Rozhovor, který vyšel v časopise Odpadové forum.  

---

Založila jste Institut cirkulární ekonomiky s jasnou myšlenkou: zavést principy cirkulární ekonomiky do prostředí České republiky a přiblížit ji tak jiným evropským zemím. Jaká jsou typická česká specifika, která brzdí přijmout tyto principy? Není nikdo, kdo by s nimi nesouhlasil.

Typickým českým specifikem, které je v mých očích klíčem k neúspěchu v mnoha oblastech, a to i z historického hlediska, je krátkozrakost, malá schopnost pochopení problému holistickým přístupem a často i prospěchářství. Zavíráme oči před příležitostmi, které principy cirkulární ekonomiky přináší, a zároveň neumíme výzvy přeměnit v příležitosti. Celý systém, který je za tímto celkem novým pojmem přitom přináší jen návrat k selskému uvažování, uvědomělé výrobě a spotřebě a úctu k přírodním zdrojům, které zde na planetě Zemi máme. Počet obyvatel se brzy téměř zdvojnásobí. Zásoby a přírodní dědictví však zůstává stejné.

Zákaz skládkování v roce 2024 a odchod od lineárního hospodaření se surovinami měl být v ČR podpořen novým Zákonem o odpadech, který neprošel ani do Sněmovny k 1. čtení. Je ČR připravena na oběhové hospodářství?

K tomu, abychom byli připraveni na přechod k oběhovému hospodářství, potřebujeme skutečně poznat systém uzavřeného toku materiálů a zapracovat na vytvoření tzv. „circular roadmap“. Jedná se o dlouhodobou koncepci, která bude zahrnovat implementaci principů oběhového hospodářství do legislativy, vytipování klíčových a prioritních oblastí, zmapování současného stavu a zejména akční kroky pro jednotlivé dílčí fáze. Abychom na přechod byli připraveni, musíme si připravit kvalitní plán a začít na něm pracovat.

Nepřijetí Zákona o odpadech je ukázkou toho, že připraveni nejsme. Symbolem pro připravenost je v mých očích ochota spolupracovat a my jsme při schvalování byli svědky silné a nekompromisní lobby dílčích skupin bez jakéhokoliv pochopení vyššího zájmu, který v sobě Zákon měl a to tvrdé prosazení hierarchie nakládání s odpadem. Mezisektorová spolupráce je přitom klíčem k úspěchu, neboť oběhové hospodářství je „deštníkem“ nad širokým spektrem témat a oblastí.

Jednou z činností INCIENu je spolupráce s firmami, které se rozhodly pro implementaci principů cirkulární ekonomiky do svého podnikání. Pomáháte jim najít vhodné byznys modely, které jsou šetrné k životnímu prostředí a zároveň generují zisk. Jaký je zájem českých firem o podobné přístupy?

Často za námi chodí firmy s tím, že jsou rády, že konečně někdo pojmenoval to, co dělají už roky. A za to jsme rádi. Nepřinášíme nic nového. Jen ukazujeme těm, kterým se podnikání v průběhu změnilo na stroj na peníze s negativním dopadem na životní prostředí, že je třeba začít dělat věci jinak. A že je třeba vnímat podněty, které přicházejí například ve formě směrnic EU, jako výzvu ke změně byznys modelu, na kterém fungují nyní. Zájem je různý. Některé zajímá, co je to ekodesign a jak nastavit vztah k zákazníkovi po prodeji tak, aby se k nim výrobek na konci životního cyklu opět dostal. Nebo aby výrobek sám o sobě byl součástí cirkulárního životního stylu. Společně s firmami hledáme ekonomické i ekologické způsoby, jak pomalu skutečně „uzavřít kruh“. S tím souvisí systémy oprav, zpětného odběru, recyklace. Velmi aktivní je v tomto směru IKEA, se kterou nyní pracujeme na dalších tématech, jako je třeba snížení potravinového odpadu. O přeměnu odpadů na zdroje (a to i finanční) má zájem většina firem, které nás oslovují. Ale schválně říkám většina, protože jsou i takové, které zajímá PR a podpora prodeje jejich „cirkulárního“ produktu či služby, tvorba dlouhodobých strategií v souladu s balíčkem o cirkulární ekonomice aj.

Byznys plány společností jsou určovány poptávkou a spotřebitel klade především důraz na cenu. Levná výroba nekvalitních a špatně recyklovatelných výrobků má pro společnost ale velké náklady. Jak bojovat s touto krátkozrakostí? A co proto mohou udělat právě české společnosti?

Vnímám pozitivní změnu ve spotřebitelském chování směrem od kvantity ke kvalitě. Lidé si všímají nízké životnosti a sami se ptají po delší záruce a po kvalitnějším zboží. Často v diskuzích na obcích a městech slýcháváme komentář: „Vždyť dneska má každý elektrovýrobek nějaké „kazítko“ a často se ani nedá opravit. Tak se nedivte, že pořád kupujeme věci nové.“ Garance opravitelnosti, delší záruka či zajištění zpětného odběru recyklovatelného výrobku výměnou například za slevu na výrobek nový může pomalu stimulovat změnu kvality výrobků, které jsou uváděny na trh. Výrobci mohou zpět získat cenné a kvalitní materiály a zároveň si budovat dlouhodobější vztah se zákazníkem. A kde je ta „ekonomika“? Například v tom, že když se zákazník vrací, tak investujeme méně do marketingu a zároveň máme zajištěnu část materiál pro výrobu nového produktu. Navíc můžeme o služby oprav rozšířit služby, které poskytujeme.

