Blog

Naše tiskové zprávy, novinky a aktuality z organizace tady najdete na jednom místě. Chete se také blýsknout? Napište nám a dáme hlavy dohromady.

Nové video: Circular DigiBuild v kostce. Jak se dnes staví s daty, senzory a AI?

Jak vypadá stavebnictví, které ví, z čeho staví, co spotřebovává a co po sobě zanechá? Přesně to jsme se pokusili zachytit v novém animovaném videu, kterým uzavíráme mezinárodní projekt Circular DigiBuild. Za necelé 2 minuty vás provede hlavní myšlenkou celého projektu: digitalizace (digitální modely budov, senzory i umělá inteligence) pomáhá stavebnictví lépe hospodařit s materiály, energií i daty, a dělá ho tak cirkulárnějším. O čem video je Stavebnictví patří k odvětvím s nejvyšší spotřebou materiálů a přitom o většině z nich nemáme data. Nevíme přesně, z čeho jsou budovy postavené, ani co se z nich dá znovu využít, až doslouží. A co nevidíme, je těžké vrátit zpět do oběhu. Video sleduje jednu budovu napříč jejím životem a na třech pilotních řešeních ukazuje, jak digitalizace tenhle problém řeší: Když víme, z čeho je budova, jak žije a kde končí, přestávají být materiály odpadem a stávají se zdrojem. To je jádro cirkulárního stavebnictví. Chci

Digitalizace dělá stavebnictví cirkulárnějším a dostupnějším. Projekt Circular DigiBuild ukázal konkrétní řešení a propojil české partnery a inovace

Tisková zpráva Praha, [29.6.] – Stavebnictví patří k odvětvím s nejvyšší spotřebou materiálů a zároveň se mění pomalu. Mezinárodní projekt Circular DigiBuild, který právě končí, ukázal, že právě digitální technologie mohou tento sektor posunout. Pomáhají efektivněji využívat zdroje, prodloužit životnost materiálů a zpřístupnit cirkulární postupy. Projekt propojil 18 partnerů ze 13 zemí podunajského regionu. Za Českou republiku se na něm podílel Institut cirkulární ekonomiky (INCIEN) společně s předními českými institucemi z veřejné správy, výzkumu i byznysu v rámci stakeholder skupiny. Klíčovým výstupem projektu jsou tři pilotní řešení, která ukazují, jak konkrétně lze technologie ve stavebnictví využít a odkud se může inspirovat i Česko. Tři pilotní projekty Rakouský pilot vyvinul nástroj Urban Mining Screener. Ten z omezených údajů o budově (roku výstavby, typu nebo adresy) odhadne pravděpodobné složení stavebních materiálů. Usnadňuje tak plánování demolic, rekonstrukcí i opětovné využití materiálů. V Evropské unii přitom stojí zhruba 220 milionů budov postavených před rokem

Když bioplast nestačí

Proč cirkulární ekonomika potřebuje víc než jen nové materiály? Co je to bioplast a jak je to s tím kompostováním kompostovatelných kelímků?
Kelímky označené jako „eco“, kompostovatelné sáčky nebo bioplastové obaly dnes potkáváme téměř na každém kroku. Přesto kolem nich stále panuje řada nejasností a teď do toho zasahuje i Evropská komise s novými regulemi.

Jak dostat cirkulární ekonomiku z EU Taxonomie do praxe? CZGBC vydala výklad a my jsme do něj přispěli.

Česká rada pro šetrné budovy (CZGBC) vydala v květnu 2026 aktualizovaný Metodický výklad technických screeningových kritérií EU Taxonomie pro sektor budov. Pro ty, kteří s dokumentem pracují od jeho první verze z roku 2024 (tehdy ho podpořilo více než 60 organizací) jde o zásadní rozšíření. Poprvé zahrnuje oblast přechodu na oběhové hospodářství jako cíl pro „významný přínos“ k udržitelnosti budov. A právě přípravu této části vedl ve spolupráci s odborníky ze sektoru Benjamin Hague z INCIEN spolu s průvodním policy paperem. Jak to shrnuje výkonná ředitelka CZGBC Simona Kalvoda: „Cirkulární kritéria dosud zůstávala z velké části nevyužitá, přestože nabízejí komplexní rámec pro zavedení cirkularity jako tržního standardu. Proto CZGBC uvítala policy paper od INCIEN jako podpůrný dokument — s jasným zdůvodněním, konkrétními doporučeními i navrhovaným harmonogramem implementace.“ Co se změnilo a proč na tom záleží Původní výklad se zaměřoval na klimatický delegovaný akt, tedy zejména na energetickou náročnost budov a snižování

