Proč cirkulární ekonomika potřebuje víc než jen nové materiály? Co je to bioplast a jak je to s tím kompostováním kompostovatelných kelímků?
Kelímky označené jako „eco“, kompostovatelné sáčky nebo bioplastové obaly dnes potkáváme téměř na každém kroku. Přesto kolem nich stále panuje řada nejasností a teď do toho zasahuje i Evropská komise s novými regulemi.
Česká rada pro šetrné budovy (CZGBC) vydala v květnu 2026 aktualizovaný Metodický výklad technických screeningových kritérií EU Taxonomie pro sektor budov. Pro ty, kteří s dokumentem pracují od jeho první verze z roku 2024 (tehdy ho podpořilo více než 60 organizací) jde o zásadní rozšíření. Poprvé zahrnuje oblast přechodu na oběhové hospodářství jako cíl pro „významný přínos“ k udržitelnosti budov. A právě přípravu této části vedl ve spolupráci s odborníky ze sektoru Benjamin Hague z INCIEN spolu s průvodním policy paperem. Jak to shrnuje výkonná ředitelka CZGBC Simona Kalvoda: „Cirkulární kritéria dosud zůstávala z velké části nevyužitá, přestože nabízejí komplexní rámec pro zavedení cirkularity jako tržního standardu. Proto CZGBC uvítala policy paper od INCIEN jako podpůrný dokument — s jasným zdůvodněním, konkrétními doporučeními i navrhovaným harmonogramem implementace.“ Co se změnilo a proč na tom záleží Původní výklad se zaměřoval na klimatický delegovaný akt, tedy zejména na energetickou náročnost budov a snižování
Jak může vypadat budoucnost udržitelného bydlení v Česku? Méně odpadu, více cirkularity, nové materiály i chytré využívání těch stávajících. Právě takové projekty hledala grantová výzva „Inovační granty od Buřinky pro udržitelné bydlení“, na které jsme se v INCIEN podíleli jako odborní partneři.
V rámci našeho měsíčního formátu Cirkulární okénko se zaměřujeme na klíčová témata spojená s cirkulární ekonomikou. Každý měsíc přinášíme odborný pohled na vybrané téma. Tento měsíc se zaměřujeme na environmentální udržitelnost sportovních akcí. Sportovní akce patří mezi nejviditelnější společenské události současnosti, zároveň však mají významný dopad na životní prostředí – od emisí spojených s dopravou až po vysokou produkci odpadu. Tento článek nabízí pohled na hlavní environmentální výzvy sportovních akcí, zasazuje je do kontextu ESG a evropské regulace a představuje konkrétní opatření i příklady dobré praxe, které mohou organizátorům pomoci tyto dopady systematicky snižovat. 1. Úvod: Sportovní akce a jejich dopad na životní prostředí Sportovní akce představují významný společenský fenomén s globálním dosahem. Miliony lidí se jich účastní jako sportovci, diváci nebo fanoušci, což z nich činí nejen kulturní a ekonomický, ale i environmentální faktor. Rozsah dopadu sportu je značný. V Evropě se sportu aktivně věnuje přibližně 150 milionů lidí,
V únoru 2026 jsme se připojili k iniciativě, která upozorňovala na potřebu ambicióznější podoby připravovaného nařízení Industrial Accelerator Act (IAA). V této fázi byl legislativní návrh teprve ve vývoji a společná výzva zdůrazňovala nutnost posílit jeho zaměření tak, aby skutečně podpořil transformaci evropského průmyslu směrem k udržitelnosti. Po zveřejnění návrhu nařízení dne 4. března 2026 jsme následně publikovali vlastní stanovisko, ve kterém jsme se vyjádřili ke konkrétní podobě návrhu a formulovali naše klíčové připomínky. Na tyto aktivity nyní navazujeme připojením k další společné výzvě, jejíž součástí je otevřený dopis adresovaný spoluzákonodárcům EU (Joint Statement on the Commission proposal for the Industrial Accelerator Act, 24. 4. 2026). K této výzvě se připojujeme jako součást širší koalice organizací z oblasti výzkumu, think-tanků a občanské společnosti. Co je obsahem dopisu? V dopisu se společně s dalšími organizacemi vyjadřujeme k aktuální podobě návrhu a upozorňujeme na potřebu zvýšit jeho ambici. Oceňujeme snahu Evropské komise podpořit
