Není člověka, který by nepřemýšlel nad tím, co nám má současná situace sdělit. Je to jen náhoda, že se celý svět v době největší klimatické krize (ať už o ní ještě spekulujete, nebo ne) zastavil a doslova se nám tu „pročistil vzduch“, anebo všechno přichází právě včas? Tak či tak nám zavřený Kampus Hybernská a práce na dálku dává mnoho prostoru pro to podstatné. Pro přemýšlení, zpomalení a věnování se rodině. My jsme taky zapřemýšleli a dali to společně s kolegyní Laurou na „papír“. Vznikla z toho naše vnitřní úvaha nad relativitou času, efektivitou a současném vývoji.

Už rok se potýkám s tím, že mi nesmírně vadí používat slovní spojení „nemám čas“. Vždyť čas je pro nás to nejcennější, tak jak je možné, že jej nemám? A když se podívám do svého kalendáře, tak co mi ukazuje – komu ho dávám? Co chci? Stíhat práci, nové projekty, doktorské studium, trošku pohybu na čerstvém vzduchu, rodinu a čas pro sebe. Třem posledním položkám se dostávalo času nejméně. A to nemluvím o přátelích a čas s nimi. Nicméně i tak cítím, že žiji naplněný život a prakticky denně si doma připomínáme, v jakém blahobytu si jako společnost žijeme a jak musíme být vděční za každý den, kdy nám je tak dobře. Ale i tak pravidelně přemýšlím, jak dostat zpět svůj čas pod kontrolu , do zdravých mezí a najednou přijde pandemie koronaviru. Je to snad nějaké znamení?

Místo neplacení a zadlužení více empatie

S Laurou v posledních týdnech hodně diskutujeme naší roli. Jsme zodpovědné za fungování rozrůstající se organizace, která staví na principech slušnosti a svobodném podnikání, jsme zodpovědné za pěkných pár zaměstnanců. A to v nás aktuálně vyvolává řadu zatím nezodpovězených otázek. Ano, i nás se aktuální situace dotkla, ale i tak se snažíme, Více komunikujeme s týmem, diskutujeme jistotu i budoucnost. Chceme, aby nás zrušené akce a odložené projekty nedostaly do svízelných momentů. Navzdory všemu nechceme dovolit, abychom se dostali do situace, kdy neplníme naše závazky, ať už k zaměstnancům nebo partnerům. A pak najednou si přečtete článek v magazínu Forbes, jak moudří podnikatelé radí, aby firmy prodlužovaly splatnost faktur a aby si lidé brali kontokorent na běžné služby… Cože?!

INCIEN funguje na třech základních principech – svobodě, zodpovědnosti a pravidlech. Zásadní transformaci podstupujeme poslední rok, protože obě cítíme, že potřebujeme být nahraditelné. A tak nás obě zásadně rozčílil fakt, že je tu někdo, kdo veřejně nabádá k tak nezodpovědným krokům. Křehkost společnosti je definována slabostí nejslabšího článku. Jeden se zlomí a jdou s ním ke dnu ostatní. Opravdu jdeme cestou neplacení faktur a zadlužení? Neměli bychom teď více než kdy jindy držet spolu a při sobě? Ptát se partnerů, ať už se jedná o dodavatele nebo odběratele, jestli je všechno v pořádku a jestli nepotřebují nějakou pomoc či speciální podmínky? Jak chceme po překonaném výpadku nastavovat dlouhodobě fungující vztahy, když se budeme chovat takto. Dnes je třeba více než kdy jindy přijmout na svá bedra celou zodpovědnost, která na nás z podstaty podnikání padá.

Laura: Hledejme synergie

Jak píše Soňa, jak využít čas? Často říkám, že moje druhé jméno je efektivita, a tak nezahálím ani tentokrát. Vytvořený tzv. „korona čas“ věnuji efektivizaci interních procesů uvnitř naší organizace, protože být součástí slušné a svobodné firmy je jedním slovem PECKA! Dává nám to všem mnoho příležitostí a možností se realizovat. Ale občas je potřeba, aby někdo přišel a trochu tu „volnost a seberealizaci“ poklidil a dal do jasných kontur a struktur. No a to je moje práce. Mám tedy pocit, že COVID-19 nenabízí jen prostor pro zamyšlení, dodělání restů, přesun do online světa a úklid uvnitř organizace, přináší tak nějak úklid do celého světa. Nedovedu dopředu říct, jestli je to ten správný úklid, kdy vše řádně protřídíme, zorganizujeme, zandáme do správných šanonů anebo ten špatný, kdy se vše jen přikryje, založí a vyskočí to na nás, až bude ta nejméně vhodná chvíle. Já tvrdím, musíme dělat vše, co je v našich silách, abychom nesklouzly k lákavému přikrývání věcí a odsunu na neurčito.