Environmentální udržitelnost sportovních akcí

V rámci našeho měsíčního formátu Cirkulární okénko se zaměřujeme na klíčová témata spojená s cirkulární ekonomikou. Každý měsíc přinášíme odborný pohled na vybrané téma. Tento měsíc se zaměřujeme na environmentální udržitelnost sportovních akcí. Sportovní akce patří mezi nejviditelnější společenské události současnosti, zároveň však mají významný dopad na životní prostředí – od emisí spojených s dopravou až po vysokou produkci odpadu. Tento článek nabízí pohled na hlavní environmentální výzvy sportovních akcí, zasazuje je do kontextu ESG a evropské regulace a představuje konkrétní opatření i příklady dobré praxe, které mohou organizátorům pomoci tyto dopady systematicky snižovat. 1. Úvod: Sportovní akce a jejich dopad na životní prostředí Sportovní akce představují významný společenský fenomén s globálním dosahem. Miliony lidí se jich účastní jako sportovci, diváci nebo fanoušci, což z nich činí nejen kulturní a ekonomický, ale i environmentální faktor. Rozsah dopadu sportu je značný. V Evropě se sportu aktivně věnuje přibližně 150 milionů lidí,

Stanovisko INCIEN k navazující výzvě k návrhu Industrial Accelerator Act (IAA)

V únoru 2026 jsme se připojili k iniciativě, která upozorňovala na potřebu ambicióznější podoby připravovaného nařízení Industrial Accelerator Act (IAA). V této fázi byl legislativní návrh teprve ve vývoji a společná výzva zdůrazňovala nutnost posílit jeho zaměření tak, aby skutečně podpořil transformaci evropského průmyslu směrem k udržitelnosti. Po zveřejnění návrhu nařízení dne 4. března 2026 jsme následně publikovali vlastní stanovisko, ve kterém jsme se vyjádřili ke konkrétní podobě návrhu a formulovali naše klíčové připomínky. Na tyto aktivity nyní navazujeme připojením k další společné výzvě, jejíž součástí je otevřený dopis adresovaný spoluzákonodárcům EU (Joint Statement on the Commission proposal for the Industrial Accelerator Act, 24. 4. 2026). K této výzvě se připojujeme jako součást širší koalice organizací z oblasti výzkumu, think-tanků a občanské společnosti. Co je obsahem dopisu? V dopisu se společně s dalšími organizacemi vyjadřujeme k aktuální podobě návrhu a upozorňujeme na potřebu zvýšit jeho ambici. Oceňujeme snahu Evropské komise podpořit

Co jsme našli na ulicích Prahy: analýza litteringu z Palmovky

Littering není jen estetický problém, je to měřitelný náklad. Ukázali jsme si to na datech z pražské Palmovky. Proč jsme se rozhodli měřit to, co leží na zemi Obce a města řeší odpadové hospodářství většinou přes popelnice – směsný odpad, třídění, svoz. Ale značná část odpadu se nikdy do popelnice nedostane. Skončí v parcích, u zastávek, v příkopech, na březích řek. Tomu se říká littering a většina obcí nemá žádná data o tom, kolik je littering stojí a co přesně na ulicích končí. Proto jsme provedli detailní analýzu odpadu, sebraného při úklidové akci v okolí Palmovky. Jak analýza probíhala Analýza proběhla v rámci akce Ukliďme svět, do které se zapojilo 35 dobrovolníků. Během jednoho dne vyčistili parky, zastávky MHD i břehy Rokytky v okolí Palmovky. Celkem nasbírali přes 200 kilogramů odpadu. Z toho 121 kilogramů prošlo detailní analýzou – každý kus jsme roztřídili podle typu materiálu, objemu a původu. Co

Circular Economy Act se blíží. A s ním i nová centra pro oběhovost.

