Archiv pro štítek: konec skládkování

Neodsouvejte zákaz skládkování. Otevřený dopis ministrům

Posted on by Soňa Jonášová

Vážená paní ministryně, vážený pane ministře,

příští týden budete schvalovat velmi diskutované zákony o odpadovém hospodářství připravené Ministerstvem pro životní prostředí. Ačkoliv je podle MŽP primárním cílem zákona o odpadech (MZP/2019/410/313) „zajištění co nejvyšší míry ochrany životního prostředí a zdraví lidí (…)”, jeho aktuální předkládaná podoba tomu neodpovídá.

Hlavním nedostatkem, který bude mít dopad i na občany, je navržení odsunu data konce skládkování využitelných a recyklovatelných odpadů ze současného roku 2024 až na rok 2030. Tento fakt bohužel nahrává zejména silným skládkařským firmám, jejichž „byznys s odpadem“ poroste ještě několik let. Tím se zároveň prodlouží negativní dopad skládkování na životní prostředí a zdraví lidí. Primárními veřejnými důvody pro odsun jsou argumenty, resp. obavy, že nejsme v ČR schopni vybudovat dostatečná alternativní zařízení pro zpracování odpadů do roku 2024.

My jsme fakta, která napovídají o nutnosti skládkování neodsouvat, shrnuli do několika bodů. Než dáte tomuto zákonu zelenou a postoupíte ho dál procesu schvalování v Parlamentu České republiky, prosíme Vás, zamyslete se nad dopady, které může posun na rok 2030 přinést občanům.

Fakta o odpadech a skládkování

1. Recyklační potenciál mizí na skládkách

Na skládkách v ČR skončí 46 % (2,6 miliónů tun)[1] komunálního odpadu, který má až z 80 % recyklační potenciál. Zbytek je možné využívat energeticky a nahrazovat jím spalování fosilních paliv. Posunutím termínu na 2030 budeme dalších 6 let skládkovat zdroje, které by jinak mohly produkovat další ekonomickou hodnotu.

2. Každý den hoří v Česku 1,5 skládky, náklady na hašení jdou do miliónů

V roce 2018 bylo evidováno cca 530 požárů skládek. Náklady na hašení jsou odhadem mezi 500 tisíc – 1 milion Kč denně a platí je stát. Kromě nákladů na hašení byly použity miliardy litrů vody. Během hašení skládky na Mostecku v roce 2017 bylo použito téměř 13 miliónů litrů vody, přitom se ČR dlouhodobě potýká se suchem.

3. Skládky vyprodukují více CO2 než těžký průmysl

Skládky v ČR v roce 2017 vyprodukovaly 3720 tisíc tun ekvivalentu CO2, což je o polovinu více než samotný chemický průmysl nebo cementárny a vápenky dohromady.[2] Tento fakt velmi ovlivňuje také zdraví občanů, žijících v okolí skládek.

4. Negativní skleníkový efekt

Skládky emitují metan (především v důsledku skládkování bioodpadu), plyn s 28x silnějším skleníkovým efektem než CO2.[3]

5. Skládky znečišťují zdroje pitné vody

Únik toxických látek velmi negativně ovlivňuje lidské zdraví a životní prostředí občanů bydlících v okolí skládek (v roce 2018 evidováno 178 legálních skládek – viz. mapa[4]), hasící voda se stává toxickou pro zdroje pitné vody z podzemních zdrojů.

6. Podpora využívání recyklátů ve veřejných zakázkách

Na skládkách končí bohužel také polovina vytříděných plastů. Přitom podle veřejného průzkumu z ledna 2019[5] si přes 80 % Čechů přeje situaci řešit. Stačilo by přistoupit na plošnou podporu využívání recyklátu v nových výrobcích ve veřejných zakázkách, což je samo o sobě obrovským impulsem pro uplatnění recyklátu a vytvoření nového trhu s vysokou přidanou hodnotou finálních výrobků.

