Stáž v Institutu Cirkulární Ekonomiky. Pro někoho tajemství, pro někoho sen. Pro mě platí něco mezi – nikdy jsem nebyl na takové stáží a neměl jsem ponětí, co se  od ní dá očekávat. A také to byl sen – proto, že na mojí univerzitě se spolužáky usilujeme o to, aby se odpad stal historií a vidět na vlastní oči implementaci myšlenek cirkulární ekonomiky pro mě bylo velmi vzrušující.

Momentálně se nacházím v závěrečném ročníku bakalářského studia. Obor Environmentální studia a udržitelný rozvoj na Univerzitě Palackého v Olomouci mi poskytl příležitosti, kterých by se mi v mé vlasti asi nedostalo.Pocházím z  běloruského Minsku a moje země je docela zaostalá jak v oblasti environmentalistiky, tak cirkulární ekonomiky. Na závadu to rozhodně není, protože je to příležitost, které bych se mohl ujmout v budoucnosti. Jako jedna z možností, která se mi v Česku naskytla, je založení studentského spolku Udržitelný Palacký. Snažíme se vytvořit z univerzity environmentálně udržitelné, sociálně spravedlivé a ekonomicky efektivní prostředí pro studium. Odpady jsou palčivý problém, který zasahuje do všech výše vyjmenovaných aspektů.  

Jako první pilotní projekt v rámci kampaně Think Out of the Bin jsme představili jednoduché řešení, které by mohlo přispět k většímu podílu vytříděného odpadu: zajistit, aby studenti, jež jsou ubytováni na kolejích, měli k dispozici tašky na tříděný odpad na každé ubytovací buňce. Taková změna je proveditelná a jednoduchá, projekt začne od příštího zimního semestru.  Nicméně k cirkulární ekonomice má univerzita stále daleko. Získaní úspěšných příkladů z praxe je jedním z důvodů, proč jsem se na stáž vydal.

Průběh samotné stáže by se dal místy označit jako divoká jízda, místy jako ušlechtilá kancelářská rutina. Tentokrát jsem se nezúčastnil analýzy odpadu, jako tomu bylo na podzim. Její samotná realizace je vždycky příjemným zpestřením šedi všedních dní, ale i přesto bylo během stáži zážitků dost. První den stáže se nesl ve znamení zahájení série seminářů PAYT tour v Praze. Hned mi byly svěřeny dva důležité úkoly: roznést propisky pro každého hosta a vést si poznámky ke konferenci, abych mohl následně napsat tiskovou zprávu.

„I když vám to tak možná nepřijde, i takový detail jako jsou propisky je zapotřebí ke správnému průběhu konference.“

Po úspěšném ukončení konference jsme se přesunuli do kanceláře INCIEN. Už po cestě jsem poznal to, jak náročné je řídit Institut a auto zároveň. Práce, která má smysl, vám často sebere veškeré zbytky volného času, a proto si Soňa čte emaily během stání na červené. Celkově bych chtěl podotknout, že neuvěřitelný rozvoj Institutu a jeho rozsáhlá činnost leží v zásadě na ramenech dvou dam. Možná to pro budoucnost organizace  není dvakrát zdravé a udržitelné, ale musím ocenit perfektní práci, kterou odvádějí. Kromě jiného mají Soňa a Laura  i skvělý smysl pro humor. Prosazení cirkulární ekonomiky do České Republiky je během na dlouhou traťa o to důležitější je mít pozitivní přístup a užívat si srandy.

„Prosazení cirkulární ekonomiky do České Republiky je během na dlouhou traťa o to důležitější je mít pozitivní přístup a užívat si srandy.“

Kancelář INCIEN na mě působí velmi příjemně. Je to prosvětlený prostor, ve kterém byste mohli najít spoustu cirkulárních zajímavostí – která firma má nejen třídící koše na 5 druhů odpadu, ale i vermikompostéry? Ekologický luxus, řekli by někteří. Osobně si myslím, že takový kompostér je nezbytnost, jen je důležité mít distribuci kompostu dobře promyšlenou. V kanceláři najdete  i sběrné místo pro staré mobilní telefony, které stále ukrývají vzácné suroviny. Vzhledem k problematičnosti produkci vzácných kovů jako je lithium, zlato nebo hliník – ať už jde o environmentální náklady nebo krvavou historii na pozadí – získávat zpět drahé kovy je nezbytné. A cirkulární. Jenomže současný design výrobků neumožňuje efektivní recyklaci, což je další výzvou, které máme jako společnost čelit.

Velmi si vážím přístupu, který Soňa a Laura mají ke svým stážistům. Ponechaly mi totiž volný prostor, ale zároveň mi poradily, kdykoliv jsem potřeboval. Bylo to skvělé, protože mám svoje tempo práce, které bych popsal jako střídaní prokrastinačních a vysoce produktivních návalů.