Co se situace okolo COVID-19 týče, jsem rozpolcená. Jako vždy na situaci pohlížím dvojím pohledem ekonomicky a environmentálně. V INCIEN se snažíme mezi těmito dvěma oblastmi vždy najít soulad a průnik, hledíme vždy na společné synergie. To je naše každodenní práce, ukazovat firmám, municipalitám a státní správě ekonomické aspekty ekologických úspor a opatření. V INCIEN vždy hledáme cesty, jak to jde, a ne důvody proč by to nešlo. Synergie mezi ekologií a ekonomikou je dle mého názoru budoucnost. Nyní opět hledám ve spletitých sítích ten průsečík. Jakou má roli ekonomická krize, která byla za dveřmi, a kterou COVID-19 jen urychlí a umocní? Jak to zapadá do klimatické krize, která je tady už dávno a její stupňování je rok od roku větší? Odpověď není jednoznačná a mnohým podnikatelům přinese vrásky na čele.

Svět se trochu zpomalí

Pokud bych se měla podívat do věštecké koule a replikovat zkušenosti z minulosti, vychází mi určitý vzorec. Lidé se uskromní, začnou šetřit a vrátí se z nadspotřeby a konzumního chování do rozumných linií. Pro firmy přináší tento čas nelehký úkol: Jak udržet můj byznys i v této době? Jedině efektivizací interních procesů, implementací základních principů cirkulární ekonomiky do výrobních procesů a do strategie celé společnosti. Některé firmy přežijí, jiné ne, svět se trochu zpomalí.

Včera jsem byla šťastná, že nefungují letiště, mé ekologické srdce jásalo radostí. Dostali jsme se doma do rozepře, vždyť rychlé cestování, které létání nabízí, přináší tolik příležitostí. Kolega Štěpán mě informoval, že nemůže dostat z Běloruska potřebné dokumenty do Prahy, protože nefunguje letecká pošta z těchto zemí. Ale mé srdce stejně jásá. Kde jsou ty doby, kdy letenka byla tak drahá, že si jí mohl dovolit jen málokdo. Kde jsou ty doby, kdy člověk opravdu zvažoval jakoukoliv cestu kvůli byrokratickým úskalím, nebezpečenstvím na cestě a finanční náročnosti? Já si je pamatuji, jsem napůl Řekyně, takže celá moje rodina je jak kočovný klan pro Evropě. Možná se tyto časy vrací, možná nám příroda něco říká, možná nás nabádá ,,Zpomalte! Změňte svůj byznys, já jsem tu pro vás, buďte tu i vy pro mě…“. Ať tak či onak, my se v INCIEN ani v dalších organizacích, kde působím, nevzdáváme, přijímáme tuto hozenou rukavici a chceme pomoci ji zvednout a vše pořádně uklidit na své místo, protože to nám následně přinese kýžené očekávání.

Současná situace nás má posílit, ne zničit

V INCIEN ctíme principy slušnosti a i přes všechny nové výzvy budeme pevně dodržovat termíny všech závazků jak uvnitř naší společnosti, tak navenek. Věříme, že současná situace nás má jako společnost posílit, ne zničit. Bereme vše, co přichází, jako výzvu, kterou máme v plánu zvládnout lépe než jakoukoliv předtím, a věříme, že na konci budeme posilněni nejen jako jedinci, ale jako společnost. Čas zpomalení je především časem pro posilnění vazeb a synergií. Snad jsme vám se Soňou do těchto nemilých časů vnesly trochu energie a zamyšlení, na závěr bychom chtěly všechny vyzvat k lidskosti a vstřícnosti mezi sebou.

Autorkami článku jsou Soňa Jonášová a Laura Mitroliosová.