérů.

Pavel Telička zahájil zasedání úvodním slovem, kdy zmiňoval aktuální situaci na půdě Evropského parlamentu i novinky Evropské komise týkající se cirkulární ekonomiky. Poukázal na nutnost zohlednění legitimních českých zájmů, reflexi českých specifik a bohužel ne zcela optimální diskuzi na toto téma s českými kolegy či kolegyněmi reprezentující náš stát v Bruselu. Zejména se dle něj jedná o politickou zainteresovanost a vlastní zájmy. Zmínil i nutnost přípravy na pobídky od Evropské komise, které doslova „nebudou levný špás“.

S jeho slovy a obhajobou vlastních či stranických zájmů bohužel musím souhlasit. Již v minulosti jsem se setkala s kladením důrazu na prosazování „zachování principů liberálního trhu“, (boj Strany svobodných občanů proti zákazu užívání plastových tašek na půdě Evropského parlamentu), avšak v skutečně globálním měřítku jsou právě takovéto kroky kroky vedoucí k implementace cirkulární ekonomiky v praxi a je nutné je podpořit a vnímat v širším kontextu. Pan Telička považuje nynější verzi balíčku za ambicióznější pojetí toho původního a jiný v tom, že celou akci pojímá zejména průmyslově. Návrh však, dle jeho názoru, selhává v tlaku na změnu „mindsetu“, nových návyků spotřebitelů a vzdělávání. (pozn. autorky)

Na úvodní slovo navázal za Ministerstvo životního prostředí Jaromír Manhart, který upozorňoval na nutnost rozdělit nový balíček EK na obecné sdělení a samostatné legislativní návrhy. Samotné sdělení je pojato velice široce a obsahuje mnoho aspektů oběhového hospodářství – od začátku do konce cyklu, tedy od výrobní fáze až na nakládání  s odpadem. Pozitivně hodnotil akční plán, ale otázkou stále zůstává, zda-li jsou akce, které EK naplánovala, reálné. Široký obsah sdělení se nepromítl do legislativních návrhy (ty setrvaly v oblasti obalového a odpadového hospodářství). Konečně byly předloženy změny jednotlivých směrnic oproti první fázi, kdy byly zveřejněny všechny, což snižovalo efektivitu projednávání. Dle pana Manharta je očekávána pozitivnější odezva na balíček tento, než na ten původní. Stejně tak jej vnímá i MŽP.

Za Ministerstvo průmyslu a obchodu vystoupila Pavlína Kulhánková, která souhlasila s šíří balíčku a to i na národní úrovni. Za významné považuje agendu ekodesignu, která je dnes směřována na energetickou údržnost, ale má se přeměnit i na sledování materiálového složení. Referenční dokumenty o nejlepších dostupných technikách (BAT) a řada dokumentů s nimi související jsou nyní v revizi a je vyvíjen velký tlak na její rychlý postup. Zejména kvůli realizaci směrnice o průmyslových emisích. Otázkou zůstává, jak právě balíček o oběhovém hospodářství tyto revize ovlivní. Revize by se taktéž měly týkat akčního plánu pro politiku druhotných surovin a to v průběhu celého roku 2016. Pro realizaci balíčku je dle Pavlíny Kulhánkové opět zásadní role průmyslu.

Po úvodních slovech byla otevřena diskuze, která měla směřovat k zodpovězení tří základních otázek: 

1. Co jsou silné stránky návrhu? 
2. Co jsou stránky slabé? 
3. Jaká jsou česká specifika, která je nutno prosazovat v kontextu EU? 

Dle Ladislava Špačka (Svaz chemického průmyslu České republiky) je dobře, že se EU vrací k tomu, co je základem ochrany životního prostředí – tedy konceptu oběhové ekonomiky. Považuje za důležité součinost ve vlastní státní správě, recyklaci plastů a pryže, ale to samé se nedá říci u chemikálií, kde je recyklace specifická a často nereálná. Podporu oběhového hospodářství ze strany politiky považuje taktéž za velmi důležitý faktor.

Jarmila Šťastná, šéfredaktorka časopisu ODPADY, zmínila, že zbytečná váha je věnována otázce potravinového odpadu, které činí v celkovém objemu odpadu jen skutečně malá procenta. Důraz by měl být kladen na odpady stavební, demoliční a průmyslové. Balíček se zaměřuje na snadné cíle, ale v celkovém toku odpadů to, dle jejího názoru, nebude mít velký význam. Za dobré považuje cíle pro elektronická zařízení. Paní Šťastná taktéž zmínila, že díky dotované produkci odchází zpracovatelé kovového šrotu z Evropy. Na tento příspěvek reagoval pan Telička s komentářem, že potravinový odpad je sice marginální část odpadů, avšak dopady na životní prostředí jsou podhodnoceny. Znovu zmínil potřebu vzdělávání a pochopení, bez kterého se řádná implementace balíčku bude dařit jen těžko.

