Být otevřený inovativním řešením, nechat se inspirovat příklady dobré praxe a být ochoten přijmout změnu. A to i letos přinese další ročník konference ODPAD ZDROJEM. Spousta inspirativních příkladů, které pomohou vnímat odpad jako zdroj.
Archiv pro štítek: ODPAD ZDROJEM
Setkání k 1. české cirkulární dohodě na téma Cirkulární VZ
Informace o akci: setkání zájemců o zapojení do první české Cirkulární dohody na téma “Zavádění principů cirkulární ekonomiky do veřejného zadávání”.
Biometan – jak nastavit podporu, aby byl nastartován zdravý rozvoj? To zásadní se ukrývá v detailu.
V návrhu novely zákona 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích energie (POZE) se objevila provozní podpora formou zeleného bonusu pro výrobce biometanu. Jedná se o velmi důležité opatření, které by mělo, spolu se zdražením/ukončením skládkování, konečně nastartovat energetické a materiálové využití bioodpadu v České republice.
Z bioodpadu se dá vyrobit biometan identický se zemním plynem
Z jedné tuny bioodpadu – například ze zbytků z restaurací – je možné vyrobit v odpadové bioplynové stanici přibližně 74 m3 biometanu. Biometan je identický se zemním plynem, liší se pouze svým původem. Stovky tisíc tun bioodpadu každý rok však končí na skládkách nebo ve spalovnách. Na skládce vlhký bioodpad přispívá ke znečišťování životního prostředí nebezpečnými průsaky a při jeho rozkladu vzniká metan, který nekontrolovaně uniká do ovzduší, kde působí jako silný skleníkový plyn. Vlhké bioodpady ve spalovně zase snižují výhřevnost směsného odpadu, jejich spálením je zmařena jejich materiálová a energetická hodnota.
Čistý pohon pro MHD
Kdybychom vlhký bioodpad zpracovali v odpadových bioplynových stanicích, vyrobeným biometanem bychom mohli v ČR pohánět tisíce autobusů na CNG nebo osobní a nákladní vozidla, která nyní jezdí na zemní plyn. Hlavní cílovou skupinou pro příjem zeleného bonusu jsou především města, která se rozhodnou své bioodpady zpracovávat efektivně a vybudují si odpadové bioplynové stanice. Města také mohou na biometan přeměnit bioplyn, vznikající při zpracování kalů na čistírnách odpadních vod. Z bioodpadů od občanů a firem v daném městě tak vznikne něco užitečného, co slouží zase občanům a firmám v daném území. Zbytek po zpracování bioodpadů je navíc kvalitním přírodním hnojivem, které je mnohem ekologičtější než průmyslová hnojiva. Bioodpady tak mohou být zcela využité – energeticky i materiálově v duchu principů cirkulární ekonomiky.
Dobře nastavený zelený bonus může nastartovat rozvoj produkce biometanu
Návrh novely zákona o POZE však aktuálně počítá se zeleným bonusem pouze pro výrobny napojené na síť zemního plynu, kam by dodávaly veškerou svoji produkci biometanu. Provozovny, které na síť napojené nebudou, by žádný zelený bonus nedostaly. Toto opatření diskriminuje smysluplné projekty, které jsou schopné veškerý vyrobený biometan udat v místě vzniku – například projekty měst, které biometanem pohání vozidla technických služeb, autobusy na CNG a ještě umožní volný prodej veřejnosti přes výdejní stojan. Vzhledem k vysokým investičním nákladům napojení do sítě zemního plynu by mohly vzniknout pouze velké projekty s roční produkcí v milionech m3 biometanu, protože menší projekty by, díky investiční náročnosti budování plynovodu, nedávaly smysl.
Pokud toto omezení v zákoně nakonec zůstane, žádného rychlého rozvoje produkce biometanu se v České republice nedočkáme. Stavba plynovodu a soubor zařízení pro úpravu biometanu před vtlačením do sítě je nákladná investice, jejíž realizace může trvat několik let, zvláště výkup pozemků a vyřešení potřebných povolení pro stavbu plynovodu je běh na dlouhou trať. Naproti tomu, pokud se město rozhodne využít část bioplynu, produkovaného na své čistírně odpadních vod k vyčištění na biometan k pohonu svých městských vozidel, může do několika měsíců již tankovat ekologické palivo vlastní výroby. O tom jsme se mohli přesvědčit i na příkladu prvního takového provozu v České republice, v Brně byla na čistírně odpadních vod instalovaná kontejnerová jednotka na úpravu biooplynu na biometan. Už 3 měsíce od přivezení kontejneru s technologií došlo k prvnímu tankování CNG do autobusu. Jedná se o smysluplný projekt lokálního využití surovin, který by však, podle návrhu zákona o POZE, neměl mít nárok na zelený bonus. Bez zeleného bonusu však takový projekt nemůže vzniknout.
