Archiv pro štítek: VŠCHT

Série kurzů: Cirkulární Ekonomika na VŠCHT 2018/19 – závěrečný kurz tohoto ročníku (přednášíme)

Oběhové hospodářství je trendem, který je jednou z prioritních oblastí udržitelného rozvoje Evropské unie. Adaptace průmyslu a obchodu na globální výzvy, které přináší např. změna klimatu je výzvou pro malé a střední podnikatele stejně tak, jako pro nadnárodní společnosti. Mnohé firmy již principy oběhového hospodářství uvádí jako prioritní pilíře rozvoje.

Ale co skutečně oběhové hospodářství znamená a jaké příležitosti přináší těm, kteří jeho potenciál začnou vnímat mezi prvními? Jak nastavit nové business modely tak, aby byly udržitelné, v souladu s legislativou a zároveň inovativní? Kurz přináší účastníkům nejnovější informace z oblasti, která vytváří nové příležitosti pro rozvoj firem i společnosti jako takové. Celkem se jedná o 11 celodenních výukových bloků přičemž každý z nich nabídne jiná témata:  předcházení vzniku odpadů, sdílená ekonomika, technologie ochrany ovzduší, elektroodpad, stavebnictví atd. …

Rozsah kurzů: září 2018 – květen 2019, 11 celodenních výukových bloků, dvoudenní exkurze

Kurz probíhá vždy v pátek od 9:00 do 16:30 včetně přestávky na oběd a dvou přestávek na občerstvení.

Cíl kurzu:

Cílem kurzu je osvojení si specifických znalostí v oblasti nově se rozvíjející disciplíny, kterou podporuje Evropská komise a která v následujících letech bude ovlivňovat široké spektrum činností od vývoje a výroby produktů, recyklační technologie, nakládání s odpady, přes marketing, ochranu životního prostředí až po společenskou odpovědnost podnikání. Přechod od lineárního na oběhové hospodářství změní zaběhlé přístupy k využití zdrojů a bude mít zásadní vliv na vývoj nových postupů a technologií a celkovou zaměstnanost v EU.

 

17. května 2019 – Prezentace projektů účastníků kurzu
                            – Příklady úspěšného využití principů ObH v praxi
Přednášející:
Doc. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D., MBA.,
Ing. Soňa Jonášová

Více informací o kurzu Stavebnictví a ObH, Potravinové odpady 17.5. 2019 v přiloženém odkazu

Základní informace o Cirkulární Ekonomice na VŠCHT zde.

Registrace na další ročník 2019/20 již otevřena !!!

Série kurzů: Cirkulární Ekonomika na VŠCHT 2018/19 – duben (přednášíme)

Oběhové hospodářství je trendem, který je jednou z prioritních oblastí udržitelného rozvoje Evropské unie. Adaptace průmyslu a obchodu na globální výzvy, které přináší např. změna klimatu je výzvou pro malé a střední podnikatele stejně tak, jako pro nadnárodní společnosti. Mnohé firmy již principy oběhového hospodářství uvádí jako prioritní pilíře rozvoje.

Ale co skutečně oběhové hospodářství znamená a jaké příležitosti přináší těm, kteří jeho potenciál začnou vnímat mezi prvními? Jak nastavit nové business modely tak, aby byly udržitelné, v souladu s legislativou a zároveň inovativní? Kurz přináší účastníkům nejnovější informace z oblasti, která vytváří nové příležitosti pro rozvoj firem i společnosti jako takové. Celkem se jedná o 11 celodenních výukových bloků přičemž každý z nich nabídne jiná témata:  předcházení vzniku odpadů, sdílená ekonomika, technologie ochrany ovzduší, elektroodpad, stavebnictví atd. …

Rozsah kurzů: září 2018 – květen 2019, 11 celodenních výukových bloků, dvoudenní exkurze

Kurz probíhá vždy v pátek od 9:00 do 16:30 včetně přestávky na oběd a dvou přestávek na občerstvení.

Cíl kurzu:

Cílem kurzu je osvojení si specifických znalostí v oblasti nově se rozvíjející disciplíny, kterou podporuje Evropská komise a která v následujících letech bude ovlivňovat široké spektrum činností od vývoje a výroby produktů, recyklační technologie, nakládání s odpady, přes marketing, ochranu životního prostředí až po společenskou odpovědnost podnikání. Přechod od lineárního na oběhové hospodářství změní zaběhlé přístupy k využití zdrojů a bude mít zásadní vliv na vývoj nových postupů a technologií a celkovou zaměstnanost v EU.