V rámci našeho měsíčního formátu Cirkulární okénko se zaměřujeme na klíčová témata spojená s cirkulární ekonomikou. Každý měsíc přinášíme odborný pohled na vybrané téma. Tento měsíc se zaměřujeme na principy cirkulární ekonomiky a cirkulární centra. S Dohodou o čistém průmyslu je cirkulární ekonomika nově vnímána nejen jako nástroj pro snižování emisí, ale také jako nezbytný pilíř posilující strategickou odolnost a konkurenceschopnost evropského průmyslu. Jednou z nejočekávanějších legislativních iniciativ v oblasti cirkularity je Akt o oběhovém hospodářství (Circular Economy Act), který má být zveřejněn v druhé polovině roku 2026 a mimo jiné má představit koncept tzv. „Nadregionálních center pro oběhovost“ (Trans-regional circularity hubs). Ta slibují velký potenciál, jejich konkrétní podoba se však teprve formuje. Tento článek se zaměřuje na to, jak by podobná cirkulární centra mohla vypadat a co by mohla přinést pro ČR.  1. Úvod do problematiky Draghiho zpráva o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti z roku 2024 uvádí, že pokud má

To je vše. Více příspěvků zde není.

INCIEN je hlavním řešitelem a má na starosti řízení projektových aktivit s širokou odborností v oblasti cirkulární ekonomiky, včetně ekodesignu a cirkulárních obchodních modelů napříč odvětvími. Primárně odpovídá za Pracovní balíček 1 (PB1), který se zaměřuje na ekodesign v souladu s požadavky nařízení EPSR.


V posledních letech se intenzivně zaměřuje na výzkum politik a cirkulárních obchodních modelů v těžkém a zpracovatelském průmyslu, stejně jako v klíčových hodnotových řetězcích v kontextu dekarbonizace.

INCIEN je rovněž členem projektu CirkArena a od dubna 2025 působí jako expertní orgán Českého cirkulárního hotspotu, který nově zastřešuje iniciativa Změna k lepšímu.

Web partnera

CBCSD je primárně zodpovědný za pracovní balíček č. 3, který je zaměřený na digitální produktové pasy. Zároveň se podílí na sdílení nových formátů vzdělávání a na diseminaci výstupů projektu.


CBCSD rozvíjí národní a oborové specializace. Jeho klíčovým posláním je přinášet a zprostředkovávat mezinárodní podnikatelské a evropské trendy udržitelného rozvoje – jedná se například o globální standardy pro výpočet uhlíkové stopy firem (GHG Protocol) nebo uhlíkové stopy produktů (Pathfinder).

CBCSD se rovněž věnuje vlastní výzkumné činnosti a prostřednictvím pracovních skupin se zaměřuje na vzdělávání, osvětu a diseminaci výstupů projektů.

Pracovní skupina Oběhové hospodářství navazuje mimo jiné na řadu iniciativ WBCSD podporujících cirkulární obchodní modely (například: Circular Transition Indicators, Packaging Sustainability Assessment, SPHERE Packaging Sustainability Framework, Alliance to End Plastic Waste)

Web partnera

FCH VUT Brno je dalším zapojeným řešitelem projektu a primárně zodpovídá za pracovní balíček č. 2, který je zaměřen na design pro recyklaci obalů.


V rámci projektu je FCH VUT řešitelem témat Design for Recycling, pre-certifikačních procesů a dalších odborných metodik. Díky zaměření Ústavu chemie materiálů má pracoviště dlouholeté zkušenosti se zpracováním polymerů a polymerních kompozitů, a je vybaveno moderními technologiemi jak pro zpracování plastů, tak pro jejich fyzikálně-chemickou charakterizaci.

Pracovní skupina pod vedením R. Přikryla se již více než pět let věnuje výzkumu a vývoji v oblasti cirkulární ekonomiky, recyklačních technologií a udržitelnosti.

Pro účely projektu se plánuje využití následujícího vybavení:
TGA, DSC, DMA, FTIR, XRF a NIR (externě), SEM, EDX, hnětič Brabender, extruder, testovací zařízení na mechanické vlastnosti, GPC, reometrie, chromatografie.

Web partnera