Nemůžete třídit bioodpad, protože k tomu nemáte podmínky? Tak si je udělejte.

Třídění bioodpadu není o tom, jestli k tomu máme podmínky, ale o tom, jestli skutečně bioodpad třídit chceme. Já a Markéta bydlíme na Chodově. V bytě. A jestli vás zajímá, zda-li máme zahradu s kompostérem nebo kompostejnér, kam bychom mohly bioodpad vynášet, odpovídáme: NE. Pokud je ale další dotaz: A třídíte bioodpad? Odpovíme: ANO! 

Často se setkáváme s tím, že problematika třídění bioodpadu v bytech je nedořešená. Musím souhlasit s tím, že to není jednoduchá záležitost, člověk si musí najít nejvhodnější způsob dle toho, kde bydlí, jaké jsou v okolí možnosti odkládání bioodpadu a jak moc chce skutečně třídit. Řekla bych, že poslední bod je právě ten  nejdůležitější. Ale dost rozjímání, vás asi zajímá, jak to tedy děláme my.

Vermikompostujeme

Markéta před dvěma měsíci navštívila kurz vermikompostování, který pořádala již tolik známá KOKOZA. Workshop stál 500 Kč, vlastnoručně pro nás vyrobila kompostér (to, že není zrovna dvakrát estetický je věc druhá, avšak to není chyba Markéty, ale estetičnosti materiálu), zakoupila násadu žížal a domů se vrátila plná dojmů a inspirací. Pěla chválu i na místo, kde se akce konala, tedy Eco Salon Rolland, kde se mimo jiné jistě jednou vyrazíme zkrášlit, ale hlavně je to místo, kde za pravidelné odkládání bioodpadu můžete získat foukanou zdarma. A to nás baví! Do vermikompostování jsme se pustily s vervou, žížalám podestlaly obalem od vajíček, s láskou jsme je uložily do pečlivě vymytých plastových kyblíků od primalexu, přidaly bioodpad a popřály jim dobrou chuť.

Pokud čtete diskuzní fóra o kompostování, dozvíte se, že i tato technika má svoje svízele. „žížalí čaj“ (znalí ví, neznalí googlí) plný bílých broučků, podivné houbičky, plesnivějící bioodpad, hejna mušek…. ano, všechny tyto neduhy potrápily i nás. Není to ale důvod nepokračovat v tom, co jsme začaly a nepřijít kompostování na chuť. Zvířata se totiž do bytu všeobecně moc nehodí. O žížalách to ale neplatí.

Kompostujeme

I přesto, že bydlíme v bytě, tak náš bioodpad končí v kompostu. A to buď u našich přátel, u rodiny, když se tam vydáme na víkend nebo v komunitní zahradě na Chodově. Jedna taková je totiž coby kamenem dohodil od našeho bytu. Mám na mysli komunitní centrum Zahrada, kde má svoje místo komunitní zahrada a je zde možnost odložit bioodpad. I tuto možnost tedy využíváme. Pro obyvatele z centra Prahy i jiných měst i tady platí doporučení, aby byli kreativní, hledali místa, kde se dá bioodpad odložit a nevymlouvali se na to, že k tomu nemají podmínky.

Třídění odpadu není trend, povinnost a něco, co je zbytečné. Je to samozřejmý přístup k životu, ohleduplnost k dalším generacím a přírodě. Jestli vám připadně normální nakupování zboží v obalech (což samozřejmě připadne normální i nám, pokud  však nenakupujeme obaly zbytečné – plátky sýru balené zvlášť, pět balení stogramového salámu atd.), musí vám připadnout normální je i recyklovat. A jak s bioodpadem nakládáte vy? Těšíme se na vaše příspěvky v diskuzi pod článkem.

 

INCIEN je hlavním řešitelem a má na starosti řízení projektových aktivit s širokou odborností v oblasti cirkulární ekonomiky, včetně ekodesignu a cirkulárních obchodních modelů napříč odvětvími. Primárně odpovídá za Pracovní balíček 1 (PB1), který se zaměřuje na ekodesign v souladu s požadavky nařízení EPSR.


V posledních letech se intenzivně zaměřuje na výzkum politik a cirkulárních obchodních modelů v těžkém a zpracovatelském průmyslu, stejně jako v klíčových hodnotových řetězcích v kontextu dekarbonizace.

INCIEN je rovněž členem projektu CirkArena a od dubna 2025 působí jako expertní orgán Českého cirkulárního hotspotu, který nově zastřešuje iniciativa Změna k lepšímu.

Web partnera

CBCSD je primárně zodpovědný za pracovní balíček č. 3, který je zaměřený na digitální produktové pasy. Zároveň se podílí na sdílení nových formátů vzdělávání a na diseminaci výstupů projektu.


CBCSD rozvíjí národní a oborové specializace. Jeho klíčovým posláním je přinášet a zprostředkovávat mezinárodní podnikatelské a evropské trendy udržitelného rozvoje – jedná se například o globální standardy pro výpočet uhlíkové stopy firem (GHG Protocol) nebo uhlíkové stopy produktů (Pathfinder).

CBCSD se rovněž věnuje vlastní výzkumné činnosti a prostřednictvím pracovních skupin se zaměřuje na vzdělávání, osvětu a diseminaci výstupů projektů.

Pracovní skupina Oběhové hospodářství navazuje mimo jiné na řadu iniciativ WBCSD podporujících cirkulární obchodní modely (například: Circular Transition Indicators, Packaging Sustainability Assessment, SPHERE Packaging Sustainability Framework, Alliance to End Plastic Waste)

Web partnera

FCH VUT Brno je dalším zapojeným řešitelem projektu a primárně zodpovídá za pracovní balíček č. 2, který je zaměřen na design pro recyklaci obalů.


V rámci projektu je FCH VUT řešitelem témat Design for Recycling, pre-certifikačních procesů a dalších odborných metodik. Díky zaměření Ústavu chemie materiálů má pracoviště dlouholeté zkušenosti se zpracováním polymerů a polymerních kompozitů, a je vybaveno moderními technologiemi jak pro zpracování plastů, tak pro jejich fyzikálně-chemickou charakterizaci.

Pracovní skupina pod vedením R. Přikryla se již více než pět let věnuje výzkumu a vývoji v oblasti cirkulární ekonomiky, recyklačních technologií a udržitelnosti.

Pro účely projektu se plánuje využití následujícího vybavení:
TGA, DSC, DMA, FTIR, XRF a NIR (externě), SEM, EDX, hnětič Brabender, extruder, testovací zařízení na mechanické vlastnosti, GPC, reometrie, chromatografie.

Web partnera