Archiv pro štítek: vzdělávání

Porfolio Jihomoravského inovačního centra doplní i cirkulární ekonomika.

Velké věci začínají často malým impulsem od jednotlivců. A tak jsme téměř před rokem na základě impulsu od Jana Zemana, majitele biopekárny Zemanky a zároveň experta týmu JIC, začali zvažovat možnost spolupráce a propojení kapacit Institutu cirkulární ekonomiky s nejaktivnějším českým inovačním centrem – JIC podnikání má smysl. Dnes, po méně, než roce aktivní spolupráce můžeme ohlásit, že cirkulární ekonomika se velmi hluboce propíjí do metodik konzultačních týmů JIC a velmi brzy nás čeká multiplikace naší „Cirkulární akademie“ i do dalších regionálních inovačních center.

Na začátku bylo pro nastavení vztahů celkem rozhodující vyjasnění očekávání ze všech stran. Proč by mělo inovační centrum spolupracovat s neziskovkou? Dokážeme naučit tým základům tak pevným, aby si byli konzultanti v terénu jistí a chtělo se jim téma otevírat, i když je tak široké a propojené? Mnoho otázek, mnoho možností odpovědí. Nakonec jsme se shodli, že cílem JICu bude propsat téma cirkulární ekonomiky do aktuálních znalostí a dovedností, a kromě šíření povědomí o tématu u stávajících zákazníků umět i definovat základní příležitosti. To však jen do míry, kdy není třeba sáhnout do „expertního poolu“. Jednoduše tedy zvládnout konzultace tématu po své ose. Onen „expertní pool“ včetně individuální podpory týmu JIC přináší na oplátku INCIEN. Těžit tak společně můžeme z toho, že máme najednou mnohem více „vojáků v poli“ a tým INCIEN se tak může soustředit na dlouhodobé projekty, které často tkví ke kultivování změny legislativy a k projektům se přidat až ve chvíli, kdy je to skutečně potřeba. A to může být například při přípravě praktických worksohopů, na kterých ve firmách definujeme konkrétní oblasti, kterým se skutečně vyplatí věnovat, aby se firmy „neuvařily“ na tom, že se budou snažit být dokonalé od samého začátku.

Abychom ale maximalizovali užitek ze společně tráveného času, tak jsme do spolupráce přizvali i inovační agenturu Direct People, protože se lehce může stát (tak jak se nám to již v minulosti stalo), že některé projekty pro nás z časových důvodů (ten je u nás nejcennější složkou) mohou být oříšek. A Direct People je perfektně flexibilní a zároveň oplývá týmem inovátorů, kteří dokáží inovace nejen urychlit, ale hlavně pomáhají vyhnout se slepým uličkám. A to bývá často nejkritičtější. Slepé cesty jsou ztrátou času a absence funkčních metodik nás stojí mnoho vynaložených sil vniveč. Cirkulární ekonomika je totiž zejména o hledání synergií mezi partnery, kteří si vzájemně mohou perfektně pomoci a doplnit si svoje schopnosti, ale člověk se musí naučit opouštět svoje „milášky“, což jsou prvotní představy, které ne vždy skutečně fungují. Cyril Klepek z Direct People navíc stojí i za ideou první publikace Cirkulární Česko, a proto se nabízelo, že by vydání druhé mohlo vzniknout nově i v partnerství s JIC. A tak do sebe všechny tři dílky skvěle zapadly. Zbývalo jen nachystat průběh workshopů a akčních kroků tak, abychom se co nejrychleji dostali do bodu, kdy si budeme vědomi možností spolupráce, odhalíme svoje silné stránky a budeme schopni fungovat v praxi. Cíl byl všechno zvládnout do Mezinárodního strojírenského veletrhu, který nese jako hlavní téma Cirkulární ekonomiku a který se koná druhý týden v září. Po zvážení potřeb a časového rámce jsme navrhli následující strukturu Cirkulární akademie:

Kromě jednolivých modulů ale považujeme za nezbytné i další klíčové aspekty spolupráce mezi INCIEN a JIC. Ty může navíc ve své podstatě aplikovat při hledání cirkulárních inovací každá jiná firma či organizace. Ačkoliv se mohou zdát obecné, při budování nových produktů i služeb je důležité si je průběžně připomínat.