Pokud by byl zelený bonus určen pro všechny výrobny – napojené i nenapojené na síť zemního plynu – podařilo by se zmobilizovat i existující kapacity bioplynových stanic, které by mohly navýšit svoji produkci zpracováním bioodpadu ze svého okolí a navýšenou produkci bioplynu použít k výrobě biometanu pro lokální využití. Toto je nejrychlejší cesta, jak se ke zdravému rozvoji kapacit na výrobu biometanu dostaneme, avšak zásadním předpokladem je podpořit všechny smysluplné projekty – nejen ty s napojením do sítě zemního plynu.
Petr Novotný
Konference ODPAD ZDROJEM představí cesty, jak navrhovat cirkulární samosprávy s ohledem na změnu klimatu.
Města a obce začínají připravovat adaptační strategie na změnu klimatu více, než kdy dříve. Klíčovou otázkou není jen dokonale udržitelné hospodaření s vodou, která se v mnoha regionech stala v roce 2017 nedostatkovým zdrojem, ale přichází i otázka, jak města ochladit, naučit se hospodařit s odpady jako s cennými surovinami i jak stavět budovy tak, aby se v budoucnu mohly stát bankami materiálů.
Od konceptu chytrých měst se pomalu dostáváme do bodu, kdy zjišťujeme, že technologie a dokonalá správa dat jsou jen nástrojem. Lidé totiž ne vždy na vlastní kůži hned pocítí přínos otevřených
dat a digitální radnice, ale mnohem zásadnější otázka přichází s neustále výraznějšími změnami klimatu. Ty české samosprávy v tomto roce postavily před otázku, jak ochladit města, zadržet v nich vodu a zajistit tak snesitelné podmínky života i v letních suchých měsících. Kromě rychlých a funkčních systémů, které však bohužel mnohdy tkví jen v kropení ulic, začínají starostové hledat funkční cesty, jak města připravit na nenadálé změny komplexně. Cestou se zdá být aplikace principů cirkulární ekonomiky. Ta nejenže snižuje celkovou ekologickou stopu, ale přináší i konkrétní systémy, které pomáhají vázat vodu ve městech v co největším množství co nejdéle.
Kromě hospodaření s vodou bude již tradičně klíčovým tématem nakládání s odpady i hledání co nejvyšší míry energetické soběstačnosti. Nebude chybět ani prezentace unikátního brněnského pilotního projektu, v rámci kterého v říjnu 2018 vyjel do ulic první autobus poháněný odpadem z čistíren odpadních vod. „Naším cílem je ukázat, že odpady v sobě mají velký a doposud nevyužitý potenciál pro získání lokální obnovitelné energie a organického hnojiva pro zemědělství. Pilotními projekty dokazujeme, že jejich využití na úrovni města je skutečně možné a reálně proveditelné,“ dodává k projektu iniciátor Petr Novotný.
Cirkulární ekonomika pro obce s pár sty obyvateli i megalopole.
Důležitým aspektem projektů, které konference představí, je i fakt, že principy cirkulární ekonomiky, které si účastníci v průběhu dvoudenní konference díky praktickým ukázkám technologií i exkurzí velmi dobře osvojí, se dají aplikovat na města i obce jakéhokoliv měřítka. Zásadní je totiž změna myšlení, které se od orientace na jednotlivé projekty mění na koncepční vnímání samosprávy jako celku, ve kterém je možné hledat cesty pro spolupráci například mezi městskými firmami i lokálními zemědělci. „Není důležité, jakou technologii si zastupitelé nakonec vyberou, ale klíčové je, aby nad řešením přemýšleli komplexně a při výběru nehleděli na cenu, ale na účel, který má systém plnit. Na naší konferenci se naučí i to, že fenomén soutěžení veřejných zakázek na cenu je již pasé a otevírají se možnosti preference kvality, druhotných surovin i garance úspor energií či zdrojů,“ dodává Soňa Jonášová z INCIEN.
Konference ODPAD ZDROJEM 2018 proběhne v prostorách energeticky soběstačného hotelu Na
Farmě v Choťovicích. Akce je určena především zastupitelům, ale také zástupcům progresivních firem, které hledají správné uplatnění jejich udržitelných technologií. Program se zaměří především na hledání souladu pro nastavení dlouhodobé vize měst a obcí, která vytváří půdu pro aplikaci konkrétních, skutečně potřebných technologií pro zefektivnění celého ekosystému a hospodaření se zdroji. Jedním z hlavních pilířů konference bude efektivní odpadové hospodářství měst a obcí, které v tomto bloku naváže na úspěšné předchozí ročníky konference ODPAD ZDROJEM.
