Soutěžíme o E.ON Energy Globe. Loni nám uteklo vítězství o fous.

V loňském roce jsme se přihlásili do soutěže E.ON Energy Globe, která oceňuje nejlepší ekologické projekty. Přihlásili jsme náš nápad uzavřeného nakládání s bioodpady ve městě Brně, který se umístil na druhém místě a letos to zkoušíme znovu. I přes fakt, že i sami organizátoři označili projekt za moc ambiciozní a vizionářský, tak se nám podařilo dostat do fáze realizace prvních pilotních fází a v Brně se bude již co nevidět dočišťovat první bioplyn vyrobený z odpadů, který bude pohánět městskou hromadnou dopravu.

Cílem projektu je dokázat, že česká města mají obrovský potenciál pro zavádění principů cirkulární ekonomiky do praxe. Tyto principy stojí, mimo jiné, na využívání odpadních materiálových toků jako zdrojů – v tomto případě zdrojů pro pohon dopravy. Projekt vyzdvihuje netradiční cesty propojení odpadového a vodního hospodářství města se zajištěním ekologické dopravy s velkými benefity pro společnost (snížení produkce CO2 a emisí z dopravy).

Tento projekt navazuje na studii proveditelnosti využití kalu z brněnské čistírny odpadních vod a biologicky rozložitelných odpadů vyprodukovaných na území města Brna. Studie ukázala, že v současné situaci je v Brně značná část energetického potenciálu těchto surovin nevyužita. Ve městě Brně je v současné době v provozu již 160 autobusů s pohonem na CNG. Kdyby byl využit veškerý potenciál kalů a biologicky rozložitelných odpadů k výrobě bioplynu a jeho úpravě na biometan, bylo by možné ročně získat 5 047 500 m3 biometanu, který by mohl pohánět 155 autobusů na CNG. Brno, by tak mohlo jít cestou obnovitelných zdrojů v dopravě a zbavit se závislosti na využívání fosilních paliv, což je obrovský trend moderní energetiky.

V České republice se o využití bioplynu k produkci biometanu a jeho použití v hromadné dopravě hovoří již několik let, avšak doposud nebyl žádný projekt realizován. Abychom pomohli tento stav „rozhýbat“, rozhodli jsme se iniciovat pilotní projekt ve městě Brně, které má pro využití biometanu v městské hromadné dopravě ideální předpoklady. Studii proveditelnosti jsme představili Komisi smart city Rady města Brna, dále vedení společnosti Brněnské vodárny a kanalizace a vedení společnosti Dopravní podnik města Brna. Projekt se setkal u všech dotčených stran s pozitivním ohlasem a ve spolupráci s českou výzkumnou společností MemBrain, která nabídla k zapůjčení testovací membránovou jednotku, započala v druhé polovině roku 2017 příprava pilotního projektu.

V rámci pilotního projektu je v plánu umístit v prostorách čistírny odpadních vod v Modřicích membránovou jednotku, s produkční kapacitou 6 m3 biometanu za hodinu. Bioplyn, jehož původ je v anaerobním zpracování čistírenských kalů, poskytne k testování společnost Brněnské vodárny a kanalizace. Dopravní podnik města Brna vyčlení k testování 1 linkový autobus s pohonem na CNG, který bude jedenkrát za den plněn v prostorách ČOV.

V průběhu přípravy pilotního projektu jsme narazili na množství překážek technického, administrativního a legislativního charakteru, které se nám povedlo jednu po druhé vyřešit a aktuálně probíhá projekční příprava s cílem získat potřebná povolení a spuštění pilotní jednotky v polovině roku 2018. Obdobný projekt nemá v České republice obdoby a troufáme si tvrdit, že díky zájmu odborné veřejnosti včetně Ministerstva životního prostředí, se nám průběžně daří razit cestu ekoinovačním projektům tohoto rázu v České republice.

A jaké má náš projekt přínosy? 

Cílem projektu je dostat do povědomí odborné i laické veřejnosti možnost efektivního energetického využití bioodpadu a přispět k multiplikaci takových projektů na území České republiky. Tohoto cíle hodláme dosáhnout prostřednictvím realizace pilotního projektu a následné mediální prezentace výsledků. Zároveň je klíčem k úspěchu spolupráce mezi jednotlivými zainteresovanými stranami, která se podařila rozhýbat díky nestranné pozici realizátorů projektu, které motivuje zejména dobrý úmysl a vize přínosů, které cirkulární ekonomika v praxi přináší na úrovni měst. Metodika prosazení projektů se může stát návodem pro další města a obce, které budou podobné projekty realizovat.

V čem je projekt jedinečný, inovativní, v čem se odlišuje od jiných obdobných projektů?

Projekt je jedinečný v tom, že v rámci něho dochází ke koordinaci mnoha zainteresovaných stran, které mají na výsledku projektu zájem. Žádný podobný projekt v České republice zatím nevznikl především díky obtížné koordinaci subjektů z různých oborů a díky legislativním a administrativním překážkám, které je nutné vyřešit. Úspěšně realizovaný pilotní projekt může být velmi užitečnou „prošlapanou cestou“ subjektům, které mají rovněž vhodné předpoklady k využití energie z kalů či bioodpadů v hromadné dopravě, avšak neměly dostatek informací k jeho realizaci.