  • Partnerství: Pro jakékoliv formy partnerství je třeba hledat konsenzus a nastavení spolupráce výhodně pro všechny strany, které se do nich zapojí. V našem případě konzultační aktivity členů týmu JIC v terénu šetří čas INCIEN, neboť prvotní schůzky a „oťukávání“ firem pro cirkulární ekonomiku může fungovat i bez nutnosti osobní návštěvy zástupce INCIEN. My jsme však kdykoliv připraveni poradit, konzultovat vhodné kroky, nabídnout partnerskou síť a prodiskutovat možná navržená řešení. V případě, že se JIC setká s projekty mimo rámec vlastního záběru (startupy, malé a střední firmy), je do spolupráce přizvána inovační agentura Direct People, která v našem týmu může pomoci i velkým hráčům, a to díky sérii kvalitních referencí. Společně jsme tak schopno vytěžit vlastní sítě kontaktů a poskytnout pomoc a návod na aplikaci cirkulárních principů do praxe firem v mnohem širším měřítku.
  • Komunikace: téma je pro mnoho sektorů nové a z toho důvodu jsme se shodli na sladění komunikačních aktivit (ať už je to příprava publikace Cirkulární Česko 2 nebo příprava expertních kulatých stolů, které se budou konat v rámci Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně, a to přímo na dílčí témata nezbytná pro přechod k cirkulární ekonomice). Společná komunikace šetří čas i finance, a tak i zdroje, které mohou být použity pro individuální poradenství, o které všem stranám jde nejvíce.
  • Otevřené inovace a sdílení: Komunikovat co největší detail jednotlivých kroků a přizývání dalších, doplňujících partnerů do hry je klíčem pro vytváření inovací otevřených pro další partnery. Jen při během třetího modulu jsme našli mnoho příležitostí pro propojení zákazníků JIC, INCIEN i Direct People a to díky sdílení kontaktů, nápadů a společné vize.
  • Inspirace: Naším cílem je inspirovat nejen firmy, které se o tématu mají zájem dozvědět více, ale i další regionální rozvojové agentury či inovační centra, aby se nebála do tématu více ponořit, osvojit si jeho základy a najít vlastní cestu, jak zahrnout konzultace v oblasti cirkulární ekonomiky do svých aktivit. Pro hlubší „ponoření“ je zde INCIEN, který je schopen kdykoliv nabídnout hlubší vhled a konkrétní metody výzkumu, odhalení konkrétních cirkulárních příležitostí či nastavení jednotlivých kroků při realizaci.

V následujících měsících budeme i ve spolupráci s další entitou, tentokrát CzechInvestem, hledat cesty, jak dostat téma do dalších regionů a zmultiplikovat tak dosavadní odvedenou práci. Pro firmy v Jihomoravském kraji máme ale dobrou zprávu již dnes – pokud Vás téma zajímá, tak kromě vřelého doporučení týmu JIC se na Vás budeme těšit na většině veletrhů, které pořádá BVV Brno. Další akcí je URBIS, který se bude konat v červnu 2020 a kam také přesouváme konferenci ODPAD ZDROJEM, abychom spojili naše téma s největší akci svého významu v České republice.

Environmentální osvěta: Klišé nebo trend podzimních seminářů ve firmách?

Říká se, že každý malý krok se počítá. Když se rozhodneme pořídit si vermikompostér a zpracovávat biologický odpad z kuchyně nebo dáme přednost vlastnímu termohrnečku před papírovým obalem z kavárny, není to jednorázová záležitost. Rozhodnutí jsme udělali jednou, ale jeho pozitivní efekt trvá dlouho po něm. Přestavte si, že takové rozhodnutí udělá několik set lidí. A to byla právě naše mise na Ekodnech společnosti Zentiva.

Dne 24.10. jsme byli jako Institut Cirkulární Ekonomiky a společnost JRK pozváni na Ekodny Zentivy. Společně s dalšími organizacemi jako Zachraň jídlo, Forewear, Respiro a EKO-KOM jsme měli jasné poslání: motivovat zaměstnance Zentivy k tomu, aby i ve své domácnosti a následně i v zaměstnání minimalizovali odpad. V příjemném prostředí vestibulu jednoho z pavilonů jsme se ráno zabydleli v útulném dřevěném stánku a pak začal pořádný „mumraj“.

