Archiv pro štítek: otevřený dopis

Neodsouvejte zákaz skládkování. Otevřený dopis ministrům

Posted on by Soňa Jonášová

Vážená paní ministryně, vážený pane ministře,

příští týden budete schvalovat velmi diskutované zákony o odpadovém hospodářství připravené Ministerstvem pro životní prostředí. Ačkoliv je podle MŽP primárním cílem zákona o odpadech (MZP/2019/410/313) „zajištění co nejvyšší míry ochrany životního prostředí a zdraví lidí (…)”, jeho aktuální předkládaná podoba tomu neodpovídá.

Hlavním nedostatkem, který bude mít dopad i na občany, je navržení odsunu data konce skládkování využitelných a recyklovatelných odpadů ze současného roku 2024 až na rok 2030. Tento fakt bohužel nahrává zejména silným skládkařským firmám, jejichž „byznys s odpadem“ poroste ještě několik let. Tím se zároveň prodlouží negativní dopad skládkování na životní prostředí a zdraví lidí. Primárními veřejnými důvody pro odsun jsou argumenty, resp. obavy, že nejsme v ČR schopni vybudovat dostatečná alternativní zařízení pro zpracování odpadů do roku 2024.

My jsme fakta, která napovídají o nutnosti skládkování neodsouvat, shrnuli do několika bodů. Než dáte tomuto zákonu zelenou a postoupíte ho dál procesu schvalování v Parlamentu České republiky, prosíme Vás, zamyslete se nad dopady, které může posun na rok 2030 přinést občanům.

Fakta o odpadech a skládkování

1. Recyklační potenciál mizí na skládkách

Na skládkách v ČR skončí 46 % (2,6 miliónů tun)[1] komunálního odpadu, který má až z 80 % recyklační potenciál. Zbytek je možné využívat energeticky a nahrazovat jím spalování fosilních paliv. Posunutím termínu na 2030 budeme dalších 6 let skládkovat zdroje, které by jinak mohly produkovat další ekonomickou hodnotu.

2. Každý den hoří v Česku 1,5 skládky, náklady na hašení jdou do miliónů

V roce 2018 bylo evidováno cca 530 požárů skládek. Náklady na hašení jsou odhadem mezi 500 tisíc – 1 milion Kč denně a platí je stát. Kromě nákladů na hašení byly použity miliardy litrů vody. Během hašení skládky na Mostecku v roce 2017 bylo použito téměř 13 miliónů litrů vody, přitom se ČR dlouhodobě potýká se suchem.

3. Skládky vyprodukují více CO2 než těžký průmysl

Skládky v ČR v roce 2017 vyprodukovaly 3720 tisíc tun ekvivalentu CO2, což je o polovinu více než samotný chemický průmysl nebo cementárny a vápenky dohromady.[2] Tento fakt velmi ovlivňuje také zdraví občanů, žijících v okolí skládek.

4. Negativní skleníkový efekt

Skládky emitují metan (především v důsledku skládkování bioodpadu), plyn s 28x silnějším skleníkovým efektem než CO2.[3]

5. Skládky znečišťují zdroje pitné vody

Únik toxických látek velmi negativně ovlivňuje lidské zdraví a životní prostředí občanů bydlících v okolí skládek (v roce 2018 evidováno 178 legálních skládek – viz. mapa[4]), hasící voda se stává toxickou pro zdroje pitné vody z podzemních zdrojů.

6. Podpora využívání recyklátů ve veřejných zakázkách

Na skládkách končí bohužel také polovina vytříděných plastů. Přitom podle veřejného průzkumu z ledna 2019[5] si přes 80 % Čechů přeje situaci řešit. Stačilo by přistoupit na plošnou podporu využívání recyklátu v nových výrobcích ve veřejných zakázkách, což je samo o sobě obrovským impulsem pro uplatnění recyklátu a vytvoření nového trhu s vysokou přidanou hodnotou finálních výrobků.