Spolupracujete se starosty a zastupiteli. Jaké problémy řeší, pokud chtějí s odpady na svém území nakládat efektivně?

Často řeší nízkou míru zapojení obyvatel do systému třídění odpadů. V novinách vychází články o tom, jak Češi třídí správně a hodně, v některých obcích jsme však stále na začátku a jediným systémem třídění je pár barevných kontejnerů u místního obchodu. To často nestačí. Není to řešení pro stavební, velkoobjemové či elektro odpady, které často končí tam, kde nemají – v lese za obcí. Dále spousta starostů nevnímá odpad jako zdroj a nedochází jim, že s dobře vytříděnou komoditou může obec sama obchodovat a tak si přijít na slušný příjem do obecní kasy.

Jak starostům tedy pomáháte?

Pomáháme jim zmapovat současnou situaci, stanovit reálné cíle s ohledem na ekologii i ekonomiku, ukazujeme jim, kde podobné systémy už fungují, protože jsme přesvědčení, že příklady dobré praxe jsou skvělým vodítkem, hledáme příležitosti pro ekonomické nakládání s jednotlivými odpadovými materiálovými toky v jejich regionu, ukazujeme jim jak se na odpady dívat jako na zdroje a v neposlední řadě pomáháme změny v oblasti odpadového hospodářství komunikovat směrem k obyvatelům. Také pořádáme konferenci ODPAD  ZDROJEM, která je každoročním sumářem nových informací v této oblasti.

Své aktivity směřujete na obce, firmy i na osvětu. Pořádáte přednášky, workshopy a jezdíte po školách. Není toho málo. Která aktivita je podle Vás nejpřínosnější a nejúspěšnější?

To je těžké říci. Od svého založení tvrdíme, že šíříme myšlenky, ale zároveň pracujeme na projektech, které je zavádí do praxe. Neumíme o věcech jen mluvit a přitom nic nedělat. Víme, že všechno, co děláme, má smysl a zapadá nám to do našich vizí. Zároveň ale víme, že na všechno nestačíme. Proto například připravujeme metodiky pro školy a školky i jiné organizace, které budou moci využívat pro osvětu a vzdělávání generace, která přijde po nás a bude muset hospodařit právě podle principů cirkulární ekonomiky. Podařilo se nám připravit semináře PAYT tour pro starosty obcí, které proběhnou ve všech krajských městech a informace se tak skutečně dostane ke všem. Ti, kteří nebudou moci na seminář, dostanou video nahrávku. Nejefektivnější je však sbírat příklady dobré praxe a ty šířit dál. Ukazovat, že to, o čem mluvíme, skutečně jde a je přínosem pro nás pro všechny.

Jaké aktivity INICIEN chystá v následujících letech?

Chystáme ucelené studie pro města a firmy, jejichž cílem bude vytvoření dlouhodobých koncepcí, které však budou zahrnovat konkrétní kroky, podle kterých budou moci naši partneři postupovat. Budeme pokračovat v projektu ODPAD ZDROJEM, který je založen na konání konference a doprovodných akcí v průběhu roku, jejichž cílem je změna myšlení nás všech a to takovým způsobem, abychom odpady skutečně vnímaly jako zdroje a naučili se je do maximální míry využívat. Když nebudou vznikat odpady, tak se vlastně celkem samozřejmě přesuneme na oběhové hospodářství. Plánujeme i práci na mezinárodních projektech, které nám umožní být stále o krok napřed a přinášet nejaktuálnější informace k nám do České republiky.

Institut aktivně spolupracuje se zahraničím, především s Holandskem. Mohla byste mezinárodní spolupráci INCIENu přiblížit?

Holandsko je považováno za cirkulární hotspot na globální úrovni. My jsme zastánci tvrzení, že nejrychleji se k přechodu na cirkulární systém hospodaření dostaneme jen ve chvíli, kdy se budeme učit od těch, kteří jsou před námi. Považujeme za důležitý jak znalostní, tak technologický transfer, a proto na obou úrovních s Holandskem spolupracujeme. V oblasti znalostí například v rámci cirkulárních městských scanů, které začneme realizovat v druhé polovině roku 2017 a jejichž cílem je uzavírání materiálových toků na úrovni měst a regionů nebo na studiích, které konzultujeme a připravujeme ve spolupráci s Wageningen univerzitou.

V oblasti technologické organizujeme obchodní mise pro české a holandské firmy. Na podzim také ve spolupráci s Velvyslanectvím Nizozemského království připravujeme první velké obchodní setkání na půdě Velvyslanectví, kdy holandské firmy se zájmem prosadit nové technologie a ekoinovace na český trh pozveme do Prahy, aby se potkali s potenciálními partnery.

Autorka článku: Jana Drábková.