Několik hodin okolo nás proudily davy zaměstnanců, kteří mířili na svačinu či oběd do místní jídelny. Nejvíce je lákaly produkty pro méně odpadu, na kterých jsme mohli myšlenku minimalizace odpadu krásně prezentovat. Proč neustále kupovat igelitovou tašku, když můžete nosit stylovou látkovou s kočkami a růžovým lemováním? (Poznámka: zmiňujeme ji, neboť měla překvapivě největší úspěch.) Domácí mazlíček pro alergiky? Jednoznačně vermikompostér s kalifornskými žižalami! Minimalizace odpadu prostě nemusí být nudná a zapáchající záležitost a zaměstnanci Zentivy to dnes už vědí. Alespoň ti, kteří se ten den šli občerstvit to místní jídelny, kde byl v konání Ekodnů kompostér umístěn.

Stejtě tak jsme měli to štěstí v rámci týdne ve znamení životního prostředí ve firmě CBRE přednášet zaměstnancům o minimalizaci odpadu. Pozvala nás retail marketing specialistka Katka Velfelová. Během hodinového workshopu jsme zmínili principy cirkulární ekonomiky, probrali myšlenkovou pyramidu “5Z” zero waste a povídali si o praktických tipech, jak na to. Vermikompostér vzbudil největší zájem, a tak jsme všechny vyzvali, aby do něj strčili své nosy a přesvědčili se o tom, že tento způsob zpracování biologického odpadu opravdy nezapáchá. Na závěr jsme rozdali slevy ne e-shop JRK a všechny ujistili, že rádi zůstaneme v kontaktu. CBRE už na svůj první vermikompostér čeká. Nezbývá než vyčkat, za jak dlouho si pořídí další – věříme totiž, že jeden v kanceláři o 200 lidech nebude dlouho stačit a vermikompostování si všichni zamilují.

A my se těšíme na další společné akce ve velkých i malých firmách, kterým můžeme nabídnout i workshopy na komplexní témata cirkulární ekonomiky se zaměřením na změnu byznys modelů celé společnosti nebo workshopy pro zaměstnance, jejichž cílem je osvěta směřujícíc k předcházení vzniku odpadů.

Autorka článku: Magdalena Hronová, lektorka workshopů pro firmy (na fotografii se zástupkyní projektu FOREWEAR).

INCIEN mění základní školy na bezodpadové.

Představujeme Vám projekt ,,ŠKOLA BEZ ODPADU“ , který vznikl ve spolupráci firmy RESPIRO s neziskovou organizací Institut Cirkulární Ekonomiky. Naší snahou je, aby děti na českých školách vnímaly odpad jako zdroj a cenný materiál. Snažíme se vychovat generaci mladých lidí, kterým není péče o přírodu a svět kolem nás lhostejná.

JAK SE STÁT ŠKOLOU BEZ ODPADU? 

  • Naučíme děti jak správně třídit odpad, vzbudíme v nich zájem o ochranu přírody, ukážeme jim jak jsou odpady dále využívány a vraceny zpět do oběhu.
  • Ukážeme dětem, že i z odpadů mohou vzniknout umělecká díla, která slouží k radosti i užitku v každodenním životě.Společně zavedeme systém třídění odpadu ve Vaší škole. Naučíme žáky kompostovat v interiérech i na zahradách.
  • Vysvětlíme dětem jak mohou být odpady a další materály dále využity v uměleckých předmětech díky up-cyclingu.

snimek-obrazovky-2017-01-05-v-17-25-27

 

UKÁZKY UP-CYCLINGU

snimek-obrazovky-2017-01-05-v-17-25-40

Zajímá Vás, jak nastavit jednotlivé kroky projektu, naplánovat financování a realizaci akce? Ozvěte se nám na email laura@incien.org a nenechte si  ujít možnot stát se ŠKOLOU BEZ ODPADU. 

SONY DSC

 

 

Kateřinice: Obec, kde díky kompostování šetří přírodu i peníze.