Základním předpokladem a hlavním cílem projektu je i jeho replikovatelnost. Projekt sám o sobě naplní svůj smysl, pokud bude replikován dalšími subjekty.

Jak projekt přispívá k úspoře energií či ochraně životního prostředí?

Pokud dojde ke splnění cíle projektu a jeho dobrý příklad přispěje ke vzniku více provozních jednotek po celé České republice, bude pozitivní dopad na životní prostředí značný. Využitím doposud nevyužitého energetického potenciálu bioodpadu k produkci biometanu a jeho použití v dopravě může ročně v České republice uspořit, soudě podle potenciálu města Brna, řádově desítky tisíc tun CO2, které poplyne z náhrady řádově jednotek až desítek milionů m3 zemního plynu obnovitelným biometanem pocházejícím z domácích zdrojů. Pozitivní dopad má i odklonění biologických odpadů ze skládek, kde se rozkládají nekontrolovaně a způsobují emise metanu do ovzduší. Metan je mnohonásobně  (asi 21x) horším skleníkovým plynem než zmíněné CO2. Zbytek po anaerobním zpracování kalů či bioodpadů – tzv. digestát – je možné zbavit vody a pevnou složku dále energeticky využít pomocí pyrolýzy, čímž se zajistí i finální sterilizace bioodpadů. Další nakládání s kaly a možnosti využití inovativních technologií je součástí relaizace obdobných projektů. Projektový tým klade důraz na uzavření cyklu živin i energií do maximální možné míry.

FINANČNÍ UKAZATELE

Předpokládaná finanční náročnost projektu

Náklady na realizaci projektu se skládají z následujících složek:

  • projekční činnost před instalací pilotní jednotky
  • náklady na dopravu, instalaci a zprovoznění
  • Provozní náklady na elektrickou energii a pravidelnou údržbu v průběhu testování
  • Náklady na demontáž a odvoz pilotní jednotky
  • Náklady na vznik informačních materiálů, webových stránek a informační kampaň

Celkově jsou náklady za dobu provozu pilotní jednotky odhadnuté na 700 tis. Kč

Jelikož se jedná o pilotní projekt, který má za hlavní cíl vyzkoušet funkčnost zařízení a „prošlapat cestu“ k jeho realizaci, není v rámci pilotního testování kalkulováno s finančními přínosy. Pokud vezmeme v úvahu následné provozování již plně funkčních provozních jednotek, předpokládáme, že projekty budou pro jejich provozovatele ziskové.

Představený projekt má především nefinanční přínosy. Jeho úspěšná realizace může sloužit jako silný impuls k realizaci již plně provozních jednotek a ve svém důsledku povede k mobilizaci kapacit pro efektivní energetické využití bioodpadu přesně v duchu konceptu cirkulární ekonomiky. Úspěšně realizovaný pilotní projekt tak na strategické úrovni povede k větší míře energetické soběstačnosti České republiky a pomůže k naplnění cílů České republiky vůči evropskému a světovému společenství v oblasti omezování emisí CO2 a efektivního nakládání s odpady. Projekt je taktéž v souladu s cíli Balíčku oběhového hospodářství, který se zaměřuje na minimalizaci odpadů ukládaných na skládky (až 40 % směsných komunálních odpadů tvoří bioodpad, který se v našem projektu stává zdrojem pro výrobu biometanu) a zvýšení míry recyklace.


Hlavním motivem pro práci na tomto projektu byla snaha řešit neutěšený stav nakládání s biologicky rozložitelnými odpady v České republice včetně potřeby řešit koncové nakládání s kaly, neboť se předpokládá, že v rámci předběžné opatrnosti nebude možné neupravené kaly ukládat na zemědělskou půdu. Inspiraci pro navržené řešení nabrali jeho autoři na zahraničních studiích ve Finsku a v Holandsku. Projekt byl ještě v minulých dvou letech vznešenou vizí, která se ale díky ustavičné práci realizátorů, jež obsahuje i prezentace na významných konferencích (Konference ODPAD ZDROJEM 2018, Urban Intelligence, Murcia 2/2018, Konference čisté mobility – organizátor MŽP, Loučeň 4/2018 aj.) stala hojně diskutovanou. Zájem o informace o projektu projevilo jak MŽP ČR, které v současnosti úzce spolupracuje s realizačním týmem, neboť nápad považuje jak za inovativní a v ČR neozkoušený, tak za velmi praktický a řešící několik palčivých problémů dneška, tak i MŽP SK, které by rádo koncept převzalo na Slovensko.

Bedlivě tedy budeme čekat na hodnocení odborné komise a třeba se na nás letos štěstí usměje!

Za autorský tým projektu: Soňa Jonášová a Petr Novotný.

 

Komentáře

Napsat komentář