Účastníci konference se během dvou dnů konference seznámí jak s vizemi chytrých a cirkulárních měst, tak i s příklady dobré praxe správného zavedení ekoinovativních technologií. „Naším cílem je zastupitelům nabídnout ucelený pohled na zavádění inovativních řešení v jejich městě či obci tak, aby vyvolaly reálné úspory veřejných prostředků, materiálů, vody či energie,” dodává Soňa Jonášová.
Program konference ODPAD ZDROJEM 2018 nabídne prezentace konkrétních technologií i vizionářských přístupů, která mohou zlepšit městský ekosystém a hospodaření se zdroji. Akce proběhne 28. – 29. března 2018 v Hotelu na Farmě v Choťovicích (Středočeský kraj).
Více informací naleznete na webových stránkách: www.odpadzdrojem.cz
„Pro někoho odpad, pro jiného surovina“
DETAIL AKCE SPOLEČNĚ S PŘIHLÁŠKOU NALEZNETE
Březnové INCIENOVINKY
Březen je pro nás již třetím rokem měsícem spojeným s konferencí ODPAD ZDROJEM. A ani ten letošní nebyl jiný. V Choťovicích u Kolína se sešlo přes sto zastupitelů samospráv, firem i zahraničních hostů a atmosféra byla zase o něco cirkulárnější.
V první březnovém týdnu jsme ale zahájili měsíc v duchu společenské odpovědnosti firem, ve které se dostává cirkulární ekonomika do popředí. Společně s platformou Byznys pro společnost jsme všem účastníkům setkání „BPS Networking: Na cestě k cirkulární ekonomice“ představili spolupráci s firmou ZENTIVA, se kterou dlouhodobě spolupracujeme na osvětě zaměstnanců i hledání nových cest pro eliminaci odpadů ukládaných na skládky.
Konference ODPAD ZDROJEM byla další přímou zastávkou a z akce ve firmě ZENTIVA jsme odjížděli přímo do Choťovic. Ohlédnutí za celou akcí jsme pro Vás zpracovali v tomto článku a ti, kteří se akce nemohli účastnit jistě uvítají, že přednášky jsou stejně tak, jako každý rok, online ke shlédnutí na webových stránkách našich partnerů MotivP.
Milou záležitostí byly i březnové diskuze se studenty základních a středních škol, které se konaly v rámci festivalu Jeden svět a kam jsme byli pozváni na povídání o filmu Aktivistka. Je skvělé vidět, jak pozitivně mladí lidé vnímají možnost aktivního zapojení do realizace vlastních projektů a jak reagují na příběh dívky, která ve finsku bojuje za záchranu cenných mokřadních ekosystémů proti zájmům těžařských společností.
Příprava cirkulárníhu HUBU. Ano, je to tak! V roce 2018 rozjedeme přípravy na první český cirkulární hub, který široké veřejnosti představí téma cirkulární ekonomicky – prakticky a jasně. V kampusu Hybernská, který se začíná formovat do úžasného (nejen studentského) prostoru s příběhem. Příběhem opuštěného místa v centru Prahy, kterému ve spolupráci s místními vdechneme nový cirkulární život. Více informací již brzy! (Jedná se o náš první projekt podpořený finančně z veřejných prostředků a to z programu TAČR Éta.)
V Pardubicích jsme navázali spolupráci s Regionální rozvojovou agenturou Pardubického kraje a uskutečnili první přednášku na téma příležitosti, které přináší cirkulární ekonomika. Přednáška se uskutečnila v rámci projektu INNOGROW, jehož cílem je hledat opatření podporující přijímání inovací s cílem zlepšení hospodářství na venkově.
V krásných prostorách coworkingového centra OPERO jsme prezentovali cirkulární ekonomiku v rámci diskuzních večerů Žárovky. Již brzy se můžete těšit na kompletní videovýstup.
Téma Žárovky? Virtuální realita, cirkulární ekomonika a exoskelety pro paraplegiky. Celý záznam již brzy na Žárovky i na našem YouTube.
Zveřejnil(a) Žárovky dne 6. duben 2018
27. března se prostory informačního centra OSN v Praze zaplnily mladými lidmi, které spojila akce, která zatím v Česku neměla obdoby: setkání s druhou nejvyšší představitelkou OSN, náměstkyni generálního tajemníka Aminou Mohammedovou. Přiletěla do na pouhých 40 hodin, ale hodiny, kterou strávila se studenty, si však, dle svých slov, velmi váží. Součástí moderované diskuze byla také ředitelka INCIEN Soňa Jonášová, profesionální záchranář jídla Adam Podhola a komunikační expert Bohumil Kartous z organizace EDUin. Jejich práce je velmi úzce spjata s Cíli udržitelného rozvoje, díky čemuž přinášejí pozitivní změnu nejenom v České republice, ale i na globální úrovni.