7. Obce jsou na plánovanou změnu roku 2024 připravené

Konec skládkování směsného komunálního odpadu byl schválen v roce 2014 a odpovědným subjektům bylo dáno 10 let na přípravu změn, což je dostatečný čas. Mnohé obce své systémy nakládání s komunálním odpadem již změnily, investovaly značné prostředky a začaly s vytříděnými komoditami obchodovat. Odsun doby skládkování bohužel odrazuje i investory, kteří označují legislativní prostředí v České republice za velmi proměnlivé a nejisté a obávají se investovat do recyklačního byznysu, který není v ČR zatím řádně podporován.

8. Hrozí riziko rozšiřování počtu skládek, už dnes je jejich kapacita zbytečně plná

Již dnes mnoho provozovatelů skládek zvažuje díky této verzi zákona namísto investic do vyšších pater hierarchie nakládání s odpady (předcházení vzniku odpadu, znovupoužití, recyklace, výroba energie, skládkování) rozšíření skládek, protože současná kapacita při dnešní míře skládkování vydrží pouhých 10 let.

9. Třídící sleva není dostatečně motivační

Třídící sleva tak, jak je navržena v přechodném ustanovení, váže podporu třídění odpadu na skládkování zbytkového odpadu. Tím upřednostňuje skládkování zbytkového dopadu před jeho energetickým využíváním. To je zcela v rozporu s POH ČR (Plán odpadového hospodářství) a hierarchií nakládání s odpadem.  Kvalitní třídění odpadu u zdroje v obcích by mělo být podporováno bez ohledu na způsob nakládání se zbytkovým odpadem.

10. Zákon navyšuje množství odpadů ukládaného jako „technické zabezpečení skládek“ z 20 na 25 %.

V novele zákona dochází k dílčím úpravám odpadů, které je možné takto skládkovat za velmi nízkou cenu, ale v tomto materiálovém toku končí miliony tun materiálů (zejména stavebních), které v České republice již dnes umíme recyklovat. Navíc do 10 let budeme čelit kritickému nedostatku stavebních surovin a dojde tak k ohrožení zdrojové soběstačnosti.

Proč rok 2024 zachovat?

Zachování roku 2024 pro konec skládkování znovu využitelných odpadů s případnou specifikací přechodného období je příležitostí pro modernizaci ekonomiky, větší prosperitu a ekonomický růst. Stávající diskuze vedoucí k odsunu skládkováni pouze paralyzují současný rozvoj cirkulární ekonomiky, která má v České republice velký potenciál a české cirkulární projekty získávají úspěchy i za našimi hranicemi.  V sousedních vyspělých zemích se přitom skládkuje minimálně – Německo skládkuje pouze 1 % směsného komunálního odpadu (SKO), Rakousko jen 3 % SKO, v některých státech je skládkování zakázáno a skládkují se skutečně jen zcela nevyužitelné odpady.

Česká republika je připravena! Svědčí o tom i malé obce, které jsou na rok 2024 už nyní připravené – například obec Straškov-Vodochody, Hlásná Třebáň, Trojanovice, Lány, Štítná nad Vláří – Popov nebo Fulnek.

Náš cíl?

Naším cílem je zintenzivnit konstruktivní diskuzi mezi všemi aktéry[6] a poukázat na dopady odsunu doby skládkování o dalších 6 let. Často jsou veřejnosti prezentovány neúplné pravdy, či polopravdy a laický člověk velmi těžko rozklíčuje, co je pro něho dobré a co ne. A od toho jste tady právě vy, „mozek občanů“, který jim může pomoci rozhodnout se, co je pro ně dobré a co jim přinese větší pozitivum. Zda další zbytečné zatěžování životního prostředí, či hledání nových cest, které pomohou zlepšit prostředí, ve kterém žijí, ale také kde najdou příležitosti pro rozvoj nového recyklačního byznysu, který je v současné době již nezbytný.

Na základě výše vyjmenovaných faktů na Vás apelujeme, abyste nehlasoval/a pro posunutí zákazu termínu skládkování využitelných a recyklovatelných odpadů a prosadil/a ambiciózní přístup k nakládání s odpady, které se týkají každého z nás. Cesty už teď existují a Česká republika má silné ambice rozvoje cirkulární ekonomiky a využití odpadu jako zdroje pro další byznys.