Nebudu vám popisovat průběh každého pracovního dne, ale ve stručnosti bych rád napsal to, jakými činnostmi jsem byl pověřen. Po tom, co jsme se Soňou a Laurou naplánovali dva týdny mojí stáže, jsem se hned pustil do práce. Mým úkolem bylo starat se o blog Zajímej.se a vypracovat pro něj mediální a marketingový plán, zúčastnit se schůzek, jednání a akcí, napsat několik reportáží a také provést pozorování v jídelně obchodního domu IKEA.

„Co je pro bojovníky za cirkulární ekonomiku typická pracovní doba, pro mě tak trochu námaha a tak trochu party.“

Bezpodmínečně jedním z nejnamáhavějších a zároveň nejzajímavějších dní se stal ten, ve kterém jsem v práci začal v 6.40 ráno a poslední povinnosti jsem měl za sebou v 0.45. Co je pro bojovníky za cirkulární ekonomiku typická pracovní doba, pro mě tak trochu námaha a tak trochu party. Ten den jsme stihli zavítat do Liberce v rámci PAYT TOUR, navrátit se do pražského studia ALTA a připravit se na BUZZ Talks. Mým úkolem byla nejen pomoc s přípravou sálu, ale i focení a psaní reportáže.

I když se dobře orientuji ve světě médií a titulky pro články v Blesku se ze mě sypou jako z děravého pytle, psaní je pro mě občas výzvou. Zaprvé, češtinářské taje nejsou mnou podmaněné a za druhé u psaní si často připadám, jako kdybych plul na útlé lodí mezi Scyllou a Charybdou – neboli Prokrastinací a Deadlinem.  Právě proto mě potěšilo, že se do mých rukou dostal i projekt o snižování plýtvání potravinami v restauračních zařízeních obchodních domů IKEA. V praxi to znamenalo prvotní pozorování v terénu, které mělo za cíl popsat stávající situaci s plýtváním jídlem ze strany zákazníků a připravit podklady pro budoucí rozhovory s klienty restauraci, abychom přišli na důvody ponechání zbytků potravin.

„A nakolik je etické házet do koše lidskou práci a přírodní zdroje, ztělesněné ve formě šťouchaných brambor?“

Pozorování a sběr dat v terénu je jedna z disciplín, která spadá pod branži kvalitativních metod ve statistice, do tajů kterých jsem byl zasvěcen během studia na Univerzitě Palackého. Etika v kvalitativním výzkumu je jednou z problematik, které jsme se věnovali. Nakolik je etické koukat lidem do talířů? A nakolik je etické házet do koše lidskou práci a přírodní zdroje, ztělesněné ve formě šťouchaných brambor? Tyto otázky jsem si v hlavě zodpověděl rychle sám a následující půlhodinu jsem strávil rovnou u košů, abych spočítal, kolik zákazníků se dopustí plýtvání. Měl jsem k dispozici teoretická východiska připravené Institutem, zbývalo je jenom ověřit v terénu. Trocha improvizace, trocha kuráže, tři hodiny pozorování a měl jsem výzkum za sebou. Jaký by byl závěr? Jsem rád, že Evropané zapomněli na hladomory, ale přeci žádný kultivovaný člověk nenechá na talíři zbytky masových kuliček. Proto se těším na projektovou část, kde moje pozorování ještě prohloubíme, vytvoříme důkladnou metodiku a provedeme šetření, díky kterým najdeme řešení na míru pro tento problém. Mám velkou radost z toho, že konec mé stáže neznamená konec spolupráci s INCIEN, a v projektu se hodlám pokračovat i nadále.

Tuto část mojí stáže považuji za nejvíce inspirativní. Práce se sociálními sítěmi, psaní článků a tvorba plakátů jsou pro mě už svým způsobem známé a blízké, ale u výzkumu jsem načerpal velký počet nápadů, jak by se dalo proměnit odpadové hospodářství na mojí univerzitě a univerzitním kampusu. Z mého pozorování vyplývá, že situace v IKEA není vyloženě špatná (jenom celou situaci zhoršuje měřítko – restaurace IKEA jsou jedny z největších podobných zařízení v ČR). Avšak například plýtvání potravinami v naší univerzitní menze je mnohem víc problematické. Právě na tento problém bych se rád s čerstvě nabytým know-how zaměřil v následujícím semestru.

Stáž v Institutu Cirkulární Ekonomiky má další velké plus. Nabídne Vám opravdu rozmanité úkoly, odpovídající vašemu profesnímu profilu, a všechny přímo nebo nepřímo inklinují k odpadové problematice a cirkulární ekonomice.

Úplně na závěr bych rád přidal několik rad pro budoucí stážisty, ať už plánujete strávit svojí stáž v INCIEN nebo jinde.

Snažte se zaujmout, ale ne za každou cenu.