A v neposlední řadě jsme připravili finální verzi projektu Uplatni.se, které je od prvního dubna v plné parádě spuštěno! Dáváme tak prostor firmám a studentům, aby se mohli spojit a pomohli naší společnosti naplňovat Cíle udržitelného rozvoje. Ehm… doufáme, že je tedy už úplně zřejmé, že to s nimi myslíme vážně!
… bylo toho ještě mnohem víc. Pokročili jsme v projektu zkoumání možnosti zvýšení množství zpětného odběru PET lahví, prohrabali jsme dalších pár tun odpadů, zakončili několik studií odpadovéh hospodářství pro města a obce a aktivně psali o cirkulárních novinkách na Zajímej.se. V neposlední řadě jsme však zrevidovali náš web a připravaili pro Vás sekci projekty, kde konečně (po třech letech!!!) píšeme o některých projektech, na kterých pracujeme. Za tuto aktivitu patří velké díky naší stážistce Aničce, která v březnu po třech měsících ukončila svoji stáž a zanechala za sebou tuto krásnou webově-updatovanou stopu. Zrevidovali jsme i sekci partnerů ať víte, s kým na těchto úžasnostech pracujeme a s kým se nám spolupracuje dobře. A nejlepší na tom je, že jsme dost sklerotičtí a na hodně z nich zapomněli, protože je jich je ještě víc.
Pozice stážisty v INCIEN je tedy opět otevřená a my se těšíme, kdo další rozšíří náš nadšený cirkulární tým. Chceš s námi pracovat? Přihlas se dokud máme letní místečko volné!
Krásný cirkulární duben přejeme všem a těšíme se na další offline setkání na akcích, které jsou před námi.
PARTNER: „Uzávěrka soutěže Přeměna odpadů na zdroje“
DEJME NOVOU ŠANCI DRUHOTNÝM SUROVINÁM
Ministerstvo průmyslu a obchodu oceňuje inspirativní projekty, které dávají druhotným surovinám další šanci. Cílem soutěže je hledat nové cesty k šetrnému nakládání se zdroji a jejich opětovnému využívání.
Přihlášky do soutěže příjímáme do 31. března 2018
Soutěžní kategorie:
I. Výrobní podniky,
II. Stavebnictví,
III. Projekty veřejné správy,
IV. Studenti VŠ,
V. Studenti VOŠ, SŠ, SOU,
VI. Žáci ZŠ, ZUŠ a DDM nebo dalších organizací volnočasových aktivit,
VII. Videoprojekty žáků ZŠ, organizací volnočasových aktivit, studentů VOŠ, SŠ a SOU
Únorové INCIENOVINKY
Únorové mrazy o sobě daly vědět v plné síle a nám tak bylo při našich cestách po Česku, kterých tedy zrovna v únoru nebylo vůbec málo, trošku peprno. Na jednu stranu je člověk v mraze sice trošku zrmzlý, na druhou stranu více efektivní, protože se těší do tepla, že… A tak s vámi sdílíme naše ledově cirkulární novinky a přejeme Vám krásný vstup do měsíce března, který je pro nás nejdůležitější tím, že hned v druhém týdnu se koná naše nejsrdcovější akce – Konference ODPAD ZDROJEM!
Seminář pro obce ze Středočeského kraje v Plaňanech.
Únor jsme hned v prvním dni zahájili s tématem „Cirkulární ekonomika a odpady“ na semináři v Plaňanech. Představili jsme příklady dobré praxe i konkrétní cesty pro prevenci vzniku odpadů na úrovni samospráv. Překvapila nás velmi hojná účast i zájem o téma a těšíme se na další spolupráci se Středočeským inovačním centrem, kterou jsme tímto setkáním potvrdili.
Konference Urban Intelligence ve španělské Murcie.
Znalosti v oblasti udržitelného rozvoje měst a obcí jsme měli šanci si rozšířit na konferenci ve Španělsku, kam jsme vyslali Soňu. I přes ztracený kufr, jak je Soně více než podobné, vše proběhlo v pořádku a konference Urban Intelligence, která byla závěrem dlouhodobého projektu R4E – Roads for Energy se stala inspirací i pro přípravu diskuzních bloků naší konference ODPAD ZDROJEM. Výstupy z akce jsou zatím v přípravách.
Studie, studie a zase studie.
Naše choceňská kancelář pod taktovkou Lenky připravuje odpadové studie pro několik měst a obcí, se kterými spolupracujeme na zavádění principů cirkulární ekonomiky do praxe. Není to jen o odpadech a nakládání s nimi, ale o komplexním pohledu a to si žádá i osobní návštěvy. Laura a Lenka se tak v Husinci ponořily do mapování současného stavu, rozhovory s obyvateli o tom, jestli jsou spokojeni se současným stavem odpadového hospodářství a v návštěvách pokračovaly i v Rokycanech. Tam, mimo jiné, navštívily i místní skládku, třídírnu plastů a sběrné dvorí. Sami se těšíme na výsledky studie, která ukážou, jak mohou tyto samosprávy nakládat s odpady mnohem cirkulárněji a využít z nich maximum jejich potenciálu.