 

22. března 2019- Komunikace environmentálních aspektů produktu se zákazníkem (certifikace, marketing). Reporting udržitelnosti.
                             – Sociální a ekonomické aspekty ObH – environmentální účetnictví a reporting.

Přednášející:

doc. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D., VŠCHT Praha

Ing. Vladimír Dobeš, MSc., EMPRESS

Mgr. Marek Havrda, M.A., M.P.A., Ph.D. , MIWA

Adam Gromnica, MPSV ČR

Ing. Soňa Jonášová, INCIEN

Více informací o kurzu Stavebnictví a ObH, Potravinové odpady 12.4.. 2019 v přiloženém odkazu

Základní informace o Cirkulární Ekonomice na VŠCHT zde.

Registrace na další ročník 2019/20 již otevřena !!!

Série kurzů: Cirkulární Ekonomika na VŠCHT 2018/19 – Stavebnictví a ObH, Potravinové odpady (přednášíme)

Oběhové hospodářství je trendem, který je jednou z prioritních oblastí udržitelného rozvoje Evropské unie. Adaptace průmyslu a obchodu na globální výzvy, které přináší např. změna klimatu je výzvou pro malé a střední podnikatele stejně tak, jako pro nadnárodní společnosti. Mnohé firmy již principy oběhového hospodářství uvádí jako prioritní pilíře rozvoje.

Ale co skutečně oběhové hospodářství znamená a jaké příležitosti přináší těm, kteří jeho potenciál začnou vnímat mezi prvními? Jak nastavit nové business modely tak, aby byly udržitelné, v souladu s legislativou a zároveň inovativní? Kurz přináší účastníkům nejnovější informace z oblasti, která vytváří nové příležitosti pro rozvoj firem i společnosti jako takové. Celkem se jedná o 11 celodenních výukových bloků přičemž každý z nich nabídne jiná témata:  předcházení vzniku odpadů, sdílená ekonomika, technologie ochrany ovzduší, elektroodpad, stavebnictví atd. …

Rozsah kurzů: září 2018 – květen 2019, 11 celodenních výukových bloků, dvoudenní exkurze

Kurz probíhá vždy v pátek od 9:00 do 16:30 včetně přestávky na oběd a dvou přestávek na občerstvení.

Cíl kurzu:

Cílem kurzu je osvojení si specifických znalostí v oblasti nově se rozvíjející disciplíny, kterou podporuje Evropská komise a která v následujících letech bude ovlivňovat široké spektrum činností od vývoje a výroby produktů, recyklační technologie, nakládání s odpady, přes marketing, ochranu životního prostředí až po společenskou odpovědnost podnikání. Přechod od lineárního na oběhové hospodářství změní zaběhlé přístupy k využití zdrojů a bude mít zásadní vliv na vývoj nových postupů a technologií a celkovou zaměstnanost v EU.

 

22. března 2019 – Stavebnictví a ObH – systémy certifikace udržitelnosti budov (BREAM), energetické štítkování
                               – Potravinové odpady
Přednášející:
Ing. Karel Fronk, Skanska Jan Otýs, AZS 98
Mgr. Tomáš Trubačík, Šance pro budovy
MVDr. Ing. Dana Třísková, MZe
Ing. Katarina Kajánková, Ph.D., SUEZ
Ing. Martin Vrtiška, Energy financial group a.s
Ing. Soňa Jonášová, INCIEN

Více informací o kurzu Stavebnictví a ObH, Potravinové odpady 22.3. 2019 v přiloženém odkazu

Základní informace o Cirkulární Ekonomice na VŠCHT zde.

Registrace na další ročník 2019/20 již otevřena !!!

Série kurzů: Cirkulární Ekonomika na VŠCHT 2018/19 – Elektroodpad

Oběhové hospodářství je trendem, který je jednou z prioritních oblastí udržitelného rozvoje Evropské unie. Adaptace průmyslu a obchodu na globální výzvy, které přináší např. změna klimatu je výzvou pro malé a střední podnikatele stejně tak, jako pro nadnárodní společnosti. Mnohé firmy již principy oběhového hospodářství uvádí jako prioritní pilíře rozvoje.