V poslední době se velmi často setkáváme s názorem, že domácí kompostování není řešení problematiky biologicky rozložitelných odpadů v obcích. Že takový  způsob jednoduše neřeší legislativní požadavky a je tedy zbytečným nákladem. My jsme na konferenci KBIO, která se uskutečnila v únoru letošního roku na Slovensku, narazili na pana starostu Ing. Radka Nováka, který se v obci Kateřinice již před dvěma roky rozhodl otázku bioodpadů řešit nákupem kompostérů. S panem starostou jsme si povídali o tom, proč se pro domácí kompostování rozhodli, jaké byly výsledky po jednom roce, jak to ovlivňuje náklady obce a jaké jsou další kroky k dokonalému řešení problematiky bioodpadů. 

Pane starosto, ve Vaší obci Kateřinice již třetím rokem řešíte problematiku bioodpadů domácím kompostováním. Co Vás přimělo k tomuto způsobu?

Základní podnět byl v tom, že se zvyšoval požadavek od lidí na více nádob na domácnost, nebo větší nádoby. Toto řešení jsme zamítli, protože by se tím zvyšovaly náklady na svoz komunálního odpadu a uvažovali jsme, co udělat pro to, abychom toto řešení nemuseli zavádět. Udělali jsme si sami rozbor objemu odpadu a zjistili jsme, že v popelnicích bylo velké množství bioodpadu. Protože byla možnost dotačních prostředků k získání kompostérů, rozhodli jsme se, že se pustíme cestou domácího kompostování.

Jaké byly následující kroky po tom, kdy jste se pro tuto variantu rozhodli?

Provedli jsme si sami prvotní kontrolu popelnic, zkraje roku 2011 a zjistili jsme, že se v nich nachází velké množství bioodpadu. Komise životního prostředí obešla domácnosti a zjišťovala, zda by byl zájem o domácí kompostéry, když bylo možné je pořídit z dotace. Formu dotazníků jsme neviděli jako adekvátní řešení. První reakce byla rozporuplná, ale když se občané dozvěděli, že kompostéry dostanou zdarma na pět let, tak byl zájem velký. Jednalo se zhruba o 130 až 140 kompostérů z celkového množství 190 domácností, z čehož u některých občanů byl požadavek na dva kompostéry. Začali jsme zjišťovat možnosti a podmínky pro dotaci. Když jsme udělali propočty, dostali jsme se na částku 400 – 500 tisíc Kč, v rámci čehož jsme ještě chtěli štěpkovač. Dotační titul byl stanoven na minimální hranici  500 tisíc, takže jsme oslovili sousední obec, která by v případě zájmu měla také problém na tuto částku dostáhnout a tato obec projevila zájem a k projektu se přidala. My jsme si objednali 160 kompostérů plus 2 větší s objemem 2 tisíce litrů a ještě štěpkovač a obec Lhotka si objednala 100 kompostérů a 2 větší. Toto byly začátky, když jsme se rozhodli do kompostování jít. V roce 2013 jsme měli 83 tun směsného komunálního odpadu a v loňském roce jen 72 tun, což je cca o 13 % méně.

Zmiňoval jste, že jste na začátku dělali analýzu a zjistili jste, jaká je skladba toho odpadu. Zjišťovali jste i kolik byl objem biologicky rozložitelných odpadů?

Tak dalece jsme do toho nešli. Vyloženě jsme to nevážili, jen jsme u popelnic posbírali odpad, roztřídili a podívali jsme se, co v něm asi je. Bylo vidět, že biologického odpadu je tam dosti. Před rozdáním kompostérů jsme dělali první analýzu s firmou JRK Waste Management, s. r. o., kdy jsme provedli přesné vážení a složení ze vzorku asi dvaceti kusů popelnic a zhruba po roce provozu kompostérů jsme dělali druhou analýzu.

U analýzy po jednom roce byl už znatelný rozdíl, co se týká objemu biologicky rozložitelných odpadů?

Po jednom roce byl pokles. Bylo vidět, že bioodpad se ponížil o 30 % a roční celkový objem odvezeného komunálního odpadu se ponížil o 13 – 14 %. Z 83 tun na 72 tun odvezeného směsného komunálního odpadu.