Podporují nás ti, kteří podepsali výzvu na webu www.konecdobyskladkove.cz. Ti, kterým není jedno, že ročně končí miliony cenných zdrojů na skládkách.

S pozdravem,

Ing. Soňa Jonášová, ředitelka Institutu Cirkulární Ekonomiky

[1] MŽP: Produkce a nakládání s odpady v roce 2018. https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/odpady_podrubrika/$FILE/OODP-Produkce_a_nakladani_2018-20191025.pdf

[2] Zdroj: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/oez/nis/NIR/CZE_NIR-2019-2017_UNFCCC_clean_ISBN.pdf

[3] Více o skládkách na: https://incien.org/tag/pravda-o-skladkach/

[4] Mapa skládek: https://konecdobyskladkove.cz

[5] IPSOS: https://www.ipsos.com/cs-cz/zaloha-na-pet-lahve-lidi-motivovala-k-jejich-vraceni

[6] Ve spolupráci se zástupci Poslanecké sněmovny jsme připravili na 13. prosince diskusní seminář o klíčových cílech, ke kterým tento zákon směřuje. Seminář s názvem 65:25:10 vyzývá k diskuzi, jak dosáhnout cílů 65 % skutečné recyklace, 25 % energetického využívání a maximálně 10 % skládkování do roku 2035.

Odborná konference ODPADY 21 (diskutujeme)

Ve dnech 17.-18. 4. 2019 v Olomouci, proběhne odborná konference ODPADY 21.

Tématem konference bude především konec skládkování v roce 2024. Součástí konference bude za INCIEN také Soňa Jonášová s  přednáškou na téma: Komplexní environmentální dopady a důsledku pokračujícího skládkování po roce 2024.

 

 

pozn. Akce je určena pouze pro pozvané účastníky

 

Co brání cirkulárnímu česku? Levné skládky.

Posted on by Soňa Jonášová

V INCIEN dlouhodobě věnujeme velkou pozornost monitorování bariér, které stojí před přesunem od lineárního systému fungování systému, který je založen na principech „vytěž – vyrob – vyhoď“ k systému cirkulárnímu, ve kterém se na odpady díváme jako na zdroje. Ze všech kulatých stolů, konferencí, diskuzí a hlavně z praxe však vychází jeden jediný závěr, který se opakuje vždy a na kterém se s experty vždy shodneme – LEVNÉ SKLÁDKOVÁNÍ.

V návaznosti na snahy Ministerstva životního prostředí na prosazení zdražení skládkování, které by reflektovalo skutečnou cenu, kterou naše příroda a lidé platí za skládky, se rozjely ve velkém i diskuze o tom, jaké technologie by mohly skládkám ulevit. Velmi úsměvné a možná až typicky české jsou snahy o to, že by celý probém mohly vyřešit dotřiďovací technologie. V INCIEN je však považujeme za hrozbu. Jak motivovat občany obcí k vyšší míře separace, když jim „za humny“ bude stát technologie, o které budeme tvrdit, že odpad dotřídí za ně? Odpad, který je již kontaminovaný všemi složkami, které končí v černých popelnicích, často je ve vysoké fázi rozkladu a plný popela. Jak bláhové je dále si pak myslet, že takto vytříděné a často velmi znečištěné komodity snad najdou uplatnění na trhu. Na trhu, který si klade absolutně precizní požadavky na čistoty surovin, které mohou být dále recyklovány. Všichni známe kauzy plastů, které díky byť i nízké míře znečištění často nemohou být recyklovány a jejich příjem na začátku roku zakázal i největší světový odběratel – Čína.

Takové technologie jsou jen brzdou ke konci skládkování. Tváří se mile. Vypadá to, že bychom snad mohli přestat třídit, protože tu jsou velmi sofistikované technologie, které to udělají za nás. Pravda je však jinde. Jediný cíl je „upravit“ odpad a překategorizovat jej takovým způsobem, aby mohl na skládce skončit i nadále. Není divu. Za odpadovým skládkovacím byznysem jsou milionové zisky. Proč si ho tak nesnažit udržet?