Ale co skutečně oběhové hospodářství znamená a jaké příležitosti přináší těm, kteří jeho potenciál začnou vnímat mezi prvními? Jak nastavit nové business modely tak, aby byly udržitelné, v souladu s legislativou a zároveň inovativní? Kurz přináší účastníkům nejnovější informace z oblasti, která vytváří nové příležitosti pro rozvoj firem i společnosti jako takové. Celkem se jedná o 11 celodenních výukových bloků přičemž každý z nich nabídne jiná témata:  předcházení vzniku odpadů, sdílená ekonomika, technologie ochrany ovzduší, elektroodpad, stavebnictví atd. …

Rozsah kurzů: září 2018 – květen 2019, 11 celodenních výukových bloků, dvoudenní exkurze

Kurz probíhá vždy v pátek od 9:00 do 16:30 včetně přestávky na oběd a dvou přestávek na občerstvení.

Cíl kurzu:

Cílem kurzu je osvojení si specifických znalostí v oblasti nově se rozvíjející disciplíny, kterou podporuje Evropská komise a která v následujících letech bude ovlivňovat široké spektrum činností od vývoje a výroby produktů, recyklační technologie, nakládání s odpady, přes marketing, ochranu životního prostředí až po společenskou odpovědnost podnikání. Přechod od lineárního na oběhové hospodářství změní zaběhlé přístupy k využití zdrojů a bude mít zásadní vliv na vývoj nových postupů a technologií a celkovou zaměstnanost v EU.

1. března 2019 Elektroodpad – technologie recyklace, kritické suroviny. – Obnovitelné zdroje energie v praxi.
Přednášející:
RNDr. Miloš Polák, Ph.D.
RNDr. Petr Kratochvíl, Ecobat,s.r.o.
Ing. Petr Janda, Kovohutě Příbram
doc. Ing. Jan Macák, CSc,VŠCHT Praha
Martin Sedlák, ALIES

Více informací o kurzu Elektroodpad 1.3. 2019 v přiloženém odkaze

Základní informace o Cirkulární Ekonomice na VŠCHT zde.

Registrace na další ročník 2019/20 již otevřena !!!

Ať už se bude zálohovat nebo ne, jedno je jasné. PET do přírody nepatří.

Posted on by Soňa Jonášová

Důvodů, proč jsme v loňském roce odstartovali projekt Zálohujme? je mnoho. Naše aktivita zvedla vlnu nevole a zjistili jsme, že v našem okolí jsou všichni na všechno odborníci a každý už teď ví, jak to všechno dopadne.

 

My sami do teď sbíráme podklady a data, abychom mohli formovat vlastní názor a následně i názor veřejnosti. Je zřejmé, že vyjmutí materiálu PET ze žlutých kontejnerů změní stávající systém, ale pokud ekonomika separace plastů po vyjmutí PET skutečně zkolabuje, tak se jen ukáže smutná pravda o totální nefunkčnosti recyklačního systému v Česku, který z velké části drží jen tržní hodnota PET.

 

Třídit nestačí a jestli je PET jediný materiál, který platí celý systém, tak mají výrobci, dle mého názoru, právo na to, aby našli cestu, jak PET dostat zpět v co nejvyšší míře. Oni totiž navíc od roku 2025 budou muset do svých preforem přimíchávat PET recyklovaný a k tomu se dnes prakticky není možné dostat, protože ve velké míře končí za hranicemi. Zálohy ale také významně pomohou v boji za čistotu naší krajiny.

 

Naprosto klíčová je zde role cirkulární ekonomiky, ve které razíme názor, ať už diskuze nad zálohami dopadnou jakkoliv, že materiály by měly cirkulovat v co nejvyšší míře. Proto se skutečně vyplatí investovat finance i energii do navyšování návratnosti PET o desítky procent. Za druhé je nutné uzavřít tyto toky na co nejlokálnější úrovni, tedy nejlépe v krátkých vzdálenostech bez toho, aniž by PET lahev od výrobce, přes prodejce, spotřebitele a zpracovatele musela urazit tisíce kilometrů, jak je tomu dnes.

 

Nutno dodat, že i my ve všech našich osvětových aktivitách dětem i dospělým říkáme o prevenci a upozorňujeme na to, že nejlepší lahev je ta, kterou neustále používáte znova. Mnoho z nás ale stále podléhá chuti slazených či  minerálních vod a tak je PET stále velmi oblíbeným obalem.