Jaké byly ohlasy od obyvatel? Byla před uvedením kompostérů nějaká přednáška nebo školení pro občany?

Před rozdáním kompostérů proběhla přednáška a až poté se podepisovaly smlouvy a rozdávaly kompostéry. Po přednášce jsme rozdali asi 70% z celkového množství kompostérů, takže bylo vidět, že zájem o ně byl. To bylo v září 2013. Poté jsme rozdali zbytek, tedy 20 až 30 kompostérů a do konce roku 2013 bylo rozdaných 130 kompostérů z celkových 160. V obci Lhotka to bylo ještě razantnější. Během týdne rozdali všech 100 pořízených kompostérů a v letošním roce pořizovali z dotace dalších 30 kompostérů, protože o ně měli občané velký zájem.

Už nějakou dobu se ve vaší obci kompostuje. Setkal jste se s tím, že občané měli nějaký problém s kompostováním? Například v případě většího množství trávy nebo listí, nedostatečné kapacity a podobně.

Nějaké problémy byly, ale ne každý se na to třeba dovedl zeptat. Ze začátku jsme trochu tápali, i když základní školení proběhlo, ale během kompostování se vždy vyskytnou nějaké menší problémy, které však nejsou nijak závažné. Při dodržený určitých pravidel a postupů není na kompostování nic moc složitého, u nás se o kompost stará můj 13 letý syn a vlastně se tím baví. Každý občan dostal ke kompostéru i publikaci a dneska je spousta možností, kde najít informace, takže dotazů nebylo příliš. Nabídli jsme i možnost další přednášky, kdy po roce mají lidé s kompostováním už nějaké zkušenosti, ale zatím o ni zájem nebyl. Co se týká množství, tak byla možnost přebytečný bioodpad odvážet, což si řešil každý samostatně. Občanům jsme nabídli možnost si objednat nádoby na bioodpad u svozové společnosti a za úplatu si jej můžou nechat odvézt, ale moc lidí problém nadbytku bioodpadu nemělo.

Můžete říct, že snížení množství komunálního odpadu se vám projevilo v nákladech na odpad? Je možné při snížení diskutovat se svozovými firmami o nižších cenách?

Máme kalkulaci ceny za svoz komunálního odpadu za odvoz jedné popelnice za měsíc, kde je cena stanovená. Nemáme to postavené na množství vyprodukovaného odpadu. V současné době chystáme výběrové řízení na svozovou firmu a očekáváme, že při poklesu množství odpadu se cena odvozu odpadu sníží. Rádi bychom udrželi cenu na současné výši, přičemž ušetřené peníze za odvoz komunálního odpadu bychom použili na odvoz bioodpadu.

Mluvili jsme i o tom, že možná není úplně jasné, zda domácí kompostování je řešením biologicky rozložitelného odpadu, co se týká legislativní stránky věci. Jak na to pohlížíte? Když byste se měl teď rozhodovat, jak celou problematiku řešit, když variant je více, rozhodl byste se znovu pro domácí kompostování, nebo už byste uvažoval jinak?

Určitě bychom se rozhodli pro domácí kompostování. Lidé mohou kompostovat doma, a pokud jim bioodpad přebyde, budou mít možnost bioodpad odvézt do přistavených kontejnerů. Je rozdíl, pokud odvezeme třeba 7 tun bioodpadu měsíčně, nebo 20 tun. V současnosti jsme se posunuli ještě dále a navázali jsme spolupráci s místním zemědělcem, který požadoval dotaci na svozovou techniku a možnost pořízení kompostárny. Pokud místní zemědělec vyprodukuje kompost a použije jej na místní pole, tak tím zkvalitňuje místní půdu. Pokud bychom bioodpad odváželi jinam, nevíme, kde následně kompost skončí a nepřijde tam, kde vznikl.

Zmínil jste, že místní zemědělec zažádal o dotační podporu na zřízení kompostárny, tudíž vy jako obec s ním můžete spolupracovat a on si bude bioodpad svážet a bude za něj zodpovědný?

