Praha, 3. prosince 2018 – Pod společnou záštitou poslankyně Dany Balcarové a předsedkyně Akademie Věd ČR Evy Zažímalové se 3. prosince 2018 konal seminář s názvem Trendy v nakládání s odpady. Jedná se o druhý letošní seminář pořádaný Akademií věd ČR a Výborem pro životní prostředí. Seminář k problematice pitné vody se uskutečnil v červnu.
„Otázku zpracovávání odpadů a plastů vnímám jako zcela zásadní. Piráti říkají, že nejlepší odpad je ten, který vůbec nevznikne. Což u plastů platí dvojnásobně. K tomu vede cesta přes komplexní uchopení oběhové ekonomiky. Již při navrhování výrobku můžeme ovlivnit až 80 procent negativních dopadů na životní prostředí, které s životním cyklem výrobku souvisí. U plastů je velký problém u vícevrstvých plastů, například u jednorázových obalů na potraviny. V těchto případech by byla recyklace finančně nesmyslná a ekologicky zatěžující. Je otázka, zda využít takové plasty jako energetický materiál, nebo hledat jiné obalové materiály, či změnit spotřební chování lidí. Oběhová ekonomika je velká výzva pro celou společnost. Čeká nás proces, v němž zmizí koncept odpadu. Na veškerý odpad budeme pohlížet jako na surovinu,“ uvedla předsedkyně výboru Balcarová.
Na semináři zazněly příspěvky akademiků z VŠCHT Praha, VUT Brno i pracovníků Ústavu makromolekulární chemie AV ČR a Ústavu chemických procesů AV ČR. Kromě oběhového hospodářství se prezentace zaměřily na vliv skladovacího poplatku na tok odpadů, na právní úpravu v EU nebo na problematiku bioplastů. Pondělní seminář byl již třetí akcí výboru k tématu odpadů. V tematických setkáních bude výbor pokračovat i nadále, protože se jedná o jeden z nejpalčivějších problémů, kterými se zabývá.
Klíčovým bodem k diskuzi bylo i energetické využívání odpadů. O komentář k dalšímu palčivému tématu kterému se seminář věnoval, tedy energetickému využívání odpadů, INCIEN požádal zástupce organizátorů semináře, pana Ing. Michala Šyce, Ph.D., Vedoucího vědeckého oddělení environmentálního inženýrství Ústavu chemických procesů AV ČR.
Energetické využití odpadů je klíčovou technologií pro využití směsných komunálních odpadů, jinak nevyužitelných odpadů či kontaminovaných odpadů přesně dle hierarchie nakládání s odpady. Dosavadní trend nakládání s komunálními odpady v Evropě jednoznačně prokazuje, že energetické využití a recyklace nejsou konkurenční procesy, ale naopak oba konkurují skládkování (viz obr. níže).
Při současné produkci komunálních odpadů v ČR 5,6 mil. tun (rok 2016) a dosažení cílů odpadového hospodářství (65 % recyklace, méně než 10 % skládkování) je nezbytná celková kapacita zařízení pro energetické využití odpadů (ZEVO) ve výši 1,7 mil. tun ročně (současná kapacita ZEVO cca 0,75 mil. tun). To představuje chybějí kapacitu téměř milion tun ročně. ZEVO jsou také nezbytnou součástí systému nakládání s odpady v kontextu cirkulární ekonomiky, a to pro likvidaci kontaminovaných odpadů, jako jsou plastové výrobky s obsahem bromovaných zpomalovačů hoření, apod.
Co do energetické bilance má 1 tuna směsného komunálního odpadu podobnou výhřevnost jako hnědé uhlí a současná 4 ZEVO dodávají teplo a el. energii pro více jak 40 tis. domácností ročně.
ZEVO plní nejpřísnější environmentální kritéria a nepředstavují zátěž pro životní prostředí. Stávající 4 ZEVO ročně emitují cca 118,6 mg TEQ PCDD/F ve spalinách, podobné množství dioxinů vznikne při požáru skládky, kde shoří cca 170 tun odpadu (měrné emise na tunu odpadu z požáru skládky jsou více jak 4000x vyšší než při energetickém využití). Podobné emise dioxinů jako 4 ZEVO v ČR pak vyprodukuje i středně velká obec vytápěna lokálními topeništi. Vzhledem k obsahu dioxinů i dalších toxických látek z kategorie persistentních organických polutantů ve spalovaném odpadu pak ZEVO často i množství těchto látek v životním prostředí snižuje, neboť dochází k jejich termické destrukci. Prakticky nulový dopad na imisní zátěž v okolí ZEVO dokládají i měření v okolí ZEVO Chotíkov, kde měřené hodnoty PCDD/F odpovídají neznečištěným, nezatíženým regionům ČR a jsou srovnatelné s hodnotami středoevropského pozadí.
Škvára je hlavní (pevný) zbytek po spalování, který tvoří cca 20-25 hm. % odpadu. Její produkce v ČR je cca 0,2 mil. tun, v celé Evropě pak až 20 mil. tun. Škvára obsahuje až 11 % železného šrotu a 1,5-4,0 % neželezných kovů (cca 2/3 hliník, 1/3 barevné kovy), které lze separovat. State-of-thea-art linky separují až 80 kg železa a 25 kg neželezných kovů z tuny škváry. Minerální zbytek po separaci pak lze využít v definovaných aplikacích stavebního průmyslu. Potenciál separace při současné kapacitě ZEVO v ČR je 13-14 tis. tun železa a 3,0-3,5 tis. tun neželezných kovů ročně. Jejich recyklací pak uspořit až 40 tis. tun CO2-eq ročně. Separované kovy navíc často pocházejí z kompozitních materiálů (směs plastů, kovů, apod.), takže jejich separace bez předřazeného energetického využití není možná. Zkušenosti ze zahraničí také ukazují, že jejich množství není příliš ovlivněnosystémem separovaného sběru, takže ZEVO přispívá k vyšší míře recyklace kovů.
Energetické využití odpadů je vhodná a osvědčená technologie pro využití směsných komunálních odpadů či jiných nevyužitelných odpadů přesně dle hierarchie nakládání s odpady. Nejedná se o konkurenční technologie k recyklaci, ale ke skládkování. Energetické využití odpadů je nutné pro odstraňování jinak nevyužitelných odpadů či kontaminovaných odpadů z cyklu cirkulární ekonomiky. V současné době se také významně podílí na recyklaci, a to zejména separací kovů ze škváry a využitím zbytku po separaci ve stavebním průmyslu.
Zvukový záznam a pdf prezentace vystupujících naleznete na této stránce Poslanecké sněmovny.
Zdroj: Tisková zpráva Pirátské strany k události, informace o energetickém využívání odpadů dodal Ing. Michal Šyc, Ph.D., Vedoucí vědeckého oddělení environmentálního inženýrství Ústavu chemických procesů AV ČR.