Zajímá vás, jak může vypadat odpad, které by tyto mechanicko – biologické úpravny odpadů mohly vytřiďovat? Podívejte se do galerie článku, který ukazuje odpad v jeho skutečné podobě. Fotografie byly pořízeny z analýz odpadů, kterým se INCIEN věnuje.

Zvoní skládkám hrana?

Svůj názor, se kterým můžeme jedině souhlasit, velmi barvitě a s lehkostí, která však vystihuje celý problém, popsala v novém časopise ODPADY Markéta Miklasová z Krajského úřadu Libereckého kraje. Dovolíme si tedy tento názor sdílet a doporučujeme přečíst si celý článek, jehož úryvek najdete v nejnovějším newsletteru. 

„Skládkovat dál, ale šikovně. Zajímavý postup nakládání s SKO však již teď provádějí některé skládkařské společnosti. Míra skládkování SKO a VO je vysoká, pohybuje se téměř na 60 %. Jestliže je však SKO (katalogové číslo 200301) upraven technologií mechanicko (biologické) úpravy M(B)Ú, vzniká odpad ze skupiny 19 podle Katalogu odpadů a dojde tak k evidenčnímu odklonu SKO. Ten sice většinou skončí rovněž ve skládce, protože MBÚ není koncovou technologií, není však již deklarován jako směsný komunální odpad a bývá využit i k technickému zabezpečení skládky. Hle, jak se problém zdánlivě vyřešil – tedy alespoň v číslech.“

Tak tedy nezbývá držet palce všem těm, kteří mají dostatek osobní kuráže k tomu, aby technologii MBÚ prosazovali veřejně. Paní Miklasová celou situaci popsala celkem jasně. Technologie MBÚ jsou jen mezičlánekm k tomu, aby se odpady mohly dále zvesela skládkovat.

Je před námi mnoho mýtů, které jsou třeba vyvrátit. Například informace, že jsou skládky v pořádku a spalovny špatné řešení, je jedna z nich. Spalovny totiž, dámy a pánové, v České republice nemáme. Spalovny jsou totiž na stejném místě v hierarchii nakládání s odpadem, jako jsou skládky. O stupeň výše je však energetické využívání, které odpad, který není možné dále recyklovat, využívá jako palivo například pro produkci tepla. Tato zařízení jsou napojena na centrální zásobování teplem, která tak nemusejí spalovat fosilní paliva a uhlí, proti jehož prolamování limitů my všichni, kterým na životním prostředí záleží, bojujeme. Ano, pravdou je, že nejlepší by bylo odpad recyklovat. V době, kdy však jsme spíše skládkovací velmocí a ročně tak na skládky putují doslova miliony tun odpadů, které většinou nikdo nekontroluje a skládky se tak stávají tikající bombou, je energetické využívání stále lepším způsobem.

Stejně tak je třeba vyvrátit i fakt, že komunální odpad po nás někdo dotřiďuje nebo se jej dotřiďovat vyplatí. Jediná cesta je totiž třídit odpad již v domácnostech a předcházet jeho vzniku. Pokud se totiž každý z nás do systému třídění nezapojí a nebude tuto činnost považovat za samozřejmou každodenní součást našeho života, nemůžeme předpokládat, že v ČR vznikne kvalitní infrastruktura recyklačního odpadu a my tak dosáhneme stanovených cílů recyklace. Jen správně vytříděný odpad je totiž cennou surovinou, zdrojem. A na tom musíme pracovat každý jeden z nás.

Smekáme nad pokrokovými úvahy odpadových společností. Tudy však skutečně cesta nevede.

Více k tématu skládkování: 

Skládkám zvoní hrana. Odpady jsou zdroje blízké budoucnosti.