Představení konceptu Green Deals v ČR.
Dne 15.2. se setkali zástupci holandského Ministerstva infrastruktury a vodního hospodářství (Rijkswaterstaat), Institutu Cirkulární Ekonomiky, z.ú. i zástupci českých ministerstev na půdě Velvyslanectví Nizozemského království v Praze, aby se seznámili s konceptem Green Deals. Green Deals je nizozemský vládní program, který umožňuje poskytování efektivní pomoci organizacím, usilujícím inovativními projekty o zelený a udržitelný růst, kterým ale překáží legislativa k úspěšné implementaci a diseminaci. Musí se však jednat o řešení problému, který není možné vyřešit na základě již platné legislativy nebo všeobecně známých pravidel. Joan Prummel z nizozemského Rijkswaterstaat byl jedním z hlavních řečníků na akci. Představil nám samotný koncept, jakož i konkrétní úspěšné projekty. Více informací naleznete ZDE.
Pokračování projektu mapování potenciálu a dopadů zálohování PET lahví v ČR.
V měsíci únoru jsme pokročili v rámci práce na studii, jejíž začátek jsme ohlásili v lednu. Informací je ale tolik, že pracujeme na vývoji internetové stránky, na které budeme informace zveřejňovat. O jejím spuštění budeme neprodleně informovat. K projektu jsme také ve spolupráci s Českou televizí natočili další díl pořadu Nedej.se, který bude k vidění v březnu.
Velký progres projektu Uplatni.se.
S velkou radostí oznamujeme, že v dubnu spustíme aktualizovaný portál Uplatni.se. Jeho hlavní a klíčovou přidanou hodnotou související s podporou spolupráce mezi firmami naplňujícími Cíle udržitelného rozvoje a studenty a absolventy, kteří hledají uplatnění v těchto oblastech. Firmy zajímající se o možnosti inzerce v první vlně, která bude také mediálně podpořena, se mohou ozvat koordinátorce projektu, Kláře Vyskočilové (uplatni.se@incien.org).
Upcyklace s nápadem.
V únoru jsme také realizovali osvětové aktivity v rámci akce Upcyklace s nápadem, ze kterou stojí naši dlouholetí partneři z firmy 
RESPIRO. Akce byla realizována v prostorách Avion Shopping Parku v Ostravě
.
SWAP – výměna nejen oblečení.
Pokračujeme v hojných akcích výměn oblečení a nejen oblečení. V Praze jsme ve spolupráci s Lucií Poubovou rozjeli koncept SWAP, který má pod taktovkou sama Lucie, která se o zkušenosti s projekty prevence vzniku odpadů podělí na konferenci ODPAD ZDROJEM. My máme na starosti vážení a evidenci přineseného a „vyměněného“ oblečení. O data se rádi podělíme s těmi, kteří připravují nová re-use centra a akce podobného charakteru. Připravujeme i znalostní platformu, v rámci které chceme nabité zkušenosti sdílet i s ostatními organizacemi a podpořit organizaci SWAP akcí i v jiných městech.
Finalizace příprav konference ODPAD ZDROJEM.
Do konference ODPAD ZDROJEM zbývá jen osm dní a my hlásíme téměř 100% zaplněné kapacity. Účastníci tak mají poslední možnost registrace a na ty, kteří se akce zúčastní se těšíme. V rámci příprav jsme navštívili i firmu RESPIRO, která pro účastníky akce připravuje milé a praktické upcyklované dárky. Zbytek za týden na osobním setkání na akci!
Neotálejte, buďte mezi prvními, kdo se přihlásí do soutěže Přeměna odpadů na zdroje
Nový beton a malta vyrobené ze stavebního odpadu, víceúčelové odolné desky z použitých kabelů nebo svatební šaty z plastu, originální oděv z gramofonových desek, iglú sestrojené z roliček toaletního papíru – to jsou některé z projektů, které loni zabodovaly v soutěži Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Účelem soutěže Přeměna odpadů na zdroje je povzbudit firmy, obce a studenty, aby kreativně přemýšlely, jak použité materiály a nefunkční výrobky znovu využít. Ministerstvo proto vyhlásilo již druhý ročník této soutěže.
Podle statistických dat z r. 2016 se nakládalo v České republice celkem s 34,4 mln tun odpadů. Znovu využít jsme dokázali 80 % z nich. Velký podíl na tom má recyklace a využívání stavebních materiálů, které tvoří polovinu všech odpadů.
