Archiv pro štítek: Soňa Jonášová

Workshop Inovace v cirkulární ekonomice pro malé a střední podnikatele Pardubického kraje

Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje ve spolupráci s Pardubickým krajem si Vás dovoluje pozvat na: „Páté setkání klíčových aktérů projektu INNOGROW“

  • Místo konání setkání: P-PINK (Pardubický podnikatelský inkubátor) Dům techniky, 4. patro nám. Republiky 2686, Pardubice
  • Termín a čas: 17. září 2018, 13:00 – 16:30

Od 14:00 proběhne workshop pod vedením Soni Jonášové z INCIEN a Cyrila Klepka z Direct People na téma Inovace v cirkulární ekonomice pro malé a střední podnikatele Pardubického kraje. 

14:00 – 16:30 Teoretická část:

  • Co je to cirkulární ekonomika, jaké je aktuální situace implementace cirkulární ekonomiky v praxi a jaké jsou základní principy cirkulární ekonomiky.
  • Jak tyto principy zahrnout do inovací ve vlastním byznysu a jak překonat bariéry cirkulárních inovací.

Praktická část:

  • Jak Vaši firmu/město nasměřovat na cestu inovací v oblasti cirkulární ekonomiky? Jak si stanovit cíle, akční plán a získat pro věc své kolegy?
  • Jak si poradit s bariérami uvnitř vaší firmy, ale i s těmi, co na vás číhají venku?
  • Jak spolupracovat napříč sektory?

Program akce naleznete zde. Pro účast na akci je nutná registrace (viz program akce).

Vychází první unikátní studie o cirkulární ekonomice v Česku

Cirkulární ekonomika je jedním z prioritních témat Evropské unie. Přináší příležitost materiálové soběstačnosti, vytváří nová pracovní místa a otevírá prostor pro investice do udržitelných inovací. Pro většinu českých firem se však stále jedná o nový pojem. K přiblížení tohoto tématu proto vznikla první unikátní publikace zaměřená na úspěšné příklady praxe českých firem, které se na cirkulární cestu již vydaly. Autory publikace Cirkulární Česko jsou inovační agentura Direct People a Institut Cirkulární Ekonomiky.

Klíčovou myšlenkou studie je inspirovat k použití principů cirkulární ekonomiky v inovacích v českých podnicích. Přístup ke změně myšlení v nakládání se zdroji je v publikaci představen na osmi úspěšných příkladech z české praxe. Součástí studie je také úvaha místopředsedy Evropského parlamentu Pavla Teličky o aplikaci cirkulární ekonomiky u nás. Soňa Jonášová, ředitelka Institutu Cirkulární Ekonomiky, hodnotí aktuální stav a postavení cirkulární ekonomiky v České republice. Studie obsahuje také analýzu hlavních bariér implementace cirkulární ekonomiky a návrh konkrétních cest jejich překonání zpracovanou Cyrilem Klepkem, Senior Inovation Designerem z inovační agentury Direct People.

„Čeká nás ještě spousta práce, než se cirkulární ekonomika stane přirozenou součástí fungování české společnosti. Jsem ale přesvědčen, že se nám to v horizontu několika let určitě podaří. Proto s radostí vítám iniciativu, jejímž výsledkem je i tento materiál, který ukazuje potenciál cirkulární ekonomiky a nabízí dobře fungující příklady z praxe. Věřím, že se tato studie stane inspirací pro všechny, kteří se chtějí vydat cirkulární cestou,“  řekl Pavel Telička, místopředseda Evropského parlamentu.

Mezi úspěšné a inovativní projekty stojící na principech cirkulární ekonomiky se řadí například projekt technologie HYDAL společnosti Nafigate Corporation, který řeší zpracování odpadních kuchyňských olejů a vyrábí z nich biopolymer. Tento projekt se dostal mezi pět finalistů prestižního programu EUROSTARS, který financuje špičkové nápady v oblasti inovací na úrovni EU. Kromě recyklace však studie představuje i příklady nových byznys modelů, které jsou založeny na modulárnosti či sdílené ekonomice. Patří mezi ně například Druhý život nábytku české divize švédského koncernu IKEA nebo modulární stavby firmy KOMA modular.

Principy, na kterých cirkulární ekonomika stojí, se dlouhodobě ukazují jednak jako rentabilní a zároveň propojující dlouhodobou ekonomickou i ekologickou udržitelnost v jeden moment. Z ekonomického pohledu se předpokládá, že zavedení fungujících nástrojů cirkulární ekonomiky může  Evropě od roku 2030 generovat roční výnosy ve výši 600 mld. Eur ročně. Ovšem než se tak stane, budeme muset překonat řadu bariér, které nám blokují efektivní řízení udržitelného rozvoje,” vysvětlila Soňa Jonášová, ředitelka Institutu Cirkulární Ekonomiky.