Littering není jen estetický problém, je to měřitelný náklad. Ukázali jsme si to na datech z pražské Palmovky. Proč jsme se rozhodli měřit to, co leží na zemi Obce a města řeší odpadové hospodářství většinou přes popelnice – směsný odpad, třídění, svoz. Ale značná část odpadu se nikdy do popelnice nedostane. Skončí v parcích, u zastávek, v příkopech, na březích řek. Tomu se říká littering a většina obcí nemá žádná data o tom, kolik je littering stojí a co přesně na ulicích končí. Proto jsme provedli detailní analýzu odpadu, sebraného při úklidové akci v okolí Palmovky. Jak analýza probíhala Analýza proběhla v rámci akce Ukliďme svět, do které se zapojilo 35 dobrovolníků. Během jednoho dne vyčistili parky, zastávky MHD i břehy Rokytky v okolí Palmovky. Celkem nasbírali přes 200 kilogramů odpadu. Z toho 121 kilogramů prošlo detailní analýzou – každý kus jsme roztřídili podle typu materiálu, objemu a původu. Co
V rámci našeho měsíčního formátu Cirkulární okénko se zaměřujeme na klíčová témata spojená s cirkulární ekonomikou. Každý měsíc přinášíme odborný pohled na vybrané téma. Tento měsíc se zaměřujeme na principy cirkulární ekonomiky a cirkulární centra. S Dohodou o čistém průmyslu je cirkulární ekonomika nově vnímána nejen jako nástroj pro snižování emisí, ale také jako nezbytný pilíř posilující strategickou odolnost a konkurenceschopnost evropského průmyslu. Jednou z nejočekávanějších legislativních iniciativ v oblasti cirkularity je Akt o oběhovém hospodářství (Circular Economy Act), který má být zveřejněn v druhé polovině roku 2026 a mimo jiné má představit koncept tzv. „Nadregionálních center pro oběhovost“ (Trans-regional circularity hubs). Ta slibují velký potenciál, jejich konkrétní podoba se však teprve formuje. Tento článek se zaměřuje na to, jak by podobná cirkulární centra mohla vypadat a co by mohla přinést pro ČR. 1. Úvod do problematiky Draghiho zpráva o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti z roku 2024 uvádí, že pokud má
Evropská komise po několika odkladech 4. března 2026 zveřejnila dlouho očekávaný návrh Aktu o akcelerátoru průmyslu (IAA). Jeho cílem je posílit poptávku po nízkoemisních materiálech, urychlit schvalování projektů průmyslové transformace a zvýšit odolnost evropských hodnotových řetězců, zejména v energeticky náročném průmyslu (EII), výrobě technologií s nulovými emisemi a v automobilovém sektoru. V INCIEN dlouhodobě sledujeme a z pohledu cirkulární ekonomiky podporujeme budování tzv. „lead markets“ (rozhodujících trhů), využívání veřejných zakázek jako nástroje dekarbonizace i posilování hodnotových řetězců. Oceňujeme proto, že se Evropská komise na tuto oblast zaměřila. Přesto však současná podoba IAA postrádá potřebnou ambici, jasné definice i dostatečnou rychlost implementace, aby skutečně zajistila konkurenceschopnost a odolnost evropského průmyslu. Níže uvádíme problematické oblasti, na které je třeba se zaměřit: Nízké ambice v oblasti veřejných zakázek: IAA navrhuje kvóty pro veřejné zakázky ve výši 25 % pro nízkoemisní ocel a hliník a 5 % pro beton a maltu. Tyto hodnoty však
V rámci našeho měsíčního formátu Cirkulární okénko se zaměřujeme na klíčová témata spojená s cirkulární ekonomikou. Každý měsíc přinášíme odborný pohled na vybrané téma. Tento měsíc se zaměřujeme na bydlení, renovace a uhlíkovou stopu budov. Česko řeší bytovou krizi a zároveň tlak na snižování emisí a spotřeby materiálů ve stavebnictví. A právě tady se začíná ukazovat, že řešení nemusí znamenat jen „stavět víc“. Máme totiž významný, ale málo využívaný zdroj: stávající nevyužité budovy a byty. Pokud je dokážeme aktivovat a renovovat chytře – s ohledem na zabudované emise (GWP) a principy cirkulární ekonomiky – můžeme získat dostupné bydlení rychleji a s mnohem menší emisní a materiálovou stopou, a bez záborů krajiny nebo demolice stávajících budov. V tomto druhém letošním okénku navazujeme na naše dvě nové publikace, které se na první pohled věnují rozdílným tématům, ale ve skutečnosti se krásně doplňují: Potenciál stávajících budov při řešení bytové krize: adaptivní opětovné použití