7. Obce jsou na plánovanou změnu roku 2024 připravené

Konec skládkování směsného komunálního odpadu byl schválen v roce 2014 a odpovědným subjektům bylo dáno 10 let na přípravu změn, což je dostatečný čas. Mnohé obce své systémy nakládání s komunálním odpadem již změnily, investovaly značné prostředky a začaly s vytříděnými komoditami obchodovat. Odsun doby skládkování bohužel odrazuje i investory, kteří označují legislativní prostředí v České republice za velmi proměnlivé a nejisté a obávají se investovat do recyklačního byznysu, který není v ČR zatím řádně podporován.

8. Hrozí riziko rozšiřování počtu skládek, už dnes je jejich kapacita zbytečně plná

Již dnes mnoho provozovatelů skládek zvažuje díky této verzi zákona namísto investic do vyšších pater hierarchie nakládání s odpady (předcházení vzniku odpadu, znovupoužití, recyklace, výroba energie, skládkování) rozšíření skládek, protože současná kapacita při dnešní míře skládkování vydrží pouhých 10 let.

9. Třídící sleva není dostatečně motivační

Třídící sleva tak, jak je navržena v přechodném ustanovení, váže podporu třídění odpadu na skládkování zbytkového odpadu. Tím upřednostňuje skládkování zbytkového dopadu před jeho energetickým využíváním. To je zcela v rozporu s POH ČR (Plán odpadového hospodářství) a hierarchií nakládání s odpadem.  Kvalitní třídění odpadu u zdroje v obcích by mělo být podporováno bez ohledu na způsob nakládání se zbytkovým odpadem.

10. Zákon navyšuje množství odpadů ukládaného jako „technické zabezpečení skládek“ z 20 na 25 %.

V novele zákona dochází k dílčím úpravám odpadů, které je možné takto skládkovat za velmi nízkou cenu, ale v tomto materiálovém toku končí miliony tun materiálů (zejména stavebních), které v České republice již dnes umíme recyklovat. Navíc do 10 let budeme čelit kritickému nedostatku stavebních surovin a dojde tak k ohrožení zdrojové soběstačnosti.

Proč rok 2024 zachovat?

Zachování roku 2024 pro konec skládkování znovu využitelných odpadů s případnou specifikací přechodného období je příležitostí pro modernizaci ekonomiky, větší prosperitu a ekonomický růst. Stávající diskuze vedoucí k odsunu skládkováni pouze paralyzují současný rozvoj cirkulární ekonomiky, která má v České republice velký potenciál a české cirkulární projekty získávají úspěchy i za našimi hranicemi.  V sousedních vyspělých zemích se přitom skládkuje minimálně – Německo skládkuje pouze 1 % směsného komunálního odpadu (SKO), Rakousko jen 3 % SKO, v některých státech je skládkování zakázáno a skládkují se skutečně jen zcela nevyužitelné odpady.

Česká republika je připravena! Svědčí o tom i malé obce, které jsou na rok 2024 už nyní připravené – například obec Straškov-Vodochody, Hlásná Třebáň, Trojanovice, Lány, Štítná nad Vláří – Popov nebo Fulnek.

Náš cíl?

Naším cílem je zintenzivnit konstruktivní diskuzi mezi všemi aktéry[6] a poukázat na dopady odsunu doby skládkování o dalších 6 let. Často jsou veřejnosti prezentovány neúplné pravdy, či polopravdy a laický člověk velmi těžko rozklíčuje, co je pro něho dobré a co ne. A od toho jste tady právě vy, „mozek občanů“, který jim může pomoci rozhodnout se, co je pro ně dobré a co jim přinese větší pozitivum. Zda další zbytečné zatěžování životního prostředí, či hledání nových cest, které pomohou zlepšit prostředí, ve kterém žijí, ale také kde najdou příležitosti pro rozvoj nového recyklačního byznysu, který je v současné době již nezbytný.