V oblasti komunálního odpadu je však situace jiná. Každý Čech po sobě zanechal v přepočtu 339 kilogramů komunálního odpadu. Přibližně polovina komunálních odpadů končí na skládce, což je neekologický a nevhodný způsob likvidace. Obyvatelé ČR vytřídili přibližně 49 kg na osobu (konkrétně 15 kg papíru, 12 kg skla, 12 kg plastů, 3 kg kovů a 7 kg ostatních odpadů).Situace v Evropské unii (EU) není příznivější. EU v roce 2014 (data za rok 2016 nejsou zatím k dispozici) po sobě zanechala 2 320 mil. tun odpadů, což je nejvíce od roku 2004 – polovina z toho putovala na skládky. Skládkováním odpaduztrácí Evropa i ČR velmi cenné materiály, jejichž primární zdroje jsou v Evropě značně omezené nebo se zde vůbec nevyskytují a musí se dovážet.
„Jsme si vědomi toho, že zdroje nejsou bezedné, a proto by udržitelné nakládání se surovinovými zdroji mělo být naší prioritou. Česká republika nemá dostatek všech potřebných surovinových zdrojů, o to více se musí snažit existující zdroje znovu efektivně využívat,“ říká ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner.
Hlavním cílem soutěže je protou pozornit na nutnost přechodu ČR k oběhovému hospodářství, kam se nyní ubírá nejen Evropská unie, ale i vyspělé země celého světa. Otázka, co s odpady je o to ožehavější, že Čína oznámila zákaz dovozu vybraných odpadů z celého světa i ze zemí EU. Zákon o odpadech navíc od roku 2024 skládkování směsného komunálního odpadu, recyklovatelných a využitelných odpadů zcela zakáže.
K zamyšlení nad dalším praktickým využitím různých druhů použitých materiálů a výrobků s ukončenou životností soutěž loni přiměla 127 firem a škol.Stříbro v kategorii Nejlepší výrobek z druhotné suroviny získala česká rodinná firma Replast. Z recyklovaných PVC kabelů vyrábípodlahové desky, po kterých chodí návštěvníci koncertů Rolling Stones či Lady Gaga. Čeští řidiči se s jejich výrobky denně setkávají na dálnicích v podobě vodicích prahů, retardérů a podstavců pod dopravní značky. Podlahové desky z Replastu pokrývají plochy mnoha světových sportovních stadionů (například mnichovský olympijský stadion), pontonové desky Replastu využili také organizátoři oslav 70. výročí vylodění v Normandii. Kromě veteránů po nich kráčely takové osobnosti jako bývalý americký prezident Barack Obama,ruský prezident Putin či královna Alžběta II.
„Zpracujeme staré kabely nebo jejich výrobní odpady, oddělíme plast a kov. Kovový podíl putuje do hutních provozů a plast zahřejeme a zpracujeme do více než 100 různých výrobků. Ty po ukončení životnosti můžeme znovu rozemlít a v určitém poměru opětovně zapracovat do nových výrobků. Proces je takřka nekonečný,“ říká majitel firmy Zdeněk Blažek.
„Těšíme se na letošní projekty, které mohou udat směr, jak odpovědně přistoupit k využívání surovin, jež máme. Ať už se to týká kreativního zpracování plastů, papíru, kovů, skla, inovativního využití odpadů a druhotných surovin ve stavebnictví a výrobě nebo třeba projektů, které budou k využití použitých materiálů a výrobků inspirovat druhé,“ uvedl ministr Hüner.
Soutěžní příspěvky se v letošním roce staly inspirací i pro další firmy a organizace, které se o téma cirkulární ekonomiky (oběhové hospodářství) a využíváním odpadů jako zdrojů zabývají. Příklady dobré praxe jsou prezentovány na odborných konferencích, kurzech či seminářích. Účastníkům se tak dostává i mediální pozornost, která v závěru může významně pomoci s uplatněním jejich nápadů na trhu. „Galerie příspěvků do soutěže je výbornou knihovnou dobré praxe. Čerpáme z ní do teď a těšíme se na nově přihlášené projekty,“ dodává Soňa Jonášová, ředitelka INCIEN, který je mediálním a odborným partnerem soutěže.
Podrobnosti o soutěži a kritéria pro jednotlivé kategorie zveřejnilo ministerstvo na stránkách http://druhotnasurovina.mpo.cz. Uzávěrka přihlášek do soutěže je 31. března 2018. Slavnostní ocenění vítězů proběhne letos v červnu v prostorách Senátu Parlamentu ČR.
