Závěrečná odborná konference zabývající se problematikou třídění PET lahví Zálohujme? Představení tří závěrečných studií zpracovaných, na téma zálohování, která se uskuteční 21. 1. v 9:00 v prostorech domu SMETANAQ na Smetanově nábřeží č.4
Jeden z řečníku také Vojtěch Vosecký, INCIEN, z.ú. (incien.org)
Více informací o projektu Zálohujme?, více také na stream.cz.
Důvodů, proč jsme v loňském roce odstartovali projekt Zálohujme? je mnoho. Naše aktivita zvedla vlnu nevole a zjistili jsme, že v našem okolí jsou všichni na všechno odborníci a každý už teď ví, jak to všechno dopadne.
My sami do teď sbíráme podklady a data, abychom mohli formovat vlastní názor a následně i názor veřejnosti. Je zřejmé, že vyjmutí materiálu PET ze žlutých kontejnerů změní stávající systém, ale pokud ekonomika separace plastů po vyjmutí PET skutečně zkolabuje, tak se jen ukáže smutná pravda o totální nefunkčnosti recyklačního systému v Česku, který z velké části drží jen tržní hodnota PET.
Třídit nestačí a jestli je PET jediný materiál, který platí celý systém, tak mají výrobci, dle mého názoru, právo na to, aby našli cestu, jak PET dostat zpět v co nejvyšší míře. Oni totiž navíc od roku 2025 budou muset do svých preforem přimíchávat PET recyklovaný a k tomu se dnes prakticky není možné dostat, protože ve velké míře končí za hranicemi. Zálohy ale také významně pomohou v boji za čistotu naší krajiny.
Naprosto klíčová je zde role cirkulární ekonomiky, ve které razíme názor, ať už diskuze nad zálohami dopadnou jakkoliv, že materiály by měly cirkulovat v co nejvyšší míře. Proto se skutečně vyplatí investovat finance i energii do navyšování návratnosti PET o desítky procent. Za druhé je nutné uzavřít tyto toky na co nejlokálnější úrovni, tedy nejlépe v krátkých vzdálenostech bez toho, aniž by PET lahev od výrobce, přes prodejce, spotřebitele a zpracovatele musela urazit tisíce kilometrů, jak je tomu dnes.
Nutno dodat, že i my ve všech našich osvětových aktivitách dětem i dospělým říkáme o prevenci a upozorňujeme na to, že nejlepší lahev je ta, kterou neustále používáte znova. Mnoho z nás ale stále podléhá chuti slazených či minerálních vod a tak je PET stále velmi oblíbeným obalem.
Finální konference projektu Zálohujme?, která se bude konat již příští týden je příležitostí pro otevření diskuze, na jejímž závěru bude, doufejme, odpověď na otázku, jak dostat i poslední PET lahev z naší přírody a jak uzavřít cyklus tohoto materiálu v co nejlepší formě.
Autor: Soňa Jonášová
Opět nastal onen zadumaný čas, kdy řeka Kamenice přináší polyethylentereftaláty aby je uložila v tišinách… nebo je odnese do Labe a Labe do Severního moře a mořské proudy do oceánu a do bříška velryby…
Zveřejnil(a) NP České Švýcarsko dne Středa 16. ledna 2019
První odborná konference zabývající se problematikou třídění PET lahví Zálohujme? Inspirace a zkušenosti se zálohovými systémy ze zahraničí, která se uskuteční 22. 5. v 9:00 v prostorech coworkingového centra Opero, je určená pro odbornou i laickou veřejnost. Účastnit se ji budou také zástupci evropských státu, kde zálohový systém efektivně funguje a podělí se o své zkušenosti. Mezi ně patří například Clarissa Morawski, zakladatelka a ředitelka organizace Reloop*(pozn.níže) a expertka na zavádění zálohových systémů na nápojové obaly v EU. Konkrétní zkušenosti z praxe představí Rauno Raal, ředitel společnosti, která řídí zálohový systém v Estonsku. Estonský systém od svého založení vykazuje skvělé výsledky, jen v 2017 se v Estonsku vytřídilo 88 % všech PET lahví.
Praha, 9. května 2018 – V lednu oznámily Karlovarské minerální vody a.s. spolupráci s Institutem Cirkulární ekonomiky (INCIEN) a Fakultou technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha s cílem vytvořit studii, jak by se v České republice mohlo zpět do oběhu vrátit co nejvíce PET lahví. Vznikla tak výzkumná skupina Zálohujme, která analyzuje současný stav nakládání s odpady z PET lahví, reálnou míru recyklace a využití v rámci České republiky a možnosti zavedení zálohového systému PET lahví. Společně zároveň připravují první odbornou konferenci „Zálohujme?“, která proběhne 22. května. Na ní budou mimo jiné představeny první výsledky analýz a také zahraniční zkušenosti se zálohovým systémem.
V České republice se každý rok uvede na trh zhruba 55 000 tun PET lahví. Z veřejných dat vyplývá, že tříděním od obyvatel se jich podaří získat zpět asi 60 až 70 %. Země EU, kde je zavedený zálohový systém, dosahují však až 98% míry zpětného odběru nápojových PET lahví. „Při sledování materiálových toků odpadů můžeme identifikovat, v jakých fázích dochází ke ztrátě materiálů. V případě PET lahví hlavní ztráty nastávají u spotřebitelů, kteří odpad netřídí, a dále pak v dotřiďovacích linkách odpadu, kde dochází k dalším ztrátám při dotřiďování. PET lahve jsou však jeden z mála velmi dobře recyklovatelných plastů a každá jeho ztráta je tak zároveň finanční ztrátou celého systému. Na trhu se totiž cena za jednu tunu vytříděných PET lahví pohybuje od pěti do deseti tisíc korun, a to i v současné tzv. plastové krizi,“ vysvětluje Vojtěch Vosecký, projektový manažer výzkumné skupiny z INCIEN.