Dostat se na stáž nebylo nic těžkého – vstupní branou se mi stal sexy zpracovaný životopis a osobní kontakt. Velmi doporučuji každému, kdo usiluje o stáž nebo jinou pracovní pozici, používat online grafický editor Canva. Je velmi jednoduchý a intuitivní, ale výsledky překvapí jak vás, tak i potenciálního zaměstnavatele. Vyvarujte se chyby, které jsem se dopustil, když jsem se hlásil na stáž na Ministerstvo životního prostředí. Zřejmě jsem během psaní chytil nějakou poetickou vlnu, a proto se v motivačním dopise objevila věta: „Vejít 19. září dveřmi Ministerstva životního prostředí a jít za panem Brabcem – to prostě chci!“. A to prostě nechceš. U psaní životopisu a motivačních dopisu dbejte na kvalitu použitého lexikonu a nesnažte se zaujmout čtenáře za každou cenu.

„Vejít 19. září dveřmi Ministerstva životního prostředí a jít za panem Brabcem – to prostě chci!“

Hledejte propojení mezi svojí stáží a tím, čeho jste schopní dosáhnout, až stáž opustíte.

Třeba u některých jednání, kterých jsem se zúčastnil, jsem měl roli pouhého pozorovatele, protože celé hloubce vybrané problematiky nerozuměl. Nicméně, u jednání mě napadla celá řada významných postřehů, které by byly přínosné pro rozvoj vlastní organizace. Ne každý má na starosti studentský spolek, ale rozhodně by vás mohlo napadnout něco, co byste mohli uplatnit v budoucím zaměstnání.

Nebojte se být kritičtí

Na závěr se snažte poskytnout zpětnou vazbu pro vašeho zaměstnavatele. Vaše podněty přijdou vskutku vhodné pro firmu, která je ponořena do vlastní činnosti. Dobře zpracovaný feedback neurazí inteligentního člověka, ale poskytne příležitost ke zlepšení se.

Nesnažte se absolvovat stáž jenom kvůli honosnému řádku v CV. Pokud i v sebelepší organizaci budete dělat podržtašku a přitom nezískáte to, čím se chlubíte v CV, taková stáž bude na nic.

Neváhejte a hlaste se. Současná situace na pracovním trhu a ve společnosti vyžaduje proaktivní absolventy s praxí za sebou. Překonat nejistotu a dělat věci navíc bylo pro mě poněkud těžké, ale stálo to za to. Studium na vysoké škole vás obohatí teoretickými poznatky, a teoreticky vás naučí i kriticky přemýšlet. Vysoká škola může být nekonečnou party a nekonečnou dřinou, dokonce může obsahovat prvky obou. Stáž, na kterou se vydáte, je v tom ohledu dost podobná. Jenom nebuďte lhostejní k tomu, co děláte, co studujete a co přinášíte do světa. Taková obecná ráda platí nejen pro stáž, ale i pro vaše studium

Autor: Štěpán Vaškevič.

A když už Štěpán nakousnul zpětnou vazbu, dovolíme si na text navázat krátkým komentářem za INCIEN:

Soňa: Když nás Štěpán oslovil s žádostí o absolvování stáže, nemuseli jsme se dlouho rozhodovat. Svůj aktivní přístup nám ukázal už během analýz odpadů, do kterých se v loňském roce aktivně přihlásil a současně i díky jeho aktivitám v rámci spolku. Když vidíme, že jsou studenti aktivní i mimo studium, je to většinou známky jejich zapálení pro téma a často se s nimi velmi dobře pracuje. A to se potvrdilo i během stáže. S Laurou jsme pro Štěpána připravily aktivity na dva týdny a zároveň, i vzhledem k ověření jeho schopností v minulém období, byla jeho stáž placená. Věděly jsme, jaké výsledky má přinést a dlouhodobě razíme přístup, že když lidé pracují dobře, měli by za svoji práci být odměněni. Zkrátím svoji zpětnou vazbu na komentář, že díky zapálení a profesionálnímu přístupu, který Štěpán předvedl během stáže, jsme se po stáži domluvili na dlouhodobé spolupráci a to jak v rámci vedení portálu Zajímej.se, tak i na participaci v projektu řešení plýtvání jídlem, který realizujeme s firmou IKEA, která je lídrem v oblasti cirkulárních přístupů na úrovni korporátních firem.

Laura: nemá co dodat 🙂 Štěpán o sobě napsal, že se potýká se ,,střídaním prokrastinačních a vysoce produktivních návalů” a já si myslím, že pokud najde rovnováhu mezi těmito miskami vah, má skoro vyhráno. Vždy je co zlepšovat a jak na sobě pracovat a proto je důležitá jakákoliv zpětná vazba, o čemž ovšem také psal Štěpán. Osobně si vážím jeho 12ti strávených dnů s INCIEN a těším se na další spolupráci, která nás zase posune o krok dál. Jen dost chválení a hlavně nezaspat na vavřínech nebo jak se to říká, že?!