Koronavirus očima členů INCIEN: Neodsouvejme řešení klimatické krize na druhou kolej. Využijme příležitost ke změně

Kancelář INCIEN

Pandemie, která během pár dní uzavřela hranice, omezila kontakt lidí a zpomalila celou ekonomiku, je zkouškou pro většinu odvětví. V Institutu se v rámci cirkulární ekonomiky věnujeme mnoha jednotlivým oblastem a tyto změny tak máme z první ruky. Zeptali jsme se našich specialistů, jak současná krize změnila jejich práci, způsob, jakým k projektům přistupují i na to, co nám podle nich krize napovídá.

Stejně jako v mnoha jiných firmách a organizacích, i v Institutu jsme si museli osvojit zcela jiný pracovní režim, než na který jsme zvyklí, což byla pro některé značná výzva. Mnoho z nás se při své práci pohybuje po celé České republice nebo během dne po Praze pobíhá z jedné schůzky na druhou.

„Mně osobně tato změna šetří hodiny práce a díky přehodnocení celé řady aktivit „na živo“ vidím zásadní změnu v harmonogramu před a po krizi. Nicméně musím dodat, že jako jedinec preferující papír a tužku či flipchart, budu potřebovat trošku delší digitální detox,“ říká ředitelka INCIEN Soňa Jonášová.

Home office a komunikace prostřednictvím online nástrojů se stala naším denním chlebem. Svobodné vedení organizace umožnilo, aby si každý z členů INCIEN našel pracovní režim, který mu nejvíce vyhovuje – některé z nás zůstaly doma mimo jiné s dětmi a museli přijmout jednu z nejnáročnějších výzev – zastat pro děti roli školy a volnočasových aktivit a k tomu ještě pracovat.

„Tohle období považuji za jedno z nejnáročnějších ve svém pracovním i osobním životě. Je to psychicky náročné období pro dospělé, ale i děti jsou citlivé a reagují negativně na fakt, že se nemohou stýkat s kamarády a dělat běžné věci. O to víc je třeba s nimi pracovat a hledat kompromisy, aby vše fungovalo v nějakých rozumných mezích. A tak jsou rodiče v současnosti vystaveni dvojí zátěži,“ říká manažerka projektu Cirkulární ekonomika jako příležitost pro ČR Dagmar Milerová Prášková.

I když v INCIEN pracujeme s firmami z některých rizikových oborů, práce je pořád hodně – jen se přesunula do digitálního prostředí či jiných fází. Běžně prováděné fyzické analýzy odpadu a analýzy ve firmách bylo třeba odložit na období po uvolnění opatření a místo toho dostaly přednost analytické části projektů. Místo přednášek, konferencí a dalších „offline“ setkání jsme se začali učit pořádat webináře, které nám ukazují, jaký potenciál může mít i online komunikace a setkávání. „V INCIEN jsme již mnohokrát zvažovali nástroje pro webináře, ale nikdy jsme na to neměli dost prostoru a ani cílové skupiny neměly zájem o digitální podobu. Krize nám tak paradoxně připravila půdu pro změnu na obou stranách – na digitální verzi vzdělávání jsme nyní připraveni jak my, tak naši zákazníci a studenti kurzů,“ doplňuje Soňa.

Nejlepší čas na přechod k udržitelnému fungování je právě teď

Ať už členové INCIEN pracují v oblasti nejvíce zasažené pandemií, jako je například gastronomie, nebo naopak tam, kde dopady nejsou tak citelné, jako je energetika, všichni se shodují na tom, že aktuální situace je impulzem pro změny, který bychom si neměli nechat proklouznout mezi prsty.