Finální konference projektu Zálohujme?, která se bude konat již příští týden je příležitostí pro otevření diskuze, na jejímž závěru bude, doufejme, odpověď na otázku, jak dostat i poslední PET lahev z naší přírody a jak uzavřít cyklus tohoto materiálu v co nejlepší formě.

Autor: Soňa Jonášová

Zdroj fotografií a impuls pro náš příspěvek je příspěvek Národního parku České Švýcarsko: https://www.facebook.com/NPCeskeSvycarsko/posts/10156812439355140

Opět nastal onen zadumaný čas, kdy řeka Kamenice přináší polyethylentereftaláty aby je uložila v tišinách… nebo je odnese do Labe a Labe do Severního moře a mořské proudy do oceánu a do bříška velryby…

Zveřejnil(a) NP České Švýcarsko dne Středa 16. ledna 2019

Energetické využití a recyklace nejsou konkurenční procesy. Naopak – oba konkurují skládkování.

Posted on by Soňa Jonášová

Praha, 3. prosince 2018 – Pod společnou záštitou poslankyně Dany Balcarové a předsedkyně Akademie Věd ČR Evy Zažímalové se 3. prosince 2018 konal seminář s názvem Trendy v nakládání s odpady. Jedná se o druhý letošní seminář pořádaný Akademií věd ČR a Výborem pro životní prostředí. Seminář k problematice pitné vody se uskutečnil v červnu.

„Otázku zpracovávání odpadů a plastů vnímám jako zcela zásadní. Piráti říkají, že nejlepší odpad je ten, který vůbec nevznikne. Což u plastů platí dvojnásobně. K tomu vede cesta přes komplexní uchopení oběhové ekonomiky. Již při navrhování výrobku můžeme ovlivnit až 80 procent negativních dopadů na životní prostředí, které s životním cyklem výrobku souvisí. U plastů je velký problém u vícevrstvých plastů, například u jednorázových obalů na potraviny. V těchto případech by byla recyklace finančně nesmyslná a ekologicky zatěžující. Je otázka, zda využít takové plasty jako energetický materiál, nebo hledat jiné obalové materiály, či změnit spotřební chování lidí. Oběhová ekonomika je velká výzva pro celou společnost.  Čeká nás proces, v němž zmizí koncept odpadu. Na veškerý odpad budeme pohlížet jako na surovinu,“ uvedla předsedkyně výboru Balcarová.

Na semináři zazněly příspěvky akademiků z VŠCHT Praha, VUT Brno i pracovníků Ústavu makromolekulární chemie AV ČR a Ústavu chemických procesů AV ČR. Kromě oběhového hospodářství se prezentace zaměřily na vliv skladovacího poplatku na tok odpadů, na právní úpravu v EU nebo na problematiku bioplastů. Pondělní seminář byl již třetí akcí výboru k tématu odpadů. V tematických setkáních bude výbor pokračovat i nadále, protože se jedná o jeden z nejpalčivějších problémů, kterými se zabývá.

Klíčovým bodem k diskuzi bylo i energetické využívání odpadů. O komentář k dalšímu palčivému tématu kterému se seminář věnoval, tedy energetickému využívání odpadů, INCIEN požádal zástupce organizátorů semináře, pana Ing. Michala Šyce, Ph.D., Vedoucího vědeckého oddělení environmentálního inženýrství Ústavu chemických procesů AV ČR.  

Energetické využití odpadů je klíčovou technologií pro využití směsných komunálních odpadů, jinak nevyužitelných odpadů či kontaminovaných odpadů přesně dle hierarchie nakládání s odpady. Dosavadní trend nakládání s komunálními odpady v Evropě jednoznačně prokazuje, že energetické využití a recyklace nejsou konkurenční procesy, ale naopak oba konkurují skládkování (viz obr. níže).

Zdroj: EUROSTAT, Municipal waste statistics (https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Municipal_waste_statistics#Municipal_waste_treatment)

Při současné produkci komunálních odpadů v ČR 5,6 mil. tun (rok 2016) a dosažení cílů odpadového hospodářství (65 % recyklace, méně než 10 % skládkování) je nezbytná celková kapacita zařízení pro energetické využití odpadů (ZEVO) ve výši 1,7 mil. tun ročně (současná kapacita ZEVO cca 0,75 mil. tun). To představuje chybějí kapacitu téměř milion tun ročně. ZEVO jsou také nezbytnou součástí systému nakládání s odpady v kontextu cirkulární ekonomiky, a to pro likvidaci kontaminovaných odpadů, jako jsou plastové výrobky s obsahem bromovaných zpomalovačů hoření, apod.