Na základě výše vyjmenovaných faktů na Vás apelujeme, abyste nehlasoval/a pro posunutí zákazu termínu skládkování využitelných a recyklovatelných odpadů a prosadil/a ambiciózní přístup k nakládání s odpady, které se týkají každého z nás. Cesty už teď existují a Česká republika má silné ambice rozvoje cirkulární ekonomiky a využití odpadu jako zdroje pro další byznys.

Podporují nás ti, kteří podepsali výzvu na webu www.konecdobyskladkove.cz. Ti, kterým není jedno, že ročně končí miliony cenných zdrojů na skládkách.

S pozdravem,

Ing. Soňa Jonášová, ředitelka Institutu Cirkulární Ekonomiky

[1] MŽP: Produkce a nakládání s odpady v roce 2018. https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/odpady_podrubrika/$FILE/OODP-Produkce_a_nakladani_2018-20191025.pdf

[2] Zdroj: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/oez/nis/NIR/CZE_NIR-2019-2017_UNFCCC_clean_ISBN.pdf

[3] Více o skládkách na: https://incien.org/tag/pravda-o-skladkach/

[4] Mapa skládek: https://konecdobyskladkove.cz

[5] IPSOS: https://www.ipsos.com/cs-cz/zaloha-na-pet-lahve-lidi-motivovala-k-jejich-vraceni

[6] Ve spolupráci se zástupci Poslanecké sněmovny jsme připravili na 13. prosince diskusní seminář o klíčových cílech, ke kterým tento zákon směřuje. Seminář s názvem 65:25:10 vyzývá k diskuzi, jak dosáhnout cílů 65 % skutečné recyklace, 25 % energetického využívání a maximálně 10 % skládkování do roku 2035.

Za lepší opravitelnost výrobků: otevřený dopis INCIENu a Opravárny politikům

Posted on by Helena Škrdlíková

INCIEN a Opravárna dlouhodobě spolupracují na šíření osvěty, organizaci praktických akcí i ve snaze pomoci změnit legislativu takovým způsobem, aby v Česku bylo opravování a lepší opravitelnost výrobků běžným standardem. Společné úsilí v těchto dnech směřuje i k oslovení relevantních a důležitých aktérů, mezi které patří zástupci Ministerstva žvotního prostředí, Ministerstva průmyslu, Ministerstva zahraničních věcí a Státní energetické inspekce, kteří mají možnost vyjádřit svůj postoj při hlasování o klíčových normách souvisejících s lepší opravitelností výrobků (Directive on Ecodesign, Regulation on Energy Labelling). Nové normy se budou týkat například bílé elektroniky a televizorů. Kromě zvýšení energetické účinnosti, Komise EU poprvé zahrnula do svých návrhů také komplexní požadavky, které podporují dlouhou životnost výrobků. Schválení těchto norem by bylo významným posunem k zavádění principů cirkulární ekonomiky do praxe. Opravy, znovupoužívání výrobků a prodlužování životního cyklu má totiž nejen význmný ekologický, ale i ekonomický smysl. O tom, že podobné projekty mohou fungovat v praxi a že klíčovou roli hrají firmy, svědčí i projekt „10 let opravitelný výrobek“, který představila v tomto roce společnost Groupe SEB, která v České republice stojí například za značkami Moulinex, Rowenta či Krups. Věříme, že i ostatní firmy budou následovat tento pozitivní trend a že hlasy politiků jim tak mohou významně pomoci.

Vážená paní, vážený pane,

během prosince bude na úrovni EU hlasováno o klíčových normách souvisejících s lepší opravitelností výrobků (Directive on Ecodesign, Regulation on Energy Labelling). Nové normy se budou týkat například bílé elektroniky a televizorů. Kromě zvýšení energetické účinnosti Komise EU poprvé zahrnula do svých návrhů také komplexní požadavky, které podporují dlouhou životnost výrobků. Tuto jedinečnou příležitost bychom podle nás neměli promarnit ani přes to, že to globálním výrobcům nebude příliš po chuti. Opravy výrobků plně podporují cíle cirkulární ekonomiky a chrání cenné přírodní zdroje. Spotřebitel díky nim ušetří peníze za nákup nového výrobku, snižují se emise skleníkových plynů, výrobky nekončí zbytečně na skládkách, opravárenství také posiluje místní ekonomiku a vytváří specializovaná pracovní místa, čímž se v budoucnu udrží česká konkurenceschopnost.

