Archiv pro štítek: Pražské služby

Cesta Prahy k cirkulární ekonomice začíná díky zahájení Cirkulárního Skenu

Praha, 18. července, 2018

INCIEN a Circle Economy spojili síly při tvorbě strategie pro cirkulární ekonomiku v Praze.

Stejně tak, jak se šíří povědomí o cirkulární ekonomice v České republice, se INCIEN zapojuje do více projektů na všech úrovních naší společnosti. Tentokrát INCIEN díky dlouholetému partnerství s holandskou expertní organizací Circle Economy zahájil projekt Cirkulární Sken Praha, který si klade za cíl identifikovat, vytvořit a zrealizovat cirkulární strategii pro oblasti, v nichž může město těžit z nových forem spolupráce, vytvořit profitabilní tržní příležitosti a zároveň snížit dopad na místní životní prostředí.

Důležitost projektu potvrzují tvrdá fakta: Do roku 2050 bude na Zemi žít 9 – 10 miliard obyvatel a z toho celých 75 % v městském prostředí. Města jsou také hybatelem světové ekonomiky – 85 % světového HDP je dnes generováno v městských oblastech. Města jsou ale zároveň zodpovědná za produkci až 80 % světových emisí skleníkových plynů a podle studie Světové banky města produkovala v roce 2012 1,3 miliardy tun odpadu za rok, což v přepočtu na osobu znamenalo 1,2 kilogramů odpadu za den. Už v roce 2025 se ale očekává, že globální roční produkce odpadů ve městech naroste na 2,2 miliardy tun. To vše probíhá za situace kdy polovina všech odpadů v EU končí na skládkách nebo ve spalovnách.

Cirkulární sken Praha se zaměřuje na úvodní analýzu současného stavu, až po realizaci řešení, která budou zaměřena na vytvoření praktického plánu přechodu na cirkulární město, ve kterém budou odpady vnímány jako zdroj. Praha nebude prvním městem. Stejný sken si nechal zpracovat Amsterdam, Brusel či město Glasgow. Právě v Glasgow byl na základě Cirkulárního skenu nedávno založen lokální pivovar, který vyrábí pivo z pečiva, které by jinak skončilo na skládce.

Díky tomuto partnerství můžeme spojit jedinečné know-how a zkušenosti se znalostí místního prostředí a pustit se tak naplno do vývoje řešení s pozitivním dopadem na místní ekonomiku a životní prostředí. Doufáme, že Praha je jen začátek a že z naší spolupráce budou brzy těžit i další města  v Česku a na Slovensku„ dodává Vojtěch Vosecký, manažer projektu a člen správní rady INCIEN.  Na projektu se zároveň podílí i expertní pracovní skupina složená ze zástupců Hlavního města Prahy, Institutu plánování a rozvoje, Pražských služeb a.s., a Direct People.

Sken byl odstartován v Informačním centru Organizace spojených národů a první workshop se zaměřil na určení priorit, základních problémů a prezentaci důležitých sektorů z ekonomického a environmentálnhío hlediska. Spolupráce s OSN na projektu nabízí perspektivní cestu jak uplatnit Cíle udržitelného rozvoje do praxe v chodu pražského velkoměsta. 

Bohatá historie Prahy a její nedávný dynamický růst představují obrovskou příležitost k tomu, aby se Praha vyvíjela směrem k oběhovému hospodářství. V kombinaci s její strategickou polohou v srdci Evropy se tak Praha může stát cirkulárním lídrem v regionu. Vědomosti a zkušenosti INCIEN jsou neocenitelné! Jsme nadšeni, že společně pracujeme na rozvoji cirkulární ekonomiky v Praze a těšíme se na další budoucí spolupráci.” – Ilektra Kouloumpi, Senior Project Manager, Circular Cities program, Circle Economy.

Na základě zahajovacího workshopu bude Sken pokračovat detailním mapováním materiálových toků města za účelem identifikace sektorů s největším prostorem pro zlepšení. Ve třetí a poslední fázi projektu budou identifikovány pilotní projekty, které budou sloužit jako výchozí bod pro přechod na cirkulární ekonomiku. Součástí této fáze bude vytvoření akčního plánu, jenž doporučí kroky k realizaci pro jednotlivé zainteresované skupiny a to jak z krátkodobého, tak i dlouhodobého hlediska.

 

Jaká taška je lepší: papírová nebo plastová?