Co do energetické bilance má 1 tuna směsného komunálního odpadu podobnou výhřevnost jako hnědé uhlí a současná 4 ZEVO dodávají teplo a el. energii pro více jak 40 tis. domácností ročně.

ZEVO plní nejpřísnější environmentální kritéria a nepředstavují zátěž pro životní prostředí. Stávající 4 ZEVO ročně emitují cca 118,6 mg TEQ PCDD/F ve spalinách, podobné množství dioxinů vznikne při požáru skládky, kde shoří cca 170 tun odpadu (měrné emise na tunu odpadu z požáru skládky jsou více jak 4000x vyšší než při energetickém využití). Podobné emise dioxinů jako 4 ZEVO v ČR pak vyprodukuje i středně velká obec vytápěna lokálními topeništi. Vzhledem k obsahu dioxinů i dalších toxických látek z kategorie persistentních organických polutantů ve spalovaném odpadu pak ZEVO často i množství těchto látek v životním prostředí snižuje, neboť dochází k jejich termické destrukci. Prakticky nulový dopad na imisní zátěž v okolí ZEVO dokládají i měření v okolí ZEVO Chotíkov, kde měřené hodnoty PCDD/F odpovídají neznečištěným, nezatíženým regionům ČR a jsou srovnatelné s hodnotami středoevropského pozadí.

Škvára je hlavní (pevný) zbytek po spalování, který tvoří cca 20-25 hm. % odpadu. Její produkce v ČR je cca 0,2 mil. tun, v celé Evropě pak až 20 mil. tun. Škvára obsahuje až 11 % železného šrotu a 1,5-4,0 % neželezných kovů (cca 2/3 hliník, 1/3 barevné kovy), které lze separovat. State-of-thea-art linky separují až 80 kg železa a 25 kg neželezných kovů z tuny škváry. Minerální zbytek po separaci pak lze využít v definovaných aplikacích stavebního průmyslu. Potenciál separace při současné kapacitě ZEVO v ČR je 13-14 tis. tun železa a 3,0-3,5 tis. tun neželezných kovů ročně. Jejich recyklací pak uspořit až 40 tis. tun CO2-eq ročně. Separované kovy navíc často pocházejí z kompozitních materiálů (směs plastů, kovů, apod.), takže jejich separace bez předřazeného energetického využití není možná. Zkušenosti ze zahraničí také ukazují, že jejich množství není příliš ovlivněnosystémem separovaného sběru, takže ZEVO přispívá k vyšší míře recyklace kovů.

Energetické využití odpadů je vhodná a osvědčená technologie pro využití směsných komunálních odpadů či jiných nevyužitelných odpadů přesně dle hierarchie nakládání s odpady. Nejedná se o konkurenční technologie k recyklaci, ale ke skládkování. Energetické využití odpadů je nutné pro odstraňování jinak nevyužitelných odpadů či kontaminovaných odpadů z cyklu cirkulární ekonomiky. V současné době se také významně podílí na recyklaci, a to zejména separací kovů ze škváry a využitím zbytku po separaci ve stavebním průmyslu.

Zvukový záznam a pdf prezentace vystupujících naleznete na této stránce Poslanecké sněmovny.

Zdroj: Tisková zpráva Pirátské strany k události, informace o energetickém využívání odpadů dodal Ing. Michal Šyc, Ph.D., Vedoucí vědeckého oddělení environmentálního inženýrství Ústavu chemických procesů AV ČR.

Otevíráme druhý ročník kurzu cirkulární ekonomiky na VŠCHT! Registrace do konce července.

Posted on by Soňa Jonášová

Pojem „oběhové hospodářství či cirkulární ekonomika“ je v poslední době často skloňovaným výrazem jak na globální, tak lokální úrovni. Oběhové hospodářství je trendem, který je jednou z prioritních oblastí udržitelného rozvoje Evropské unie. Pochopit však jeho základní principy, které lze úspěšně aplikovat do praxe nemusí být snadné. A právě proto Fakulta technologie prostředí VŠCHT v Praze otevřela kurz nástavbového vysokoškolského studia celoživotního vzdělávaní s názvem Oběhové hospodářství. Po úspěšném prvním ročníku odstartuje 7.9.2018 další ročník, na který je možné se zapsat již nyní.   

