Blog

Naše tiskové zprávy, novinky a aktuality z organizace tady najdete na jednom místě. Chete se také blýsknout? Napište nám a dáme hlavy dohromady.

Komu svěříme správu odpadových dat? Rozhoduje se to právě teď a Česko na to už zná odpověď.

Novela zákona o obalech je po prvním čtení ve Sněmovně, 16. září se o ní podle jednalo u kulatého stolu. Rozhoduje o tom, kdo bude v příštích letech spravovat data a peníze celého systému nakládání s obaly a možná i s textilem, nábytkem a dalšími komoditami, které do systému rozšířené odpovědnosti výrobce (EPR) teprve přibydou. INCIEN spolu s více než třiceti dalšími firmami a organizacemi proto podepsal otevřený dopis ministrovi životního prostředí. Vysvětlujeme, co je v sázce a proč na tom záleží víc, než by se na první pohled zdálo. Poslankyně Berenika Peštová (ANO) předložila ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí novelu zákona o obalech. Vláda k ní 8. června zaujala souhlasné stanovisko, 2. července prošla prvním čtením a lhůta pro projednání ve výborech byla prodloužena na 90 dnů. Jde o jednu z nejvýznamnějších změn v postavení autorizované obalové společnosti (AOS) za posledních dvacet let. Část novely dává smysl a

Zakázkami k lepší budoucnosti, aneb jak může veřejný sektor dekarbonizovat ocel a beton

Evropské obce a státy ročně utratí za zboží a služby přes 2 biliony eur, zhruba 14 % HDP EU. Nová studie INCIEN   a partnerů EEB, Natuur & Milieu a ECODES ukazuje, že touto kupní silou mohou vlády a obce vytvořit stabilní poptávku po nízkoemisní oceli a betonu ještě dřív, než jim to uloží legislativa. A září 2026 je pro to zvlášť příhodný moment, protože Evropská komise právě předkládá návrh nového Aktu o veřejných zakázkách (PPA) a do konce roku se dojednává i Akt o akceleraci průmyslu (IAA), který přináší povinné kvóty pro nízkoemisní materiály ve stavebnictví a dalších oblastech. Proč zrovna ocel a beton Bez těchto dvou materiálů nevznikne žádná budova, most ani infrastruktura pro obnovitelné zdroje. Zároveň patří mezi odvětví, která se těžko dekarbonizují. Výroba oceli tvoří v EU 5 % emisí skleníkových plynů, výroba cementu, základní složka betonu, přes 4 %. Podle Evropské agentury pro životní prostředí stojí

INCIEN: Konec zakázek jen na nejnižší cenu je na obzoru, cirkularita v nich ale zůstává dobrovolná

Praha, 16. září 2026 – Evropská komise minulý týden ve středu 9. září oficiálně předložila legislativní návrh Nařízení o veřejných zakázkách (Public Procurement Act – PPA, COM(2026) 590 final / 2026/0265 COD). Jedná se o nejrozsáhlejší reformu veřejného zadávání za posledních 12 let, která zásadním způsobem mění pravidla hry pro trh o objemu přes 2 biliony EUR ročně (14–15 % HDP EU a cca 1 bil. Kč v ČR). V INCIEN dlouhodobě sledujeme a z pohledu cirkulární ekonomiky podporujeme budování tzv. „lead markets“ (rozhodujících trhů) skrze zelené veřejné zadávání (GPP), využívání veřejných zakázek jako nástroje dekarbonizace i posilování hodnotových řetězců. Vítáme, že je nový právní rámec koncipován jako závazné nařízení, odklon od přežité praxe hodnocení pouze na základě nejnižší nabídkové ceny a požadavky na povinné uplatnění kvalitativních kritérií, a že přináší posun v digitalizaci, zjednodušení procesů a monitoringu veřejných zakázek. Nicméně současně zveřejněný návrh postrádá potřebnou míru ambicí pro vytvoření

Suroviny docházejí, byty zejí prázdnotou: co s tím mohou dělat veřejná správa a firmy?