Kolik dní v týdnu strávíte bez toho, aniž byste v ruce drželi jakoukoliv nákupní tašku? Dokážete si představit život bez ní? V současné době se taška stala neodmyslitelnou součástí každodenního života, ke kterému rychlý nákup v supermarketu odnesený v tašce prostě patří. Přitom každou utracenou korunou rozhodujeme o tom, jaké zdroje a v jakém množství se spotřebují. Jak? Jednoduše: zvolíte-li u pokladny papírovou nebo plastovou variantu, volíte i dopad, jaký bude mít váš nákup na životní prostředí.

Právě proto nás dnes zajímá, která taška je lepší: papírová nebo plastová? Odpověď rozhodně není jednoduchá, ale můžeme se opřít o známá fakta. Podobnou otázku si položili na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze v čele s docentem Vladimírem Kočím, který se věnuje posuzování tzv. životního cyklu výrobku („life cycle assessment“ – LCA). Taková metodika umožňuje zanalyzovat životní cyklus produktů a pojmout dopady jeho výroby komplexně. Překvapivé však je, že autoři dospěli k názoru, že s ohledem na životní prostředí vede jednoznačně plast. Překvapivě, ale zdánlivě „zelenější“ papírová varianta je mnohem víc energeticky náročná.

„Při posuzování papírové a polyethylenové tašky si Ivana Koníčková zvolila jako základní funkci tašek odnos nákupů pro čtyřčlennou rodinu v průběhu jednoho roku. Tato modelová rodina potřebuje třikrát týdně odnést nákup o váze 10 kg. Ročně se jedná o 1560 kg nákupu. Pro odnesení tohoto nákupu je zapotřebí 156 polyethylenových tašek o nosnosti 10 kg nebo 120 tašek papírových o nosnosti 13 kg. Při posuzování byly zohledněny tyto fáze života tašek: těžba a zpracování surovin, výroba materiálu, zpracování na tašky, distribuce, užitná fáze a odstranění,“ říká vedoucí práce, docent Kočí.

Zatímco v Evropě dostávají tašky červenou, Američané je dále prosazují. Tvrdí, že jsou ekologičtější. 

K podobnému názoru jako čeští vědci dospěli i jiné LCA studie ze zahraničí. Sdružení amerických výrobců plastových tašek, Progressive Bag Alliance, se rozhodlo bojovat za záchranu svého byznysu zadáním studie, která porovnávala váhu tašek, které odnesou stejné množství nákladu. Studii zpracovala britská společnost Boustead Consulting & Associates. A jaký byl výsledek? Závěr studie uvádí překvapivé výsledky: nejlépe pro životní prostředí vychází polyethylenová taška, která je na konci životního cyklu energeticky využita.

„V komunálním odpadu, který míří do ZEVO Malešice je podle posledních výsledků vzorkování odpadu až 18 % plastů. Ty by se mohly dále zrecyklovat, ale to jen v případě, že by je lidé řádně třídili. Některé odpady se sice recyklovat nedají, ale můžeme jejich vzniku předejít například tím, že omezíme spotřebu plastových produktů na jedno použití. Mezi ně patří i plastové tašky,“ říká Radim Mana, mluvčí společnosti Pražské služby.

Papírová taška Plastová taška
Váha materiálu na přenos stejného množství nákladu. 52 kg 6 kg
Spotřeba energie 2622 MJ 763 MJ
Množství vyprodukovaného komunálního odpadu 34 kg 7 kg
Spotřeba fosilních paliv 23 kg 7 kg
Emise skleníkových plynů 0,08 tun 0,04 tun
Náročnost na vodu 264 litrů 15 litrů

Výroba papíru je jednoduše mnohem energeticky náročnější než výroba plastu. Navíc je plast objemově náročný. Pokud tedy uvažujeme o nárůstu spotřeby papírových tašek na úkor tašek plastových, nesmíme zapomenout i na zvýšení množství dopravovaného materiálu po našich silnicích.

Je tedy plast skutečně nejlepší volbou?

Uvedené výše studie se ale nezabývají klíčovými přístupy nakládaní s odpady – předcházení vzniku odpadů a recyklování. Podívejme se tedy hlouběji na skutečnou recyklování plastů, když už tento souboj polyethylenová taška vyhrála.