Kurz nabídne odpovědi na otázky, co skutečně oběhové hospodářství znamená, jaké příležitosti přináší těm, kteří jeho potenciál začnou vnímat mezi prvními. Zaměří se na to, jak nastavit nové business modely tak, aby byly udržitelné, v souladu s legislativou a současně inovativní. Zároveň však poskytne účastníkům nejnovější informace z oblasti oběhového hospodářství a plány a vize z celosvětového hlediska i na lokální úrovni.

„Přechod od lineárního na oběhové hospodářství změní zaběhlé přístupy k využití zdrojů a bude mít zásadní vliv na vývoj nových postupů a technologií a celkovou zaměstnanost u nás i v EU. Podle nejnovějších odhadů by v EU přechod na oběhové hospodářství mohl k roku 2030 vytvořit až 2 miliony pracovních míst a ušetřit 600 miliard EUR. Pro úspěšnou realizaci tohoto ambiciózního plánu je ale potřeba vytvořit novou generaci manažerů, lídrů a občanů, kteří se budou schopni efektivně orientovat a využít nových možností, které koncept oběhového hospodářství nabízí,“ dodává Soňa Jonášová, ředitelka Institutu cirkulární ekonomiky. Kurz Oběhové hospodářství je určen pro manažery rozvoje, životního prostředí, CSR či podnikové ekology. Stejně tak je vhodný pro pracovníky na klíčových pozicích, kteří rozhodují o strategiích volených pro zajištění „resilience“ podniku a vyhledávání nových příležitostí. 

Fakulta technologie ochrany prostředí VŠCHT spolupracuje v rámci tohoto kurzu také s odborníky z praxe. Ti na přednáškách poukazují na konkrétní fakta, aktivity či překážky v realizaci skutečných projektů aplikací principů oběhového hospodářství. Odbornými partnery pro další ročník jsou Institut cirkulární ekonomiky, z.ú., SUEZ Využití zdrojů, a.s., Asociace oběhového hospodářství a Veolia Česká republika, a.s. Druhý ročník kurzu proběhne pod záštitou dvou ministerstev, Ministerstva životního prostředí a Ministerstva průmyslu a obchodu.

Další ročník kurzu Oběhového hospodářství bude probíhat od září 2018 do května 2019. Je tvořen 11 celodenními výukovými bloky, dvoudenní exkurzí na Jižní Moravu a nebudou chybět ani exkurze do ZEVO Malešice a Ústřední čistírny odpadních vod v Praze. Absolvent kurzu bude umět vnímat souvislosti stejně dobře jako příležitosti pro rozvoj konkrétní oblastí, které se věnuje ve svém pracovním prostředí. Získá také komplexní znalosti v oblasti současného stavu rozvoje oběhového hospodářství.

Na druhém ročníku kurzu zbývají stále volná místa! Praktické informace a registraci naleznete na webových stránkách: https://cv.vscht.cz/kurzy-cv/obehove-hospodarstvi. V případě jakýchkoliv dotazů neváhejte kontaktovat Markétu Šerešovou, e: marketa.seresova@vscht.cz

Přihlášky do ročního kurzu cirkulární ekonomiky otevřeny!

Posted on by Soňa Jonášová

Pozor! Přihlášky do kurzu cirkulární ekonomiky, který spolupořádáme s VŠCHT jsou nejen otevřeny, ale místa se pomalu, ale jistě plní! První ročník má nyní 25 absolventů z řad ředitelů firem, manažerů, designerů, poradců a dalších nadšenců, kteří mají po roce na očích cirkulární brýle a přinášejí cirkulární ekonomiku do praxe svých firem. Důkazem toho je i projekt Zálohujme?, který se věnuje možnosti zavést zálohy na PET lahve v ČR a na kterém spolupracujeme s firmou Karlovarské minerální vody.