Proto je potřeba opravitelnost výrobků maximálně zjednodušit. Nejen při jejich výrobě, kdy je potřeba například to, aby výrobky šly snadno rozložit a zase složit, ale je také nutné, aby výrobci poskytovali po určitou dobu náhradní díly (případně technické výkresy pro dodatečnou výrobu či 3D tisk náhradních dílů) či manuály umožňující opravu.

Jako zástupci  největší opravárenské sítě v ČR www.opravarna.cz a  spolku Opravme Česko z.s., zabývající se zvyšováním opravitelnosti výrobků a Institutu Cirkulární Ekonomiky, klíčové organizace pro rozvoj principů cirkulární ekonomiky v Česku a na Slovensku Vás zdvořile žádáme, abyste podpořili balíček norem v co nejsilnější podobě. Tedy aby se nejen snížila spotřeba energie výrobků, ale i výrazně prodloužila jejich životnost zjednodušováním možnosti jejich oprav a opětovného použití. Přestože nejsme zastánci zbytečných regulací, v tomto případě je dle našeho názoru regulace na místě. EU má nedostatek nerostných surovin a svět se dle významné části světových vědců bez významné změny v lidském chování nedokáže vyrovnat se změnami klimatu. Volný trh v tomto případě selhává a není schopen zajistit, aby se výroba a spotřeba “chovaly” udržitelně. Tento názor podporují také výstupy kulatého stolu na téma Cirkulární ekonomika a elektroodpad, kterého se 3. prosince zúčastnili zástupci klíčových zainteresovaných stran a jehož závěry se nesly ve stejném duchu jako naše dnešní výzva.

Byli bychom moc rádi, kdybyste nám v našem boji s “větrnými mlýny” pomohl/a. Předem si velmi vážíme Vaší pomoci v situaci, která může významně pomoci ve všech oblastech směřujících k udržitelnému ekonomickému, environmentálnímu i společenskému rozvoji.

 

S úctou

 

Mgr. Jan Charvát                                                          Ing. Soňa Jonášová

předseda spolku Opravme Česko z.s.,                      zakladatelka a ředitelka                  

www.opravmecesko.cz                                                Institut Cirkulární Ekonomiky, z.ú.

zakladatel webu www.opravarna.cz                          www.incien.org

Plné znění dopisu v pdf formě naleznete zde.

Otevřený dopis premiérovi k odsunu Odboru pro udržitelný rozvoj z Úřadu vlády.

Posted on by Soňa Jonášová

Dne 6. března 2018 jsme odeslali na adresu současného pana premiéra České republiky, Ing. Andreje Babiše, následně uvedený otevřený dopis. Jeho důvodem je náš současný nesouhlas s odsunem Odboru pro udržitelný rozvoj z agendy Úřadu vlády. Považujeme tento krotk za krok zpět a velkou ztrátu pro správné směřování oblasti nejen cirkulární ekonomiky, ale i celé agendy Cílů udržitelného rozvoje a udržitelnosti jako takové. Pro jejich naplňování je totiž nezbytné, aby Odbor pro udržitelný rozvoj fungoval na úrovni, kdy rozsahu jeho aktivit nebude bránit rezortní zaměření ministerstev. Celé znění dopisu přikládáme a pokud se s jeho zněním ztotožňujete, tak se můžete šířením a vlastním vyjádřením svého názoru připojit k aktivitě, jejímž prvotním cílem je upozornit na probíhající změny, které nejsou v souladu se správnou kultivací tohoto tématu a upozorňují na fakt, že agenda udržitelného rozvoje není pro současnou vládu tak podstatná, jak si vzhledem ke všem aktuálním souvislostem vyžaduje. Nejde totiž jen o agendu ochrany životního prostředí, ale komplexního rámce oblastí. S Cíli udržitelného rozvoje se můžete seznámit sami například na webových stránkách Informačního centra OSN v Praze. 