„Události posledních dní by měly vést k procitnutí firem a k větší motivaci na udržitelnost jejich podnikání. Současná krize ukazuje, jak je důležité, aby byli na podobné šoky připravené. Je nejvyšší čas se začít intenzivně připravovat na důsledky globálních změn klimatu, abychom nezůstali stát i před další, mnohem větší krizí nepřipraveni,“ upozorňuje Petr Novotný zabývající se energetickým využitím bioodpadů a dodává: „Nyní máme příležitost začít jinak, zaměřit se na skutečné problémy – ochranu životního prostředí, úspory energie, dekarbonizaci ekonomiky, opatření proti suchu, projekty na posílení biodiverzity a další. Neměli bychom tuto šanci promarnit, nebo ještě hůř – zneužít ji pro posílení starých pořádků. Nejlepší čas pro přechod na obnovitelné zdroje a udržitelné fungování je právě teď.“

V gastronomii je situace jednou z nejhorších – podle Báry Kebové, která se v INCIEN zabývá cirkulárním fungováním v HORECA segmentu, v současnosti funguje pouhých 75 % podniků, a to jen v režimu, který je udržuje při životě – například prostřednictvím výdejového okénka. Velkým problémem, který se zároveň s projektem cirkulární kavárny snažila a snaží řešit, jsou jednorázové obaly, které se opět začaly používat, a to ještě ve větší míře než kdykoli předtím, a v současnosti také přetrhání dodavatelských řetězců.

„Přetrhání dodavatelských řetězců a rapidní pokles spotřeby potravin v gastronomii může mít zásadní vliv na množství potravinového odpadu. Jeho nárůst kvůli změnám v celém potravinovém systému, které přinesla vládní opatření, ale hrozí i v jiných odvětvích. Vyhazování jídla bychom rozhodně neměli připouštět, zejména když se začínáme zamýšlet nad vlastní potravinovou soběstačností, bojujeme s nedostatkem pracovní síly v zemědělství (většinou se jedná o pracovníky z východu) a spousta rodin přišla o většinu příjmů,“ říká.

Ke změně motivuje epidemie i módní průmysl. Ten předvedl svou agilitu a během pár dní se přeorientoval na šití roušek, které pomohly celému Česku. „Firmy se dokázaly velmi rychle přeorientovat na výrobu roušek nebo projekty, které vůbec šití a výrobu umožnily – například výzkumná centra z Liberce a Prahy, která dala velmi rychle k dispozici technologii pro výrobu roušek z nanovláken, technologické firmy jako je Průša, které vyrábí masky díky 3D tisku, nebo galanterie a obchod s deadstock látkami Textile Mountain, který zdarma rozdává metráže látek pro výrobu roušek,“ vypočítává příklady Štěpán Vaškevič, odborník v oblasti cirkulární ekonomiky a textilu.

V souladu s koloběhem věcí

Současná krize otevřela rány, které globální lineární ekonomika má, a zároveň poskytla prostor pro jejich zacelení. Ačkoli někteří z vládních představitelů mají za to, že řešení dopadů klimatické krize by se teď mělo odsunout na druhou kolej, V INCIEN chceme apelovat na opak – dopady, které jsme doposud pociťovali v mírnější formě a pozvolna, se teď mají možnost naplno projevit a jednotlivci, firmy i stát by se vůči nim měli stát vnímavější a změnit svůj přístup k fungování v souladu s cirkulárními a udržitelnými modely, nikoli pokračovat v boji proti přirozenosti věcí.

„Firmy i jednotlivci by měli využít čas a zamyslet se nad tím, zda jsou spokojeni. Teď mají příležitost přemýšlet o svých snech a touhách a pokud se to neztotožňují s realitou, rozhodnout se a učinit změnu. Firmy by měly více přemýšlet nad tím, co všechno ovlivňují, jak se chovají ke svým zaměstnancům, k zákazníkům, ke svému okolí a v konečném důsledku, jaký vliv mají na životní prostředí,“ říká expertka na nastavování efektivních systémů odpadového hospodářství Lenka Richterová.

„Nyní máme možnost resuscitovat ekonomiku investováním do zelených technologií, soběstačnosti a digitalizace – ale zároveň také přehodnocení modelů spotřeby a výroby, které by měly respektovat potřeby společnosti v rámci hranic, které mají přírodní ekosystémy,“ doplňuje Lenku a uzavírá Štěpán Vaškevič.

Komentáře

Napsat komentář