Stavebnictví v Česku stojí před třemi krizemi najednou. Klesají mu zásoby klíčových surovin, jeho budovy stárnou rychleji, než je stíháme renovovat, a stovky tisíc bytů zůstávají prázdné, zatímco chybí dostupné bydlení. Řešení všech tří přitom leží ve stejném místě – v tom, jak efektivně využíváme to, co už jednou postavili. INCIEN se tomuto tématu věnoval poslední rok a půl v rámci programu, který podporuje European Climate Foundation. Vznikly čtyři studie a infografiky, které mapují surovinovou bezpečnost stavebnictví, zabudovaný uhlík v renovacích, potenciál nevyužitých budov pro bydlení a uplatňování kritérií EU Taxonomie pro cirkulární ekonomiku. Shrnujeme, co z nich vyplývá a co si z toho může odnést veřejná správa, která o budoucí podobě stavebnictví rozhoduje, i firmy, které v tomto prostředí staví, renovují a investují. Odkazy na publikace a infografiky:   Cirkulární ekonomikaa surovinová bezpečnost stavebnictví   Cirkulární ekonomika ve stavebnictví podle EU taxonomie   Stávající budovy jako řešení bytové krize

Festival Dokola: první český festival cirkulární ekonomiky oživí Kampus Hybernská

TISKOVÁ ZPRÁVA Praha, 20.8. 2026 – Cirkulární ekonomika dostává v Praze vlastní festival. Institut cirkulární ekonomiky (INCIEN) pořádá 10. a 11. září 2026 v Kampusu Hybernská Festival Dokola  první akci svého druhu v Česku, která má za cíl cirkularitu přiblížit širší veřejnosti: studentům, rodinám, školám i médiím. Na dva dny ožije Kampus Hybernská workshopy, přednáškami, výstavou, swapem i večerní módní přehlídkou z upcyklovaných materiálů. Festival provází jako ambasadorka moderátorka Jitka Nováčková, která bude mít na festivalu i vlastní talk show. Návštěvníci si budou moct vlastnoručně vyzkoušet přešívání staré košile na workshopu s Veronikou Duškovou (Vedu Clothing), zasmát se u stand upu Natálie Schejbalové (Tady Tali) a Elišky Soukupové, opravit si kousek nábytku nebo elektroniky s Oldou Navrátilem a Petrem Králem případně se přijít podívat na módní přehlídku upcyklované módy, kterou pro festival připravily Jana Horejšová a Kamila Vodochodská. Součástí festivalu je i výstava cirkulárních produktů a řešení, která představí konkrétní inovace

Co je ve veřejných koších v centru Prahy?

Spolu s hlavním městem Prahou, městskou částí Praha 1 a dalšími partnery jsme uskutečnili letní analýzu odpadu z veřejných košů v historickém centru. Navazuje na náš zimní rozbor z prosince 2025 a jejím cílem je pomoci nastavit opatření pro čistší centrum metropole. Co se dělo Sběr odpadu jsme provedli ve čtvrtek 13. srpna 2026 mezi 12:00 a 24:00 ve vybraných lokalitách historického centra Prahy 1. Rozdělili jsme ho do tří čtyřhodinových časových oken, abychom mohli sledovat, jak se složení odpadu mění během odpoledne a večera. Do analýzy jsme zahrnuli celkem 114 košů, včetně 9 provizorních třídicích košů, a připravili jsme si k rozboru až 342 pytlů odpadu. Samotný rozbor jsme pak provedli o den později, v pátek 14. srpna, na Mariánském náměstí před budovou Nové radnice. Proč to děláme Chtěli jsme získat konkrétní data o tom, co skutečně končí ve veřejných koších v historickém centru Prahy, porovnat složení odpadu mimo

Nové video: Circular DigiBuild v kostce. Jak se dnes staví s daty, senzory a AI?

Jak vypadá stavebnictví, které ví, z čeho staví, co spotřebovává a co po sobě zanechá? Přesně to jsme se pokusili zachytit v novém animovaném videu, kterým uzavíráme mezinárodní projekt Circular DigiBuild. Za necelé 2 minuty vás provede hlavní myšlenkou celého projektu: digitalizace (digitální modely budov, senzory i umělá inteligence) pomáhá stavebnictví lépe hospodařit s materiály, energií i daty, a dělá ho tak cirkulárnějším. O čem video je Stavebnictví patří k odvětvím s nejvyšší spotřebou materiálů a přitom o většině z nich nemáme data. Nevíme přesně, z čeho jsou budovy postavené, ani co se z nich dá znovu využít, až doslouží. A co nevidíme, je těžké vrátit zpět do oběhu. Video sleduje jednu budovu napříč jejím životem a na třech pilotních řešeních ukazuje, jak digitalizace tenhle problém řeší: Když víme, z čeho je budova, jak žije a kde končí, přestávají být materiály odpadem a stávají se zdrojem. To je jádro cirkulárního stavebnictví. Chci