První odborná konference zabývající se problematikou třídění PET lahví Zálohujme? s podtitulem Inspirace a zkušenosti se zálohovými systémy ze zahraničí se uskuteční 22. 5. v Praze 1 ve sdíleném coworkingovém prostotu Opero v Salvátorské ulici. Je určená pro odbornou i laickou veřejnost. Účastnit se jí budou také zástupci evropských států, kde zálohový systém efektivně funguje, a podělí se o své zkušenosti. Mezi ně patří například Clarissa Morawski, zakladatelka a ředitelka organizace Reloop Platform* (pozn. níže) a expertka na zavádění zálohových systémů na nápojové obaly v EU. Konkrétní zkušenosti z praxe představí Rauno Raal, ředitel společnosti, která řídí zálohový systém v Estonsku. Estonský systém od svého založení vykazuje skvělé výsledky, jen v 2017 se v Estonsku vytřídilo 88 % všech PET lahví.
Alessandro Pasquale, ředitel Karlovarských minerálních vod a.s. (KMV) na konferenci navíc představí úvahy týkající se ekodesignu PET lahví. „Je zřejmé, že se výrobci musí chovat co nejzodpovědněji v souvislosti se svými výrobky a jejich obaly. A to nejen na konci jejich životního cyklu formou zpětného odběru, ale navíc je třeba změnit i to, jak se na produkty díváme již na začátku – ve fázi, kdy navrhujeme, jak budou vypadat a jestli o ně nakonec bude zájem v recyklačním průmyslu. Je nám jasné, že pro dobrou recyklovatelnost lahví je potřeba myslet i na takové vlastnosti, jako je barva lahví či materiál etiket, a najít způsob, jak je racionalizovat,“ doplňuje Alessandro Pasquale z KMV.
V rámci celého projektu se spustí během května i nová webová stránka zalohujme.cz, kde budou průběžně zveřejňovány výsledky analýzy včetně aktualit a informací o doplňkových akcích. Pro různé zájmové skupiny jsou zde také k nalezení možnosti zapojení se do výzkumu samotného.
* Reloop Platform je široká platforma pro firmy a instituce, které sdílejí společnou vizi pro cirkulární ekonomiku – více viz https://reloopplatform.eu/
_____________
Praktické informace:
Termín konání konference je úterý 22. května 2018 od 9:30 do 14:30 ve sdíleném prostoru Opero Salvátorské ulici 931/8 v Praze 1. Na konferenci je potřeba se registrovat přes registrační formulář zde nebo na e-mail ivana@incien.org. Podrobný program konference s přehledem řečníků bude registrovaným účastníkům zaslán.
Kontakt pro média:
Ing. Ivana Jenerálová, Media koordinátor
Institut Cirkulární Ekonomiky,z. ú., Bolzanova 1, 110 00 Praha
telefon: 777 563 943
e-mail: ivana@incien.org
O INCIEN
Institut Cirkulární Ekonomiky, z.ú., je nezisková organizace pracující na šíření myšlenky cirkulární ekonomiky (oběhového hospodářství) v České republice. INCIEN byl založen v roce 2015 a od té doby vzdělává, pořádá diskuzní večery, semináře i konference zabývající se problematikou odpadového hospodářství a cirkulární ekonomiky. Současně realizuje vlastní projekty ve spolupráci s firmami, školami, obcemi i veřejnou správou. Aktivně přenáší a aplikuje know-how v tomto oboru z ostatních evropských zemí. Cirkulární ekonomika je základním stavebním kamenem pro přechod z lineární spotřeby surovin a prosazuje vnímání odpadů jako zdroje, jenž šetří finance i životní prostředí. Více informací najdete na www.incien.org
O Karlovarských minerálních vodách
Skupina Karlovarských minerálních vod (KMV) je největším výrobcem minerálních a pramenitých vod ve střední Evropě. Posláním skupiny KMV je zvyšovat kvalitu a kulturu pití a činit ze svých výrobků proslulé značky s mezinárodní hodnotou. Společnost byla založena karlovarským rodákem Heinrichem Mattonim v roce 1873. Současnou podobu získaly Karlovarské minerální vody, a.s. v 90. letech díky výrazným investicím nových majitelů, italské rodiny Pasquale. V ČR vyrábí KMV vedle tradiční minerální vody Mattoni také pramenitou vodu Aquila a minerální vody Magnesia, Poděbradka, Dobrá voda a Hanácká Kyselka. Své produkty v současné době KMV vyváží do 20 zemí světa a jako mateřská společnost vlastní zahraniční značky minerálních vod v Rakousku, Maďarsku a na Ukrajině. V Bulharsku patří KMV k předním výrobcům a distributorů nealkoholických nápojů značek firmy PepsiCo. Ve všech zemích, kde KMV operuje, zaměstnává na 1100 zaměstnanců. KMV se významně podílí na kulturním, sportovním a společenském životě. Podporuje také projekty spojené s ochranou přírody a otázkou ekologie. KMV je členem Národní sítě Global Compact ČR, která sdružuje firmy a organizace zapojené do UN Global Compact – největší světové iniciativy společenské odpovědnosti a udržitelného podnikání pod záštitou OSN. Další zajímavé informace o společnosti naleznete na Twitteru @KMV_Mattoni.
O VŠCHT FTOP
Fakulta technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha se dlouhodobě systematicky věnuje environmentálním dopadům různých technologií i rozvoji udržitelnosti z pohledu průmyslu. Řešíme řadu projektů týkajících se čištění odpadních vod, recyklací odpadních materiálů, snižování atmosférických emisí či zaměřených na úsporu surovin.