Studie Cirkulární Česko proto zároveň analyzuje i základní bariéry úspěšného fungování cirkulární ekonomiky u nás. Za základní bariéry se považují tržní a kulturní překážky. Pro mnohé trhy jsou totiž systémy uzavřeného cyklu živin a materiálu zcela novým paradigmatem. Současná společnost funguje na principech “vyrobit-vytěžit-vyhodit”, což v rámci Evropské unie představuje spotřebu až 16 tun materiálu na jednoho obyvatele EU ročně. A jen 5 % z těchto surovin je vráceno zpět do systému. Absolutně klíčová je tedy základní změna mentálního nastavení tak, aby firmy začaly hledat nové cesty pro opětovné využití materiálu. Dalšími bariérami je ale například i nutná změna legislativního prostředí, které zejména v oblasti nakládání s odpady stále zvýhodňuje nešetrné a neekologické skládkování.

„Je dobré vědět, že ani jedna z výše zmíněných bariér není neměnná či dokonce neprůchodná. Každá bariéra vyžaduje v kontextu dané společnosti či samosprávy individuální analýzu a bližší prozkoumání. Jedině tak lze poté zodpovědně zvážit, které principy cirkulární ekonomiky budou nejlépe zapadat do dané firemní aktivity. Být mezi prvními, kteří si tyto principy uvědomí a dokonale osvojí, je ale do budoucna významná tržní výhoda,“ dodal spoluautor studie Cyril Klepek, Senior Inovation Designer z Direct People. K překonání bariér může také významně přispět i tzv. “technologický skauting”, jehož základním cílem je pro firmy vyhledat a pomoci aplikovat nejnovější dostupné technologie, které vznikají na půdě výzkumných institucí. „Rychlost transferu technologií z akademické půdy do byznysu je často klíčová i pro rozvoj inovací v cirkulární ekonomice,” uzavírá Cyril Klepek.

Publikace je volně dostupná ZDE. 

Rozhovor pro Odpadové forum: Chybí ochota spolupracovat

Rozhovor, který vyšel v časopise Odpadové forum.  


Založila jste Institut cirkulární ekonomiky s jasnou myšlenkou: zavést principy cirkulární ekonomiky do prostředí České republiky a přiblížit ji tak jiným evropským zemím. Jaká jsou typická česká specifika, která brzdí přijmout tyto principy? Není nikdo, kdo by s nimi nesouhlasil.

Typickým českým specifikem, které je v mých očích klíčem k neúspěchu v mnoha oblastech, a to i z historického hlediska, je krátkozrakost, malá schopnost pochopení problému holistickým přístupem a často i prospěchářství. Zavíráme oči před příležitostmi, které principy cirkulární ekonomiky přináší, a zároveň neumíme výzvy přeměnit v příležitosti. Celý systém, který je za tímto celkem novým pojmem přitom přináší jen návrat k selskému uvažování, uvědomělé výrobě a spotřebě a úctu k přírodním zdrojům, které zde na planetě Zemi máme. Počet obyvatel se brzy téměř zdvojnásobí. Zásoby a přírodní dědictví však zůstává stejné.

Zákaz skládkování v roce 2024 a odchod od lineárního hospodaření se surovinami měl být v ČR podpořen novým Zákonem o odpadech, který neprošel ani do Sněmovny k 1. čtení. Je ČR připravena na oběhové hospodářství?

K tomu, abychom byli připraveni na přechod k oběhovému hospodářství, potřebujeme skutečně poznat systém uzavřeného toku materiálů a zapracovat na vytvoření tzv. „circular roadmap“. Jedná se o dlouhodobou koncepci, která bude zahrnovat implementaci principů oběhového hospodářství do legislativy, vytipování klíčových a prioritních oblastí, zmapování současného stavu a zejména akční kroky pro jednotlivé dílčí fáze. Abychom na přechod byli připraveni, musíme si připravit kvalitní plán a začít na něm pracovat.

Nepřijetí Zákona o odpadech je ukázkou toho, že připraveni nejsme. Symbolem pro připravenost je v mých očích ochota spolupracovat a my jsme při schvalování byli svědky silné a nekompromisní lobby dílčích skupin bez jakéhokoliv pochopení vyššího zájmu, který v sobě Zákon měl a to tvrdé prosazení hierarchie nakládání s odpadem. Mezisektorová spolupráce je přitom klíčem k úspěchu, neboť oběhové hospodářství je „deštníkem“ nad širokým spektrem témat a oblastí.

Jednou z činností INCIENu je spolupráce s firmami, které se rozhodly pro implementaci principů cirkulární ekonomiky do svého podnikání. Pomáháte jim najít vhodné byznys modely, které jsou šetrné k životnímu prostředí a zároveň generují zisk. Jaký je zájem českých firem o podobné přístupy?