Čísla, která uvádí Asociace výrobců plastů Plastics Europe jsou alarmující, ale ukazují na pozitivní trendy. Zákaz skládkování recyklovatelných materiálů se jeví velmi účinný a členské státy, které takové legislativní opatření zavedly, ukládají na skládku míň než 10 % plastového odpadu a rozvinula se jeho recyklace. Tento trend by byl velkým přínosem i pro Českou republiku, která v roce 2016 skládkovala celých 48 % komunálních odpadů. Z analýz odpadů, které jsou prováděny s cílem zjistit potenciál pro další třídění odpadů v domácnostech, vychází, že odpad putující na skládky stále obsahuje až 16 % plastů. Tyto plasty, pokud by nebyly možné recyklovat, by tak dále mohly být alespoň energeticky využity a nahradit fosilní paliva jako je například uhlí. Zákaz skládkování dále využitelného odpadu by tak mohla ulehčit nejen obecním rozpočtům, ale i životnímu prostředí.

A jak jsou na tom se skládkováním plastů ostatní evropské státy?Situace je nejhorší v Řecku, na Maltě a na Kypru, kde na skládce skončí 70 až 80 % veškerých plastových obalů, což se razantně projevuje na místních ostrovních a poloostrovních ekosystémech. V roce 2014 8 milionů tun plastového odpadu skončilo na smetišti, což v praxi znamená plýtvání 100 milionů barelů ropy, 8 bilionů eur nebo zátěž ve formě 8 megatun odpadů a nebo, mate-li raději konkrétní příklady, 800 Eifelových věží odpadu. Táto čísla zahrnují veškerý plastový odpad, zhruba 17 % kterého tvoří tenký polyetylen, ze kterého se vyrábí ona plastová taška, která tak elegantně porazila papírovou.

Ekodesign jako klíč k snížení množství enormní produkce plastů?

Proč ale vzniká takové množství plastového odpadu? Jednou z odpovědí je špatný směr, kam kráčí obalová produkce s cílem zvýšit atraktivitu zboží pro spotřebitelé, například tím, že velikost obalu je několikrát větší než jeho obsah. Významnějším problémem však jsou příliš tenké plasty nebo také kombinované obaly, které není jednoduché recyklovat. Tyto komplikace by měl jednou pro vždy vyřešit inovativní přístup v designu – ECODESIGN. Ten se také dostal do legislativy v balíčku o oběhovém hospodářství, který vydala Evropská komise v roce 2015 a jejímž cílem je přejít na ekonomiku cirkulární, tedy takovou, kde odpady nevznikají a všechny materiály se dají na konci životního cyklu recyklovat. Ani cirkulární ekonomika však není klíčem k nekonečnému proudění materiálů. Některé materiály recyklovat nejde nebo je jejich recyklace dále neekologická. Zde přichází na řadu alespoň energetické využívání odpadů. Je jasné, že polyethylenové tašky jsou méně náročné z hlediska přírodních zdrojů, než papírové, ale rozsah, ve kterém se vyrábí a spotřebovává plast je enormní. Bez těch dvou milionů mikrotenových tašek se dá jednoduše obejita cesty k omezení spotřeby tašek na jedno použití jsou známé a vy se jimi můžete nechat inspirovat na konci článku.

A teď už k vyřešení naší otázky – tak která taška je nejlepší?

Postupně se dostáváme k odpovědi, kterou jsme si položili na začátku. Která taška je lepší? Žádná.

Vědecké studie i „selský rozum“ se shodují na správném výsledku. Nejlepší je ta taška, kterou používáte co nejdéle a ve které toho za celý její životní cyklus odnesete co nejvíce. Není nic jednoduššího a přijatelnějšího pro životní prostředí a vaší peněženku, než to, že si odnesete nákup ve vlastní plátěné tašce nebo síťovce, která teď zažívá znovuzrození. Takový přístup označujeme jako předcházení vzniku odpadu.

  • Naplánujte si svůj nákup dopředu a podle toho si vezměte i dostatek tašek na jeho odnos.
  • Mějte malou prostorově úspornou tašku vždy po ruce. Hodit se vám bude nejen na nákup potravin, ale i jakýchkoliv předmětů denní potřeby.
  • Vybírejte i materiál, ze kterého je taška vyrobena. Nejekologičtější jsou tašky, které používáte co nejdéle. Volte kvalitní textil nebo si tašku ušijte sami ze starého textilu.

Obdarujte taškou na více použití i svoje známé. Pomůžete tak šířit myšlenku prevence vzniku odpadů a navíc jim jistě uděláte radost.