 

Vážený pane premiére,

dovolte mi, abych se na Vás obrátila jménem Institutu Cirkulární Ekonomiky, jehož hlavním cílem je šířit myšlenky cirkulární ekonomiky a uvádět je do praxe. Institut vznikl v roce 2015 a za tuto dobu má za sebou již viditelné výsledky hlavně v oblasti směřování našeho systému hospodaření s odpady (https://incien.org/). Je také mediátorem diskuze mezi zainteresovanými stranami v tomto tématu.

Udržitelné podnikání se stává nutností s ohledem na postupující degradaci životního prostředí, a tedy i úbytek zdrojů pro náš rozvoj. Téma udržitelného rozvoje je velmi komplexní, náročné na správu a je třeba ho mít na paměti při všech krocích, které naše společnost podniká. Právě proto jsme uvítali vznik Odboru pro udržitelný rozvoj na Úřadu vlády – právě Úřad vlády totiž zajišťuje nadresortnost při správě této významné agendy. Tím, že Úřad vlády nereprezentuje žádnou vlastní specifickou agendu, je ideální institucí při rozvíjení komplexních agend, jako je například cirkulární ekonomika.

Přesně z této pozice, mimo běžné spory mezi resorty tak Úřad vlády, může například garantovat náš projekt v rámci výzvy TA ČR ÉTA, zaměřený na propojení společenských a technologických inovací. Cílem projektu je vytvořit Cirkulární městský hub v centru Prahy, který bude místem pro setkávání inovátorů, podnikatelů i výzkumníků. Součástí projektu bude rovněž spolupráce s magistrátem hlavního města Praha na zcela prvním mapování městských materiálových toků v České republice.

Dovolte mi proto vyjádřit velké zklamání ze zamýšleného přesunu této agendy z Úřadu vlády na Ministerstvo životního prostředí. Považuji to za jasný signál, že Vaše vláda této agendě nedává takový význam, jaký jí náleží a přesunem na jedno z mnoha sektorových ministerstev způsobí její oslabení. Ať už bude Odbor pro udržitelný rozvoj pokračovat kdekoliv, nebude již pravděpodobně mít tolik prostoru pro uplatnění a rozvíjení Strategického rámce Česká republika 2030, za nímž stojí tým odborníků, široká konzultace a tři roky intenzivní práce. V době, kdy mělo dojít k praktickým akčním krokům vedeným tímto odborem, totiž dojde k jeho výraznému zeštíhlení a odsunu z centra vládnutí, které jako jediné může zajistit koordinaci této široké agendy.

Dovolte mi proto, abych Vás požádala o důsledné přezkoumání Vašeho rozhodnutí. O to více, že se jedná o tichý přesun, který s celou řadou organizací spolupracujících s tímto odborem nebyl nijak konzultován, ale má velké následky pro nás všechny. Pro občany České republiky a celou naši společnost.

Ve své každodenní práci se setkávám s pozitivním ohlasem ze všech stran – a to i ze strany byznysu, že je nezbytné se udržitelnosti našeho rozvoje věnovat a využívat všechny příležitosti, které nabízí. Tyto firmy a organizace očekávají, že i vláda odvede v této oblasti svůj díl práce. My samozřejmě ve svých aktivitách nepolevíme. Naopak. Tím, že se vláda svého podílu na utváření této nadresortní agendy vzdává, musíme v našem úsilí pokračovat o to intenzivněji.

 

Ing. Soňa Jonášová,

ředitelka Institutu Cirkulární Ekonomiky, z. ú.

Otevřený dopis premiérovi České republika – plné znění, 6_3_18