Generální ředitel SITA CZ, Zdeněk Horsák, zmínil několik věcí, které, dle jeho názoru v balíčku chybí. Je to zejména podpora recyklačního průmyslu, finannčí indikátory pro suroviny, které by vedly k motivaci průmyslu se do oběhového hospodářství zapojovat intenzivněji a to zejména recyklací, obchodní platforma pro druhotné suroviny, kde hraje důležitou roli zapojení finančního sektoru, zejména bank a zmiňoval i nezbytnost zavedení evropského recyklačního certifikátu, aby nedocházelo k převážení recyklátu mezi jednotlivými zeměmi. Jako příklad uvedl recyklační certifikáty v návaznosti na uhlíkovou stopu, které vydala Francie. Uvedl ale jako důležité, aby certifikáty byly skutečně evropské a ne národní. Jako příklad fiskálního stimulu, které by uvítal, uvedl daň z přidané hodnoty.

Zbyněk Kozel, generálním ředitelem společnosti Eko-Kom, a.s. uvedl zásadní problémy, které balíček obsahuje. První byl relevantnost odpadových statistik, neboť dle jeho názoru ani po dvaceti letech neumíme vyhodnotit procento recyklace, které je zcela jiné pro každý stát, a je tedy nemožné stanovit recyklační cíle. Dále absence definice „přípravy k opětovnému použití“. Další problém vidí v principu subidiarity. Uvedl také, že balíček by měl dávat vysoké cíle, ale ne specifikace pro jednotlivé materiály a že jako nedostatek vnímá absenci jakékoliv zmínky o ochraně práv spotřebitele.

K problematice potravinového odpadu se znovu ve svém příspěvku vrátil pan Jan Maršák, který uvedl, že potravinový odpad se řeší již v preambuli a že je jej produkováno 100 milionů tun ročně, což už nelze považovat za marginální otázku. Subsidiarita dle jeho názoru porušována není. Problémem je, dle jeho názoru, odsunutí plnění cílů míry recyklace pro sedm států EU.

 Petr Šulc, výkonný ředitel Sdružení průmyslu druhotných surovin považuje za důležité preferenci druhotných surovin u veřejnýchzakázek. Dále zmínil důležitost ekodesignu promítnutého do výrobku.

Dalibor Roik, vedoucí sekce Waste-to-Energy společnosti ČEZ zmínil nutnost dlouhodobé komunikaci ve věci ujasnění naší národní strategie, bez které není možné fungovat.

Do diskuze se zapojili i další účastníci a v závěru bylo „nejžhavějším želízkem v ohni“  téma odpadového vykazování, které má v současnosti v dikci jak MŽP, tak ČSÚ. Jednotliví diskutující, jak bylo zřejmé, zastávali velmi odlišné názory a diskuze se tak motala v kruzích, kdy každý obhajoval svůj úhel pohledu. K tomuto tématu se ale dovolím vyjádřit v jednom z článků, které vyjdou v blízké době, neboť považuji za důležité toto téma rozvinout podrobněji. (pozn. autorky)

Závěrečnou řeč si opět přebral Pavel Telička a zasedání shrnul následujícícm způsobem: 

• Každou diskuzi na toto téma vznímá pozitivně a jako posun.
• V exekutivní rovině vidí vysokou interakci mezi rezorty na což je třeba brát zřetel.
• Je zřejmé, že je třeba položit si klíčovou otázku v přípravě dlouhodobější strategie a to konkrétně: co od oběhového hospodářství očekáváme a co je naše vize.
• Za slabé stránky považuje čas, který máme. Poukázal na příspěvek Dalibora Roika, kdy je nutné jít na začátek celého procesu, do business plánů těch, kteří mohou změnit ekonomiku nejvíce.
• Jednoznačně je třeba vyřešit data. Jak při jednání v radě, v evropském parlamentě, tak i ná půdě ČR.
• Nutno rozvést diskuzi na téma recyklace celková vs. recyklace jednotlivých odpadů.
• Ochrana spotřebitele není dostatečně ošetřena a to je třeba změnit.
• Obchodní platforma je dalším tématem příštích diskuzí stejně tak jako komunální vs. průmyslový odpad.

Taktéž vyzval k zaslání názorů na jednotlivé problematiky, které si rád pročte a bude se jimi v budoucnu zabývat. Oběhové hospodářství považuje za „zásadní téma a obrovskou příležitost“.

Vyjádření pana Pavla Teličky k oběhovému hospodářství:

Autor textu: Soňa Jonášová, text psaný kurzívou reprezentuje její názor a komentář.