Leták k akci: Kategorie 2. ročníku Soutěže MPO_Přeměna odpadů na zdroje
Milan Moravec o cirkulární ekonomice: „Potenciál je obrovský stejně tak jako peníze, které se kolem toho motají.“
Jednou z diskuzí, které se uskutečnily v rámci prvního českého EKOinovačního fora, které proběhlo na konci listopadu ve Křtinách, byla i diskuze na téma ODPAD ZDROJEM. Volně jsme tak navázali na sérii konferencí a seminářů, které spojuje jediné – téma využívání odpadních toků jako zdrojů. A to jako zdrojů materiálů či energie pro další průmyslové procesy či projekty na komunální úrovni. V rámci diskuze pozvání přijal i Milan Moravec, generální ředitel společnosti Sweco Hydroprojekt, který se vyjádřil k tématu cirkulární ekonomiky a současné situace ve vodohospodářství v České republice.
Následný text je volný přepis příspěvků pana Milana Moravce, které najdete i na videozáznamu na webových stránkách MotivP.
„Jedna věc je výzkum a druhá věc je praxe. My jako firma jsme komerční subjekt pohybující se v Čechách i zahraničí a tomu potenciálu, který se točí kolem odpadů a kalů, se věnujeme řádově sedm osm let. A na základě různých studií a analýz, které jsme si před těmi sedmi lety dělali, jsme dospěli k několika poměrně zajímavým faktům. Například k tomu, že kolem odpadů a kalů se hodně lže. Všeobecně. Důvod je v legislativě, důvod je u producentů a důvod je také u dodavatelů. Nadhodnocují se ekonomické parametry i dotační tituly a snižují se produkční, negativní faktory. Dalším faktorem je také poměrně nejasná legislativa. Pozitivem je tady však velký technický a ekonomický potenciál.
Já rozlišuji dvě věci: komunální odpady a kaly. Bavíme se o cirkulární ekonomice a my abychom si ověřili současný stav a vzhledem k tomu, že současný stav je v České republice stále dost zkreslený, tak jsme se rozhodli tyto projekty realizovat v zahraničí. Bylo to Srbsko, Moldávie, Bělorusko nebo Argentina. To z důvodu, abychom získali různé portfolio informací o tom, jak se tyto projekty chovají technicky, ekonomicky či legislativně. A potom až nakonec jsme tyto projekty provedli v České republice. Samozřejmě za vlastní peníze, jsme komerčním subjektem.“
A proč se firma Sweco Hydroprojekt rozhodla jít s pilotními projekty do zahraničí?
„Důvodem je obrovský lobbiyng, který se kolem kalů a odpadů v současné době odehrává. Jedním z výsledků je i dlouhodobě zablokovaný zákon o odpadech. Proto jsme si udělali toto vyhodnocení a nyní máme poměrně zajímavé výsledky. Nyní dokážeme různé technologie posoudit ekonomicky i technicky.“
„Důležitým faktorem je fungování v České republice na úrovni samospráv. Jsme zvyklí fungovat tzv. šokovou terapií. Nejprve potřebujeme mít určitou hrozbu a až poté jsme na ni schopni reagovat. Klasický příklad je sucho nebo povodně. Až když hrozba přijde, tak se začnou dělat konkrétní kroky. To samé se děje u cirkulární ekonomiky. Myslím si, že hodně nahrál třeba rok 2015, kdy bylo sucho a průmyslové podniky zjistily, že se jim pomalu začíná odřezávat přísun vody. A tak se začali snažit zacirkulovat čistírnu odpadních vod a vodu v podniku. Došlo k problému a najednou se něco hýbe.
Další věc, která nahrává cirkulární ekonomice je zájem velkých hráčů. Ti vnímají odpad jako potenciál. Pro představu: v oblasti čistírenských kalů se dnes bavíme o 180 000 tun sušiny, která je k dispozici každoročně. Je to potenciál materiálu i pro energetické využití. Tento potenciál znamená cca 35 miliard korun ročně. Na to tito velcí hráči slyší. Je to stabilní byznys každý rok. PENTA i J&T hledají koncepce, jak řešit čistírenské kaly ve velkých a středních městech. A ve chvíli, kdy takoví velcí hráči vidí v něčem potenciál, tak začíná ovlivňování legislativy, která následně padá dolů tak, aby ministerstva vytvořily vhodné dotační tituly a firmy z toho měly byznys. Já tvrdím, že správný přístup ale je, když legislativní změny fungují zeshora. Špatně to také funguje přes malé pilotní projekty spřátelených městských institucí. Tuto zkušenost máme ze Švédska, Norska nebo Británie. Obrovský potenciál ale mají PPP* projekty. Kalové koncovky jsou typickým, legislativně čistým příkladem těchto projektů a jedná se o další přidanou hodnotu jak využít něco, co už funguje. Metody a technologie mohou být různé. Například u zplyňování SKO jsou města, kde když se tato technologie použije, tak má návratnost 8 – 9 let. To je fantastické. A to i bez dotace. A tak projekty posuzujeme i my. Dle vnitřní výnosové míry.
