Archiv pro štítek: tým INCIEN

Moje vysněná stáž

Byl to pro mě spíš sen než povinnost si splnit povinnou univerzitní stáž. Už od vstupu na vysokou školu jsem začala přemýšlet trochu víc environmentálně, ale zároveň jsem myslela na ekonomickou rovinu. Proto jsem věděla, že Institut cirkulární ekonomiky bude to pravé místo, kde se moje myšlenky mohou spojit s činy.

Momentálně studuji 4. ročník magisterského studia Regionální geografie na Univerzitě Palackého v Olomouci. Vždycky jsem si přála být aktivní a podnikat hodně věcí. Proto jsem vždycky věděla, že v budoucnu nechci pracovat jen v kanceláři, anebo jen v terénu. Někdy to totiž vypadá, že geograf nemá moc na výběr. Buď: Aha, ty děláš ty mapy, tak to jsi kartograf.“ Nebo: Jo!  Ty jsi ten geodét s tím přístrojem na 3 nožičkách. Další reakcí na moje studium často je: Já přesně vím, co to je, ty vlastně můžeš dělat na úřadě na katastru, žejo, to by se mi jednou mohlo hodit, když bych si chtěl/a koupit pozemek…

Proto jsem si až do magisterského studia nebyla jistá,kam se uvrtat a připadalo mi, že mé představy o práci jsou naprosto bláhové a nikdy nenajdu uplatnění, aktivity anebo dokonce budoucí práci, o které bych mohla tvrdit, že je i mým povoláním.

 

Přitom teď sedím v kanceláři Institutu cirkulární ekonomiky a ono se to děje!“

Když jsem se na stáž do INCIENu hlásila, byla jsem zrovna na Erasmu. Už delší dobu jsem aktivity INCIENu sledovala online. Zaujalo mě , jaký mají přistup ke studentům, jak vzdělávají širokou veřejnost i firmy. Líbilo se mi, že pomáhají jak businessu, tak přírodě. A to všechno nenásilnou formou. Tak jsem sebrala odvahu a řekla jsem si, že když se na stáž nepřihlásím teď, tak už nikdy. Myslím, že Erasmus dělá lidi odvážnější. Přesná očekávání toho, co se na stáži chci naučit jsem neměla.

Dělala jsem úplně všechno a bylo to super!“

Ještě před tím, než jsem do Institutu nastoupila, jsem měla příležitost pobavit se o tom, co mě baví a co bych chtěla, nebo nechtěla dělat. Tak to pokračovalo i v průběhu stáže.  Probírali jsme, co mě bavilo, v čem jsem byla efektivní a pomáhala jsem, a naopak v čem mám mezery a chtěla bych to zlepšit. Ke konci stáže už jsme měli . Každý si dělal svoje, ale navzájem jsme se všichni podporovali a radili si. Během měsíce, co jsem na stáži byla,  jsem si vyzkoušela vše od vaření kávy, připravování občerstvení na porady až po překládání článků a dělání rešerší. Mohla jsem se zúčastnit i  strategických meetingů, řešit a plánovat projekty. A samozřejmě nechyběly ani teambuildingové aktivity. Stáž mi dala mnohé, za což neskutečně děkuji!

Důležitá je komunikace. Říct si, co tě baví.“

A nakonec chci jen připomenout: INCIEN přijímají stážisty, s cílem pomoci studentům otevřít oči, podat pomocnou ruku a vkročit do pracovního procesu. Takže…

JĎĚTE DO TOHO TAKY! Do jakékoliv stáže, když se vám to nebude líbit, aspoň si můžete říct, čemu se určitě věnovat nechcete😊

P.S: Kromě toho, že stáž v INCIENU byla stáží mých snů, přerostla v něco, v co jsem ani nedoufala. Stala jsem se stálou součástí týmu! Oficiálně jsem teď holka pro všechno :D. Starám se o hladký průběh kanceláře, sepisuji zápisy z porad, úkoly, vyřizuji administrativu… prostě se snažím všem v kanceláři ulehčit práci. Moc mě to baví, protože zase můžu dělat od všeho něco a moje práce se nikdy nestane stereotypní.

Pokud byste měli zájem o stáž, praxi nebo třeba o spolupráci při psaní vaší bakalářské či magisterské práce, neváhejte nám napsat na: sona@incien.org.

Cirkulární tým se rozrůstá. Otevíráme kancelář v Chocni.

S novým rokem přicházejí i nové výzvy, na které v našem týmu potřebujeme více sil. A tak Vám s radostí představujeme Lenku Richterovou, naši novou milou kolegyni, se kterou nám do INCIEN přibyla i nová pobočka v Chocni a tak už za námi mnozí z Vás nemusí jezdit až do daleké Prahy, Brna či Bratislavy.

Dosud držíme pravidlo, že do našeho týmu přicházejí lidé a nové nápady tak nějak přirozeně bez toho, aniž bychom otevírali nové pozice. Jednoduše když má někdo chuť a zajímavé nápady, máme pro něj dveře otevřené a pro lidi s elánem a praxí jako má Lenka dvojnásob. Těm uvaříme i kafíčko a povídáme a povídáme… až jsou z  nás kolegové!