Přečtěte si i krásné reference z kurzu:

„Kurz a kontakty v něm získané mají obrovský přesah do mé práce, takže je to obohacující nejen pro mě jako člověka, ale i pro naši společnost.” Klára Hálová, Mattoni

„Kurz oběhového hospodářství je vhodný nejen pro „kované“ odpadové hospodáře či ekology. Naopak si myslím, že kurzem nabité poznatky je možné využít v každém jednotlivém kroku vývoje, výroby, prodeje výrobku či následné recyklace a využití odpadu. Jako největší přednost kurzu vnímám účast přenášejících odborníkům na slovo vzatých. Vzájemné propojení často protichůdných sfér, akademické půdy se zákonodárnou sférou a zároveň odborníků z praxe Vám poodkryje zásadní problémy, které jednotliví lidé na každé straně barikád řeší.“  Veronika Vojtová, Veolia Vedlejší produkty ČR

„Pracuji v odpadech více jak 20 let a je dobře, když získávám přehled o aktuálních trendech v jednotlivých oblastech nakládání s odpady, cirkulární ekonomice a legislativě. Jsem také rád za  kontakt s ostatními účastníky kurzu z různých oborů.“  Pavel Berka, Remat Glass

Přihlašujte se zde: https://cv.vscht.cz/kurzy-cv/obehove-hospodarstvi

Zahraniční zkušenosti se zálohovým systémem na PET blíže představí první odborná konference Zálohujme

Posted on by Soňa Jonášová

Praha, 9. května 2018 – V lednu oznámily Karlovarské minerální vody a.s. spolupráci s Institutem Cirkulární ekonomiky (INCIEN) a Fakultou technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha s cílem vytvořit studii, jak by se v České republice mohlo zpět do oběhu vrátit co nejvíce PET lahví. Vznikla tak výzkumná skupina Zálohujme, která analyzuje současný stav nakládání s odpady z PET lahví, reálnou míru recyklace a využití v rámci České republiky a možnosti zavedení zálohového systému PET lahví. Společně zároveň připravují první odbornou konferenci „Zálohujme?“, která proběhne 22. května. Na ní budou mimo jiné představeny první výsledky analýz a také zahraniční zkušenosti se zálohovým systémem.

V České republice se každý rok uvede na trh zhruba 55 000 tun PET lahví.  Z veřejných dat vyplývá, že tříděním od obyvatel se jich podaří získat zpět asi 60 až 70 %. Země EU, kde je zavedený zálohový systém, dosahují však až 98% míry zpětného odběru nápojových PET lahví. „Při sledování materiálových toků odpadů můžeme identifikovat, v jakých fázích dochází ke ztrátě materiálů. V případě PET lahví hlavní ztráty nastávají u spotřebitelů, kteří odpad netřídí, a dále pak v dotřiďovacích linkách odpadu, kde dochází k dalším ztrátám při dotřiďování. PET lahve jsou však jeden z mála velmi dobře recyklovatelných plastů a každá jeho ztráta je tak zároveň finanční ztrátou celého systému. Na trhu se totiž cena za jednu tunu vytříděných PET lahví pohybuje od pěti do deseti tisíc korun, a to i v současné tzv. plastové krizi,“ vysvětluje Vojtěch Vosecký, projektový manažer výzkumné skupiny z INCIEN.

První odborná konference zabývající se problematikou třídění PET lahví Zálohujme? s podtitulem Inspirace a zkušenosti se zálohovými systémy ze zahraničí se uskuteční 22. 5. v Praze 1 ve sdíleném coworkingovém prostotu Opero v Salvátorské ulici. Je určená pro odbornou i laickou veřejnost. Účastnit se jí budou také zástupci evropských států, kde zálohový systém efektivně funguje, a podělí se o své zkušenosti. Mezi ně patří například Clarissa Morawski, zakladatelka a ředitelka organizace Reloop Platform* (pozn. níže) a expertka na zavádění zálohových systémů na nápojové obaly v EU. Konkrétní zkušenosti z praxe představí Rauno Raal, ředitel společnosti, která řídí zálohový systém v Estonsku. Estonský systém od svého založení vykazuje skvělé výsledky, jen v 2017 se v Estonsku vytřídilo 88 % všech PET lahví.