Často za námi chodí firmy s tím, že jsou rády, že konečně někdo pojmenoval to, co dělají už roky. A za to jsme rádi. Nepřinášíme nic nového. Jen ukazujeme těm, kterým se podnikání v průběhu změnilo na stroj na peníze s negativním dopadem na životní prostředí, že je třeba začít dělat věci jinak. A že je třeba vnímat podněty, které přicházejí například ve formě směrnic EU, jako výzvu ke změně byznys modelu, na kterém fungují nyní. Zájem je různý. Některé zajímá, co je to ekodesign a jak nastavit vztah k zákazníkovi po prodeji tak, aby se k nim výrobek na konci životního cyklu opět dostal. Nebo aby výrobek sám o sobě byl součástí cirkulárního životního stylu. Společně s firmami hledáme ekonomické i ekologické způsoby, jak pomalu skutečně „uzavřít kruh“. S tím souvisí systémy oprav, zpětného odběru, recyklace. Velmi aktivní je v tomto směru IKEA, se kterou nyní pracujeme na dalších tématech, jako je třeba snížení potravinového odpadu. O přeměnu odpadů na zdroje (a to i finanční) má zájem většina firem, které nás oslovují. Ale schválně říkám většina, protože jsou i takové, které zajímá PR a podpora prodeje jejich „cirkulárního“ produktu či služby, tvorba dlouhodobých strategií v souladu s balíčkem o cirkulární ekonomice aj.

Byznys plány společností jsou určovány poptávkou a spotřebitel klade především důraz na cenu. Levná výroba nekvalitních a špatně recyklovatelných výrobků má pro společnost ale velké náklady. Jak bojovat s touto krátkozrakostí? A co proto mohou udělat právě české společnosti?

Vnímám pozitivní změnu ve spotřebitelském chování směrem od kvantity ke kvalitě. Lidé si všímají nízké životnosti a sami se ptají po delší záruce a po kvalitnějším zboží. Často v diskuzích na obcích a městech slýcháváme komentář: „Vždyť dneska má každý elektrovýrobek nějaké „kazítko“ a často se ani nedá opravit. Tak se nedivte, že pořád kupujeme věci nové.“ Garance opravitelnosti, delší záruka či zajištění zpětného odběru recyklovatelného výrobku výměnou například za slevu na výrobek nový může pomalu stimulovat změnu kvality výrobků, které jsou uváděny na trh. Výrobci mohou zpět získat cenné a kvalitní materiály a zároveň si budovat dlouhodobější vztah se zákazníkem. A kde je ta „ekonomika“? Například v tom, že když se zákazník vrací, tak investujeme méně do marketingu a zároveň máme zajištěnu část materiál pro výrobu nového produktu. Navíc můžeme o služby oprav rozšířit služby, které poskytujeme.

Spolupracujete se starosty a zastupiteli. Jaké problémy řeší, pokud chtějí s odpady na svém území nakládat efektivně?

Často řeší nízkou míru zapojení obyvatel do systému třídění odpadů. V novinách vychází články o tom, jak Češi třídí správně a hodně, v některých obcích jsme však stále na začátku a jediným systémem třídění je pár barevných kontejnerů u místního obchodu. To často nestačí. Není to řešení pro stavební, velkoobjemové či elektro odpady, které často končí tam, kde nemají – v lese za obcí. Dále spousta starostů nevnímá odpad jako zdroj a nedochází jim, že s dobře vytříděnou komoditou může obec sama obchodovat a tak si přijít na slušný příjem do obecní kasy.

Jak starostům tedy pomáháte?

Pomáháme jim zmapovat současnou situaci, stanovit reálné cíle s ohledem na ekologii i ekonomiku, ukazujeme jim, kde podobné systémy už fungují, protože jsme přesvědčení, že příklady dobré praxe jsou skvělým vodítkem, hledáme příležitosti pro ekonomické nakládání s jednotlivými odpadovými materiálovými toky v jejich regionu, ukazujeme jim jak se na odpady dívat jako na zdroje a v neposlední řadě pomáháme změny v oblasti odpadového hospodářství komunikovat směrem k obyvatelům. Také pořádáme konferenci ODPAD  ZDROJEM, která je každoročním sumářem nových informací v této oblasti.

Své aktivity směřujete na obce, firmy i na osvětu. Pořádáte přednášky, workshopy a jezdíte po školách. Není toho málo. Která aktivita je podle Vás nejpřínosnější a nejúspěšnější?