Digitalizace dělá stavebnictví cirkulárnějším a dostupnějším. Projekt Circular DigiBuild ukázal konkrétní řešení a propojil české partnery a inovace

Tisková zpráva Praha, [29.6.] – Stavebnictví patří k odvětvím s nejvyšší spotřebou materiálů a zároveň se mění pomalu. Mezinárodní projekt Circular DigiBuild, který právě končí, ukázal, že právě digitální technologie mohou tento sektor posunout. Pomáhají efektivněji využívat zdroje, prodloužit životnost materiálů a zpřístupnit cirkulární postupy. Projekt propojil 18 partnerů ze 13 zemí podunajského regionu. Za Českou republiku se na něm podílel Institut cirkulární ekonomiky (INCIEN) společně s předními českými institucemi z veřejné správy, výzkumu i byznysu v rámci stakeholder skupiny. Klíčovým výstupem projektu jsou tři pilotní řešení, která ukazují, jak konkrétně lze technologie ve stavebnictví využít a odkud se může inspirovat i Česko. Tři pilotní projekty Rakouský pilot vyvinul nástroj Urban Mining Screener. Ten z omezených údajů o budově (roku výstavby, typu nebo adresy) odhadne pravděpodobné složení stavebních materiálů. Usnadňuje tak plánování demolic, rekonstrukcí i opětovné využití materiálů. V Evropské unii přitom stojí zhruba 220 milionů budov postavených před rokem

To je vše. Více příspěvků zde není.

INCIEN je hlavním řešitelem a má na starosti řízení projektových aktivit s širokou odborností v oblasti cirkulární ekonomiky, včetně ekodesignu a cirkulárních obchodních modelů napříč odvětvími. Primárně odpovídá za Pracovní balíček 1 (PB1), který se zaměřuje na ekodesign v souladu s požadavky nařízení EPSR.


V posledních letech se intenzivně zaměřuje na výzkum politik a cirkulárních obchodních modelů v těžkém a zpracovatelském průmyslu, stejně jako v klíčových hodnotových řetězcích v kontextu dekarbonizace.

INCIEN je rovněž členem projektu CirkArena a od dubna 2025 působí jako expertní orgán Českého cirkulárního hotspotu, který nově zastřešuje iniciativa Změna k lepšímu.

Web partnera

CBCSD je primárně zodpovědný za pracovní balíček č. 3, který je zaměřený na digitální produktové pasy. Zároveň se podílí na sdílení nových formátů vzdělávání a na diseminaci výstupů projektu.


CBCSD rozvíjí národní a oborové specializace. Jeho klíčovým posláním je přinášet a zprostředkovávat mezinárodní podnikatelské a evropské trendy udržitelného rozvoje – jedná se například o globální standardy pro výpočet uhlíkové stopy firem (GHG Protocol) nebo uhlíkové stopy produktů (Pathfinder).

CBCSD se rovněž věnuje vlastní výzkumné činnosti a prostřednictvím pracovních skupin se zaměřuje na vzdělávání, osvětu a diseminaci výstupů projektů.

Pracovní skupina Oběhové hospodářství navazuje mimo jiné na řadu iniciativ WBCSD podporujících cirkulární obchodní modely (například: Circular Transition Indicators, Packaging Sustainability Assessment, SPHERE Packaging Sustainability Framework, Alliance to End Plastic Waste)

Web partnera

FCH VUT Brno je dalším zapojeným řešitelem projektu a primárně zodpovídá za pracovní balíček č. 2, který je zaměřen na design pro recyklaci obalů.


V rámci projektu je FCH VUT řešitelem témat Design for Recycling, pre-certifikačních procesů a dalších odborných metodik. Díky zaměření Ústavu chemie materiálů má pracoviště dlouholeté zkušenosti se zpracováním polymerů a polymerních kompozitů, a je vybaveno moderními technologiemi jak pro zpracování plastů, tak pro jejich fyzikálně-chemickou charakterizaci.

Pracovní skupina pod vedením R. Přikryla se již více než pět let věnuje výzkumu a vývoji v oblasti cirkulární ekonomiky, recyklačních technologií a udržitelnosti.

Pro účely projektu se plánuje využití následujícího vybavení:
TGA, DSC, DMA, FTIR, XRF a NIR (externě), SEM, EDX, hnětič Brabender, extruder, testovací zařízení na mechanické vlastnosti, GPC, reometrie, chromatografie.

Web partnera