Nejaktuálnější informace o balíčku k cirkulární ekonomice

Posted on by Soňa Jonášová

V EU se mezi zástupci jednotlivých orgánů včera odhlasovalo předčasné znění čtyř směrnic balíčku k cirkulární ekonomice. EU si od balíčku, který zásadně mění nařízení odpadových, obalových, skládkových a WEE/baterie/ELV směrnic, slibuje rychlejší přechod na oběhové hospodářství. Balíček přinese vyšší recyklaci, omezení obalových materiálů, méně skládkování nebo například větší využití druhotných surovin.

Základním stavebním kamenem balíčku je několik právně zavazujících cílů s pevnými konečnými termíny. Pokud balíček v tomto znění schválí v dubnu plénum v Evropském parlamentu a následně i Evropská rada, například skládkování směsného komunálního odpadu bude povoleno maximálně do 10 % k roku 2035. Vzhledem k tomu, že se v ČR v roce 2016 skládkovalo přibližně 45 % SKO, máme co dělat. Nicméně ke skládkování má ČR své vlastní a ambicióznější cíle – do roku 2024 by vláda chtěla skládkování recyklovatelných a využitelných odpadů úplně zrušit.

Kromě skládkování členské státy souhlasily s těmito cíli týkajícími se přípravy na opětovné použití a recyklaci komunálního odpadu:

2025 2030 2035
Komunální odpad 55 % 60 % 65 %

Členské státy dále budou muset do 1. ledna 2025 zřídit oddělený sběr textilií a nebezpečných odpadů z domácností. Kromě toho musí zajistit, aby do 31. prosince 2023 byl organický odpad svážen samostatně nebo využit u zdroje (např. díky domácímu kompostování).

Co se týče specifických cílů k obalovým materiálům, předběžné cíle vypadají následovně:

2025 2030
Všechny obalové materiály 65 % 70 %
Plasty 50 % 55 %
Dřevo 25 % 30 %
Kovy 70 % 80 %
Hliník 50 % 60 %
Sklo 70 % 75 %
Papír a karton 75 % 85 %

Zdroj a plné znění směrnic a dalších dokumentů: http://www.consilium.europa.eu/en/press/press-releases/2018/02/23/eu-ambassadors-approve-new-rules-on-waste-management-and-recycling/pdf

Autor textu: Vojtěch Vosecký, MSc.

 

Systém, který sleduje stav odpadu a vrací obcím peníze

Posted on by Soňa Jonášová

Výdaje na odpadové hospodářství tvoří značnou část každého obecního rozpočtu. K nejnákladnějším položkám patří zajistit svoz odpadu a platit za jeho ukládání na skládky či spalování. Plánovanou novou legislativou dojde k zavedení přísnějších podmínek pro nakládáním s odpady, ke zvyšování poplatků za ně, ale i k recyklačním slevám. Některé obce však již dnes, díky zavedenému systému ECONIT, změna zákona nezatíží. Tento systém evidence a sledování množství svozu odpadu jim ročně ušetří statisíce korun.

Stávající poplatek za skládkování odpadu je od roku 2009 neměnný – 500 Kč za tunu a za nebezpečný odpad 6200 Kč za tunu. To se však přijetím nového zákona významně změní. Předpokládá se, že v roce 2018 by měl poplatek vzrůst až na 900,- Kč a v roce 2024 až na 1800,- Kč za tunu skládkového odpadu. Důvodem zvyšování ceny je tlak na vyšší separaci a následnou recyklaci odpadu pro obce a snaha o předcházení vzniku odpadu.  Zavedením nového zákona a větším ekonomickým zatížením obcí se v případě nepřipravenosti očekává přenesení zodpovědnosti za odpady na občany novými poplatky. Na druhou stranu se počítá i s motivačními slevami v případě efektivního třídění a snižování množství skládkového odpadu na domácnost.