To je těžké říci. Od svého založení tvrdíme, že šíříme myšlenky, ale zároveň pracujeme na projektech, které je zavádí do praxe. Neumíme o věcech jen mluvit a přitom nic nedělat. Víme, že všechno, co děláme, má smysl a zapadá nám to do našich vizí. Zároveň ale víme, že na všechno nestačíme. Proto například připravujeme metodiky pro školy a školky i jiné organizace, které budou moci využívat pro osvětu a vzdělávání generace, která přijde po nás a bude muset hospodařit právě podle principů cirkulární ekonomiky. Podařilo se nám připravit semináře PAYT tour pro starosty obcí, které proběhnou ve všech krajských městech a informace se tak skutečně dostane ke všem. Ti, kteří nebudou moci na seminář, dostanou video nahrávku. Nejefektivnější je však sbírat příklady dobré praxe a ty šířit dál. Ukazovat, že to, o čem mluvíme, skutečně jde a je přínosem pro nás pro všechny.

Jaké aktivity INICIEN chystá v následujících letech?

Chystáme ucelené studie pro města a firmy, jejichž cílem bude vytvoření dlouhodobých koncepcí, které však budou zahrnovat konkrétní kroky, podle kterých budou moci naši partneři postupovat. Budeme pokračovat v projektu ODPAD ZDROJEM, který je založen na konání konference a doprovodných akcí v průběhu roku, jejichž cílem je změna myšlení nás všech a to takovým způsobem, abychom odpady skutečně vnímaly jako zdroje a naučili se je do maximální míry využívat. Když nebudou vznikat odpady, tak se vlastně celkem samozřejmě přesuneme na oběhové hospodářství. Plánujeme i práci na mezinárodních projektech, které nám umožní být stále o krok napřed a přinášet nejaktuálnější informace k nám do České republiky.

Institut aktivně spolupracuje se zahraničím, především s Holandskem. Mohla byste mezinárodní spolupráci INCIENu přiblížit?

Holandsko je považováno za cirkulární hotspot na globální úrovni. My jsme zastánci tvrzení, že nejrychleji se k přechodu na cirkulární systém hospodaření dostaneme jen ve chvíli, kdy se budeme učit od těch, kteří jsou před námi. Považujeme za důležitý jak znalostní, tak technologický transfer, a proto na obou úrovních s Holandskem spolupracujeme. V oblasti znalostí například v rámci cirkulárních městských scanů, které začneme realizovat v druhé polovině roku 2017 a jejichž cílem je uzavírání materiálových toků na úrovni měst a regionů nebo na studiích, které konzultujeme a připravujeme ve spolupráci s Wageningen univerzitou.

V oblasti technologické organizujeme obchodní mise pro české a holandské firmy. Na podzim také ve spolupráci s Velvyslanectvím Nizozemského království připravujeme první velké obchodní setkání na půdě Velvyslanectví, kdy holandské firmy se zájmem prosadit nové technologie a ekoinovace na český trh pozveme do Prahy, aby se potkali s potenciálními partnery.

Autorka článku: Jana Drábková. 

 

Video: Podpora obcí pro zlepšení efektivity třídění

V prosinci jsme pro Vás ve spolupráci s vydavatelstvím Profi Press s.r.o. a časopisem ODPADY natočili diskuzi na téma „Podpora obcí pro zlepšení efektivity třídění. V diskuzi se dozvíte od těch nejpovolanějších, tedy od ředitele odboru odpadů Ministerstva životního prostředí, pana Ing. Jaromíra Manharta a pana Ing. Tomáše Prokopa, ředitele odboru odpadového hospodářství Státního fondu životního prostředí, jaké budou možnosti dotační podpory pro obce a města v roce 2018 a jaké legislativní změny se chystají na úrovni samospráv.

V druhé části diskuze jsme společně s Ing. Mojmírem Jiřikovským, jednatelem firmy JRK Česká republika představili společné projekty a zejména naši nejnovější aktivitu a to projekt Obce na cestě k minimálnímu odpadu, který startuje v lednu 2018 a v rámci kterého budeme rok s deseti obcemi nastavovat efektivní systém třídění odpadů směřující k minimálnímu odpadu končícímu na skládkách. Projekt zahrnuje kompletní vzdělávání manažerů projektu či starostů, osvětu obyvatel a implementaci chytrého systému ECONIT včetně celoroční evaluace. Obce tak po jednom roce budou na správné cestě k zavedení principů PAYT (zaplať, kolik vyhodíš) a dalších metod nastavení systémů poplatků podle míry produkce či vytříděného odpadu. Celý projekt však klade důraz zejména na prevenci vzniku odapdů, což je nosné téma všech osvětových aktivit.


AKTUALITA: Projekt startuje školením dne 11. 1. na půdě Ministerstva životního prostředí a v současnosti nabízíme poslední tři místa na semináři i těm, kteří se do projektu nestihli zapojit, ale měli by zájem získat inspiraci a informace o tom, jak bude projekt vypadat (zbývají poslední 3 místa a zájemci se mohou hlásit na email sona@incien.org).


Video najdete na odkazu: http://odpady-online.cz/video/podpora-obci-pro-zlepseni-efektivity-trideni/