Obce nepodpořily navržené zálohování nápojových obalů. Alternativa k němu by ale uškodila jejich příjmům i občanům 

Česká Republika bude muset zavést zálohování nápojových obalů, aby splnila požadavky evropské legislativy. Nutnost zavedení zálohového systému již veřejně deklaruje i obalová společnost EKO-KOM. Nicméně Předsednictvo Komory obcí Svazu měst a obcí České republiky (SMO ČR) povinnému zálohování PET lahví a nápojových plechovek nevyslovilo podporu a objevil se i protinávrh, který doporučuje systém tzv. digitálních záloh. Jeho nevýhody by ale podle experta Institutu cirkulární ekonomiky, Petra Novotného, negativně dopadaly na obce i koncové uživatele. 

Česká republika musí do roku 2026 splnit limit 80 % pro zpětný odběr PET lahví a nápojových plechovek. Systém zálohování, jak jej navrhuje Ministerstvo životního prostředí, je navržen pro splnění těchto cílů. Podle hlasování Předsednictva Komory obcí Svazu měst a obcí ČR jsou ale obce proti zavedení povinného zálohování PET lahví a AL plechovek. V diskuzi se dokonce objevuje alternativní návrh přechodu na systém tzv. digitálních záloh. “Systém digitálních záloh je pro potřeby zpětného odběru nápojových obalů zcela nevhodný, a to z několika důvodů. Měl by negativní dopady na obce, na svoz, na obyvatele a ohrozil by také úspěšné dosažení limitu pro sběr,” vysvětluje seniorní expert Petr Novotný z Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN). Dále vysvětluje, že digitální zálohy v případě nápojových obalů nevyřeší dva palčivé problémy současného systému – littering a uzavření materiálového toku PET lahví, který zajišťuje vysokou čistotu materiálu. 

 

Systém digitálních záloh ano, nikoli pro nápojové obaly  

Systém spočívá v tom, že každý nápojový obal je z výroby opatřen unikátním jedinečným kódem, který je uveden do centrální evidence na bázi blockchainu v momentu prodeje obalu a zaplacení zálohy ze strany spotřebitele. Spotřebitel, který chce získat zpět zálohu musí mít v chytrém telefonu nainstalovanou speciální aplikaci, do které unikátní kód naskenuje, získá zpět zálohu a poté obal odevzdá do speciální popelnice, umístěné klasicky ve sběrném hnízdě. 

“Aby bylo možné systém provozovat, všichni obchodníci i spotřebitelé při odevzdání obalů musí mít chytrý telefon, připojení na internet, speciální aplikaci a navíc čas a ochotu ručně skenovat každou láhev. To představuje pro uživatele mnohonásobně větší zátěž, než navrhovaný systém zálohování se zpětným odběrem skrze automaty v prodejnách. Popelnice také nejsou zabezpečené proti tomu, aby do nich nebyl odevzdáván jiný odpad, jako je tomu u plánovaných automatů. Vnášení nečistot a kontaminace do systému představuje  ohromné riziko pro nefunkčnost systému,” vyjmenovává bariéry systému digitálních záloh Petr Novotný z INCIEN. Systém digitálních záloh je podle něj na místě nadále zvažovat, avšak pro jiné komodity než nápojové obaly. 

 

Další nevýhody a náklady pro obce i společnost  

Obce by v případě systému digitálních záloh nesly mnohem větší díl nákladů než v systému navrženém ministerstvem. Přišly by o příspěvek z nevybraných záloh, který dosahuje plánované výše v řádu stovek milionů. Sbírané nápojové obaly by navíc zabíraly místo v obecních odpadových systémech – do odpadových hnízd by přibyly nové nádoby na nápojové obaly a odevzdávané obaly v původním objemu oproti současnosti by objem odpadu ještě navýšily. S nárůstem objemu by se nutně zvýšily také náklady na svoz obecního odpadu. 