*Pro vysvětlení: Partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP – Public Private Partnership) zpravidla představuje dlouhodobý, smluvně upravený vztah mezi veřejným sektorem (stát, kraj či municipalita) a sektorem soukromým (stavební společnosti, banky, developeři, právní kanceláře apod.). Na jeho základě pak dochází k přípravě, financování a realizaci veřejné infrastruktury výměnou za budoucí příjmy z veřejných zdrojů nebo možnosti výběru plateb od uživatelů. (Zdroj: cfoworld.cz)
Cirkulární ekonomika jako byznys pro velké hráče? Nikoliv. Musí však vzniknout koncepce.
„To ale neznamená, že to musí řešit jen velcí hráči. Když si vzpomeneme na šetření s pitnou vodou – když je tam ekonomický parametr, tak se to nastaví normálně a všude. U odpadů a kalů musí být tedy technický, ekonomický a legislativní parametr. Aby se systém nastavil koncepčně, tak to musí přijít legislativně. Když to jde zespodu, tak se to nechová koncepčně. Když jsme připravovali exportní strategii či dokument, který měl pomoci zamezit negativních dopadů sucha, tak převládly parciální zájmy, protože nedošlo ke koncepčnímu řešení. Proto to musí být koncepční a zeshora. Jinak se to „rozseká“ na malé části a nedává to smysl jako celek.“
Není potřeba vymýšlet kolo. Stačí selský rozum.
„V Německu to s vyčištěnou vodou funguje perfektně. Dochází i k pozitivní diskriminaci – i když ji nemá rád, tak ten kdo vyčištěnou vodu z čistírny využije v rámci areálu nebo v rámci určité oblasti, je pozitivně ekonomicky diskriminován. Dám příklad z české praxe. Projektujeme čistírnu v Praze na ostrově a naproti je ZOO. V současnosti projektovaná část ČOV produkuje každou sekundu 2-2,5 kubíků vyčištěné vody. Na druhé straně má ZOO obrovskou spotřebu vody, za kterou platí velké peníze. A my nejseme schopni tyto subjekty propojit tak, aby město Praha jako majitel infrastruktury a čistírny a stejně tak město Praha jako zřizovatel ZOO legislativně vodu, kterou čištíme a pouštíme do řeky, raději využilo v ZOO. A tady se jedná o desítky milionu korun ročně.“
O veřejných zakázkách, kde není cena hlavní parametr: chybí nám odvaha.
„Když se podívám na to, jak jsme my jako projektanti prosazovali nové technologie nebo když jsem vysvětloval starostům, že nemusí vše vypisovat na cenu, protože zákon to umožňoval i před novelizací, která proběhla minulý rok, tak k tomu chyběla odvaha. Narážíme s CE, odpady nebo kaly na bariéru strachu. Jediná cesta je přes pilotní projekty. Většinou starostové, zastupitelstva a rady říkají: ‚dobrá, my jsme pro, ale ukažte nám, kde jinde to funguje‘. Každý se bojí neúspěchu, protože jim jde o jejich „židli“. Ve městě Slaném se kvůli naší ČOV třikrát měnili lidé v zastupitelstvu jen kvůli tomu, že nebyli schopni akceptovat fakt, že je to něco nového, že mohou získat dotaci a udělat ten projekt jinak. V okamžiku, kdy však ukážeme, že pilot funguje, tak v tom okamžiku funguje lavinový efekt.“
Pavlína Kulhánková, ředitelka odboru ekologie Ministerstva průmyslu a obchodu dodává: „Ano, to je ta bariéra, kterou jsme identifikovali taky, tedy bariéra zadávat parametry jinak než jen na cenu. Právě proto se snažíme najít cestu, jak to zlepšit. Z hlediska pilotních projektů zcela souhlasím, ale je potřeba šířit informace. Dlouhou dobu je na webu Evropské unie v části týkající se green public procurementu existují příklady dobré praxe. Je tam přesný popis včetně přesných kritérií. A jsou to projekty veřejných zadavatelů. Bohužel tam není ani jeden český projekt.“
Milan Moravec, generální ředitel Sweco hydroprojekt a.s. Ve společnosti Sweco Hydroprojekt začínal v roce 2003 na zahraničním oddělení a na základě svých bohatých zkušeností se následně stal ředitelem divize hydrotechniky, ekologie a odpadního hospodářství. Řídil projekty v oblasti protipovodňové ochrany například pro Zálezlice či Terezín. Dále vedl v oblasti hydrotechniky a hydroenergetiky projekty v Iráku, Pakistánu, Afgánistánu nebo Kyrgyzstánu. Společnost Sweco Hydroprojekt a.s. se stala partnerem akce EKOinovačního fora.