Udržitelné bydlení dnes už dávno není jen o solárních panelech na střeše. V praxi jde o to stavět a renovovat rychleji a efektivněji, s menší spotřebou materiálů a ohledem na přírodu – zvlášť v době, kdy ceny ve stavebnictví rostou a některé materiály jsou hůř dostupné. O to důležitější je chytře využívat to, co už máme, místo aby se zbytečně plýtvalo zdroji. A právě teď přichází Buřinka s grantovou výzvou, která může posunout řadu dobrých nápadů z papíru do reality. V rámci programu Inovační granty od Buřinky pro udržitelné bydlení rozdělí Buřinka celkem 2,5 milionu korun na podporu inovativních materiálových a technologických řešení pro bydlení. INCIEN se do projektu zapojuje jako odborný garant a partner, společně s Nadací Partnerství. Přihlásit svůj projekt můžete zde Od nápadu k prototypu: jde o řešení, která se dají opravdu vyzkoušet Tahle výzva není o teoretických konceptech „do šuplíku“. Směřuje na projekty, které mají šanci
INCIEN je hlavním řešitelem a má na starosti řízení projektových aktivit s širokou odborností v oblasti cirkulární ekonomiky, včetně ekodesignu a cirkulárních obchodních modelů napříč odvětvími. Primárně odpovídá za Pracovní balíček 1 (PB1), který se zaměřuje na ekodesign v souladu s požadavky nařízení EPSR.
V posledních letech se intenzivně zaměřuje na výzkum politik a cirkulárních obchodních modelů v těžkém a zpracovatelském průmyslu, stejně jako v klíčových hodnotových řetězcích v kontextu dekarbonizace.
INCIEN je rovněž členem projektu CirkArena a od dubna 2025 působí jako expertní orgán Českého cirkulárního hotspotu, který nově zastřešuje iniciativa Změna k lepšímu.
CBCSD je primárně zodpovědný za pracovní balíček č. 3, který je zaměřený na digitální produktové pasy. Zároveň se podílí na sdílení nových formátů vzdělávání a na diseminaci výstupů projektu.
CBCSD rozvíjí národní a oborové specializace. Jeho klíčovým posláním je přinášet a zprostředkovávat mezinárodní podnikatelské a evropské trendy udržitelného rozvoje – jedná se například o globální standardy pro výpočet uhlíkové stopy firem (GHG Protocol) nebo uhlíkové stopy produktů (Pathfinder).
CBCSD se rovněž věnuje vlastní výzkumné činnosti a prostřednictvím pracovních skupin se zaměřuje na vzdělávání, osvětu a diseminaci výstupů projektů.
Pracovní skupina Oběhové hospodářství navazuje mimo jiné na řadu iniciativ WBCSD podporujících cirkulární obchodní modely (například: Circular Transition Indicators, Packaging Sustainability Assessment, SPHERE Packaging Sustainability Framework, Alliance to End Plastic Waste)
FCH VUT Brno je dalším zapojeným řešitelem projektu a primárně zodpovídá za pracovní balíček č. 2, který je zaměřen na design pro recyklaci obalů.
V rámci projektu je FCH VUT řešitelem témat Design for Recycling, pre-certifikačních procesů a dalších odborných metodik. Díky zaměření Ústavu chemie materiálů má pracoviště dlouholeté zkušenosti se zpracováním polymerů a polymerních kompozitů, a je vybaveno moderními technologiemi jak pro zpracování plastů, tak pro jejich fyzikálně-chemickou charakterizaci.
Pracovní skupina pod vedením R. Přikryla se již více než pět let věnuje výzkumu a vývoji v oblasti cirkulární ekonomiky, recyklačních technologií a udržitelnosti.
Pro účely projektu se plánuje využití následujícího vybavení:
TGA, DSC, DMA, FTIR, XRF a NIR (externě), SEM, EDX, hnětič Brabender, extruder, testovací zařízení na mechanické vlastnosti, GPC, reometrie, chromatografie.