“Systém digitálních záloh zatím není ve světě otestován na větším vzorku než několik stovek domácností. Za jeho riziko je považován velký prostor pro zneužívání systému a podvody s ním spojené. Systém totiž nedokáže účinně předejít situacím, kdy si někdo nafotí pouze unikátní kódy z prodávaných výrobků a získá zálohu, aniž by obal vrátil na určené místo,” vypočítává Petr Novotný z INCIEN. Dále zmiňuje, že by se muselo vyvinout nové, nákladné IT řešení, které by operovalo s miliardami unikátních kódů a miliony uživatelů. Bylo zřejmě energeticky mnohem náročnější a náchylnější k chybám, než systém navrhovaný MŽP. Na závěr upozorňuje, že by systém digitálních záloh nepomáhal s řešením litteringu, tzn. ukončením výskytu nápojových obalů v přírodě: “Vyplacení zálohy není navázané na odevzdání obalu, ale na naskenování unikátního kódu. Obyvatelé tak mohou ztratit motivaci vracet pohozené obaly, protože si nebudou jisti, zda je na ně stále navázaná záloha či nikoliv,” dodává Novotný. 


Kontakt pro média:

Vesna Mrázková
vesna.mrazkova@incien.cz
777 655 673

Využitá fotografie: Daniel Lloyd Blunk-Fernández, Unsplash.com

 

INCIEN je hlavním řešitelem a má na starosti řízení projektových aktivit s širokou odborností v oblasti cirkulární ekonomiky, včetně ekodesignu a cirkulárních obchodních modelů napříč odvětvími. Primárně odpovídá za Pracovní balíček 1 (PB1), který se zaměřuje na ekodesign v souladu s požadavky nařízení EPSR.


V posledních letech se intenzivně zaměřuje na výzkum politik a cirkulárních obchodních modelů v těžkém a zpracovatelském průmyslu, stejně jako v klíčových hodnotových řetězcích v kontextu dekarbonizace.

INCIEN je rovněž členem projektu CirkArena a od dubna 2025 působí jako expertní orgán Českého cirkulárního hotspotu, který nově zastřešuje iniciativa Změna k lepšímu.

Web partnera

CBCSD je primárně zodpovědný za pracovní balíček č. 3, který je zaměřený na digitální produktové pasy. Zároveň se podílí na sdílení nových formátů vzdělávání a na diseminaci výstupů projektu.


CBCSD rozvíjí národní a oborové specializace. Jeho klíčovým posláním je přinášet a zprostředkovávat mezinárodní podnikatelské a evropské trendy udržitelného rozvoje – jedná se například o globální standardy pro výpočet uhlíkové stopy firem (GHG Protocol) nebo uhlíkové stopy produktů (Pathfinder).

CBCSD se rovněž věnuje vlastní výzkumné činnosti a prostřednictvím pracovních skupin se zaměřuje na vzdělávání, osvětu a diseminaci výstupů projektů.

Pracovní skupina Oběhové hospodářství navazuje mimo jiné na řadu iniciativ WBCSD podporujících cirkulární obchodní modely (například: Circular Transition Indicators, Packaging Sustainability Assessment, SPHERE Packaging Sustainability Framework, Alliance to End Plastic Waste)

Web partnera

FCH VUT Brno je dalším zapojeným řešitelem projektu a primárně zodpovídá za pracovní balíček č. 2, který je zaměřen na design pro recyklaci obalů.


V rámci projektu je FCH VUT řešitelem témat Design for Recycling, pre-certifikačních procesů a dalších odborných metodik. Díky zaměření Ústavu chemie materiálů má pracoviště dlouholeté zkušenosti se zpracováním polymerů a polymerních kompozitů, a je vybaveno moderními technologiemi jak pro zpracování plastů, tak pro jejich fyzikálně-chemickou charakterizaci.

Pracovní skupina pod vedením R. Přikryla se již více než pět let věnuje výzkumu a vývoji v oblasti cirkulární ekonomiky, recyklačních technologií a udržitelnosti.

Pro účely projektu se plánuje využití následujícího vybavení:
TGA, DSC, DMA, FTIR, XRF a NIR (externě), SEM, EDX, hnětič Brabender, extruder, testovací zařízení na mechanické vlastnosti, GPC, reometrie, chromatografie.

Web partnera