Ano, on požádal o dotaci jednak na svozovou techniku, tak o techniku potřebnou ke kompostování. Ještě není jisté, zda bude dotace schválena, ale pokud by nevyšla dotace na svozovou techniku, uvažujeme, že o tuto dotaci požádáme jako obec. Připojila se i vedlejší obec. Já jsem tuto možnost nabízel asi před třemi lety místním zemědělcům, protože je jich tady více, ale moc na to neslyšeli.

Máte zájem ve vaší obci tuhle problematiku ještě nějak řešit a vylepšit, nebo jaké jsou vaše úmysly?

Lidem se musí neustále připomínat proč třídit, jak třídit, proto se v každém zpravodaji snažíme něco na toto téma zmínit. Ne všichni jsou schopni třídit tak, jak by měli a setkali jsme se i s dotazy, proč je třeba třídit odpad, když se platí vysoký poplatek za odpad, ale my jsme opačného názoru, protože v současné době máme poplatek 450 Kč na osobu za rok, což je jeden z nižších poplatků v rámci ČR. V loňském roce jsme na toto z obecního rozpočtu nedopláceli ani korunu. Je potřeba to lidem nějak podat a vysvětlovat jim to a také učit o tom i děti. V loňském roce bylo i větší množství vytříděného plastu, z 12 tun na cca 16, 5 tun, což je asi 25 kg vytříděného plastu na osobu v obci. Snažíme se to regulovat tím, že máme stanovené velikosti nádob podle počtu osob v domácnosti, aby pociťovali nějaký tlak na třídění. Například do čtyř osob v domácnosti je určena malá popelnice o objemu 80 litrů a pro pět a více osob je popelnice 120 litrů, přičemž zohledňujeme i pokud jsou v domácnosti malé děti nebo staří lidé. Tímto způsobem jakoby nutíme občany třídit, protože potom by neměli odpad kam dávat. Pokud rodina vyloženě netopí pevnými palivy, tak i přesto jim objem popelnice stačí na 14 dnů, po kterých se odpad odváží.

Zmínil jste i edukaci dětí. Máte v obci mateřskou nebo základní školu?

Máme jen mateřskou školu a i tady mají barevné tašky na třídění odpadu, ale trochu mě mrzí, že ne vždy se odpad dostane tam, kam má. Za toto nemůžou přímo děti, ale hovořil jsem na toto téma s paní ředitelkou, že i děti by mohly odpad vynášet na určená místa, například v rámci vycházky. I děti by měly vědět, kam se odpad vynáší a neměly by to znát jen z obrázku.

Takže i ve školce mají kompostér? Mohou děti přijít do styku s kompostováním?

Ve školce je také na zahradě kompostér.

Pane starosto, můžete na závěr zmínit nějaké doporučení pro ostatní zástupce z obcí, kteří ještě nejsou rozhodnutí pro dlouhodobý způsob řešení problematiky bioodpadů? V případě, že byste byl ve stejné situaci a musel tuto problematiku znovu, jak byste se rozhodnul?

Určitě i ve větších obcích nebo ve městech na okrajových částech si myslím, že není problém kompostovat. Jsou zde i města jako Příbor nebo i větší obce v okolí o 2, 5 až 3 tisících obyvatelích, kde pořizovali kompostéry. S obcemi jsme v kontaktu a víme, že jsou jen dobré zkušenosti. Mohu vřele doporučit pokračovat v kompostování, nebo kdo by se rozhodoval, ať se dá rovnou cestou domácího kompostování. Je to odpad, který na zahradě vznikne a měl by zde i skončit. Nedovedu pochopit, proč by domácnosti měly veškerou trávu nebo bioodpad, který vyprodukují, vyvážet někam do sběrného kontejneru, který odpad odveze do kompostárny, kde jej zpracují. Člověk zaplatí z odvoz bioodpadu a když si chce koupit kompost, tak za něj zase musí platit, což jsou dvojí náklady.

Děkujeme vám za rozhovor, pane starosto, a přejeme Vám aby se množství bioodpadu, které končí ve sběrných nádobách na komunální odpad snížilo na minimum, vy šetřili finance a obyvatelé obce Kateřinice byli spokojení. 

Rozhovor byl pořízen v dubnu roku 2015 a je přepisem videonahrávky. Přepis vytvořila Monika Rozmarová.