Lenka je sportovkyně tělem i duší, maminka dvou prima kluků a aktivní žena na několika frontách. O tom svědčí už fakt, že si vysokou školu poctivě vystudovala při mateřské dovolené a to hned na pro ženu ne zcela typickém oboru – Provozní spolehlivost dopravních prostředků a infrastruktury (podoobor Životní prostřední v dopravě). No a abychom skutečně potvrdili netradiční zaměření, tak zmiňujeme i téma diplomové práce, kterým byla Tribotechnická diagnostika motorových olejů z kogenerační… Uuuu… Není nad to mít v týmu odborníky na slovo vzaté! Kariéru nastartovala v poradenské firmě, ve které zpracovávala zejména havarijní plány pro chemické látky a je pravdou, že díky svému elánu dokáže předejít vzniku nejedné havárie i v projektovém managementu. To oceňujeme zejména, když máme spoustu práce a časovou tíseň.

Na schůzku do INCIEN můžete nově i do Chocně.

Další pracovní výzvou byla pozice na městském úřadě ve Vysokém Mýtě, kam Lenka nastoupila v roce 2003. O své práci mluví s nadšením a vzpomíná zejména na projekty, které se týkaly životního prostředí: „Jednalo se o práci ve státní správě, ale člověk se měl šanci věnovat i aktivitám samosprávy a to pro mě bylo mnohem zajímavější. S mými akčními kolegyněmi jsme řešily i podporu třídění odpadů na obecní úrovni a zapojovali mateřské a základní školy. Během této doby vznikl maskot třídění odpadů, kterým se stala žížala Mejťanda – tvář všech osvětových aktivit ve Vysokém Mýtě. Na osvětách jsme samozřejmě spolupracovaly s EKO-KOM, vybavovaly školy a školky koši na tříděné odpady a všemi cestami se snažili téma třídění dostat do škol. Nechyběly ale ani besedy s občany. Vysokému Mýtu a především Stanislavě Jetmarové vděčím za krásné roky na úřadě a jsem vděčná za zkušenosti, které jsem tam získala.“

Člověk však mimo svá oblíbená témata musí řešit i další oblasti, které mohou časem přerůst prostor, ve kterém se chce pohybovat a cítí, že nastal čas pro změnu. A tak se Lenka rozhodla opustit státní správu a zkusit to na té druhé straně ….. „Začala jsem pociťovat touhu rozvíjet téma, které mě baví – odpady. Ale ve městě, kde je 12 tisíc obyvatel, je prostě třeba řešit i jiná témata a to od kontroly ovzduší až po sousedské rozpory. A tak, když mi kolegyně z Chocně řekla o konferenci ODPAD ZDROJEM, neváhala jsem, vzala si dovolenou, zaplatila si vstupné a vyrazila na vlastní pěst. Tam jsem si vás ale ještě netroufla oslovit, byli jste v jednom kole!“ směje se Lenka při vzpomínce na březnovou konferenci. Dlouho to však netrvalo a na PAYT TOUR, které jsme organizovali s Ministerstvem životního prostředí, jsme si při obědě prostě padli do oka. A tak s námi Lenka už od léta pracuje… A jak vidíte, tak jsme se z toho „jednoho kola“ dostali až před Vánocemi, kdy Vám ji konečně představujeme.

S Lenkou také pyšně představujeme novou kancelář, kterou má Lenka blízko od svého bydliště, aby se i nadále mohla věnovat rodině, sportu a svým zájmům. Jednou z nejdůležitějších věcí je pro ni časová flexibilita a vlastní organizace svého času a to my všichni celkem dobře chápeme. Lenka je další aktivní člen skvěle zapadající do našeho kolektivu a součástí naší „firemní kultury“ je i hledání cest k takové pracovní době, která člověku vyhovuje. No a aby toho nebylo málo, tak je také zakladatelkou spolku Tvoříme pro radost, který založila v době, kdy byl jeden z jejích synů vážně nemocný. Od roku 2015 tento spolek šije plyšové polštářky/příšerky, kterými obdarovává děti v nemocnicích. Nově spolek požádal i o povolení sbírky a shromažďuje peníze pro postižené děti a dospělé pro zkvalitněné jejich života. Ve chvílích volna slézá skály, jezdí na kole a občas vyrazí na vodu. Mezi Lenčina oblíbená místa patří český Adršpach i příroda severní Itálie. Do svých aktivit zapojuje děti a celou svoji rodinu a my občas máme pocit, že když vidíme Lenčin elán, tak brzy zapojí i nás… No, uvidíme. Asi bychom občas trošku na vzduch potřebovali!

Při rychlém povídání před poradou Lenka ještě dodává: „Mně se líbí ta energie, se kterou to děláme. Zápal do věci a hlavně to, že do projektů jdeme po hlavě a jsme přesvědčení, že je to dobře a šíříme myšlenky, u kterých ještě často nemůžeme říct, že to ‚vyplývá ze zákona…‘. Dává mi smysl pomáhat obcím s jejich odpadovým hospodářstvím. Zkušenosti z Vysokého Mýta mám bohaté. Mýto je aktivní a akční – snaží se jít stále dopředu a většinou je první a to s sebou občas nese i nezdary, ale alespoň se to vyzkoušelo. Vždy musí být někdo první.“