Evidence odpadu ECONIT je chytrý systém, který obcím řeší kompletní přehled nakládání s odpady. Celý systém funguje na vzájemné kooperaci občana a obce. Každá domácnost v obci získá barevné pytle na odpady evidované čárovým kódem, který je unikátní pro každou domácnost. Samotní obyvatelé nebo obec následně zajistí svoz odpadu do sběrného dvoru, kde dochází ke zvážení a zaevidování množství vytříděného odpadu pro jednotlivé domácnosti. Obec tak získává přehledné informace o stavu a separaci odpadu a může vyhodnotit vytříděné množství a možnosti jeho dalšího využití. Na základě získaných dat dochází k hodnocení třídění odpadů v domácnosti a obyvatelé mohou získat výraznou slevu z ročního poplatku za odpad.

Každá domácnost navíc může po přihlášení na www.chytreodpady.cz sledovat zaevidování každého svezeného pytle. Občané zde mohou vidět, kolik jejich odpad váží, jestli obsahoval nějaké příměsi a kolik za něj dostala domácnost bodů. Domácnost tak vidí nejen, kolik ušetří na poplatku za odpad, ale i to, co by měla zlepšit v třídění, aby ušetřila ještě více.

trojanovice-econit-60

Dobrý příklad z praxe

Příkladem fungování systému ECONIT je také obec Trojanovice v Moravskoslezském kraji, která v jej používá od roku 2009. Díky efektivnímu sledování a evidenci odpadu se jim daří meziročně významně snižovat množství směsného komunálního odpadu, který mezi lety 2014 a 2015 klesl o 17 %. Bonusy za vytříděný odpad obci ročně přinesou až půl milionu korun a dalších 400 tisíc korun vydělají prodejem vytříděného odpadu k dalšímu užití. Pro občany také v obci zavedli motivační systém sbírání bodů za evidovaný pytel odpadu a extra body, pokud odpad dovezou sami do svozového dvoru. Za každý odevzdaný pytel s tříděným odpadem mohou lidé získat slevu až 15 Kč z ročního poplatku za komunální odpad. Na konci roku se slevy sčítají a snižují celkový poplatek za odpad v dalším roce. Díky tomu, že v této obci není stanoven minimální poplatek, nejlepší třídiči se tak mohou dostat i na nulu.

„Díky systému ECONIT, který používáme již od roku 2009 a do kterého se nám zapojilo až 90% domácností, jsme zvýšili vytříděnost ze směsného komunálního odpadu až na 80%, což nám i občanům přineslo zejména zajímavou finanční odměnu a stali jsme se nejlépe třídící obcí Moravskoslezského kraje“, doplňuje Mgr. Jiří Novotný, starosta obce Trojanovice.

Obec Trojanovice se k odpadům staví jako ke komoditě. Cíleným tříděním a následným prodejem výraznou měrou přispívají ke zvyšování svých příjmu a jsou připravení i na legislativní změny Zákona o odpadech, který obcím ukládá povinnost zvyšovat míru separace až na 42 % v roce 2022. Trojanovice jsou velmi zdárným příkladem, který může inspirovat další starosty obcí k hledání cestu, jak chytře nakládat s odpady, zapojit do systému třídění více občanů a zároveň mít své odpadové hospodářství pod kontrolou.

Kontakt pro média: Ivana Jenerálová, jeneralova@tristarpromotion.cz, +420 777 563 943

O ECONITU

Chytrý systém evidence odpadů pomocí QR kódů, který obci umožní evidovat tříděný i směšný komunální odpad a také jednotlivé druhy odpadů ve sběrném dvoře. Pomocí evidence odpadů získá obec přesný náhled na produkci odpadů na svém území a bude mít vlastní data, která nepodléhají zkreslení (např. díky svozu odpadu z mikroregionů a následnému přepočtu a průměrování množství vyprodukovaného odpadu na jednu obec). Díky ECONITU bude mít obec pod kontrolou svozovou firmu a tím i faktury za jejich služby. Obec získá motivační nástroj pro občany k zodpovědnému třídění odpadů (díky bonusovému systému lze dosáhnout vyšších objemů vyseparovaného odpadu). Navíc bude mít obec možnost měřit produkci SKO a množství separace v jednotlivých domácnostech. Za chytrým systémem evidence odpadů ECONIT stojí společnost JRK BioWaste Management, která se dlouhodobě věnuje problematice snižování množství odpadů a předcházení jeho vzniku.