Alessandro Pasquale, ředitel Karlovarských minerálních vod a.s. (KMV) na konferenci navíc představí úvahy týkající se ekodesignu PET lahví.  „Je zřejmé, že se výrobci musí chovat co nejzodpovědněji v souvislosti se svými výrobky a jejich obaly. A to nejen na konci jejich životního cyklu formou zpětného odběru, ale navíc je třeba změnit i to, jak se na produkty díváme již na začátku – ve fázi, kdy navrhujeme, jak budou vypadat a jestli o ně nakonec bude zájem v recyklačním průmyslu. Je nám jasné, že pro dobrou recyklovatelnost lahví je potřeba myslet  i na takové vlastnosti, jako je barva lahví či materiál etiket, a najít způsob, jak je racionalizovat,“ doplňuje Alessandro Pasquale z KMV.

V rámci celého projektu se spustí během května i nová webová stránka zalohujme.cz, kde budou průběžně zveřejňovány výsledky analýzy včetně aktualit a informací o doplňkových akcích. Pro různé zájmové skupiny jsou zde také k nalezení možnosti zapojení se do výzkumu samotného.

* Reloop Platform je široká platforma pro firmy a instituce, které sdílejí společnou vizi pro cirkulární ekonomiku – více viz https://reloopplatform.eu/

_____________

Praktické informace: 

Termín konání konference je úterý 22. května 2018 od 9:30 do 14:30 ve sdíleném prostoru Opero Salvátorské ulici 931/8 v Praze 1.  Na konferenci je potřeba se registrovat přes registrační formulář zde nebo na e-mail ivana@incien.org. Podrobný program konference s přehledem řečníků bude registrovaným účastníkům zaslán.

Kontakt pro média:

Ing. Ivana Jenerálová, Media koordinátor
Institut Cirkulární Ekonomiky,z. ú., Bolzanova 1, 110 00 Praha
telefon: 777 563 943
e-mail: ivana@incien.org

O INCIEN

Institut Cirkulární Ekonomiky, z.ú., je nezisková organizace pracující na šíření myšlenky cirkulární ekonomiky (oběhového hospodářství) v České republice. INCIEN byl založen v roce 2015 a od té doby vzdělává, pořádá diskuzní večery, semináře i konference zabývající se problematikou odpadového hospodářství a cirkulární ekonomiky. Současně realizuje vlastní projekty ve spolupráci s firmami, školami, obcemi i veřejnou správou. Aktivně přenáší a aplikuje know-how v tomto oboru z ostatních evropských zemí. Cirkulární ekonomika je základním stavebním kamenem pro přechod z lineární spotřeby surovin a prosazuje vnímání odpadů jako zdroje, jenž šetří finance i životní prostředí. Více informací najdete na www.incien.org

O Karlovarských minerálních vodách

Skupina Karlovarských minerálních vod (KMV) je největším výrobcem minerálních a pramenitých vod ve střední Evropě. Posláním skupiny KMV je zvyšovat kvalitu a kulturu pití a činit ze svých výrobků proslulé značky s mezinárodní hodnotou. Společnost byla založena karlovarským rodákem Heinrichem Mattonim v roce 1873. Současnou podobu získaly Karlovarské minerální vody, a.s. v 90. letech díky výrazným investicím nových majitelů, italské rodiny Pasquale. V ČR vyrábí KMV vedle tradiční minerální vody Mattoni také pramenitou vodu Aquila a minerální vody Magnesia, Poděbradka, Dobrá voda a Hanácká Kyselka. Své produkty v současné době KMV vyváží do 20 zemí světa a jako mateřská společnost vlastní zahraniční značky minerálních vod v Rakousku, Maďarsku a na Ukrajině. V Bulharsku patří KMV k předním výrobcům a distributorů nealkoholických nápojů značek firmy PepsiCo. Ve všech zemích, kde KMV operuje, zaměstnává na 1100 zaměstnanců. KMV se významně podílí na kulturním, sportovním a společenském životě. Podporuje také projekty spojené s ochranou přírody a otázkou ekologie. KMV je členem Národní sítě Global Compact ČR, která sdružuje firmy a organizace zapojené do UN Global Compact – největší světové iniciativy společenské odpovědnosti a udržitelného podnikání pod záštitou OSN. Další zajímavé informace o společnosti naleznete na Twitteru @KMV_Mattoni.

O VŠCHT FTOP

Fakulta technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha se dlouhodobě systematicky věnuje environmentálním dopadům různých technologií i rozvoji udržitelnosti z pohledu průmyslu. Řešíme řadu projektů týkajících se čištění odpadních vod, recyklací odpadních materiálů, snižování atmosférických emisí či zaměřených na úsporu surovin.